Autor článku: Petr Novák · 24.7.2010 · Sledovanost: 1218x · Vytisknuto: 30x
Hodnocení: 6/6 (14x) · Odměněn: 11x

Mezi domácími samovýrobci směsí krmiv pro akvarijní ryby jsou občas dohady, zda je lepší používání spiruliny nebo chlorelly do směsí, zejména při krmení odrůstajícího plůdku, případně při kultivaci vířníků.

Jaký je mezi nimi základní rozdíl?

Laici obecně všechno drobné, zelené, co se vznáší ve vodě označují jako řasy. Je však mezi nimi z hlediska systematického i z hlediska jejich stavby buněk rozdíl. Právě struktura buněčné stěny určuje stravitelnost a využitelnost živin.

Spirulina je sladkovodní, vyskytuje se v jezerech tropického pásma s vysokým obsahem minerálních látek (zejména ve formě uhličitanů a hydrogen uhličitanů; jezerní voda má vysoké pH). Dříve byla označovaná jako sinice nebo modrozelená řasa, správněji řečeno je to cyanobakterie, která má i pro využití světelné energie fotosyntézou zvláštní druh chlorofylu. Není to řasa! Systematicky je řazena mezi Prokaryota, které nemají diferencované buněčné jádro. Pěstuje se uměle především v tropických a subtropických podmínkách.

Chlorella je sladkovodní řasa. Systematicky patří mezi mikrobiální Eukaryota, neboli organismy s pravým buněčným jádrem s jaderným obalem. Pěstuje se také uměle i v mírném pásmu.

Čím jsou zajímavé nebo výhodné?

Jsou to mikroorganismy, jejichž velikost se pohybuje kolem několika mikronů, čili několik tisícin milimetru. V každém tomto mikroorganismu probíhá v této velikosti kompletní velmi rychlý metabolismus, protože rostou velmi rychle, takže jejich buněčné vybavení je tomu uzpůsobeno. Každé tři hodiny se vytvoří 4 – 8 nových dceřiných buněk. Znamená to, že obsahují velké množství biologicky aktivních látek, které jsou funkční jak v metabolismu rostlin, tak i v metabolismu živočichů, a mohou pomáhat u živočichů, kde je rovněž intenzivní růst (např. plůdek ryb). Obsahují velké množství vitamínů, minerálních látek a nukleových kyselin, což je typické pro všechny rychle rostoucí mikroorganismy. V sušině je kolem 45 - 60% bílkovin, 10 - 20% sacharidů a 8 - 30% tuků, vláknina 6 – 25%, minerální látky a stopové prvky 6 – 9%, nukleové kyseliny 3 – 4%, CGF (definice níže) 17 – 20% (heterotrofní typ chlorelly). Tím se mimochodem dost blíží doporučovaným poměrům u ryb. Obsahy živin se mohu poněkud měnit podle způsobu kultivace a složení kultivačního média.

Co je to CGF?

Někdy se můžete setkat s pojmem CGF, neboli Chlorella Growth Factor (růstový faktor chlorelly). Je to v podstatě komerční označení obsahu buněk chlorelly, což je směs bílkovin, vitamínů, enzymů, peptidů, glykoproteinů atd. Obsah CGF je 2,5 x vyšší u heterotrofně pěstované řasy (s přídavkem glukózy jako nutné živiny při nedostatku světla). CGF je zajímavý tím, že obsahuje i některé blíže nespecifikované složky, které celkově podporují metabolismus a obnovu buněk, zvyšují imunitu, tvorbu bílých krvinek, zlepšují plodnost.

Podobné složení má i spirulina, mohl by se tedy používat i termín SGF, ale v praxi se nepoužívá. Spíše je to dáno tím, že firmy zpracovávající chlorellu nabízejí CGF jako koncentrovaný prášek, je to v filtrát buněčného obsahu zbavený celulózových buněčných stěn. Jeho cena je ale přibližně 5x vyšší než dezintegrované chlorelly, takže nemá příliš smysl jej takto oddělovat, pokud je mletá. U spiruliny se tento produkt asi nevyrábí, je to rovněž zbytečné. Pouze na okraj, podobným způsobem se zpracovávají i kvasnice a některé firmy nabízejí úžasné produkty využitelné i pro krmení akvarijních ryb. Ještě je nutno dodat, že tyto uváděné "růstové faktory" nemají nic společného s klasickými růstovými faktory živočišného původu (Growth Factors) uváděnými v biochemické literatuře. To je téma na jiný článek.

Začneme od podlahy, čili základní stravitelností

Pro použití ve výživě je v první řadě klíčová dostupnost živin, čili jak je schopen konzument využít obsah buněk těchto mikroorganismů. Hlavně jde o to, jak buněčná stěna brání tomu, aby obsah buňky byl přístupný pro trávicí enzymy v žaludku a tenkém střevě.

