Názory

Hezkej článek a super fotky. Škoda jen, že nás letos nic moc nového nečeká, když nepočítám změnu designu obalů.

Martin Honzejk

já to nepsal, protože si myslím, že bych byl lepší - bylo to jen konstatování skutečnosti - nikoho jsem se tím samozřejmě dotknout nechtěl a nesnižuje to kvality vítězných nádrží...

Je to škoda, že se nepřihlásilo více akvaristů. Snad příště. Taky by mohli dojet poláci a slováci ;)

To ale není problém vítězů, ale těch, kteří se nezúčastnili, ačkoliv si myslí, že jsou lepší.
Znám případ sportovce, který při malé konkurenci nečekaně vyhrál olympiádu a postavil si na tom trafiku s ročním obratem několika set miliónů. Když firmu rozbíhal, všude prezentoval, a dodnes prezentuje svoje fotky na bedně a bývalá malá konkurence tam už vůbec nehraje roli.

gratuluji vítězům, ale musím říct, že konkurence nebyla kdo ví jaká...

Zajímavý článek, ale blbnout se mšicemi raději nebudu :)

Pro menší akvária spíše nevhodné kvůli velikost a nevzhlednosti. Ale jeli někam možno schovat, tak proč ne. Rozhodně dobrá inspirace.

Jako nápad je to zajímavé a může to sloužit k inspiraci. Ale osobně bych něco takového asi nepořizoval/nekutil.

Po nějaké době jsem se vrátil do akvaristiky Nuselská 108, a opět spokojenost. Tři druhy živého krmení, spousta ryb a příjemná obsluha.

Od napsání článku a spousty pokusů uteklo hodně vody. Teď jsou gelová krmiva trochu jinde. Gelotvorné báze je nutno ochutit, když se použije karagenan, agar nebo alginát. Jinak to ryby nechtějí brát. Někdy je nutné ochutit i želatinu.
Napouštění lyofilizovaných krmiv není můj "patent", takže ho zatím nechci nějak dál řešit. Ale napustit si lyofilizované krmivo něčím není obecně problém.
Články o gelových krmivech nechci zatím nějak rozšiřovat, přestože u některých akvaristů umožnila "udělat" ryby, které jim předtím nešly. Důvodem je to, že konkurence kolem toho rozpoutala poněkud hysterii, a nechci hysterické reakce dál podporovat novými texty. Takže po ukončení série teoretických článků už jsou jenom články o živých krmivech.

Pro toncek.
Splést se může každý, ale v tomhle případě se o záměnu nejedná. Zdroj z kterého jsem Ech. 'Veronikae' dostal je dostatečně důvěryhodný.

Pane Nováku,

jako docela obyčejný hobby akvarista se chci zařadit k těm vděčným za Vaše články (objevil jsem až nyní) i k těm, kteří čekají dychtivě na další. Hned u tohoto staršího bych Vás chtěl požádat, zda můžete někdy rozvést tu zmínku o "napouštění" lyfolizovaných krmiv. Jako amatérovi mi právě toto už tak kvalitní krmivo, přijde jako ideální médium k "naboostování" výživné hodnoty. Pokud jste snad chystal toto téma do dalších článků budu se těšit. Ještě jednou díky.

Já tam občas chodím, ale asi jsem je vždy přehlédnul.

Nelétavé octomilky jsou k dostání na největší akvaristické burze v Praze na Pankráci. http://www.rybyarybicky.cz

Prošel jsem si všechny části co jste napsal a nafotil o rodu Echinodorus,musím smeknout,klobouk dolů.Snad si někdy o nich popovídáme.

Nechci dělat chytráka,ale zdá se mi že pod názvem Ech.veronikae je Ech,inpai.

V doplňovaném kompostéru (fermentací hřeje) jsou octomilky od půlky března až do prosince. Ona se dá do té roury vysavače vsunout silonová dámská ponožka špičkou dovnitř, lem vytáhnout ven a dobře na konci roury přigumičkovat. Když se mouchy vysajou, tak se nechá vysavač běžet na mírnější výkon, aby mouchy nevyletěly a ponožka se vytáhne a hned založí nebo zagumičkuje. Potom se strčí pod studenou vodu nebo do ledničky.
Žížaly po dešti jsou dobrý, většinou mají vyprázdněnou trávicí soustavu a jsou spíš menší.

