Odchov potěru na "mlze" z vařených vaječných žloutků je klasickou záležitostí. Jaké mají žloutky složení z hlediska výživy ryb?

Zatímco bílky ve vejcích jsou zdrojem hlavně bílkovin a minerálních látek sodíku a draslíku, tak žloutek představuje mnohem pestřejší zdroj živin. Žloutky jsou významným zdrojem bílkovin, mastných kyselin, vitamínů, vápníku, fosforu a dalších biologicky aktivních látek. Tvoří zásobárnu lecithinu a cholesterolu jako důležitých stavebních látek pro tvorbu buněčných membrán. Proto se zdá, že obsah těchto látek je zbytečně vysoký, ale zbytečně vysoký opravdu není s ohledem na obrovský požadavek rychle rostoucího organismu na novotvorbu tkáně, čili nových buněk. Cholesterol je také výchozí stavební látkou pro tvorbu steroidních hormonů, které kromě jiných funkcí ovlivňují růst organismu a jeho obranyschopnost. Dalo by se také použít přirovnání, že vaječné žloutky představují kvalitu, kdežto bílky spíše kvantitu.

Vařené žloutky – klasika

Určitou nevýhodou vařených žloutků je úprava teplem. Nejhorším parametrem žloutků je využitelnost zastoupených aminokyselin pro výživu ryb. Aminokyseliny jsou základní stavební kameny bílkovin, a pokud nejsou zastoupeny ve správném poměru, tak se bílkovina hůře využívá a větší část jde "do odpadu", čili vylučuje se ledvinami. Co je nejhorší, hmotnostní přírůstky jsou menší. Limitující esenciální aminokyselina je u vaječných žloutků lysin, který je zastoupen pouze v 78% potřebného množství, tím je určeno i snížené využití ostatních aminokyselin. Tepelnou úpravou se jeho obsah dále sníží.

Další nevýhodou žloutků je nízký obsah stravitelných sacharidů, pouze 2%, vhodnějších by bylo kolem 10%.

Jak lze žloutky vylepšit?

Napřed několik poznámek
Receptury jsou sestavené tak, že všechny níže uvedené suroviny lze sehnat. Glukózu kupujte v potravinářské kvalitě, nikoliv v lékárně, tam někdy prodávají apyrogenní formu za výrazně vyšší cenu. V případě možnosti sehnat sušené žloutky a sušené bílky v kvalitě BIO, tak to stojí za zvážení zejména u ryb choulostivých na chemikálie. Lysin HCl se dá sehnat jako doplněk stravy, je nutno shánět lysin v želatinových tobolkách (kapslích) ve formě lysin HCl, nikoliv jako lysin bázi nebo lysin monohydrát, ty jsou nerozpustné. Pokud potřebujete dělit na menší podíly obsah kapslí nebo rozdrcené tablety známé hmotnosti, vysypte obsah a utvořte pravidelnou přímku, jejímž rozdělením získáte potřebnou hmotnost.

Jednoduchá receptura na práškové suroviny:
Nejjednodušším vylepšením je dorovnat obsah chybějícího lysinu. Na 100 g sušených žloutků se přidá 1,5 g lysinu HCl, lze přidat i 2,0 g. Pokud seženete lysin HCl v tobolkách po 500 mg, znamená to přidat obsah 3 – 4 tobolek. Minimální zastoupení limitujících aminokyselin se tím ze 78% dostane na hodnoty 93%, což je velmi dobrý výsledek.

Do vhodné nádoby odměříte 0,3 až 0,35 l vody a rozpustíte lysin HCl. Potom do této vody rozmixujete 100 g práškového žloutku. Tím získáte „obnovené a vylepšené“ žloutky, s nimiž můžete pracovat jako se syrovými.

Akvaristům s menším počtem chovanců se zdá na první pohled výhodnější použití syrových vaječných žloutků (čerstvě vykleplých z vajíčka a oddělených od bílků, bez tepelného zpracování). Výhodnost je pouze v dostupnosti suroviny, jinak je to poněkud titěrná práce při použití pouze jednoho žloutku, složitější receptury se zpracují hůře.

Receptury se syrovými žloutky

Pokud chcete použít jednoduchou recepturu na syrový žloutek, tak na 1 žloutek by mělo přijít nejméně 50 mg, lépe 75 mg lysinu HCl. Pokud má tedy kapsle obsah 500 mg lysinu HCl, vysypte její obsah na rovnou plochu a udělejte rovnoměrnou "lajnu" o délce 10 cm. Jeden centimetr této "lajny" potom odpovídá 50 mg lysinu, 1,5 cm odpovídá 75 mg lysinu.

