A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Bílkoviny a aminokyseliny ve výživě ryb

Autor článku: Petr Novák · 10.10.2010 · Sledovanost: 42659x · Vytisknuto: 4122x
Hodnocení: 5.86/6 (7x) · Odměněn: není

Které další aminokyseliny připadají v úvahu na doplňování?

Lysin


Je aminokyselinou, která se podílí na novotvorbě bílkovin a je jejich nepostradatelnou složkou. Výrazně také ovlivňuje novotvorbu vazivové tkáně (kolagen, tedy kosti, svaly, chrupavky, kůže a šupiny). Podporuje vstřebávání vápníku a železa. Zlepšuje regeneraci a hojení při zraněních, je nutný pro tvorbu hormonů, enzymů a imunitních protilátek. Pokud se podíváte na zastoupení lysinu v různých zdrojích bílkovin, zjistíte, že prakticky všude je ho méně, než kolik by bylo potřeba, a navíc je to aminokyselina poměrně nestabilní, poškozuje se vyšší teplotou při zpracování (sušení). Čili příjmem běžných zdrojů se nedá vždy dostatečně dobře doplňovat, aniž by nebyly zbytečně předávkovány ostatní aminokyseliny. A protože lysin i mezi nepostradatelnými aminokyselinami patří mezi ty nejdůležitější, znamená to, že by měl být v krmivech doplňován, což je běžná praxe. Je nejčastěji doplňovanou aminokyselinou v recepturách krmiv.

Methionin


Je to sirná aminokyselina podobně jako cystein. Používá se pro podporu novotvorby bílkovin. Ovlivňuje kvalitu kůže a šupin, příznivě působí na játra a svalovou regeneraci. U ryb je obsažen ve tkáni poněkud více než u jiných živočichů, jeho potřeba je tím pádem větší, a proto v některých krmivech může chybět. Je to třetí nejčastěji doplňovaná aminokyselina v krmivech.
mg+:6913]

Phenylalanin (fenylalanin)


S tyrosinem patří do skupiny takzvaných aromatických aminokyselin (obsahují fenolové jádro). Organismus jej může přeměnit na aminokyselinu tyrosin. Phenylalanin podporuje přenos nervových vzruchů, a proto zejména jeho forma DL-phenylalanin je oblíbená pro zlepšování nálady, potlačování agresivity a nervozity u zvířat. Při nedostatku může být zhoršena krvetvorba, rozmnožovací schopnost a celkově tvorba hormonů. Ve zvýšené míře se zapojuje do novotvorby bílkovin zejména u mladých rostoucích organismů. Jeho obsah ve svalovině ryb je velmi vysoký, ale i v proteinech je poměrně vysoký a pro běžnou metabolickou potřebu by měl postačovat. Phenylalanin a tyrosin slouží v organismu jako výchozí substrát pro tvorbu barviva melaminu, dopaminu, adrenalinu a noradrenalinu.

Threonin


Poměrně významná aminokyselina podobně jako lysin a větvené aminokyseliny. Obecně má příznivý vliv na vyváženost bílkovin v organismu. Je důležitý jako složka bílkovin kosterních svalů a srdce, kolagenu v kostech, kůži, šupinách. Je významný pro mozek, podporuje jeho činnost. Zvyšuje obranyschopnost organismu. V případě nedostatku v krmivu se nutně musí doplňovat. Po lysinu je to druhá nejčastěji doplňovaná aminokyselina v krmivech.

Tryptofan


Zastoupení ve tkáních je poměrně nízké, u ryb typicky ještě méně než u teplokrevných živočichů. Je výchozím zdrojem pro tvorbu serotoninu (přenašeč vzruchů, zlepšuje náladu), tím ovlivňuje psychiku a používá se do výrobků pro tlumení agresivity a nervozity zvířat. V organismu z něj také vzniká melatonin, hormon ovlivňující denní rytmus. Z tryptofanu se může tvořit nikotinamid (vitamín niacin). Je důležitý pro rozmnožovací schopnost a využití vitamínů v organismu.

V 80. létech v USA došlo k použití znečištěného tryptofanu do doplňků stravy, takže byly staženy z prodeje. Samozřejmě špatnou interpretací a překlady se stále objevují nesmyslné názory o obecné škodlivosti tryptofanu.