Už mám za sebou několik octomilkových období. Naposled když jsem cpal malé alty, kde čím. To jsem měl ty bezkřídlé, ale ona ta manipulace s nimi a vůbec ten chov mi připadal docela pracný. No a v komůrce mi to docela smrdělo. Ale ryby to měly moc rády. Já to vidím tak, že až se konečně vrátím k jedné velké nádrži a budu si tu akvaristiku opravdu užívat, tak jak jsem původně chtěl, tak bude dost času na všelijaké takové vychytávky. No, ale musím Petře uznat, že ten nápad z vysavačem je zajímavý. Jen by to ještě chtělo, kdyby před vcucnutím do sáčku, prolétly odstaňovačem křídel a částečným uspávačem. Teď to skutečně nemyslím ironicky, protože komu utekly doma octomilky, tak mi rozumí. Tento článek si vytisknu a jednou na ty mouchy dojde.
Včera, když jsem venčil Mášenku (fenka krysaříka mé dcery), tak bylo na chodnících tolik krásných žížal. Kdyby mě tak nebolela záda a měl jsem sebou nějakou vhodnou nádobu a nebyl bych tak líný, tak bych donesl větším cichlidám docela dobrou svačinku. Měly takovou šikovnou velikost. Však ono na ně taky jednou dojde.

Tak kdo chce těžit imaga přírodní octomilky z podobných zdrojů, tak na to nejlépe fungují kompostéry nebo hnědé plastové nádoby na bioodpad. Vyskytují se tam už teď. Stačí mírně nadzvednout víko a vsunout hadici od zapnutého vysavače. Pochopitelně dát předtím nový sáček. Doporučuji při nakrmení kompostéru lehce zalít vodou s troškou rozmíchaného droždí. V létě výtěžnost obrovská, Oldo :-)

hezkej článek, ale copak je to platný, když nikdo nedokáže v produktivitě překonat metodu, kterou znají, nebo alespoň za mě znali, na každejch kolejích...a sice, že nejlíp se muškám daří v hromadě, ukrývající koš...je to naprosto bezpracný, chce to jen nebejt měkkejš;)

Stačí si prohlédnout fotografie v článku ;-) http://www.akvarista.cz/...

Bohužel to jsem nikdy nezkoušel. Z těchto kytek se nad hladinou stávají ohromné rostliny s úplně jiným tvarem listů.

Jaký Echinodorus do 45 cm vysokého akvária se sníženou hladinou vody? Chtěla bych aby vyrůstal nad hladinu, ale neprorazil krycí sklo :) Počítám tak s 15 cm vzduchu a tudíž cca 25 cm vody. Nebo možná 20 a 20 cm.

Perfektní sada článků o echináčích. Jen s tím E. "Tropica" mám velmi dobré zkušenosti. Před lety jsem o něj přišel a velmi dlouho jsem ho sháněl. No ve Vivárku by mohli vyprávět. Nakonec se skutku v Mělníce objevil. Už ho mám zas skoro rok a roste perfektně. Listy jsou stále stejně velké a krásně pravidelně smačkané. Fakt ho mohu doporučit, jako hezký doplněk ke kobercovkám typu Golossa nebo Hemigmantus. Už se těším, až začně tvořit mláďátka.

Martin Honzejk

Musím se pousmát, když vidím nabídku v našem Aquazoo. 5 druhů rostlin celkem...
Echinodory mám moc rád. Vždycky mi dobře rostly. Ale při prohlížení těchto článků mi teprve došlo, jak moc je to rozrostlá rodina. Děkuji za hezké fotky.

Přišel mi dotaz, týkající se kultivace trepky. Protože je významný, dotaz i odpověď zveřejňuji.
Dotaz:
Konkrétně mě zajímá chov trepky. Zkouším ji pěstovat doma ve 4 soudcích. Nicméně postupem jsem zjistil, že skutečně kultura, pokud se neobmění po ca 3 týdnech -zkolabuje... no vždy založím novou. Zkouším jí vzduchovat (to se mi zdá, že to trepkám spíše vadí. No a zase když nevzduchuji, tak mám dojem, že se trepky drží ve větší hustotě pouze tak 4 cm pod hladinou. I když je krmím (přetržitý chov --resp. jeho pokusy) často, tak stejně není množství dle mých představ. I jsem jim začal svít delší dobu cca 10 - 11 hodin. Pod mikroskopem odběr pod hladinou OK, ale jakmile zkouším odsávanou tekutinu brát přes síto z trochu větší hloubky, tak jsou výsledky bídné. Nevěděl byste mi poradit, v čem dělám chybu? Nevim, zda bych potom vylíhlému potěru neměl místo cezení dávat přímo odsátou vodu z pod hladiny, kdy je trepek hodně + spousta zřejmě drobných vířníků (krmím kvasnice žloutek, cukr trocha oleje... ?Ale mám strach že mi to zkazí vodu v odchovničkách. No a já nebudu mít možnost ji dostatečně rychle vylepšit....