Lysin se potom dobře promíchá se syrovým žloutkem a nějakou dobu se nechá rozpouštět a potom se znovu promíchá. V takto malém množství to někomu bude asi dělat technické potíže.

Složitější receptury

Další dostupné úpravy lze docílit takto:

1/ Přidat sušené bílky, syrovátkový proteinový koncentrát a hydrolyzovaný kolagen pro lepší zastoupení aminokyselin a zvýšení podílu lehce stravitelných bílkovin.
2/ Přidat dezintegrovanou chlorellu jako další zdroj biologicky aktivních látek, vitamínů a lehce stravitelných bílkovin a jemně mleté vlákniny.
3/ Zvýšit podíl lysinu přidáním lysinu HCl (hydrochlorid lysinu, je vodorozpustný).
4/ Zvýšit obsah lehce stravitelných sacharidů přidáním glukózy nebo sladového extraktu.
5/ Přidat fruktooligosacharidy jako prebiotickou látku pro zvýšení imunity.

Složitější receptura:
6,45% bílky sušené
64,52% žloutky sušené
9,68% syrovátkový protein 80% UltraWhey 80
3,23% hydrolyzovaný kolagen Hacol
1,94% lysin HCl
6,45% glukóza (nebo sušený sladový extrakt)
6,45% chlorella (možno vynechat)
1,29% fruktooligosacharidy (možno vynechat)

Pokud místo procent použijete jednotku gramy, tak získáte 100 g prášku. Koeficient pro získání celých čísel vynásobením 1,55.

Teoreticky je nutno ke 100 g prášku přidat 150 až 200 g vody. Čili odměříme necelé jeden a půl deci vody a začneme přidávat postupně uvedené suroviny a přidanou surovinu pokaždé rozmícháme a necháme rozpustit. Suroviny se nepřidávají v libovolném pořadí, ale nejlépe v tomto:

1/ fruktooligosacharidy
2/ glukóza
3/ lysin HCl
4/ sušené bílky
5/ sušené žloutky
6/ hydrolyzovaný kolagen
7/ syrovátkový protein
8/ chlorella

Zejména první čtyři suroviny se přidávají tak, aby se další přidávala až po rozpuštění předcházející. Ovšem na druhou stranu, pokud by vám někdo především s přístupem k přesnější váze směs namíchal, může se rozpouštět najednou, ale je vhodné ji důkladně rozmixovat, nechat odstát a případně znovu promixovat. K rozmíchávání je vhodné použít tyčový mixér. Nespalte mixér, mezi mixováním jednotlivých složek je vhodná pauza na rozpuštění mikročásteček surovin. Funkci mixéru vyzkoušejte nejdříve v nádobě pouze s vodou, aby voda s práškem nestříkala z nádoby a nepřišli jste zbytečně o cenný, právě připravovaný roztok. Manželce by se určitě také nelíbily žlutozelené skvrny po celé kuchyni včetně stropu.

Receptura s přídavkem kolostra:

5,71% bílky sušené
57,14% žloutky sušené
8,57% syrovátkový protein 80%
2,86% hydrolyzovaný kolagen
1,71% lysin HCl
5,71% glukóza (nebo sušený sladový extrakt)
5,71% chlorella (možno vynechat)
1,14% fruktooligosacharidy (možno vynechat)
11,43% kolostrum bovinní (proteinový koncentrát)

Tato receptura má vynikající zastoupení aminokyselin, esenciální aminokyseliny jsou na 99,5%, kromě toho jsou obsaženy imunoglobuliny zvyšující obranyschopnost organismu, a růstové faktory, podporující tvorbu tkáně.

Postup přípravy je podobný jako u předcházející složky, kolostrum se přidává jako páté v pořadí. Koeficient pro získání celých čísel vynásobením 1,75.

Další postup

Hustá tekutina vzniklá podle některé z výše uvedených receptur se nalije do odpovídající menší nádobky a v této nádobce se postaví do vody ve větší nádobě (podobně, jak používají například cukráři), která se uvede do varu a tím ztuhne i obsah v malé nádobce (aniž by se připálila). Vaří se co nejkratší dobu. Rozemnutím nebo protlačením jemným sítem se vytvoří "mlha", kterou krmíme v nádrži s potěrem. Také můžete vyzkoušet místo zavaření tekutinu zmrazit a poté nastrouhat, což je postup vhodný spíše pro větší ryby, nebo tekutinu zavařit do vody na nudličky. Nejvyšší obsah biologicky aktivních látek zachováte zmrazením. Také se dá zpracovat lyofilizací natřením na destičky, zamrazením a postupným odmrazením vody. Vzniknou šupinky. Dá se uvést i do formy gelu zpracovaného za horka, roztok živin se přidává až před tuhnutím gelu při nižší teplotě.

