A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Karnitin ve výživě akvarijních ryb

Autor článku: Petr Novák · 6.12.2009 · Sledovanost: 14749x · Vytisknuto: 1996x
Hodnocení: 5.75/6 (8x) · Odměněn: není

Uživatelé umělých krmiv pro akvarijní ryby se někdy mohou setkat s karnitinem jako reklamně vychvalovanou složkou krmiva, takže i samovýrobci někdy přemýšlejí o vhodnosti jeho doplnění do směsi.

Co to vlastně je?


Karnitin byl dříve řazen mezi vitamíny skupiny B, s označením Vitamín BT. Písmeno T získal od latinského názvu hmyzu Tenebrio molitor (Potemník moučný), kde byl objeven. Mezi vitamíny jej však počítat nelze, protože jej organismus sám běžně vytváří.
Karnitin (kyselina 4-trimetylamino-3-hydroxymáselná)je přírodní, živočišným organismům vlastní látka, řazená mezi hydroxykyseliny, která se v organismu vyskytuje uvnitř buňky v buněčné tekutině.

K čemu je dobrý?


Karnitin je nutný pro takzvanou beta-oxidaci mastných kyselin. Je to základní proces získávání energie z tuku.
Při využití tuku pro energetické účely v organismu se tuk rozloží na glycerol a mastné kyseliny. Glycerol je alkoholický cukr a zužitkuje se podobně jako jiné sacharidy. Mastné kyseliny se přemění na energii ("spalují") v buněčných mitochondriích.
Mastné kyseliny se rozlišují podle délky řetězce. Mastné kyseliny delší než 12 jader uhlíku potřebují ke vstupu do mitochondrií přenašeč, a to je právě karnitin. Krátké mastné kyseliny o délce řetězce do 10 atomů uhlíku organismus dokáže spalovat přímo bez přítomnosti karnitinu, což je známý efekt takzvaných MCT olejů.
Karnitin přenese mastnou kyselinu do mitochondrie a opět z mitochondrie vystoupí a proces se opakuje. Karnitin je tedy velmi významný pro všechny tkáně, kde se využívá spalování tuků jako důležitý zdroj energie. Do těchto tkání patří zejména svalovina, jak kosterní, tak srdeční.
Autor: Petr Novák

Vadí jeho nedostatek?


Jestliže má organismus nedostatek karnitinu, mají svaly problémy se získáváním energie a mají vážně narušenou funkci. Jedinci s vrozeným nedostatkem karnitinu mají závažné srdeční problémy. Svalový rozvoj a výkon kosterního svalstva je tak ochromen, že například již kojenec bezmocně leží, nedokáže "pást koníčky", čili opřít se o ruce a vleže zvednout hlavu, a ve vyšším věku dítě má problémy se základním pohybem a například ani nemůže jezdit na kole, protože na to nemá sílu, ani není schopno pevně držet řídítka.

Zdroje karnitinu


Organismus získává karnitin částečně z živočišné stravy (hlavně z masa), především však jej sám syntetizuje z esenciální aminokyseliny lysinu. Vlastní syntéza je pro organismus rozhodující.
Pro výskyt karnitinu v živočišné tkáni je typické, že čím vyšší je přirozený obsah tuku v určitém typu svaloviny (např. skopové maso), nebo čím více se tuk využívá pro získávání energie (ptáci) nebo bazální metabolismus, tím je zde také vyšší obsah karnitinu.

Průmyslová výroba a doplněk výživy


Průmyslově se karnitin vyrábí fermentací. Používání karnitinu jako doplňku umělé výživy pro akvarijní ryby je velmi sporné z hlediska metabolického, ovšem nesporné z hlediska reklamního, včetně obecné známosti z reklam na doplňky stravy. Totiž ve všech živých organismech jeho tvorba má být dostatečná a ve zdravém organismu je ho zjišťován nadbytek. Pokud se tedy karnitin doplňuje uměle, je to buďto zbytečné, a nebo dokonce hrozí riziko, že organismus kvůli značnému nadbytku začne omezovat produkci vlastního karnitinu, což potom může vyvolat výše uvedené potíže. Kromě toho nadměrné dávky karnitinu ve stravě mohou poškodit ledviny.

Doplňky stravy pro lidskou výživu, vlevo nápoj s karnitinem, vpravo výrobek karnitin-tartrát v želatinových tobolkách.

