Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 14430x
· Vytisknuto: 700x
Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: 2x
Na ryby, stejně jako někdy na reportáž, se musí vyrazit brzo ráno.
Autor: Roman Rak
Tady, pár desítek metrů za cedulí obce uhnout doleva, 60 metrů rovně a jsme u cíle.
Autor: Roman Rak
A tady se už opravdu nenechá zabloudit.
Autor: Roman Rak
Jakub Suchánek s Francesco Denitto. Tehdy, v průběhu výstavy v Botanické zahradě v Praze, Jakub ještě nevěděl, že chci psát reportáž o EXOT HOBBY s.r.o.. U mne to bylo teprve ve stádiu myšlenkových úvah.
Autor: Roman Rak
Tohle logo je známé mnohým akvaristům, a nejen v České republice.
Autor: Roman Rak
Táta a syn. Tomáš a Jakub Suchánkovi.
Autor: Pavel Mžourek
Suchánkovi už leccos prožili a pamatují. Každý z nás poslouchal velmi pozorně.
Autor: Pavel Mžourek
Takovéhle a podobné etikety jsou lepené na dózy s krmivem.
U Suchánků panuje úsměv a pohoda v každém počasí i každé situaci. Ostatně jak jinak – s úsměvem, to jde všechno lépe.
Autor: Pavel Mžourek
A další nositel rodinné tradice. Nikolaj Suchánek. I on nás provázel během naší návštěvy. Kuráž mu nechyběla, a tak se postupně představil v rolích marketingového, obchodního ředitele a ředitele pro vývoj a inovace. A jak uvidíte dále, nápady mu rozhodně nechyběly.
Autor: Roman Rak
Michalka, máma Nikolaje, Samuela a nejmladší Liliany, vládne odbytem a komunikací se zákazníky, stejně tak skladovým hospodářstvím.
Autor: Roman Rak
Krmení v dózách různé velikosti - 100 ml, 250 ml, 1 000 ml, kyblíky 3 400 ml, 10 200 ml. Na téhle fotce jsou ale jen dózy 100 ml a 250 ml. (To je přibližný plnící objem a obchodní doporučení k závazně deklarované hmotnosti. Praktický objem dóz je 125 ml a 300 ml).
Autor: Roman Rak
Tak se můj táta jednou ztratil ve změti babylónských jazyků. Jeli jsme na výstavu do Německa a táta řešil, jak do různých řečí přeložíme, o čem jsou naše krmiva. Kolik řečí? Jak je vybrat? Nezabere to moc prostoru a nebude to nudné? A tak jsme vymysleli tyhle barevné samolepící proužky.
Autor: Roman Rak
velký dík za výbornou a obsáhlou reportáž!
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.
Vaše krmiva obsahují velký podíl dusíkatých látek, v přírodě ryby krmiva s tak vysokým podílem dusíkatých látek najdou ojediněle a určitě je nekonzumují pravidelně. Není tak vysoký podíl dusíkatých látek pro ryby zatěžující, nemohou tím trpět například jejich játra či ledviny?