Větvené aminokyseliny valin, leucin a izoleucin


Do této skupiny patří aminokyseliny s rozvětveným postranním řetězcem. V organismu mají poměrně podobné funkce, především vliv na šetření s ostatními aminokyselinami. Příznivě působí na činnost jater při jejich poškození. Významně ovlivňují tvorbu bílkovin a zejména svalové tkáně. Ve svalech působí jako zdroj nouzové energie (společně s glutaminem a asparagovou kyselinou), když dochází k vyčerpání glykogenu. Při tvorbě energie se také oxidací přeměňují na glutamin a alanin. Na podporu novotvorby bílkovin nejvíce působí volný leucin (nikoliv vázaný v bílkovině). Valin kromě toho příznivě ovlivňuje činnost nervového systému. Bezdusíkatý derivát valinu známý jako HMB (hydroxymetylbutyrát) je používaný jako antikatabolická látka podporující obnovu svalů po zátěži a jeho používání do výživy zvířat snížilo úhyny mláďat.
mg+:6914]

Ostatní aminokyseliny


Alanin. Je to postradatelná aminokyselina, ve svalu se odbourává jako zdroj energie podobně jako glutamin, dohromady to činí více než 50% uvolňovaných aminokyselin. Jenže se přednostně přeměňuje na glukózu a jde do jater jako zdroj energie nikoliv pro pracující svaly, ale pro ostatní tělesné orgány. Přeměna na ostatní substráty je spíše vedlejší. Tudíž význam je menší než glutaminu a asparagové kyseliny. V organismu rovněž podporuje přesun amoniaku ze svalů do jater a následně tvorbu močoviny.

Glycin. Velmi jednoduchá postradatelná aminokyselina. Je významnou složkou kolagenu. Má vliv na činnost mozku jako přenašeč vzruchů. Tvoří zajímavé metylované deriváty nebo peptidy. Čistý volný glycin podporuje utilizaci sacharidů, tedy snížení hladiny glukózy v krvi, což vyvolává pocit hladu.

Prolin. V organismu tvoří biologicky aktivní polypeptidy. Jeho derivát hydroxyprolin je významnou složkou kolagenu. V čistém stavu se do krmiv prakticky nepoužívá.

Serin. Organismus ze serinu tvoří trávicí enzym trypsin a jeho deriváty, a enzym ovlivňující řízení činnosti svalů pomocí nervů, zvaný cholinesteráza. V čistém stavu se prakticky nepoužívá.

Nestavební a speciální aminokyseliny


Ve tkáních se nacházejí v menším množství také další aminokyseliny, které nejsou stavebními prvky bílkovin, typicky například ornithin jako součást močovinového cyklu. Také se v některých organismech vyskytují aminokyseliny pro něj typické. Pro účely tohoto článku jsou bezvýznamné.

Zajímavý dipeptid v rybích svalech

Anserin. Není to aminokyselina, která by se podílela na stavbě bílkovinné struktury, ale je to biochemicky funkční dipeptid, neboli spojení dvou aminokyselin (alaninu a histidinu). Vyskytuje se u ptáků a u ryb, zejména tažných. Zajišťuje odolnost svalů vůči únavě.

Ztráty v sušených a mražených krmivech
Snižování hodnoty sušených a mražených krmiv bylo důkladně zkoumáno pro výrobu tržních ryb. Při použití sušeného a mrazeného planktonu jako krmiva, které je podáno ke krmení do vody, dojde k velkým ztrátám živin. Volné aminokyseliny se vyplaví do vody nevyužité prakticky všechny, a u ostatních bílkovin dojde ke ztrátám přibližně jedné třetiny. Pokud krmivo leží ve vodě více hodin, ztráty jsou kolem 50%, obdobně ještě větší ztráty jsou ve slané vodě (vliv osmotického tlaku mořské vody, vysávání tekutiny ze tkáně).
mg+:6915]

Již v polovině 70. let minulého století bylo pro omezení ztrát ve vodě zkoušeno a doporučeno použití principu zapouzdřovacích technik, např. ve vodě odolných gelech.

Podávání volných aminokyselin
Na jednu stranu některé pokusy podávání volných aminokyselin neukázaly výhodnější výsledky, na druhou stranu jiné pokusy ukázaly až trojnásobné urychlení novotvorby bílkovin. Jako hlavní faktor účinnosti podávání volných aminokyselin je přítomnost volných aminokyselin ve tkáních ve stejnou dobu, kdy potom fungují jako spouštěč anabolických reakcí a teprve následně jsou použity jako stavební látky. Dalším problémem je podávání krmiva takovou formou, aby nedošlo k vyplavení volných aminokyselin z krmiva do vody.

