Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Petr Novák · 1.9.2010
· Sledovanost: 40163x
· Vytisknuto: 3632x Hodnocení: 6/6 (6x) · Odměněn: není
Popis trávicí soustavy je v tomto příspěvku koncipován tak, aby v případě, že bude v souvislosti s dalším textem v následujících článcích, se čtenář orientoval v problematice. Neřeší nepodstatné odlišnosti u některých čeledí ryb. Na následujícím obrázku je znázorněna základní vnitřní anatomie rybího těla (pokud má zájemce potřebu, vnější anatomii těla – názvy ploutví apod. - si může osvojit z přiložených odkazů na konci článku).
Stručný popis trávící soustavy
Ústa
Velikost úst je uzpůsobena druhu potravy, extrémní je u dravců. Jsou tvořena horní a dolní čelistí, podle jejich postavení nebo tvaru se rozlišují:
- Střední, u ryb žijících ve středních vrstvách vody (tetry, parmičky, razbory, cichlidy apod.).
- Horní, kdy spodní čelist přečnívá přes spodní, je hlavně u ryb žijících u hladiny (arowany, sekernatky, střikouni, apod. …).
- Spodní, kdy horní čelist přečnívá přes spodní, u ryb sbírajících potravu ze dna (pancéřníčci, mřenky, sekavky apod.).
- Terčovitá, přizpůsobena k přisávání k podkladu (krunýřovci, některé mřenky a přísavky atd.).
Některé ryby mají čelisti nebo rypec vysunovatelné, někdy jsou uzpůsobeny k seškrabování nárůstů řas. Na ústech některých ryb vyrůstají vousky. V ústech, jejich okolí a na vouscích je velké množství chuťových pohárků a hmatových buněk, sloužících ke zjišťování potravy a její chuti. V ústech se tvoří sliz, zlepšující polykání stravy.
Zuby dravců slouží především zachycení a posunu potravy, u některých ryb jsou zuby ploché a slouží k drcení potravy, zejména skořápek korýšů.
Hltan
Spojuje ústa s jícnem. Součástí jsou i žaberní oblouky, u některých ryb vybavené filtračním aparátem z žaberních tyčinek, sloužícím k získávání drobné potravy z vody. V zadní části hltanu jsou u některých ryb (kaprovité, sekavcovité) požerákové kosti s požerákovými zuby, sloužící k drcení a cezení potravy.
Jícen
Představuje začátek trávicí trubice, produkuje sliz zlepšující polykání potravy.
Žaludek
Roztažitelný vak navazující na jícen. Hlavní funkcí je zahájení trávení bílkovin především u dravců, produkuje proteolytický enzym pepsinogen, a produkuje kyselinu chlorovodíkovou. Ta je nutná pro rozvolnění kolagenu, hlavní složku kůže, a spojujícího ve svalovině jednotlivá svalová vlákna k sobě. To se týká například trávení masa ryb nebo jiných vyšších živočichů.
U některých ryb žaludek není vytvořen (sekavcovití, hlaváčovití, kaprovití), protože složení stravy nevytváří nutnost trávit typicky svalovinu jako u dravců. Místo žaludku je rozšířené střevo.
Střevo
Rozděluje se na tenké a tlusté střevo. Na začátku tenkého střeva ústí vývod slinivky a žlučovodu.
Slinivka produkuje tyto trávicí enzymy:
- Trypsinogen - štěpí bílkoviny.
- Lipáza – štěpí tuky.
- Amyláza – štěpí škroby.
- Maltáza – štěpí disacharid maltózu (vzniká štěpením škrobů), tvoří se u rostlinožravých a kaprovitých ryb.
- Kolagenáza – štěpí kolagen (pojivová tkáň živočichů), produkuje se ve slinivce u dravců.
Kromě toho slinivka produkuje hormony inzulin (anabolický hormon) a glukagon (katabolický hormon). Ty se nedostávají do střeva, ale do krevního oběhu.
Ve stěně střeva se přímo produkují tyto enzymy:
- Enterokináza – aktivuje trypsinogen na aktivní trypsin pro štěpení bílkovin.