Odpověď:
Kultivace trepky je poněkud odlišná od vířníků, proto jsou o tom dva články.
Vířníci http://www.akvarista.cz/...
Nálevníci (i trepka) http://www.akvarista.cz/...
Pokud můžete, používejte měkkou vodu, ne tvrdou. Doporučuji trepku kultivovat tak, že pokud nemůžete trepku oddělit sítem, tak hustší kultura se dolije dvěma třetinami až třemi čtvrtinami čisté vody, a potom nakrmí žloutkem. Až se voda vyčistí, nakrmí se droždím, a po vyčištění se část vody i s tekutinou může nalít do nádrže s potěrem, pokud není extrémně citlivý. Odlévat se může 20 – 50 % objemu tekutiny. Takto se postupuje stále dokola. Po žloutcích roste trepka lépe, na droždí roste pomalu, ale droždí zase tolik nekazí vodu.
Intenzivnější kultivace může být pouze na krmení syrovým žloutkem, ovšem potom doporučuji odlitou vodu s trepkou cedit přes síto č. 0 od Eisenvorta (dodává pouze na zakázku), nebo pro větší objemy tekutiny používat kartušový filtr. Oddělenou trepku lze propláchnout, což je vždy lepší, zejména jako prevence znehodnocení vody v odchovných nádržích.
Voda oddělená od kultury trepky filtrací nebo sítem se nevrací do kultivační nádrže, ale vylévá se a do kultivační nádrže se doplní čistá voda.

Než jsem si článek přečetl, uvažoval jsem stejně jako Martin7 a unreal. Po přečtení jsem si uvědomil, že se v podstatě jedná o využití věcí, které by se stejně vyhodily, tak proč ne. Pro mne dobrá inspirace. ;-)

Když se do gelu dá mouka, tak se na tom ty splachovací mikry dají držet, ale chce to je vydatně krmit droždím. Ještě vyzkouším standardní laboratorní gelový substrát na drosofily, ten by principiálně měl fungovat úplně nejlíp. Je to totiž báze pro podporu růstu kvasinek, a to samé platí u miker. Toho substrátu v prášku mám dost, jenom se k tomu musím dostat časově, zítra to snad uvařím. Kdyžtak ti potom odsypu pár kilo :-)

já věděl, že než se s tím vztekat sám, bude lepší ti o tom říct a přijít pak k hotovému:)
mimochodem, vířník mi zatím nechcípl, dokonce už mám tři kultury...a to se s ním nemažu, není nijak výjimečné, když zapomenu nakrmit, ale kolaps zatím nenastal, pořád ho pomalu přibývá
taky sem koukal na toho A. furcatus a zatím ještě asi přezimuje, v akvárku, kde byl v létě je teď něco pod 10 stupňů a na stěnách jen sem tam tubička, ve který se pomalu vlní malej červík, nepovedlo se mi zjistit, jestli takhle tráví zimu, nebo je to něco jiného, tak uvidíme, jestli se ho udělá dost na nějakou masovou produkci:)

Zdravím, též. Jako zdroj CO2 bych použil bombičky i aplikátor na sodastream . Na rozdíl od bombiček CO2 6g/6Kč, kdy se uvolní celá náplň naráz a bombiček CO2 15g/15Kč na vzduchové zbraně veterinární narkotizační nebo sportovní, kdy se náplň dá uvolňovat z jejich mechanismu na 3-4 aplikace, ale neudrží plyn do druhého dne. Bombička na sodastream CO2 425g/náplň 200Kč.Aplikátor uvolňuje malé množství CO2 na jedno zmačknutí, ale zbytek plynu udrží měsíce. Z jedné náplně můžete doma potěšit rodinu 80ti litry sodovky, nebo obohacovat akvarijní vodu CO2 v lahvi 1litr udělat z ní sodovku a pak přelít do akvária. Na aplikační jehlu se dá nasadit hadička přímo a aplikovat tak CO2 do akvária pře již popsané rozpouštěcí systémy. Zbývá jen hrát si s dávkováním kolik stisků na den nebo na týden použít,425g se dá vážit na citlivější váze. Pořizovací cena nového sodastreamu s jednou náplní 1700-2000Kč,/ v bazaru i míň/. Využití je oboustranné výroba sodovky, nebo možnost si vyzkoušet bez dalších nákladů na měsíc na dva na tři použití CO2 ve svém akváriu a rozhodnout se jeli vám CO2 přínosem.

