A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Bílkoviny a aminokyseliny ve výživě ryb

Autor článku: Petr Novák · 10.10.2010 · Sledovanost: 42885x · Vytisknuto: 4150x
Hodnocení: 5.86/6 (7x) · Odměněn: není

Význam bílkovin


Bílkoviny (proteiny) jsou nejvýznamnější složkou krmiv. V organismu ryb jsou zastoupeny nejvíce ve svalech a kostech, a také v jednotlivých orgánech, obvykle ve vazivové tkáni. Sacharidy, tuky i bílkoviny mohou sloužit v organismu jako zdroj energie. Bílkoviny jsou navíc nenahraditelné jako stavební složka tkáně a biochemický substrát. Význam bílkovin jako energetického substrátu je dán také zvýšenou schopností ryb přeměňovat bílkoviny na energii.

Čím jsou tvořeny bílkoviny?


Bílkoviny jsou v podstatě (bio)polymery aminokyselin. Aminokyseliny jsou tedy základní stavební kameny bílkovin. Každý organismus tvoří bílkoviny podle specifického složení aminokyselin. Tedy například všechny ryby mají stejné zastoupení aminokyselin v přepočtu na čistou bílkovinu. Odlišné a typické složení mají bílkoviny hovězího masa, sóji, pšenice atd.

Bílkovina vypadá podobně jako řetěz sestavený z jednotlivých článků. Počet aminokyselin v tomto řetězci je běžně více než 100 až několik tisíc, a ještě na ně mohou být navázány další organické i anorganické složky. Bílkoviny jednotlivých živých organismů se navzájem liší tak, že každá bílkovina je sestavena z určitých aminokyselin v určitém pořadí. Jedny z mála shodných bílkovin pro všechny živočichy jsou bílkoviny vazivové tkáně (tzv. kolagen). Aby živočich mohl vybudovat svoje vlastní typické bílkoviny, musí přijatou bílkovinu během trávení zpracovat na takové složky, ze kterých postaví vlastní typické tkáňové bílkoviny. Pokud by aminokyseliny měly jiné pořadí a zastoupení, vznikla by vadná bílkovina, což by znamenalo přinejmenším závažné zdravotní potíže.
mg+:6904]

Trávení bílkovin probíhá podobně jako u ostatních ve třech fázích: trávení, vstřebávání a utilizace. Při trávení bílkovin hrají hlavní roli kyselina chlorovodíková a enzymy trávící bílkoviny (proteolytické). Působí na bílkovinu v určitém pořadí, a tím se bílkovina postupně štěpí až na úroveň oligopeptidů, což jsou řetězce pouze několika molekul aminokyselin spojených navzájem.

a) Trávení
Přijatá bílkovina se dostává do žaludku (nebo rozšířeného střeva s podobnou funkcí). Zejména u ryb schopných požírat jiné ryby je žaludek velmi významný, protože zde se zahajuje trávení bílkovin a trávicí výkonnost žaludku určuje možnost dlouhodobě konzumovat určitou stravu. Důležitá je schopnost produkce většího množství kyseliny chlorovodíkové. Ta zahajuje trávení tím, že rozpouští kolagen, který spojuje svalová vlákna, a tuto bílkovinu potom činí dostupnou pro trávicí enzymy. Tyto enzymy se musejí aktivně zapojit a zahájit trávení bílkoviny, protože další trávicí enzymy, které se vylučují v dalších částech trávicí soustavy, jsou již přizpůsobené na předtrávenou bílkovinu a pokračují v jejím štěpení až do formy oligopeptidů. Trávení v žaludku u rybích kanibalů trvá podle velikosti kořisti mnohem déle než u ryb všežravých.

U dravých ryb si můžeme často všimnout, že po pozřetí stravy často někde v klidu odpočívají (ve skutečnosti probíhá intenzivně trávící proces). Na snímku Pterois volitans.

Autor: Roman Rak

b) Vstřebávání
Bílkoviny rozštěpené na úroveň oligopeptidů (několik spojených aminokyselin) se vstřebávají stěnou střeva do krevního oběhu. Odtud jdou vrátnicovou žílou do jater a dalším tkáním.

c) Utilizace
Utilizace, neboli vestavba aminokyselin do tkání obvykle probíhá na úrovni oligopeptidů (ne jednotlivých aminokyselin), pro organismus je to energeticky úspornější. Dokáže tedy poskládat proteinový řetězec z částic řetězce tvořených z několika spojených aminokyselin.