Frekvence krmení


U amatérských akvaristů je běžné krmení ryb pouze jednou denně, zpravidla když přijdou z práce. Profesionální akvaristé krmí často pouze dvakrát denně. Tato frekvence krmení je málo výhodná, zejména pokud je podané krmivo skutečně všechno spotřebováno během několika minut. Dochází tím k nevyváženosti příjmu živin, a aminokyseliny ať již volné, nebo vázané, potom nejsou zastoupeny dostatečně ve tkáních. Nevyhovuje to především mladým dorůstajícím rybám. Týká se to většiny ryb, pokud to nejsou kanibalové, kde je běžné, že velkou kořist postupně tráví dlouhou dobu. Problém nevyváženého příjmu aminokyselin a bílkovin se dá řešit následovně:

a) Ryby celý den mají ve vodě dostatečné množství živého krmiva.
b) Podání umělého krmiva, které ryby sežerou během několika minut. Následně se podá ještě živé krmivo, nejlépe pohyblivější plankton, který navíc vlastními trávicími enzymy pomáhá trávit umělé krmivo.
c) V pravidelných intervalech se rybám podává umělé krmivo, optimálně každé 3 – 4 hodiny.
d) Rybám se podává "zásobní" krmivo, které je upraveno proti vyplavení živin do vody, např. zapouzdřením do gelu, takže je ryby mohou přijímat podstatně delší dobu.

Ryby, zejména jejich potěr, by měl dostávat stravu několikrát denně. Jak říkají zkušení akvaristé – potěr musí v krmení plavat. Ve velkochovech platí - nakrmit, vyměnit část vody a tak pořád dokola.

Autor: Roman Rak

Význam proteinových hydrolyzátů


Pod pojmem "proteinové hydrolyzáty" jsou míněny bílkoviny, které byly uměle naštěpeny podobně, jako k tomu dochází v trávicí soustavě, jsou tedy "předtrávené". Znamená to, že jsou pak lépe stravitelné. To má velký význam při krmení potěru, který někdy má menší tvorbu trávicích enzymů. Pro usnadnění výživy potěru se potom do umělého krmiva mohou použít hydrolyzáty proteinů. V případě živého krmení je obdobným způsobem pro podporu trávení vhodné použít jako složku živého krmiva vířníky nebo perloočky, kteří mají vysokou tvorbu trávicích enzymů. Potom se mohou hůře stravitelné, ale jinak velmi kvalitní bílkoviny dodat do potěru například formou bioenkapsulace tak, že se jimi nakrmí živočichové, kteří je začnou ihned trávit, a těmito živočichy se pak nakrmí potěr. Nebo se po podání umělého krmiva následně ještě podá zooplankton.

Někdy jsou proteinové hydrolyzáty nesprávně označovány jako „aminokyselinové“. Aminokyseliny sice obsahují, ale v peptidové formě a nemají vlastnosti jako produkty, které obsahují volné (krystalické) aminokyseliny.

Rybí moučka jako složka krmiv pro ryby


Vzhledem k nízké ceně je atraktivní složkou rybích krmiv, láká je i její chuť. Vhodná je spíše pro ryby, u nichž kanibalismus je běžnou součástí výživy. Rybí moučka obsahuje kolem třetiny kolagenu z obsažené bílkovinné složky. Obsah kolagenu v bezobratlých (hmyz, zooplankton, benthos) je však průměrně pouze kolem 3% a trávicí soustava na to nemusí mít dostatečnou výkonnost. Obecně je rybí moučka považována za obtížně stravitelnou, oficiálně enzymová degradovatelnost činí pouze 55%. Rybí moučka musí být poměrně jemně mletá a vzhledem k obsahu tuku s vyšším obsahem polynenasycených mastných kyselin potom snadno žlukne. Rybí moučky se vyrábí více typů. Nejvhodnější jsou rybí moučky světlé, velmi jemně mleté, sušené při nízkých teplotách, jsou lépe stravitelné a mají lepší složení. Méně vhodné jsou rybí moučky tmavé, sušené vyšší teplotou, jsou hůře stravitelné, méně hodnotné. Při manipulaci s rybí moučkou, zejména tmavou je zvýšené riziko kožních alergií a vyrážek.

Krmení krevetek


Doporučený obsah bílkovin v sušině krmiva pro masožravé krevetky by měl být po vylíhnutí nejméně 65%, a postupně se snižovat, v dospělosti minimálně 55%.
Doporučený obsah bílkovin v sušině krmiva pro všežravé krevetky by měl být po vylíhnutí nejméně 55% a postupně se snižovat, v dospělosti minimum 45%.
Uvedené hodnoty platí pro sladkovodní i mořské krevetky.