Martine, je super, že lidé mají zájem o naše články. Ikdyž vy osobně jste zcela nepochopil pointu ani mých reakcí na vás ;-)

Pavel Mžourek - provozovatel AKVARISTA.cz
P.S. naše články jsou otevřeny všem novým autorům, ikdyž nejsou maximálně odborné a jsou to jen zajímavosti, jak jde něco udělat i jinak. Za 11 let existence serveru jsme zde již publikovali různé čánky ...

Pavle Vám bude stačit i tá prázdná kopací meruna. A budete evidentně asi spokojený. Napište si podobnou "almaru" sám. Podle zákonu fyziky by stačila nepropustná nádoba. I ten papiňák, duše atd. otázka je kdo Vám to ale bude ochotný naplnit a jak. Mimochodem zkusil jste někdy v praxi přetlačit co2 třeba jen z 6kg láhve do prázdné 0,5 kg? Zkuste pak zapřemýšlet kolik dostanete co2 do utěsněného papiňáku kde je ještě vzduch.

Martin7 - tak napište článek pro 21. století, nápadů máte hromady, jak vidím :-) Pro informaci, jak dodat podklady, mne kontaktujte.

Pavel napsal zkuste přijít s něčím jiným netradičním také . Pavle netradičních nápadů měl Jára Cimrman plnou skříň. Ale málo následovníků. Ale můžete to zkusit sám v době laciných vzduchovacích motorků a čerpadel. Můžete napsat podobný článek jak třeba provzdušnit akvárium pomocí stlačeného vzduchu do kopacího balonu. Ale nejsem si jistý kolik lidí to v 21 století bude chápat jako přínos do akvaristiky. A podobně jsem nepochopil tento článek. Pokud jste zastáncem těchto "vyčuraných" metod plňte si co2 třeba i do traktorové duše pokud Vám ji nějaky svářeč bude ochotný napustit z láhve. Výjde Vás to ještě laciněji.

pěkná blbost vše se dá pořídit relativně levně
koupit hasyčák a obyč ventil a můžete frčet co2 tak to mám já a vše v pohodě 2kg flaška za 500 kč od hodného pána a ventil koupenej přes polský eshop asi 1000kč

Martin7: je to návod a tip, jak lze něco dělat jinak ... zkuste přijít s něčím jiným netradičním také ;-)

Zdravím. Snaha určitě dobrá, ale pokud si spočítám za kolik se dá pořídit 0,5 kg láhev CO2 navíc certifikovaná, plná v sodovkárně. Plus redukční ventil jednobudíkový v OBI. Tak je tento návod podobný tomu jak by postupoval někdo v kocourkově. Proč to dělat jednoduše když to jde složitě.

Nejen pro ing. Pavla Trupla:
Tak jsem podle tvého v diskusi uvedeného nápadu zkusil udělat nějaké gelové kultivační médium pro mikry, aby se to dalo dobře splachovat. První pokus jakž takž funkční, ale dost mě překvapilo, že na tom vybujely nematofágy až nečekaně. Nějaký potenciál v tom bude, zkusím jiné složení živin v médiu. Snad z toho něco bude do toho článku.

Díky za tuhle sérii článků.

Ta metoda znamená, že od jara do podzimu motýl zavíječ venku poletuje a je možné v této době jej tímto způsobem snadno a brzy získat. Pak se množí rychle a stále, když má na čem.
Můj dávno zesnulý děd byl včelař a o včely i o vše kolem nich jsem se zajímal od dětství a od roku 1975 do současnosti s vlastními včelstvy pracuji a se zavíječi mám dost svých zkušeností, a taky jsem s nimi ryby zkoušel krmit, už v době, kdy žádný internet u nás neexistoval.

