A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb

Autor článku: Petr Novák · 1.9.2010 · Sledovanost: 40163x · Vytisknuto: 3632x
Hodnocení: 6/6 (6x) · Odměněn: není

Popis trávicí soustavy je v tomto příspěvku koncipován tak, aby v případě, že bude v souvislosti s dalším textem v následujících článcích, se čtenář orientoval v problematice. Neřeší nepodstatné odlišnosti u některých čeledí ryb. Na následujícím obrázku je znázorněna základní vnitřní anatomie rybího těla (pokud má zájemce potřebu, vnější anatomii těla – názvy ploutví apod. - si může osvojit z přiložených odkazů na konci článku).

1 – jazyk; 2 – žábry; 3 – srdce; 4 – ledviny; 5 – pankreas; 6 – játra; 7 – žaludek; 8 – slezina; 9 – varlata nebo vaječníky; 10 – vzduchový měchýř.
Na obrázku je patrno též nečíslované střevo, vyúsťující v konečník

Zdroj: Wikipedia.org


Stručný popis trávící soustavy


Ústa


Velikost úst je uzpůsobena druhu potravy, extrémní je u dravců. Jsou tvořena horní a dolní čelistí, podle jejich postavení nebo tvaru se rozlišují:

- Střední, u ryb žijících ve středních vrstvách vody (tetry, parmičky, razbory, cichlidy apod.).
- Horní, kdy spodní čelist přečnívá přes spodní, je hlavně u ryb žijících u hladiny (arowany, sekernatky, střikouni, apod. …).
- Spodní, kdy horní čelist přečnívá přes spodní, u ryb sbírajících potravu ze dna (pancéřníčci, mřenky, sekavky apod.).
- Terčovitá, přizpůsobena k přisávání k podkladu (krunýřovci, některé mřenky a přísavky atd.).

Některé ryby mají čelisti nebo rypec vysunovatelné, někdy jsou uzpůsobeny k seškrabování nárůstů řas. Na ústech některých ryb vyrůstají vousky. V ústech, jejich okolí a na vouscích je velké množství chuťových pohárků a hmatových buněk, sloužících ke zjišťování potravy a její chuti. V ústech se tvoří sliz, zlepšující polykání stravy.

Ancistrus sp. Rio Ucayali. Terčovitá ústa jsou velmi dobře uzpůsobena ke seškrabávání potravy.

Autor: Milan Tichavský.

Zuby dravců slouží především zachycení a posunu potravy, u některých ryb jsou zuby ploché a slouží k drcení potravy, zejména skořápek korýšů.

Hltan


Spojuje ústa s jícnem. Součástí jsou i žaberní oblouky, u některých ryb vybavené filtračním aparátem z žaberních tyčinek, sloužícím k získávání drobné potravy z vody. V zadní části hltanu jsou u některých ryb (kaprovité, sekavcovité) požerákové kosti s požerákovými zuby, sloužící k drcení a cezení potravy.

Ústa arowan, žijících převážně pod hladinou jsou tvarována tak, aby mohla dobře zhltnout kořist.

Autor: Roman Rak

Jícen


Představuje začátek trávicí trubice, produkuje sliz zlepšující polykání potravy.

Žaludek


Roztažitelný vak navazující na jícen. Hlavní funkcí je zahájení trávení bílkovin především u dravců, produkuje proteolytický enzym pepsinogen, a produkuje kyselinu chlorovodíkovou. Ta je nutná pro rozvolnění kolagenu, hlavní složku kůže, a spojujícího ve svalovině jednotlivá svalová vlákna k sobě. To se týká například trávení masa ryb nebo jiných vyšších živočichů.

U některých ryb žaludek není vytvořen (sekavcovití, hlaváčovití, kaprovití), protože složení stravy nevytváří nutnost trávit typicky svalovinu jako u dravců. Místo žaludku je rozšířené střevo.

Tetry mají střední ústa. Při detailním pohledu si všimneme, že mají velmi ostré zoubky. Na snímku tetra průsvitná (Pristella maxillaris).

Autor: Roman Rak

Střevo


Rozděluje se na tenké a tlusté střevo. Na začátku tenkého střeva ústí vývod slinivky a žlučovodu.

Slinivka produkuje tyto trávicí enzymy:

- Trypsinogen - štěpí bílkoviny.
- Lipáza – štěpí tuky.
- Amyláza – štěpí škroby.
- Maltáza – štěpí disacharid maltózu (vzniká štěpením škrobů), tvoří se u rostlinožravých a kaprovitých ryb.
- Kolagenáza – štěpí kolagen (pojivová tkáň živočichů), produkuje se ve slinivce u dravců.

Kromě toho slinivka produkuje hormony inzulin (anabolický hormon) a glukagon (katabolický hormon). Ty se nedostávají do střeva, ale do krevního oběhu.