Spirulina je baktérie. Buněčné stěny jsou tvořeny polysacharidy, které v trávicí soustavě bobtnají a rozpouštějí se a obsah buněk je tedy dobře přístupný trávicím enzymům. Namodralá barva je kromě chlorofylu způsobena fykocyanem.

Chlorella je řasa. Buněčná stěna je tvořena celulózou, což je nerozpustný polysacharid, na který vyšší živočichové nemají trávicí enzym a je pro ně prakticky nestravitelná. Buněčný obsah není přístupný trávicím enzymům. Z běžně známých živočichů mají tento enzym celulázu pouze hlemýždi.

Z toho vyplývá, že běžně pěstovaná usušená spirulina je dobře využitelná. Naopak chlorella, pokud je pouze usušená, je stravitelná velmi špatně, v podstatě pouze v případě buněk poškozených během zpracování. Aby byl obsah buněk přístupný pro trávení, musí se chlorella dezintegrovat, neboli velmi jemně semlít. K tomu je nutný kuličkový mlýn, který se používá například k výrobě čokolády, aby byla jemná. Někteří výrobci takto mletou řasu dodávají. Některé ryby, zejména živící se seškrabáváním řas, dokáží trávit řasy poměrně dobře, ovšem je otázkou, zda spíše nevyužívají jako potravu vířníky, kteří jsou na řasách přisedlí a jsou mnohem lépe stravitelní.

Dalším kritériem použitelnosti je typ kultivace řasy

Papír unese všechno a tak v reklamě zejména na doplňky stravy sice není napsáno, že dotyčný výrobek za Vás uklidí, vyžehlí a odvede děti ze školky, ale určitě to potom budete dělat s radostí. Určitou kvalitu sušené spiruliny nebo chlorelly můžete poznat již na první pohled, lépe řečeno pravděpodobný způsob kultivace. Totiž spirulina i chlorella, pokud jsou kultivovány v optimálních podmínkách při dostatku světla (autotrofně), tak mají tmavě zelenou až modrozelenou barvu prášku. Tato kultivace se dá dělat pouze při silném slunečním svitu po dobu 11 hodin a delším. Autotrofní kultivace probíhá buďto na mírně nakloněných skleněných deskách, po kterých stéká velmi tenká vrstva vody (s roztokem živin) nebo ve vodě protékající systémem skleněných trubek umístěných například ve skleníku. Asi největší takováto evropská pěstírna chlorelly je v Německu a je zde instalováno 500 km skleněných trubek na ploše 1,2 ha. Kromě toho lze provádět kultivaci i klasicky v bazénech, ovšem zde intenzita osvětlení kultury silně klesá s hloubkou, což každý akvarista dobře zná, a získaný produkt je méně kvalitní. Také se dá pro laboratorní účely pěstovat na agaru.

Potom ještě existuje kultivace heterotrofní, která může probíhat i za špatných světelných podmínek, kdy ale musí být jako zdroj energie k základním živinám přidávána glukóza. Tento způsob výroby chlorelly mají firmy jako doplňkovou mimosezónní zimní výrobu kvůli udržení zaměstnanosti. Ovšem složení výsledného prášku je odlišné. Obsah základních živin, to je bílkovin, sacharidů a tuků je přibližně stejný až vyšší, ale výrazně nižší je obsah dalších biologicky aktivních látek, vznikajících působením světla, jako jsou karotenoidy atd. Také cena tohoto produktu je přibližně poloviční. Rozhodující pro laické odlišení je barva prášku. Takto v nedostatku světla pěstovaná levná chlorella je žlutá až velmi světle zelená, spirulina jde až do okrové barvy nebo hnědé. Spirulina je na světle závislejší než chlorella a nelze ji pěstovat až za takových podmínek jako heterotrofní chlorellu. Tyto levné produkty mají také kvalitu potravinářskou pro lidskou výživu, ale doporučují se spíše jako přídavek pro získávání základních živin a CGF. Dražší surovina se doporučuje pro lidskou výživu (doplňky stravy) nebo pro náročnější speciální krmiva hlavně jako zdroj přírodních karotenoidů.

Celkově je spirulina náročnější na podmínky pěstování z hlediska teploty a osvitu, tedy patří do teplejších oblastí. U obou typů ovlivňuje ekonomiku kultivace doba a intenzita slunečního svitu a také teplota, což jsou problematické podmínky v mírném pásmu.
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Kde krmí (i ryby) zdravě
ČLÁNEK: Karnitin ve výživě akvarijních ryb
ČLÁNEK: Extrudované výrobky v akvaristice
ČLÁNEK: Vhodnost gelotvorných látek pro akvarijní krmiva
ČLÁNEK: Řekni co jedí tvé ryby...
ČLÁNEK: Vitamíny za hubičku
ČLÁNEK: Akvárium k zakousnutí
ČLÁNEK: Líheň a krmítko pro živé artemie

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »

Vložení názoru

Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.

Zobrazit všechny názory k článku »