Uvařené žloutky, které nedáte zmrazit je nutno uchovávat v ledničce a po odebrání potřebného množství je tam ihned vrátit. Takto se dají používat 3 – 5 dnů a potom se zkrmí dospělým rybám a pro krmení potěru se udělají nové.

Malý slovníček základních pojmů:

Aminokyseliny – základní stavební jednotky bílkovin.
Apyrogenní – velmi čistý materiál bez obsahu iontů a mikroorganismů, lze použít pro injekce.
Bílek – dvě třetiny obsahu vejce, obaluje žloutek, směs jednoduchých bílkovin, roztok převážně albuminů ve vodě, s obsahem minerálních látek a nepatrným obsahem glukózy. Pokud posuzujeme vejce jako buňku, je to cytoplasmatická tekutina, zdroj velmi kvalitních bílkovin. V sušině má kolem 84% bílkovin.
HCl – hydrochlorid. Chemická forma některých aminokyselin, která je dobře rozpustná ve vodě.
Fruktooligosacharid – sacharid s počtem 2 – 9 cukerných jednotek fruktózy, nestravitelný vyššími živočichy, ale podporující růst příznivé střevní mikroflóry.
Chlorella – viz ČLÁNEK: Spirulina a chlorella ve výživě akvarijních ryb .
Cholesterol – druh tuku steroidové struktury, voskovitého vzhledu. Stavební látka pro tvorbu buněčných membrán, žlučových kyselin a steroidních hormonů, nutná pro obranyschopnost zejména ve stresu.
Glukóza – hroznový cukr, jednoduchý sacharid, také nazývaný dextróza. Základ energetického metabolismu, na glukózu se přeměňuje většina sacharidů přijatých ve stravě.
Kolagen – bílkovina vazivové tkáně, stejná strukturou u všech živočichů. Rozděluje se na více typů podle toho, kde se nachází.
Kolostrum – mlezivo, produkt mléčné žlázy první tři dny po porodu. Zajišťuje imunitu narozeného živočicha, dokud nevybuduje svoji vlastní. Obsahuje vysokou koncentraci imunoglobulinů, růstových faktorů, prebiotických a imunitních látek.
Kolostrum bovinní – mlezivo kravské.
Lecithin – fosfolipid. Tuk obsahující vázaný fosfor. Nejcennější složky jsou fosfatidylcholin, fosfatidylinositol a fosfatidyletanolamin. Nejznámější je sojový lecithin, používají se i slunečnicové a řepkové, nejkvalitnější je z vaječných žloutků. Lecithiny mají velmi příznivé působení na organismus, zejména na játra, a podílejí se na tvorbě buněčných membrán.
Lysin – esenciální aminokyselina, jedna z nejdůležitějších.
Prebiotický – podporující růst příznivé střevní mikroflóry.
Probiotický – obsahující příznivou střevní mikroflóru. Primárně nejvýznamnější jsou enterobaktérie Bifidobacterium, za velmi vhodné se považují dále některé baktérie mléčného kvašení, typicky Lactobacillus, což však nejsou enterobaktérie. Pojem enterobaktérie znamená baktérie biologickým původem se vyskytující ve střevech jako původním prostředí. Vyskytují se i v trávicím traktu nižších živočichů, jako jsou hlístice nebo hmyz.
Protein – bílkovina. Skládá se z aminokyselin.
Sacharidy – Zásobní energetický zdroj, také tvoří látky stavební nebo biologicky aktivní. Jiné označení také cukry, glycidy, uhlohydráty. Chemicky jsou to polyhydroxyaldehydy a polyhydroxyketony.
Skořápka - je obal vejce z uhličitanu vápenatého, na povrchu s mucinovou vrstvou, která chrání před vniknutím baktérií. Proto se vejce nesmějí ve výrobě (ani doma) omývat.
Steroidní hormon – hormon s výchozí steroidovou strukturou, vzhledu bílého voskovitého prášku. Typicky pohlavní hormony testosteron a estrogeny.
Žloutek – z hlediska biologického je to vlastní vajíčko se zásobou stavebních látek. Malá poznámka: žloutek + bílek + skořápka se správně nazývá "vejce", nikoliv vajíčko.