Ryby na rozdíl od teplokrevných živočichů mají lépe přizpůsobený metabolismus na přeměnu bílkovin na energii. Je to zřejmě dáno menším obsahem sacharidů v původních zdrojích rybí potravy. Vliv na celkovou potřebu bílkovin má také teplota vody, zvýšení teploty o 5 °C může zvýšit potřebu bílkovin přibližně o 10% (z celkové jejich hodnoty, tedy např. ze 40% na 44%), ovšem předpokládá se, že je to dáno zvýšeným metabolismem při vyšší teplotě a také je to provázeno rychlejším růstem u nedospělých ryb. U některých euryhalinních ryb byla prokázáno podobně vyšší potřeba bílkovin se zvýšením salinity vody, ovšem nebylo to prokázáno jako obecně vhodný postup ke zlepšení příjmu bílkovin.

Cena bílkovin
Z hlediska ekonomického bílkoviny jsou nejdražší složkou krmiva, a z toho důvodu se musí dbát na jejich množství a kvalitu a jsou hlavní sledovanou složkou v krmivech.

Zastoupení bílkovin v krmivu
Doporučený obsah bílkovin v sušině krmiva pro masožravé ryby by měl být u potěru minimálně 52%, a během růstu se postupně snižuje až na nejméně 47% u generačních ryb.
Doporučený obsah bílkovin v sušině krmiva pro všežravé ryby by měl být u potěru nejméně 42%, a postupně se snižuje během růstu až na minimálně 37%.
Uvedené hodnoty platí pro sladkovodní i mořské ryby.

Jak posuzovat bílkoviny?


Bílkoviny v krmivu lze posuzovat podle různých kritérií, a to zejména:

a) Podle množství v krmivu:
V případě nekvalitních bílkovin by obsah bílkovin měl být ještě vyšší než doporučený, naopak při receptuře spočítané z kvalitních bílkovin může být nižší, běžně o třetinu. Při méně častém krmení (např. pouze 2 x denně) se potřeba bílkovin prokazatelně zvyšuje, což je neekonomické. Ryby totiž při velkých jednorázových dávkách nestačí dobře zpracovat všechny živiny.

b) Podle složitosti:
Bílkoviny se rozdělují na jednoduché a složité. Jednoduché bílkoviny jsou tvořeny z řetězců, na které nejsou navázány další látky, jako sacharidy, lipidy a podobně. Typickými zástupci jednoduchých bílkovin jsou albuminy a globuliny. Vyskytují se například jako albumin v krevní plasmě, jako vaječný bílek, nebo syrovátková bílkovina (škraloup na mléku). Jednoduché bílkoviny jsou poměrně dobře stravitelné i při nižší výkonnosti trávicí soustavy. Naopak některé složité bílkoviny, jako kolagen nebo kasein, se tráví pomaleji.
mg+:6906]

c) Podle stupně denaturace:
Bílkoviny se podle úrovně zpracování výchozího zdroje rozdělují na nativní a denaturované. Nativní bílkoviny jsou takové, které byly zpracovány tak, že si zachovají svoje původní biochemické vlastnosti. Především se jedná o zpracování při nízkých teplotách.

Denaturované bílkoviny jsou takové, kde v důsledku zpracování, nejčastěji při vyšších teplotách se mění biochemická struktura proteinu a ten ztrácí svoje původní vlastnosti. Typicky se to projevuje u teplokrevných živočichů při infekci zvýšením teploty ke 40°C, která má zničit patogenní mikroorganismy.

Z hlediska stravitelnosti je tepelně zpracovaná bílkovina obvykle lépe stravitelná, ale zničí se takzvané biologicky aktivní peptidy, doprovodné látky, které v některých případech jsou významnou složkou bílkovin. Tyto biologicky aktivní peptidy z živočišných tkání ve formě například imunoglobulinů přímo zvyšují imunitu, nebo ve formě růstových faktorů podporují vlastní tvorbu imunoglobulinů v organismu, podporují růst tkáně, rychlost biochemických procesů.

Při použití vyšší teploty nad 50°C nelze jednoznačně uvažovat, že došlo k poškození všech biologicky aktivních složek. Některé složky se zachovají, dokonce některé speciální peptidy zvyšující obranyschopnost organismu, se získávají při dlouhém varu bílkovinných produktů.
mg+:6907]

d) Podle zastoupení aminokyselin:
Toto hodnocení je nejsložitější, ale také nejvýznamnější. Níže uvedené zastoupení aminokyselin v rybách je možné použít také jako výchozí pro porovnání s jiným krmivem, pokud je u něho zastoupení aminokyselin uvedeno. Čím více se krmivo svým obsahem aminokyselin blíží rybám, tím je vhodnější. Oficiálně se při sestavování receptury pro rybí krmiva doporučuje, aby zastoupení aminokyselin co nejvíce kopírovalo níže uvedené zastoupení aminokyselin v rybách, a to s touto předností podle významu:

a) nejvýznamnější z esenciálních:
- lysin
- methionin
- threonin

b) ostatní esenciální:
- isoleucin
- leucin
- fenylalanin
- tryptofan
- valin

c) asistující:
- cystein
- tyrosin

d) poloesenciální:
- histidin
- arginin

Význam pojmů esenciální, neesenciální a asistující je uveden níže.

