Názory

Ok. Momentálně mám v láhvi od okurek nějaké granule pro krysaříka Mášu, ale do soboty seženu jinou. Článek mám vytisknutý, tak ho ještě jednou pročtu.

Ještě jeden, možná hloupý dotaz. Myslíš, že by se tím dali krmit háklivější pancéřníčci? Oni pochopitelně berou artémku, ale nesežerou vše a z práce se vracím kolikrát až večer a do té doby nesežraná artémka pochopitelně podléhá zkáze a já vždy trnu, která pakáž mi pak ten potírek zahubí. Zatím jsem to měl vždy jakž takž pod kontrolou, ale nějakým zbytečných ztrátám jsem se neubránil. Ten vířník, si myslím, že by třeba byl vhodnější. Možná je to pro ně zase moc malé a nerostli by po tom. Asi nezbyde než udělat pokus.

Díky.

Nezkoušel jsem to.
Já ti do Hradce vezmu násadu, vyrob si živé, sháněj láhev od okurek :-)
Dá se s tím odkrmit Iriatherina werneri.

No jo, Petře, ale co z toho minitvorečka po vysušení zbyde, když obsahuje 96 % vody. Řekl bych, že i po nabobtnání to bude moc malé.

Mražení obvykle způsobí to, že krystaly zmrzlé vody uvnitř vířníků poškodí buňky a loricu (obal vířníka) a živiny "vytečou" do vody, když se rozmrazí. To už bych spíš zkoušel toho sušeného.

Jinak, kdyby se chtěl dát někdo do detailnějšího studia poblematiky vířníku, v našich odkazech najdete první typy: http://www.akvarista.cz/... .

Samozřejmě budeme vděčni i za další typy na další zajímavé webové zdroje, a to nejen o vířnících, krmivu a dalších.

Stačí stisknout zelené plus v pravé horní části odkazů a dát návrh. Nebojte se podělit i s dalšími odkazy´na jiná temata - ryby, krevety, typy na výlet apod. Tak do toho O;)

Asi to tím mražením ztratí výživnou hodnotu, že jo?

Dostal jsem vzkaz, že mražený vířník se prodává, ale jsou na něm údajně dost velké ztráty.

Pavel prodává sušeného vířníka na burzách na Pankráci jako standardní zboží v krabičce, asi se to dá najít tady na e-shopu.

Článek nemá chybu. Pro toho, kdo chová ryby s droboučkým potěrem, je tento článek určitě hotovým požehnáním. Asi bude málokdo chovat vířníka na kila, ale jako první krmivo v prvních dnech života na to ta okurková láhev určitě bude stačit.
A hlavně to, že to v nádrži vydrží živý do doby než to některá rybička sežere, je právě skvělé. Tam vidím i docela velkou úsporu času. Za chvíli mě čeká odsávání zbytků (slaná artémka) a vůbec se mi do toho nechce.

Dotaz, Petře. Dá se vířník někde sehnat mražený a není to třeba úplný nesmysl? Stačilo by určitě skutečně miniaturní množství, které by na rozkrmení potírku stačilo. Díky.

Pro NULA:

Vážený pane,

velmi si cením toho, že takový odborník jako vy přispívá do diskuse.
Pokud bych v první polovině února 2012 chtěl aplikovat Vámi navržený postup, nabrat si ze zahradního jezírka vodu, tak bohužel to u mne nejde, protože je všechno promrzlé a elektrické vytápění do venkovních zdrojů nemám. Když objedu okolní rybníky, musím si v první řadě prosekat díru v ledu, abych potom zjistil, že plankton, který zde byl před týdnem, už zmizel. Mezi tím mi potěr zdechne. Když mám vířníka, tak mám nakrmeno dřív, než bych došel k tomu jezírku nebo do auta.
O vířníka pečovat mi moc času nezabírá, to se během dne počítá spíš na vteřiny než na minuty. Když ho nepotřebuji, převedu ho do extenzivního režimu, stačí pak jednou týdně lehce přikrmit. Každopádně s tím moc práce není.
Článek je napsán dost podrobně právě proto, aby byl použitelný i pro specialisty. Pojem řadový akvarista mi není v tomto smyslu příliš jasný, protože podle dotazů v sekci Diskuse to vypadá tak, že řadový akvarista má doma jedno akvárium, v něm splácány dohromady paví očka, neónky, pancéřníčky, ancistrusy, skaláry a závojnatky. Kdybych chtěl psát takové články, jak Vy si to představujete, tedy články pro tuto kategorii tzv. řadových akvaristů, tak bych psal na jiný web. Takovéto „řadové akvaristy“ nepodceňuji a vážím si jich, ale každý si musí projít nějakým vývojem. Já osobně rozděluji akvaristy na začátečníky a různě pokročilé, včetně profesionálů. Ten vývoj každého akvaristy by měl být podpořen tím, že zájemce o akvaristiku bude mít dostatek informací a návodů, jak postupovat. Pokud se napsání podrobnějšího článku někoho dotklo, tak lituji, ale upozorňuji, že článků o kultivaci různých druhů živých krmiv bude více. Každý nemá doma zahradní jezírko a situace na rybnících je spíše horší.
Pokud Vás moje příspěvky zdržují, tak se omlouvám, ale každopádně jsou Vaše příspěvky pro někoho určitě zajímavé. Viz Váš příspěvek k článku o sacharidech, kde jste napsal, že zavíječ voskový nepotřebuje k výživě med. Pořád čekám na to, že zveřejníte Vaši recepturu na náhradní umělé krmení zavíječe v umělé kultivaci bez použití medu, protože to je jedno z živých krmiv, jimiž lze nahradit například jepice, ceněné chovateli cichlid a jiných větších ryb. Určitě byste se dostal do odborné literatury a tato receptura by byla spojena s Vaším jménem, podobně jako je například uváděna Haydákova receptura. Myslím, že receptura určitě nemá více řádků, než jste napsal v posledních dvou dnech na tento web. Takže si prosím najděte více času mezi směnami a podělte se s námi o Vaše zkušenosti. Jistě by to ocenilo více čtenářů.

S úctou
Petr Novák

Pane Nulo, nejste zrovna řadový akvarista, máte dost specifický přístup :o) A nesuďte jiné podle sebe, co vy považujete za scifi, někdo může brát jako zajímavé zpestření. Nevnucujte nám svoje názory nebo si napište taky nějaký článek, rád si jej přečtu.

Pro PetrNovak:

Jak často asi "řadoví" akvaristé odchovávají druhy ryb, jejichž potomstvo potřebuje takovouto specifickou potravu, aby trvale dvakrát denně o vířníka pečovali a láskyplně na něj stále mysleli? Stačí být delší dobu nepřítomen, zapomenout, být zaneprázdněn a vířníci opouštějí scénu.

Pro občasné a nahodilé množení akvarijních ryb, kde tak drobná živá potrava je potřebná zhruba týden, než se může začít krmit většími sousty, se volí jiné metody a chov vířníka bude strategií pro specialisty, jak jsem v prvotní reakci uvedl.

Nebudu víc téma rozvádět. Vaši aktivitu v psaní článků celkově posuzuji jako vzorový příklad přínosné tvořivosti a moje příležitostné vyjádřené názory mají poněkud jiný význam, než mařit Vaše vynakládané úsilí. S pozdravem 0.

Mám po šichtě, plus činnosti doma po příchodu a nejsem naladěn, abych radil a oponoval s podrobnostmi do rána. Jenže se asi víc jak týden k počítači s větším časovým potenciálem nedostanu, tak se sebezapřením pustím nějakou tu větu.

Pro WhiteCrow: To snazší řešení pro moji vlastní situaci a potřebu spočívá v tom, že vezmu kýbl - vědro, vyjdu na zahradu, naberu jinou nádobou z jezírka vodu, kterou přes monofilovou, někdy i jen punčochovou síťku vleji do kýble (možno tak postupovat i u vhodných vod v krajině), v rybárně do kýble vložím ohřívač a vzduchování a vytemperuji vodu v kýblu na teplotu té, co je u plůdku, nad-krýt to vzduchování, bublinky prskají do okolí. Pak přes komorovou jemnou síť od plůdku odeberu kýbl vody a nahradím ji tou připravenou s živou potravou. Po tomto úkonu mám několik dní klid, záleží na množství rozplavaného plůdku i jeho žravosti. Dalo by se uvést k tomu víc podrobností.

Specializovat se na chov vířníka a množit jej pro chovatele, kteří odchovávají doma rybky, by při dostatku pravidelných odběratelů šlo.