- Střevní lipáza – zajišťuje štěpení tuků.
- Střevní amyláza – způsobuje štěpení škrobů.
- Maltáza – je produkována ve střevě u ryb bez žaludku.
- Kolagenáza – je ve střevě produkována u ryb bez žaludku.
- Chitinolytické enzymy – štěpí chitin, což je polysacharid typicky tvořící krunýř i zpevňující složky těla u některých bezobratlých (raci, krabi, hmyz).
Žluč je nutná pro vstřebávání tuků, emulguje je a aktivuje lipázu.
Délka střeva závisí na typu výživy, u dravců je střevo kratší, u rostlinožravých ryb je delší.
Při průchodu střevem se trávenina štěpí enzymy na jednodušší složky, prochází stěnou střeva, která je bohatě prokrvená a tím se dostává do krevního oběhu, konkrétně do vrátnicové žíly, která živiny odvádí do jater. Nejdříve se vstřebávají sacharidy a tuky, ve střední části střeva se vstřebávají bílkoviny (jako oligopeptidy), na konci probíhá iontová výměna a osmoregulace (vyrovnávání hustoty tělních tekutin vůči vnějšímu prostředí).
Konečník a řitní otvor
Slouží k vyměšování zbytků tráveniny.
Játra
Játra jsou nejdůležitější žlázou trávicí soustavy a představují hlavní "chemickou továrnu" v organismu, neustále zde probíhají stovky biochemických reakcí.
V játrech se tvoří žluč, je odváděna do žlučovodu a žlučového váčku. Játra tvoří i zásobárnu živin (glykogen, tuk, aminokyseliny). U ryb jsou játra spojena se slinivkou na tzv. hepatopankreas.
Ledviny
Pro akvaristy je velmi blízké přirovnání, že ledviny fungují trochu podobně jako reverzní osmóza, na principu rozdílné velikosti průřezu a tlaku v přívodní a odvodné vlásečnici a vstřebávání moči jednoduchým epitelem (výstelkovou tkání). Ledviny zabraňují ztrátám aminokyselin z krve do moči a vychytávají ionty, udržují společně s žábry osmotický tlak v organismu (hustotu roztoku vody a živin vnitřního prostředí v buňkách), a podílejí se na tvorbě krvinek, hlavně bílých, částečně i červených. Tvoří se v nich moč a odvádějí se škodlivé látky. Při přetížení jater nežádoucími látkami ledviny částečně přebírají jejich funkci.
Ledviny ryb na rozdíl od suchozemských živočichů nezachycují zpětně vodu. Moč obsahuje hlavně močovinu a trochu kyseliny močové. Význačným vylučovacím orgánem dusíkatých katabolitů jsou žábry, jejich účinnost je téměř desetkrát větší proti ledvinám. Na rozdíl od ledvin vylučují dusík v jednodušší formě jako amoniak. Močovina (NH2)2CO jsou v podstatě dvě aminové skupiny navázané na karbonylovou skupinu CO, pro lepší pochopení, vyrábí se průmyslově z amoniaku a oxidu uhličitého.
Velmi významná je činnost ledvin v řízení iontové výměny a tím pádem odolnosti ryb vůči obsahu iontů (rozpuštěných solí) ve vodě, a schopnost vyrovnávat náhlé změny. Ryby stenohalinní nesnášejí výkyvy v obsahu solí. Ryby euryhalinní snášejí dobře náhlé změny obsahu solí ve vodě. S ohledem na pobyt v různé salinitě se ještě rozlišují ryby anadromní, které žijí v mořské vodě a vytahují se rozmnožovat do sladké vody. Opačně katadromní druhy žijí ve sladké vodě a rozmnožují se v moři.
Byl jsem coby autor upozorněn, že popis trávicí soustavy nepopisuje celou šíři poznatků o trávicí soustavě ryb z hlediska anatomického. Takže znovu opakuji, že článek byl "povinně" napsán proto, aby v dalších článcích čtenáři přibližně pochopili, kde se tráví a vstřebávají určité živiny. Nejedná se tedy o typický článek zabývající se anatomií.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.