Mořská krevetka rodu Lysmata.

Autor: Roman Rak

Zastoupení aminokyselin v proteinu krevetek


Nejvíce dostupné jsou informace o zastoupení aminokyselin u larev krevetek
(v g vztaženo na 16 g dusíku, tedy 100 g proteinu):

Threonin 5.9
Valin 8.8
Methionin 5.7
Isoleucin 9.1
Leucin 12.1
Fenylalanin 8.6
Lysin 13.1
Histidin 4.5
Arginin 14.1
Tryptofan 6.3
Cystein 2.4
Tyrosin 9.2

Ve srovnání s rybami se předpokládá vyšší potřeba argininu, tryptofanu a tyrosinu, nižší potřeba valinu, threoninu a lysinu. Přesnější podklady (stanovení neesenciálních aminokyselin) v odborné literatuře zatím chybí.

Hemigrammus erythrozonus (tetra žhavá).

Autor: Roman Rak

Závěr


Bílkoviny jsou nejdůležitější nenahraditelnou složkou výživy. Výrobci krmiv pro ryby by se měli snažit vyrábět krmiva takzvaně nutričně definovaná, kde je recepturou ošetřeno i zastoupení aminokyselin. Chovatelé by měli krmit ryby alespoň 3 x denně. Při použití umělých krmiv je vhodné se vyhýbat takovým, která nejsou přímo upravena pro výživu ryb, protože je předpoklad, že v důsledku nevyvážených aminokyselin s celkově nevhodných surovin dojde k jejich málo efektivnímu využití. Krmení ryb nekvalitními krmivy zhoršuje jejich zdravotní stav, kdežto naopak kvalitní krmiva a zdravé ryby zvyšují počet zájemců o akvaristiku.

Internetové zdroje:
http://micro.magnet.fsu.edu/ - stránky, kde můžete dohledat další pěkné mikrosnímky vitamínů, aminokyselin, DNA apod.
http://galenus.cz/ - základní informace o výživě a zdraví
http://www.ureacycle.com/... - močovinový cyclus v animaci
http://guweb2.gonzaga.edu/... – popis močovinového cyklu

Téma bílkovin a aminokyselin je ve výživě (nejen ryb) velmi důležité a pro čtenáře se na první pohled může jevit jako složité. Pro odlehčení proto přidáváme ještě jeden bonusový příspěvek, který může pomoci relaxovat i zdravě se stravovat pro nás samotné a může být zajímavý pro podstatně širší okruh čtenářů.
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Proč řízená výživa akvarijních ryb?
ČLÁNEK: Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb
ČLÁNEK: Vylepšené žloutky
ČLÁNEK: Spirulina a chlorella ve výživě akvarijních ryb
ČLÁNEK: Karnitin ve výživě akvarijních ryb
ČLÁNEK: Extrudované výrobky v akvaristice
ČLÁNEK: Vhodnost gelotvorných látek pro akvarijní krmiva
ČLÁNEK: Co víme o kožním ústrojí?
ČLÁNEK: Dýchání ryb
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Sobota 16.10.2010
PetrNovak

Glutamin může být prekursor, ale použití na podporu tvorby růstového hormonu je nesmysl. Kdyby AMK podporovaly tvorbu růstového hormonu, jak se posledních 25 let komerčně tvrdí, tak by současná generace mládeže byla plná dvoumetrových chlapců a 185 cm modelek. To tvrzení má chybu, nebylo prokázáno randomizovanou studií. Kromě toho nadbytek glutaminu denně 7 g již způsobuje dysbalanci a poruchy.
Dvě večeře jsou za určitých okolností vhodné, pro zajímavost malá dávka bílkovin a multivitamíny před spaním podporují spalování tuku, i u ryb.
Úvaha se sacharidy je správná, úvaha o tucích je špatná. Ale budou o tom podrobné články, už jsem na ně dělal korektury, takže budou brzy.