O ostatních alternativních možnostech na čem odkrmit nejranější stádia rybí drobotiny se mnohokráte porůznu psalo (hledat a né čekat na hotové). V nouzi, když není zdroj živého, se plnohodnotné sušené krmivo velikosti 00, nebo důkladně rozmělněné jiné (dělám to pomocí matic v uzavřené umělohmotné nádobě)vločkované, granulované krmivo, umístí do nádobky, přes kterou se natáhne kousek monofilu, uhelonu a po obrácení nad hladinou třesením se sype krmný mikro prach, který z hladiny a po rozptýlení pod hladinu i ve vodním sloupci rybí larvy loví. Přidají se drobní plži nebo krevetky, aby odstranili nevyužitou část krmiva, vodu nutno pravidelně obměňovat. Dost nebudu tu z toho dělat diskusní fórum. Ještě mě navíc, jako obvykle "vyčerpává" PetrNovak.

Ona ta "práce zatěžující zálibu" je následující:
Technické zázemí (viz foto Romana Raka) je stará láhev od okurek a vzduchovací kámen, přívodní hadička i kámen jsou víc než 25 let staré.
Vířníky krmím dvakrát denně, 1 x droždím, 1 x žloutky, potom půl lahve odliju do nádrže s potěrem, doliju vodou. O víkendu přeliju obsah láhve do čisté láhve bez usazenin na dně.

Klobouk dolů, pěkně odvedená práce, nejen po teoretické, ale hlavně i po praktické stránce.

to Nula: Mohu se zeptat, v čem spočívá snadnější řešení? Sem s ním O;))) Mohu vířníky doma kultivovat, nebo si je možná někde koupit (?), nebo krmit něčím i jiným, než jsou vířníci. Každé takovéhle téma je myslím vděčné při odchovech drobounkých potěrů. Děkuji za info.

Velmi pekne napsany clanek, souhlas se vsim ;)

Článek je určitě obsahem zajímavý a pro mnohé lačné čtenáře v lecčems přínosný (palec), ale při dnešních starostech a povinnostech zaměstnaných lidiček je každá další práce zatěžující zálibu únavná a odrazující.

Vymezit prostor, ten vybavit potřebným zařízením a hrát si s vířníkem můžou nezaměstnaní, nebo ti, co se odchovem ryb živí, aby se to vyplatilo, ale jistě i ti co se doma jinak nudí a rádi kutí.

Naštěstí v mém případě si můžu dovolit snazší řešení.

Parádně napsaný článek, u kterého jsem hltal každé slovo. Toto patří mezi mé oblíbené čtivo. Těším se na další článek. Díky.

Mě se tetry kosočtverečné Hemigrammus caudovittatus dožili přes 11 let.
Bylo to více, ale s jistotou mohu potvrdit 11 let. Bohužel s nimi vydržel nanejvýš jávský mech a občas nějaká ta kryptokoryna a microsorum

Krásně se to čte, gratuluji k úspěchům a ať se rostlinkám daří.

http://www.ceskatelevize.cz/...

"Prastaré" záznamy praktických zkušeností patří mezi moje oblíbené čtivo a díky za ně.

Před desítkami let patřili rájovci dlouhoploutví k mým oblíbeným rybám, kteří sice jsou poměrně odolní, ale akvarijní populace jistě ne tolik, jako ty původní z přímých odchytů a delší pobyt v chladu jim nesvědčí.

Jinak, kdo se ještě "nekoukal", tak na YouTube jsou videa o chovu M. ocellatus v jezírku od chovatele z Francie.
Četl jsem - nejspíš v starém AT, jak jeden tento exemplář kdysi dávno za socialismu chovali a s domácími druhy ryb zimovali, tehdy v opavském domě pro zájmovou činnost mládežnických kroužků.
V minulých letech jsem se po tomto druhu u nás pídil, ale neměl jsem štěstí jej získat a vyzkoušet jeho venkovní chov. Snad někdy k tomu dojde.

Romane díky moc za ten článek.Je úžasný jak autor dokázal do detailů popsat celou anabázi s rybkami.Já velmi rád čtu ze staré literatury.A toto patří mezi poklady.Už se moc těším na další.