Obsah aminokyselin v rybách (v g vztaženo na 16 g dusíku, tedy 100 g proteinu):
6.0 alanin
5.7 arginin
10.4 asparagová kyselina/asparagin
1.2 cystein
14.1 glutamová kyselina/glutamin
4.8 glycin
3.5 histidin
4.8 isoleucin
7.7 leucin
9.1 lysin
2.9 methionin
3.9 phenylalanin
3.7 prolin
4.3 serin
4.6 threonin
0.6 tryptofan
3.7 tyrosin
6.1 valin

Při rozborech tkáně ryb se dá najít asi 100 různých aminokyselin, které však neplní stavební funkce, ale jsou zde jako složka tkáňových tekutin, nebo jsou to látky vznikající během metabolismu. Základních stavebních aminokyselin tvořících proteiny je uváděno 20, u některých bílkovin může některá aminokyselina chybět nebo může být některá specifická další. Drtivá většina bílkovin však obsahuje všech 20 základních aminokyselin, k tomu se vyskytuje velmi často 5 dalších aminokyselin, považovaných ale jen za jejich deriváty. Typicky hydroxyprolin a hydroxylysin v kolagenu. Pokud někdo komerčně uvádí, že nějaký produkt obsahuje všechny důležité aminokyseliny, tak je to zavádějící, protože to platí prakticky pro všechny bílkoviny.

Skutečné posouzení kvality je podle toho, jak se celkové hmotnostní zastoupení aminokyselin v přijímaných proteinech blíží zastoupení aminokyselin u živočicha, který je konzumuje a tvoří z nich bílkoviny vlastní, tak se hodnotí kvalita přijímaných bílkovin.

Při krmení rybího potěru bychom měli volit takové krmivo, které zajistí zdravý růst i rychlé „přibývání na váze“. Bílkoviny se podílejí i na tvorbě svaloviny a jsou proto jedním z důležitých prvků každého krmiva.

Autor: Roman Rak

Tyto obsažené aminokyseliny ve stravě se podle významu rozdělují na:

- esenciální (nepostradatelné). Musí být dodány, organismus je nedokáže vyrobit z jiného zdroje.
- poloesenciální (jsou nepostradatelné u rychle rostoucího organismu), někdy se jim také říká pomalé. Organismus je sice částečně vyrábí, ale pomalu, což nestačí požadavkům při rychlém růstu mláďat.
- neesenciální (postradatelné). Organismus je dokáže vyrobit z jiných zdrojů nebo esenciálních aminokyselin.
- asistující. Tento výraz znamená, že v metabolismu „asistují“ určitým esenciálním aminokyselinám. Nejsou to esenciální aminokyseliny, ale pokud jsou obsaženy ve stravě, tak je dokážou částečně nahradit. Přesněji, pro tvorbu asistujících aminokyselin organismus potřebuje použít esenciální aminokyseliny. Pokud jsou asistující aminokyseliny ve stravě, nepotřebuje organismus tolik esenciálních. Typické jsou dvojice aromatických aminokyselin, esenciální fenylalanin + neesenciální tyrosin, a sirné aminokyseliny esenciální metionin + neesenciální cystein. Při výpočtech receptur nebo aminokyselinového skóre se sčítají.
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Proč řízená výživa akvarijních ryb?
ČLÁNEK: Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb
ČLÁNEK: Vylepšené žloutky
ČLÁNEK: Spirulina a chlorella ve výživě akvarijních ryb
ČLÁNEK: Karnitin ve výživě akvarijních ryb
ČLÁNEK: Extrudované výrobky v akvaristice
ČLÁNEK: Vhodnost gelotvorných látek pro akvarijní krmiva
ČLÁNEK: Co víme o kožním ústrojí?
ČLÁNEK: Dýchání ryb
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Sobota 16.10.2010
PetrNovak

Glutamin může být prekursor, ale použití na podporu tvorby růstového hormonu je nesmysl. Kdyby AMK podporovaly tvorbu růstového hormonu, jak se posledních 25 let komerčně tvrdí, tak by současná generace mládeže byla plná dvoumetrových chlapců a 185 cm modelek. To tvrzení má chybu, nebylo prokázáno randomizovanou studií. Kromě toho nadbytek glutaminu denně 7 g již způsobuje dysbalanci a poruchy.
Dvě večeře jsou za určitých okolností vhodné, pro zajímavost malá dávka bílkovin a multivitamíny před spaním podporují spalování tuku, i u ryb.
Úvaha se sacharidy je správná, úvaha o tucích je špatná. Ale budou o tom podrobné články, už jsem na ně dělal korektury, takže budou brzy.