To, že larvy zavíječe nepotřebují požívat med jsem napsal z mnohaletého pozorování jeho přirozeného vývoje a mi stačí k chovu použít jen surovinu v podobě vyřazeného voští - na čemž nevidím nic nevhodného, ale obejdu se bez zavíječe a nepotřebuji jej záměrně produkovat. Jestli jej někdo musí chovat na náhražkách a stejně ten vosk tam dodat, tak ať to dělá, vyplatí-li se mu tento postup a nechce vyhledat a vyzkoušet hmyz s menšími nároky na výživu.

O nějakém zpochybňování, že Váš článek není vhodný jsem nic nepsal, jen kdo jej více zůročí, jako např. ten profík produkující tisíce neonek - přesně směrováno.

Ten příklad s periodickou louží přímo poukazuje na možnosti i jiného způsobu zajištění si potřebného krmiva, v kteroukoliv dobu zalitím substrátu obsahujícím "spóry" toho, co potřebuji k odchovu rozplavaného plůdku, s tím, že část oné mikroflóry po nezbytné době kultivace, vyschnutím uvedu opět do stádia klidu na časy potřeby, když není možnost připravit zásobu z vhodných venkovních lokalit výskytu. Je to jen info navíc a nemám zájem snižovat Vaši popularitu!

To, že nemusím vše uměle kultivovat a mám z venku potřebný (extenzivní?)zdroj, je prostě moje zvýhodnění oproti méně šťastným.
Též u mne přicházejí roky s vyšší produkcí, než jen přebytková stovka odchovaných ryb a i nyní mám potěr od několika druhů, sice v malých počtech, ale lépe se o něj postarám. Mám to jako zálibu a množením ryb se neživím, jsem řadový akvarista, i když mám celou jednu suterénní místnost čistě jen pro chov ryb. Mimo to mám ještě několik dalších zájmových aktivit vyžadujících manuální pracovní nasazení.

Vím dobře kolik dá práce seskupit a zformovat informace do podoby článku a po přidání osobních zkušeností má taková písemnost vysokou hodnotu.

Když Vás pohání takové nadšení to dělat a máte pocit dobře odvedené práce, tak se nemusíte znepokojovat komentáři, jenž pouze nevelebí.
Žádný negativizmus k Vám nechovám, ale cítím jej z obsahu, který mi adresujete. Vnitřní rozpoložení, všeobecná vlastnost lidská, brání porozumění.

Přeji Vám zdařilé pokračování v psaní článků i zájem o ně ze strany akvaristů a za sebe, ať se na mne tolik nezlobíte za moji opovážlivost. 0.

Vážený pane NULO,

protože nemám rád utíkání od tématu, dovoluji si nejen Vám připomenout, jak vznikla moje žádost o to, abyste napsal recepturu pro umělou kultivaci zavíječe voskového:

V článku sacharidy jsem na téma „med“ napsal:
„Med se může používat jako jedna ze surovin při kultivaci krmného hmyzu (zavíječ voskový).“

K tomu jste napsal v rubrice „Názory“:
„Jen malá okrajová poznámka k medu, kde je napsáno, že ho je možno použít k chovu zavíječe voskového. - Larvy tohoto zavíječe se neživí medem, ale včelím voskem a to převážně tmavším voštím obsahující svlečky po z kukel vylíhlých mladých včelách, které larvám doplňují bílkovinou složku v potravě. Čistý vytavený vosk téměř vůbec nenapadají.“

K tomuto názoru jsem odpověděl:
„Mezinárodně uznávaná a citovaná standardní Haydákova půda pro chov Galleria mellonella nebo Achroea grisella obsahuje:
22 % kukuřičný šrot, 11 % pšeničný šrot, 11 % pšeničná mouka, 11 % sušené mléko, 5,5 % sušených kvasnic, 17,5 % včelího vosku, 11 % včelího medu, 11 % glycerolu.“

Předpokládal jsem, že tedy uvedete vhodnou recepturu pro umělou kultivaci, kde není med potřeba. Vy jste však popsal pouze metodu, která je velmi pomalá (na jaře začnete, na podzim máte násadu) a navíc použitým substrátem není žádoucí, kvůli tomu byly vyvinuty receptury pro umělou kultivaci.

Tak jako Váš předchozí příspěvek, tak i drtivá většina jakýchkoliv Vašich příspěvků na tomto webu je vedena negativisticky, ve stylu „děláte to špatně, napsal bych vám, jak to má být, ale nemám na to čas“. Kromě toho vůbec zpochybňujete vhodnost zařazení článku na tento web.