Romane já samozřejmě vím, že je ten čínský rájovec u nás odchováván, ba dokonce celoročně chován venku. Znám jeden zdroj od Brna, ale že by dotyčný chovatel měl stovku ryb na prodej, to by asi byl problém. Pokud znáš další, dej vědět...ta ryba na trhu fakt chybí...Nemusíš být hned tak pedagogický...:-)

Problémy s novinka jsou i po více než století stále stejné. Jen dnes je více zkušeností s odchovem jiných ryb, tak chovatele napadne co udělat.

Hezký už se těším na další články z počátků akvaristiky.

Martin Honzejk

Ano, je dobré si článek nejdříve přečíst, než na něj budu reagovat :-)
Mimochodem, M. ocellatus je v ČR už řadu let, pravidelně se zde odchovává a je mnohonásobně odzkoušen i celoroční venkovní chov.

Svatá pravda, díky...

pro zájemce si to dovolím upřesnit, článek pojednává o "čínském rájovci" Macropodus opercularis (Rájovec dlouhoploutvý), bytem v PRC), nikoliv o Rájovci čínském (Macropodus ocellatus), kterého dovezlo Vivárium z Německa, jako tamní odchov...

Pro zájemce mohu prozradit, že se tato rybka na sklonku loňského roku stala hitem mělnického Vivária...pravda není nejlevnější, ale zatím není v Čechách mnoho těch, kteří by čínského rájovce množili...takže zatím jen dovozy

hmmmm asi začnem rozmýšľať a výrobe takeho zvona ,len z čoho???? ten valec ??? :) ?

já jsem zvolil trochu jiný postup a dopadlo to také dobře, vylovil jsem ryby do kýble s akvarijní vodou, vytáhl jsem kameny a kořeny. Křemičitý písek i rostliny jsem nechal na místě. No a celou tuto parádu o váze cca 40 kg jsme ve dvou naložili do vozu. Každopáně tento postup nedoporučuji, manipulace byla šílená a nejspíš jen zázrakem lepidlo nepovolilo, což mě problesklo hlavou až po stěhování. Voda se ani nějak zvlášť nezakalila, osazenstvo se již druhý den tvářilo, jako by se nic nedělo...

to Crayfish:
Osobní zkušenost je v tom opravdu zcela jasně cítit ;-)

Díky za takový článek,nám ten "akvaristický potěr"teprv dorůstá a tak mám osvědčený návod.:-)))

Tomáš je se svými úžasnými třemi potomky doslova expertem na tuhle záležitost O;); psáno na základě životních zkušeností a projděných radostí i útrap. Tomáše obdivuji, protože dětem dokázal ve svém malém prostoru vyhradit jejich vlastní nádrž a společně všichni rozebírají dění v akvárku, nákupy nových akvarijních "princezen" a "princů", kteří mají pak tu nejlepší starostlivost!

Pěkný článek Tomáši, momentálně v tom žiju, protože jsme před 3 týdny dělali první akvárko s osmiletým klukem, tak řeším podobné úvahy ;-)

>>>KoJaK
ono jde hlavně o plochu, kterou se CO2 stýká s vodou... bublinky mají samozřejmě větší plochu než tento difuzor, ale zase se nemusí všechny rozpustit než dojdou k hladině. Toto je bezztrátové a voda "si vezme" jen to, co potřebuje :-)

Super nápad. Již jsem doma vyhrabal sifonovou láhev a zcela jistě ji jako svuj první pokus s CO2 použiji s pomocí tohoto nápadu. Jen mi trochu "nevoní" ten difuzor. Myslíš, že má dostatečnou účinnost? Já uvažuji spíše o počítadle bublin a lipovém difuzoru. Vše je ale zatím ve fázi teorie.

Jo pozoroval jsem často, jak to vždy velmi slyšitelně praskne, když komár vletí mezi mřížky lapače v potravinářských provozech a teplokrevné savce - vepříky na jatkách jsem, též omračoval elektrickými kleštěmi o síle 70 voltů.

...., krmit škvarkama?

Viděl jste hmyz z tohoto lapače? Ten jako škvarek nevypadá. Ostatně zvířata na jatkách se také zabíjejí elektrickým výbojem.

Ty mšice opravdu mnohé ryby nechtějí žrát, takže jen občas je nabídnu pouze venku "letněným" žravějším druhům.

....'zabíjí elektrickým výbojem'...., krmit škvarkama?

Petře, tak to supr inspirace s tím lapačem. Příští rok jdu do toho.