Sobota 16.10.2010
To-Chu

Jako komerční záležitost vnímám spíše vločky Tetra Betta doplněné o kryl a více karotenu, stejně tak JBL nebo Sera Bettagran. Toto mi přijde jako produkty, které vychází z těch základních v jejich nabídce. Pro betty se mi velmi osvědčilo krmivo od Ocean Nutrition Atisons Betta Starter a Betta Pro. I při téměř jednostranném krmení byly výsledky výrazně lepší než na živé artemii a různém mrážu. Ale jen na málokterých krmivech se uvádí původ proteinů natožpak obsah aminokyselin. Po čem teda pak koukat? Zajímavý a rozmanitý původ bílkovin ON uvádí u svých vloček Community Flakes. Vhodnost různorodé stravy neodmítám, rád bych ale uvěřil marketingu těchto značek, že krmivo je speciálně a komplexně koncipované pro bojovnice. Výsledky na ON tomu napovídají. Pokud se mi takové krmivo osvědčilo, lze jej přijmout jako hlavní složku stravy + nějaké mrážo, než přemýšlet nad tím, co je rybám v přírodě přirozenější a v jaké podobě jim to nabídnout? Jak se takovýto přístup projeví na generačním chovu, nevím, tak daleko jsem se ještě nedostal (společně s F1 a F2 samci na výstavách relativně slušné výsledky), ale z předchozích článků mi vyplívá, že při podobných zkušenostech není důvod se tomu bránit?

Že by se navečer mělo krmit střídmě, jsem kupodivu četl snad v akvaristické literatuře nějakého českého auta. To já si naopak dopřeju večeře dvě :-D

Takže glutamin jako „prekurzor“ růstového hormonu nebrat? :-)

„Ryby na rozdíl od teplokrevných živočichů mají lépe přizpůsobený metabolismus na přeměnu bílkovin na energii. Je to zřejmě dáno menším obsahem sacharidů v původních zdrojích rybí potravy“

Platí to obdobně i pro tuky nebo vybírat krmiva s co nejnižším obsahem tuků? Jsou vůbec tuky využívány jako zdroj energie? Co se dorostu týče, dospělé ryby krmím trochu jinak.


Pondělí 11.10.2010
PetrNovak

Tak ty bety nevím, čím by to bylo. Prapůvodem bude asi překříženost, ovšem kde se odráží?
Omezit vydatné krmení na večer se týká spíš druhu Homo sapiens. Některým rybám, pokud roste potěr se doporučuje svíti i v noci. Krmiva koncipovaná pro jeden druh ryb považuji spíš za komerční záležitost. Z článku vyplývá nakrmit dobře i na noc. Lyofilizace je sice šetrná, ale ztráty jsou při sušení a následné konzumaci.
Aminokyseliny nejsou zas tak obšírně zmiňované, třeba to bude konečně zajímat některé výrobce krmiv. Totiž pokud dokážou spočítat vyvážené zastoupení aminokyselin, krmivo je mnohem kvalitnější. Mimochodem se to povinně sleduje u krmiv pro lososovité. Alespoň by potom nevznikaly takové nesmysly, jako se vyrábějí aminokyseliny na tvorbu růstového hormonu pro kulturisty.


Pondělí 11.10.2010
To-Chu

U šlechtěných bojovnic se často diskutují čisté kmeny černých ryb, pro jejich neplodnost. Respektive, pokud jsou tito melano sourozenci kříženi mezi sebou, oplodněné jikry se v určité fázi přestanou vyvíjet a hynou. Obecně se traduje, že ty ušlechtilejší černé samice jsou neplodné a doporučuje se křížit takové samce s modrými (metalicky modrými, copper) samicemi, které mají hodně tmavé tělo. Má toto nějakou souvislost s „nadbytkem“ tyrosinu, „nadbytečným formováním“ DOPA? Kde se toto bere a čím to selhává, že se larvy dále nevyvíjí? Vidí někdo do této problematiky? Dostal jsem se jen k nějakým anglickým textům, ale to je na mě příliš odborné. Stačilo by jen nasměrování k dalšímu bádání :)

Obecně se nedoporučuje vydatné krmení na večer. Je možné v případě speciálních krmiv koncipovaných jen pro jeden druh ryb zvýšit krmnou dávku na večer a dokrmit artemií pro lepší trávení? Selským rozumem nad tím spekuluju obdobně jako nad nočními proteiny pro kulturisty… klidová regenerace a utilizace v průběhu noci… Bude to na škodu nebo ku prospěchu? Samozřejmě v případě odchovu mladých ryby.

U degradace mraženého krmiva bylo zmíněno i sušené, to jako lyofilizované?

Proč jsou všechny tyto aminokyseliny zmiňovány tak obšírně? Všechno je to zajímavé, ale jak toto prakticky využít, lze si namíchat vlastní BCAA pro ryby? :-)


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.