Jak je vidět z diskuse otevřené v kterémkoliv týdnu, ptají se zde na jednu stranu také naprostí začátečníci. Na druhou stranu dnes odpoledne jsem vedl delší telefonát s profesionálním chovatelem, který měsíčně produkuje sto tisíc červených neonek, a tyto stránky čte také. Takže to jsou asi tak mantinely, jichž se dotýkají informace v mých článcích. O tom, zda je článek vhodný pro tento web, rozhoduje administrátor webových stránek. Články s tématy umělé kultivace živých krmiv vycházely v časopisech a knihách odjakživa a není důvod od nich ustupovat a spoléhat na výskyt krmení v periodické louži, nehledě na to, že i sama kultivace živého krmiva může být někým shledávána jako zajímavá činnost. Pokud se někomu v zimě vytírají vzácnější ryby, nechce se mu čekat na výskyt prachového krmiva na jaře. Vaše příspěvky propagují extenzivní postupy, navíc silně závislé na sezónnosti postupu. Přitom Vy sám neustále zdůrazňujete, že nechcete být otrokem svého koníčka. Ročně vyprodukujete asi sto mladých. Tyto Vaše extenzivní postupy tomu asi vyhovují, ovšem je otázka, jestli budou vyhovovat všem.
Jestli moje články někoho zajímají, si můžete snadno zjistit, když si je zpětně vyhledáte. Stačí u článku kliknout na moje jméno. Články postupem času mají sledovanost několik tisíc a počet vytištění až několik set.

Dále jste napsal:
„S tím vířníkem, když není stále potřebný, jste to uvedení do útlumu a jakým stylem předtím nepopsal. Připravovat pro něj potravu, obnovovat kultivační médium, eliminovat jeho "choulostivost" atd., bych raději zaměnil za líhnutí uchovávaných vajíček, na způsob podobný při získávání žábronožek (artémií).“
Asi jste v článku přehlédnul, že v textu je to uvedeno.

Neznamená,že když je někde něco psáno, tak je tomu i tak dáno. Nutit živočichy z důvodů vysoké produkce a nedostatku potřebných krmných surovin , aby se živili jim nepřirozenou potravou, není z mého pohledu řešení. Když vyloučíme pro laboratorní výzkum vytvoření genového hybrida, tak lépe je vyhledat jiný vhodný a adaptabilní druh, což zase obnáší při chovu mimo laboratoře možné úniky.

Pro akvaristické využití existuje návod na kompletní domácí chov pakomárů a ve "voliérových" insektáriích by ty zmíněné jepice ze stojatých vod jistě odchovat také šlo . Nemohu vypisovat podrobnosti.

Jenže všechno to vyžaduje místo a starost, která nemusí být adekvátní svou množstevní produkcí a navázal bych na stesk Roberta Poláka, který poukazuje na současný stav získávání krmiv. Kdo nemá pozemek na vybudování nádrží k chovu živého, tak ve skupině kolegů chovatelů, jenž je schopna zvládat lidské nectnosti, si společnými silami mohou pronájmem i splátkou plochu s vodou zajistit a provozovat chov přirozených krmiv; utopie?.
Na všechna pro a proti se dají vést dlouhé debatní přednášky a nedostanu se k plánovaným odpovědím na předchozí dotazy.

S tím vířníkem, když není stále potřebný, jste to uvedení do útlumu a jakým stylem předtím nepopsal. Připravovat pro něj potravu, obnovovat kultivační médium, eliminovat jeho "choulostivost" atd., bych raději zaměnil za líhnutí uchovávaných vajíček, na způsob podobný při získávání žábronožek (artémií). Nebo volit odolnější "mikroprach".
Jen pro zajímavost osobní zážitek. - Před pětatřiceti lety jsem jezdil domů jen na sobotu a neděli a v té době odchovával v jarním období "zlatou" formu tetry kosočtverečné (- samice byly žlutoploutvé, samci červenoploutví), se závojovými parmičkami nádh.. Tyto ryby jsem dal v sobotu, neděli vytřít, za týden byl vykulený plůdek rozplavaný a z periodické louže jsem mu přinesl velké množství živého prachu. Po dalším týdnu mé nepřítomnosti bez jakéhokoliv zásahu plavaly v nádrži pěkně odrostlé drobné rybičky, o které se mi příslušníci domácnosti, už dokázali postarat. Pak stačilo tyto odolné všežravé druhy vypustit přes léto do jezírka, kde dorostly ve výstavní a velmi žádané "kousky". - Vysoká produktivita s minimem práce, které se dnes mnozí vysmějí.