Mám bohužel úplně stejnou zkušenost jako SoRex. Mšicí dostatek, ale ryby je nesnášejí - nesežerou je ani omylem. A to jsou druhy, které jinak jakýkoliv hmyz milují a hltají ho bez rozmyslu - gambusie, polozobánky, velké heterandrie... Nežerou mi to ani mečovky, které zblajznou bez problémů ploštěnky. Na těch mšicích jim musí něco vyloženě vadit. Ale je možné, že jiný druh by uspěl lépe.

Na odchyt nočního hmyzu by asi bylo lepší použít speciální "modrou" žárovku, co se používá do lapačů komárů a much v potravinářských provozech, případně i se zabudovaným ventilátorem, který vzduch kolem žárovky tlačí do síťky. Ono se i něco takového dá koupit.
Ona stačí i lampa pro chytání hmyzu v potravinářských provozech (bývá větší), která je rovnou zabíjí elektrickým výbojem, tam už se mrtvý hmyz sklízí na dně. Mimo jiné hmyzáci létali i v posledních 14 dnech, když byly teploty kolem 8 st. C, ale moc jich nebylo.

Kdysi jsem to zkoušel. Nelisoval jsem to, ale dalo to dost práce. Hlavně nachytat dostatečné množství. Navíc, nejsem znalec,m který hmyz je třeba nevhodný (jedovatý), takže se to muselo přebrat - hrozná práce. Asi by to bylo drahé a málokdo by to koupil. Bohužel pro mnoho lidí bylo problém utratit 75 Kč za dva měcíse za časopis AT, tak pochybuji, že by platili takové 2 stovky za kilo hmyzu. Spíš bych řekl, že by to stálo víc.
O tom, jaké perfektní krmení je polétavý hmyz, psal před lety Dr. Frank, právě ve výše uvedeném AT. Mě už několik let zraje v hlavě plán na osvícení bílé plachty, svedené do trychtýře a pak do nádoby. Možná by výnos nebyl špatný.

Proč se neprodává slisovaný mražený hmyz? Kdo se s tím má chovat doma? ;-) Nitěnky a patentky živé/mražené v lednici jakž-takž ještě projdou, ale s neustále unikajícím hmyzem je potíž .... ;-)

Před tím zavlečením na splývavé rostliny v akvárku, jak o tom píše SoRex, musím taky varovně upozornit. Na kytky to má neblahý vliv a velmi obtížně se všude rozlezlé a poschovávané mšice, pak dají zcela - trvale vyhubit.

Při krmení hmyzem je osvědčené jej nejprve nechat krátce v chladničce, nebo mrazáku chladem znehybnit, vytřídit a pak nasypat po malých dávkách na hladinu, kde po něm dobře "jdou" tetry, cichlidy, gavůni, dánia s parmičkami a dravější odrostlé živorodky.

Napsal jsem pouze vlastní letitou zkušenost, nic víc tím nesleduji. 0.

Docela už se těším až mšice budou-hned to vyzkouším.Určitě je spestření jídelníčku ryb vítáno a nad živou potravu není.

Prakticky každé léto mám mohutnou invazi mšic přímo na rostlinách v akváriu. Abych to vystvětlil; kvůli mláďatům živorodek mám v akváriích velké množství růžkatce, který splývá na hladině a právě tam, na neponořených lístcích a stélkách mšice sají. Bývá jich opravdu velké množství, ale mám smůlu, protože moje ryby (výhradně živorodky) je vůbec nežerou. Dokonce ani tehdy, když je seberu z rostlin a lehce rozmáčknu pod vodou.

Oldo, zrovna na těch borovicích se po teplé zimě vyskytují docela vzácnější druhy mšic. Teď v zimě se dají na vojtěšce sbírat černá vajíčka mšice hrachové. Ale pěstovat hrách je otrava. Lepší jsou ty obilní.
Ty hormony jsou trochu jiného typy než z obratlovců, to se typicky nerozděluje na estrogeny a androgeny. Tady hlavně funguje hormon ekdysteron, viz článek. Ale ekdysteron se dá doplňovat uměle.
Kultivace je trochu náročná, jde o to, zavést v tom rutinu, ale je to zase změna v krmivu, pro nějaké náročnější ryby.
Jinak jsem teď těsně před zámrzem máchnul síťkou taky v jednom rybníku a padnul jsem na zadek, co jsem tam našel za špeky. A to jsem myslel, že tam nic nebude.