Sobota 16.10.2010
To-Chu

Jako komerční záležitost vnímám spíše vločky Tetra Betta doplněné o kryl a více karotenu, stejně tak JBL nebo Sera Bettagran. Toto mi přijde jako produkty, které vychází z těch základních v jejich nabídce. Pro betty se mi velmi osvědčilo krmivo od Ocean Nutrition Atisons Betta Starter a Betta Pro. I při téměř jednostranném krmení byly výsledky výrazně lepší než na živé artemii a různém mrážu. Ale jen na málokterých krmivech se uvádí původ proteinů natožpak obsah aminokyselin. Po čem teda pak koukat? Zajímavý a rozmanitý původ bílkovin ON uvádí u svých vloček Community Flakes. Vhodnost různorodé stravy neodmítám, rád bych ale uvěřil marketingu těchto značek, že krmivo je speciálně a komplexně koncipované pro bojovnice. Výsledky na ON tomu napovídají. Pokud se mi takové krmivo osvědčilo, lze jej přijmout jako hlavní složku stravy + nějaké mrážo, než přemýšlet nad tím, co je rybám v přírodě přirozenější a v jaké podobě jim to nabídnout? Jak se takovýto přístup projeví na generačním chovu, nevím, tak daleko jsem se ještě nedostal (společně s F1 a F2 samci na výstavách relativně slušné výsledky), ale z předchozích článků mi vyplívá, že při podobných zkušenostech není důvod se tomu bránit?

Že by se navečer mělo krmit střídmě, jsem kupodivu četl snad v akvaristické literatuře nějakého českého auta. To já si naopak dopřeju večeře dvě :-D

Takže glutamin jako „prekurzor“ růstového hormonu nebrat? :-)

„Ryby na rozdíl od teplokrevných živočichů mají lépe přizpůsobený metabolismus na přeměnu bílkovin na energii. Je to zřejmě dáno menším obsahem sacharidů v původních zdrojích rybí potravy“

Platí to obdobně i pro tuky nebo vybírat krmiva s co nejnižším obsahem tuků? Jsou vůbec tuky využívány jako zdroj energie? Co se dorostu týče, dospělé ryby krmím trochu jinak.


Pondělí 11.10.2010
PetrNovak

Tak ty bety nevím, čím by to bylo. Prapůvodem bude asi překříženost, ovšem kde se odráží?
Omezit vydatné krmení na večer se týká spíš druhu Homo sapiens. Některým rybám, pokud roste potěr se doporučuje svíti i v noci. Krmiva koncipovaná pro jeden druh ryb považuji spíš za komerční záležitost. Z článku vyplývá nakrmit dobře i na noc. Lyofilizace je sice šetrná, ale ztráty jsou při sušení a následné konzumaci.
Aminokyseliny nejsou zas tak obšírně zmiňované, třeba to bude konečně zajímat některé výrobce krmiv. Totiž pokud dokážou spočítat vyvážené zastoupení aminokyselin, krmivo je mnohem kvalitnější. Mimochodem se to povinně sleduje u krmiv pro lososovité. Alespoň by potom nevznikaly takové nesmysly, jako se vyrábějí aminokyseliny na tvorbu růstového hormonu pro kulturisty.


Pondělí 11.10.2010
To-Chu

U šlechtěných bojovnic se často diskutují čisté kmeny černých ryb, pro jejich neplodnost. Respektive, pokud jsou tito melano sourozenci kříženi mezi sebou, oplodněné jikry se v určité fázi přestanou vyvíjet a hynou. Obecně se traduje, že ty ušlechtilejší černé samice jsou neplodné a doporučuje se křížit takové samce s modrými (metalicky modrými, copper) samicemi, které mají hodně tmavé tělo. Má toto nějakou souvislost s „nadbytkem“ tyrosinu, „nadbytečným formováním“ DOPA? Kde se toto bere a čím to selhává, že se larvy dále nevyvíjí? Vidí někdo do této problematiky? Dostal jsem se jen k nějakým anglickým textům, ale to je na mě příliš odborné. Stačilo by jen nasměrování k dalšímu bádání :)

Obecně se nedoporučuje vydatné krmení na večer. Je možné v případě speciálních krmiv koncipovaných jen pro jeden druh ryb zvýšit krmnou dávku na večer a dokrmit artemií pro lepší trávení? Selským rozumem nad tím spekuluju obdobně jako nad nočními proteiny pro kulturisty… klidová regenerace a utilizace v průběhu noci… Bude to na škodu nebo ku prospěchu? Samozřejmě v případě odchovu mladých ryby.

U degradace mraženého krmiva bylo zmíněno i sušené, to jako lyofilizované?

Proč jsou všechny tyto aminokyseliny zmiňovány tak obšírně? Všechno je to zajímavé, ale jak toto prakticky využít, lze si namíchat vlastní BCAA pro ryby? :-)


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.