Ti řadoví akvaristé jsou všichni, co se nezabývají intenzivním odchovem ryb. Jejich odchovy jsou méně početné a jde jim hlavně o zachování chovaných druhů. Vůbec to nejsou jen začátečníci, ale i velmi odborní praktici třeba s deseti - dvaceti akvarijními nádržemi a mnoha druhy ryb v nich. Mezi ně patřím i já, loni jsem neodprodal ani celou stovku ryb určených na výměny a přebytkovou nabídku. Hlavní je obnova a udržení chovných hejn. K množení je zapotřebí dalších manipulačních odchovniček s vybavením a při běžném životním trendu se člověk nadměrnou zálibou zotročuje.

Teď ještě, proč vůbec se projevuji. Autoři literálních děl očekávají, že se k jejich konečné práci čtenáři svými připomínkami a podněty vyjádří a tím i inspirují k dokonalejší preciznosti budoucích psaných "výtvorů" a následně větší spokojenosti těch, které dané téma zajímá.

Nevím kolik fyzických osob čte stránky na Akvarista.cz, ale vidím, jak málo se jich aktivně zapojuje přispět psaným slovem k čemukoliv a přitom mohou mezi nimi být opravdoví vědomostmi nabití znalci. Jenže právě proto se nemusí o ničem dohadovat a nic objasňovat, takže mají klid. Nejspíš udělám to samé.
Možná jsem mohl ještě vypsat analýzu a tu podstatu v tématu o výstavě v botanické, kde jsem to pouze naznačil, ale znovu uvolňovat "lavinu" se mi nechce.

To co mi napsal pan Radil, mi připomíná ten reklamní slogan - takto nám nepomůžete, .....


Víc fakt nemůžu. 0.

Děkuji za názor k zavíječům. Bohužel to není odpověď ke stávajícím publikovaným recepturám kultivačního média na jejich laboratorní chov. Celá věc má jeden háček, který Vám zřejmě uniknul, ale v v souvislosti s laboratorním chovem je zdůrazňován. Ty receptury pro laboratorní chov jsou řešeny tak, aby neobsahovaly některé složky považované z různých důvodů za nežádoucí, právě prázdné plásty a podobně, a v literatuře je to zdůrazněno a odůvodněno. Med v těch recepturách je vždy zastoupen, představuje jednu z nejdražších složek, komplikuje technologicky jejich výrobu a kdyby tam nebyl potřeba, tak by byl první vyřazenou složkou z receptury.

Mám chvilku, tak krátce pár řádků k těm zavíječům, o kterých jsem již v pátek něco narychlo napsal, ale po kliknutí na vložit názor, k zobrazení nedošlo.
Ti voskoví zavíječi jsou dva druhy, značně se lišící velikostí. Jejich posláním v přírodě je odstraňování opuštěného, nebo včelami neobsednutého včelího díla a jeho částí. Čistý vosk je pro jejich larvy obtížně stravitelný a téměř jej nenapadají, zato ta místa plástů, kde byl vychováván včelí plod a buňky obsahují svlečky (košilky ) po z kukel vylíhlých včelách, jsou tou pravou potravou, kterou larvy zavíječů k zdárnému vývoji potřebují. Takové plásty mají tmavší, až černou barvu, což závisí na počtu vychovaných generací včel.

Pokud včelstvo z jakýchkoliv příčin příliš zeslábne, případně uhyne, tak glycidové zásoby odnesou včely z jiných včelstev, pyl sežerou myši, kožojedi, roztoči a prázdné plásty po plodu spotřebují zavíječi.

Návod na získání zavíječů je jednoduchý, stačí od včelaře získat vyřazené tmavé voští a to umístit do bedničky s otvorem (zavíječi nesnášejí průvan a larvy si vytvářejí teplo). Bednička před deštěm chráněná se nechá (jaro, až podzim) venku. Zavíječi sami přiletí a nakladou vajíčka.

Krmit larvy voskových zavíječů něčím jiným, třeba otrubama, bych se nesnažil, to by spíš využili mouční moli.

Klidně se zeptejte pracovníků výzkumných včelařských pracovišť, že zavíječ voskový nepotřebuje k svému vývoji med. Psát do komentářů něco obsáhlého nemá význam. Ono to je opravdu na delší články. K tomu ostatnímu se vyjádřím později. 0.