Autor: Petr Novák

Podfu(c)k století


Karnitin byl dokonce v jedné anketě mezi odborníky označen za jeden z největších podvodů dvacátého století v oblasti doplňků výživy. Ovšem na druhou stranu reklama je tak mohutná, že o něm ví snad každý, i když se o jiné doplňky výživy nezajímá. Výroba doplňků s karnitinem je poměrně lukrativní a drží se jí i ty firmy, kde dobře vědí o tom, že uměle dodávaný karnitin nefunguje. Když nebudou vyrábět ony, bude vyrábět někdo jiný. Paradoxně i když je některý zákazník ze známosti při nákupu upozorněn na nefunkčnost karnitinu na zhubnutí, tak si jej přesto koupí. Prvosignální nebo podprahové podněty z reklamy dokáže překonat pouze úzká skupina odborníků, zbytek stáda si jde nakoupit. Jenom pro zajímavost, televizní reklama před deseti roky s jednou známou osobností, která stejně nezhubla (počítačem upravený obraz do štíhlosti) zvýšila prodej výrobků s karnitinem v ČR na desetinásobek a stále se drží vysoko. Statistický počet obézních se nesnížil.

Jak dávkovat?


Pokud je někdo stále ještě skálopevně přesvědčen o tom, že do směsi opravdu karnitin musí přidat, tak technologicky nejpřijatelnějším řešením je koupit takový karnitin, který je jako běžný doplněk stravy v želatinových tobolkách jako karnitin-tartrát (vínan karnitinu). Ten je v tobolce v krystalickém stavu, dobře se dávkuje a dobře se rozpouští. Rozpuštění relativně velkých krystalků ve vodě je téměř nezbytnou podmínkou aplikace do směsi, zejména pro malé ryby velikosti neonky. Typický zápach po amoniaku je u karnitinu normální. Dávka by měla činit nejvýše 2 g čistého karnitinu, což odpovídá přibližně 3 g karnitin-tartrátu na 1 kg suché směsi. Směs by měla být "obalena" vhodným gelem, protože jinak se karnitin velmi rychle rozpustí ve vodě.

Závěr


Jestliže některý živočich pozitivně reaguje na podání karnitinu, je nutná nejvyšší opatrnost, protože pravděpodobně nedokáže tvořit dostatek vlastního karnitinu, čili je to jedinec s metabolickou vadou, která se dále může dědit na potomstvo.
Pokud se v přírodě vyskytne ryba s metabolickou poruchou tvorby karnitinu, tak je předpoklad velmi rychlého úhynu buďto neschopností pohybovat se tak, aby sehnala obživu, nebo se stane snadnou kořistí predátorů. Při umělém zakrývání jakýchkoliv poruch metabolismu se potom v chovu rozmnožují geneticky zatížená zvířata. Potom se například u koní řeší poruchy trávení fruktanů (běžný sacharid vznikající v travinách) a z toho vznikající potíže, místo toho aby se nedopouštěla plemenitba takto vadných jedinců.

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Extrudované výrobky v akvaristice
ČLÁNEK: Vhodnost gelotvorných látek pro akvarijní krmiva
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 10.12.2009
PetrNovak

Takže pokračuji:
Čili granule pro psy a kočky v žádném případě. Navíc jsou obohacované minerálními látkami a může to dost hýbat chemismem vody, hlavně zvedat vápník.
Krmivo pro pstruhy bude méně rizikové, ale pokud bych s ním nějaké ryby krmil, tak rozhodně ne takové, které bych si chtěl nechat jako chovné. Spíš nějaké dravější ryby, které mají vypadnout rychle z baráku a kupce už pokud možno neuvidím, ani kamarádům bych je nenechával. Také když se podíváte k jakému účelu je vyrobeno, tak je to pro ryby, které jakmile trochu dorostou tak končí jako konzumní. Tam se rozhodně nějak nepočítá s jejich kvalitou z hlediska chovného a délkou života. Naopak tam se kontroluje, aby složení bylo takové, aby výsledky byly ekonomické.
Pokud se týče rizikových složek, tak tam by TEORETICKY být neměly, ale PRAKTICKY tam být mohou. Mohou tam být náhodou (z kontaminovaných surovin) i záměrně (nelegální doplňky od výrobce). Ale to je skutečně individuální.
Pokud se týče zvetšování orgánů, tak nejvíce postižená mohou být játra. To by se dalo zjistit rozbory na nežádoucí látky nebo vážením jater. Ale řící, že mizerná jsou všechna krmiva nelze. Rozhodně bych krmivo pro pstruhy nepovažoval za nějaký prodlužovač života akvarijních ryb.
Ještě bych se vrátil k tématu pálení žáhy, které ruší akvaristy v jejich bohulibé, záslužné, krásné, státotvorné a vůbec záslužné činnosti. Hodně stručně. Není to sice téma krmení akvarijních ryb, ale akvaristi se na to taky ptají a kdo tím hodně trpěl celoživotně byl RNDr. Stanislav Frank blahé paměti. Tak budem říkat, že to je trochu tematické.
Kdo tím trpí, měl by si odsledovat, co je příčinou. Buď je to v důsledku nervového vypětí, pak to chce řešit tabletami nebo čaji z třezalky, šafránu, dobromysli a podobně, nebo zajít za psychiatrem.
Pokud je to jenom po některých jídlech, hlavně sladkých a škrobových a podobně, tak to je zvýšená citlivost a dráždivot žaludku a tam je ten lecithin rozmixovaný s mlékem velmi vhodný. On s tou mléčnou bílkovinou vytvoří fosfolipoproteinový komplex (dvojpólová molekula tuk-protein), proteinová složka se otočí v žaludku ke sliznici a tuková složka se otočí do prostoru, čili chrání žaludeční stěnu před nadměrnou tvorbou kyseliny chlorovodíkové.
Pokud má někdo problémy po každém jídle bez ohledu na složení, je to nejhorší. Tam je podezření na breberky zvané Helicobacter (Campylobacter) pylori. Žaludek při trávení tvoří kyselinu chlorovodíkovou a když se jí vytvoří už dostatek, tak když se z bílkovin objeví první ionty amoniaku, tak receptory v žaludku zastaví produkci kyseliny. Jenže tahle baktérie žije v žaludku a využívá jako zdroj dusíku přednostně ionty amoniaku (jako drtivá většina mikroorganismů) a ionty amoniaku průběžně žere hned jak se tvoří. Takže žaludek nemá kontrolu nad tvorbou kyseliny a ta se pořád tvoří. Je to nejnebezpečnější forma pálení žáhy a ta se musí řešit antibiotiky, může mít totiž neblahé následky.
Petr Novák