Při detailním pozorování menších čichavců (zde Trichogaster chuna (čichavec medový), forma Super Red ) si pozorovatel všimne "kartáčků" na pyscích, určených ke seškrabávání řas z rostlin

Autor: Roman Rak

Ve stěně střeva se přímo produkují tyto enzymy:

- Enterokináza – aktivuje trypsinogen na aktivní trypsin pro štěpení bílkovin.
- Střevní lipáza – zajišťuje štěpení tuků.
- Střevní amyláza – způsobuje štěpení škrobů.
- Maltáza – je produkována ve střevě u ryb bez žaludku.
- Kolagenáza – je ve střevě produkována u ryb bez žaludku.
- Chitinolytické enzymy – štěpí chitin, což je polysacharid typicky tvořící krunýř i zpevňující složky těla u některých bezobratlých (raci, krabi, hmyz).

Žluč je nutná pro vstřebávání tuků, emulguje je a aktivuje lipázu.

Délka střeva závisí na typu výživy, u dravců je střevo kratší, u rostlinožravých ryb je delší.

Při průchodu střevem se trávenina štěpí enzymy na jednodušší složky, prochází stěnou střeva, která je bohatě prokrvená a tím se dostává do krevního oběhu, konkrétně do vrátnicové žíly, která živiny odvádí do jater. Nejdříve se vstřebávají sacharidy a tuky, ve střední části střeva se vstřebávají bílkoviny (jako oligopeptidy), na konci probíhá iontová výměna a osmoregulace (vyrovnávání hustoty tělních tekutin vůči vnějšímu prostředí).

Epalzeorhynchos bicolor (labeo červenoocasé), stejně jako mnoho parmiček má u úst vousky.

Autor: Roman Rak

Konečník a řitní otvor


Slouží k vyměšování zbytků tráveniny.

Játra


Játra jsou nejdůležitější žlázou trávicí soustavy a představují hlavní "chemickou továrnu" v organismu, neustále zde probíhají stovky biochemických reakcí.

V játrech se tvoří žluč, je odváděna do žlučovodu a žlučového váčku. Játra tvoří i zásobárnu živin (glykogen, tuk, aminokyseliny). U ryb jsou játra spojena se slinivkou na tzv. hepatopankreas.

Ledviny


Pro akvaristy je velmi blízké přirovnání, že ledviny fungují trochu podobně jako reverzní osmóza, na principu rozdílné velikosti průřezu a tlaku v přívodní a odvodné vlásečnici a vstřebávání moči jednoduchým epitelem (výstelkovou tkání). Ledviny zabraňují ztrátám aminokyselin z krve do moči a vychytávají ionty, udržují společně s žábry osmotický tlak v organismu (hustotu roztoku vody a živin vnitřního prostředí v buňkách), a podílejí se na tvorbě krvinek, hlavně bílých, částečně i červených. Tvoří se v nich moč a odvádějí se škodlivé látky. Při přetížení jater nežádoucími látkami ledviny částečně přebírají jejich funkci.

Ledviny ryb na rozdíl od suchozemských živočichů nezachycují zpětně vodu. Moč obsahuje hlavně močovinu a trochu kyseliny močové. Význačným vylučovacím orgánem dusíkatých katabolitů jsou žábry, jejich účinnost je téměř desetkrát větší proti ledvinám. Na rozdíl od ledvin vylučují dusík v jednodušší formě jako amoniak. Močovina (NH2)2CO jsou v podstatě dvě aminové skupiny navázané na karbonylovou skupinu CO, pro lepší pochopení, vyrábí se průmyslově z amoniaku a oxidu uhličitého.

Velmi významná je činnost ledvin v řízení iontové výměny a tím pádem odolnosti ryb vůči obsahu iontů (rozpuštěných solí) ve vodě, a schopnost vyrovnávat náhlé změny. Ryby stenohalinní nesnášejí výkyvy v obsahu solí. Ryby euryhalinní snášejí dobře náhlé změny obsahu solí ve vodě. S ohledem na pobyt v různé salinitě se ještě rozlišují ryby anadromní, které žijí v mořské vodě a vytahují se rozmnožovat do sladké vody. Opačně katadromní druhy žijí ve sladké vodě a rozmnožují se v moři.

I ústa mřenky malé (Yasuhikotakia sidthimunki), s vousky jsou vydatnými pomocníky při vyhledávání potravy na dně.

Autor: Roman Rak
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Co víme o kožním ústrojí?
ČLÁNEK: Dýchání ryb
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Sobota 2.10.2010
PetrNovak

Byl jsem coby autor upozorněn, že popis trávicí soustavy nepopisuje celou šíři poznatků o trávicí soustavě ryb z hlediska anatomického. Takže znovu opakuji, že článek byl "povinně" napsán proto, aby v dalších článcích čtenáři přibližně pochopili, kde se tráví a vstřebávají určité živiny. Nejedná se tedy o typický článek zabývající se anatomií.


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.