Zajímavý a hezký nápad. Jen tento článek by si zasloužil trošku podrobnější popis a postup výroby takového zařízení.

Martin Honzejk

já to začal hned krmit právě z důvodu, že moje dosavadní pokusy s živým skončily na tom, že sem se zkrmováním čekal do doby, až "to bude pořádně rozjetý" a odměněn sem byl třeba tím, že mi z krabičky vylezlo kilo smrdutýho rozloženýho grindalu a nezachránil se ani červík, to už nechci opakovat:)
na článek o muškách se těším, kultivace larev se mi zdá docela fajn, dají se jich bezpracně udělat mraky, jen tam uveď postup, jak jim rozpouštět košilky, po krmení druhej den jich pokaždý v akvárku plave, až hamba:)
Na mikroskop se taky podívám, něco mi žere malý ramky a a dospělo to do stádia, že už fakt chci vidět, co to je...

USB mikroskop z Číny jsem koupil v Německu v hypermarketu za necelých 30 EUR, ale je nic moc. Jednak je plastový, takže při posuvu pro zaostření pruží a rozostřuje se, a kromě toho vibruje i při zmáčknutí spouště, a tím se to znovu rozostří. Na prohlížení průměrný, na focení mizerný. Je tak na očumování breberek v terénu. Nekupovat přes internet, ale v obchodě, pro koupi vzít notebook, natáhnout ovladač a vyzkoušet právě na uvedené nectnosti.

Háďátka jsem již použil, když jsem ve středu večer omylem (který se mi stává nějak podezřele stále častěji) nepustil žábře vzduchování a ráno bylo samozřejmě vše chcíplé. Zrovna se mi dostali malí Corydoras duplicareus do stádia, že měli poprvé žrát a sežrali to. Sice jsem je u toho neviděl, protože jsem to s odřenýma ušima stihnul do práce, ale žijí. Ještě do dostali po příchodu z práce a asi to opět sežrali. Jsem nadšen. Petrova receptura jim stoprocentně vyhovuje. Před chvílí jsem je kontroloval a je jich stále víc. Jako těch háďátek.
Když už jsem v tom psaní. Nemáte někdo zkušenost s USB mikroskopem? Ten můj stávající ruský mě už dost rozčiluje. Žárovka pod sklíčkem mi vypaluje oči a ohřívá zkoumaný vzorek, který během chvilky chcípne. Asi udělali soudruzi někde chybu. V nabíkdkách je jich spouta, ale osobní zkušenost je vždy nejlepší. Mám na mysli takový ten do asi 2000 Kč. A hlavně USB.

To dělá asi to, že jsi použil tu kyselou domácí recepturu. Já jsem těsně před Hradcem Oldovi namíchal novou recepturu pro tu laboratorní kultivaci, tak ti potom odsypu. Na té by to mělo růst dobře v celém sloupci, uvidí se. Každopádně to chce založit dostatečnou kultivaci. Když se neodebírají, nic se neděje, je to taková živá polokonzerva.
Nesmí se to dělat jako na tom nejmenovaném kontinentu, kde dostanou osivo a místo toho, aby to zaseli, tak si z toho upečou chleba...:-)

Jinak tahle diskuse je trochu předčasná, protože další článek o živých krmivech bude o drosofilách, a potom o kultivaci háďátek. Nějak jí tam zapracuju.

já ten monofil vždycky trochu potopím a pak povytáhnu, aby se pěkně přilepil na stěnu. Funguje to docela pěkně, možná až moc, když sem tu kulturu od tebe přelil do většího akvárka, tak byla vidět oblaka červíků, pak jich spousta nalezla do toho monofilu a byla zkrmená a teď je bída, skoro není, kdo by na monofil lezl, musel sem přestat s těžbou a počkám, jak se to vyvine...doufám, že dobře a že podstatně rozšířím výrobu, přece jen, je to laciný, bezpracný a i když to co potřebuju odkrmím žábrou, tak pestřejší jídelníček nemůže nikdy škodit:)
Koukal sem, jak vysoko to vzlíná a je to slabých 5cm, ojedinělé hemžení se objevuje v celém sloupci, hlavní koncentrace ale je v místě hladiny a kousíček nad ní...s jednou jedinou výjimkou, a tou je připláclá zdechlá muška na kótě 3,5, tam jich je hodně, asi na ní něco ozobávaj...