Čtvrtek 10.12.2009
PetrNovak

Používání granulí pro psy a kočky považuji za velmi nešťastné řešení. Jsou to teplokrevníci, kteří mají jinak nastavený metabolismus tuků (na teploty nad 35 st.C) a mají vysoký podíl hnědého podkožního tuku, což jsou v podstatě podkožní buňky s vysokým počtem mitochondrií, které jsou zařízeny právě ke spalování tuku. Obsažený tuk bude směs odpadu z jatek a kafilérky a bude mít vysoký podíl loje (protože málo žlukne), ale ten se dobře metabolizuje až při teplotách kolem 38-42 st.C.
Ryby jsou studenokrevné a v běžných teplotách tento tuk pouze ukládají, ale spotřebují velmi špatně.
Kromě toho šelmy mají extrémní výkonnost žaludku a velmi silnou produkci kyseliny chlorovodíkové a velkou schopnost trávit svalovinu s vysokým obsahem (kolem 30%) kolagenu. Kdežto bezobratlí obsahují kolagenu tak do 3 - 4%. Čili u běžných akvarijích ryb bude výkonnost trávicí soustavy a hlavně žaludku uzpůsobena na mnohem menší obsah kolagenu. A ten když se nestráví, tak se nestráví ani bílkovina, kterou obaluje (svalové vlákno).
Musím doběhnout od počítače, pokračování tak za hodinu.
Petr Novák


Čtvrtek 10.12.2009
Crayfish

to PetrNovak: Petře, mohu mít ještě jednu otázku. Sice to není karnitin, lecithin ani cyclope-eeze; ale jsme pořád v oblast výživy ryb:

V praxi mnoho cichlidářů krmí velké ryby granulemi pro psy nebo pro kočky, nebo krmením pro pstruhy. Je to z pohledu dlouhodobé výživy zdravé? Je nějaký zásadní rozdíl mezi žrádlem pro psy a pro kočky, když se dává rybám? Co se týče krmení pro pstruhy, může tam být zřejmě i něco, co podporuje přibírání hmotnosti, aby ryba co nejrychleji dorostla "na maso". Není to v konfliktu se zdravou výživou, např. že by se akvarijním rybám zvětšovaly nějaké orgány a tím zkracoval život apod.? Díky, díky O;)


Středa 9.12.2009
PetrNovak

Ano, Lonza je pobočka švýcarského mateřského podniku, která vyrábí karnitin v různých derivátech. Principiálně se jedná o stejný produkt. Dělají hlavně karnitin-bázi, karnitin-tartrát, acetyl-karnitin a karnitin-fumarát, ale ten asi nejde do Evropy. Dělají podle mého názoru karnitin o velmi slušné chemické čistotě, dokonce je i zpracováno využití odpadu se zbytkovým karnitinem na zabudování do kvasinek Torulopsis ethanolitolerans. Jenže ať je karnitin jak chce kvalitní, pořád platí, že přidávání do výživy nemá smysl. Bohužel.
Petr Novák


Středa 9.12.2009
HB74

článek super, včetně komentářů

akorát bych měl dotaz, Lonza Kouřim vyrábí karnitin. Jedná se o stejný produkt?


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.