Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 63530x
· Vytisknuto: 7632x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
V nabídce máte i UV sterilizery, setkali jste se s názory, že akváriu škodí? Jaký je Váš názor? Z pohledu chovatele ryb i z pohledu domácího akvaristy.
JS: Kvalitní UV čističe nevyvíjejí ozón. Vlastní čistění vody probíhá pouze uvnitř přístroje a UV záření se do vody akvária nepřenáší. Voda pročištěná je zbavená reprodukce schopných bakterií, řas, plísní, kvasinek a virů v míře dle účinnosti zářiče. I nejkvalitnější přístroje však neodstraní plných 100%. Rybka se tedy může setkat s daným druhem bakterie, viru atp. a je schopná mu odolávat. Nehrozí však riziko přemnožení.
Užití UV čističů se liší z pohledu profesionální odchovny a drobného akvaristy. U drobného akvaristy stačí dobrý UV zářič používat 2x týdně pro jednu nádrž. Velké odchovny mohou mít zářiče zapnuté trvale, jejich nasazení je však každou chvíli v jiné nádrži, vždy tam, kde je to zapotřebí.
Jak často doporučujete měnit UV trubici ve sterilizeru?
JS: S dobou používání se snižuje účinnost hořáku. Je dobré respektovat doporučení výrobce či prodejce.
Používáte je aktivně ve své praxi?
TS: Ano. Samotná investice do UV čističe se velmi rychle zaplatí. Je to obvykle otázka jednoho či dvou odchovaných výtěrů, které se díky správnému používání UV čističe povedlo odchovat bez problémů.
Jaké jsou první zkušenosti s LED osvětlením?
JS: Zatím můžeme konstatovat, že fungují tak, jak bylo deklarováno. Mají minimální spotřebu, jsou bezporuchové a i pro osvětlení rostlinných akvárií fungují bezvadně.
Zkoušel jste pod těmito zdroji pěstovat akvarijní rostliny s různými nároky na světlo?
JS: Praktické zkušenosti jsou zatím za krátkou dobu. Pro solidní závěry je třeba delší čas i širší základna těch, co LED osvětlení používají.
Vidíte v těchto zdrojích světla budoucnost?
JS: Rozhodně ano. Spotřeba je minimální a s postupem času budou jistě tyto zdroje světel dále inovovány. Teď v únoru přicházíme na trh nově s druhou generací akvarijních LED osvětlení.
Uvádíte extrémní světelnou životnost, zkoušeli či zkoušíte aktivně svítit a zjistit reálnou živnotnost? Jaká je záruka na tato světla?
JS: Aktivně s nimi svítíme již déle než rok, zatím bez výpadku. Životnost je stanovena výrobcem na základě přesných technických testů a propočtů. LED osvětlení je jako každý jiný světelný zdroj ze záruky vyňat. Máme však prozatím od výrobce garantovanou 2-letou záruku, s tím, že nevyhovující kusy požaduje zpět pro své testování.
Je světlo dostatečně rovnoměrné, aby nad akváriem (pokud jej chceme dostatečně osvětlit celé) nemusela být řada vedle řady? Rozptyl zářivkového osvětlení s reflektorem je určitě větší (?).
JS: Vyzařovací úhel je 120°. Pro šířku nádrže 40 cm a výšku zavěšení 8 cm nad hladinou je 1 řada postačující, pro větší šířky doporučujeme užít více řad.
Něco málo na závěr
Tomáši, na závěr bych měl ještě jednu otázku, která nikterak nesouvisí s krmením ani technikou. Klasické, nikdy nekončící akvaristické téma: co se štětičkovou řasou, jak se ji zbavit?
Mám jeden hodně starý recept, ještě z dob prvních Přírodopisných Listů z let 1923 - 28. Použít práškový (98-99 %) acriflavin v dávce 1g na 100 l akvarijní vody. Podotýkám a zdůrazňuji práškový, ne granulát (ca. 36 %, zbytek je škrob!) Nelekněte se, voda se zabarví do červena tak, že ryba není 5 cm od skla vůbec vidět. Po jednom týdnu ta samá dávka, pak to ještě jednou zopakovat (tedy celkem 3 dávky). Štětičková řasa zčervená a po té se úplně rozpadne. Nutno však zdůraznit, že to ale zničí kapradiny, mechy, jemnolisté rostliny. Ale jinak to funguje spolehlivě, takže třeba v nádržích s velkými cichlidami a složitým interiérem je to ideální řešení.
A co krevetky? Přežijí?
To jsem nezkoušel, tehdy nebyly.
Váš stánek je vidět jak na většině významnějších akcí v ČR, tak třeba i v Duisburgu - jsou nějaké akce, které nenavštěvujete?
JS: Ano, ty ostatní :-)
Sledujete akvaristické webové portály, jaké?
JS: Vzhledem k pracovní náplni nejsem schopný číst všechny články na vyjmenovaných serverech, ale párkrát do měsíce kouknu na http://www.akvarista.cz/? , http://www.klub.akva.sk , http://www.rybicky.net a na několik zahraničních stránek.
Máte z Vaší dlouhodobé praxe nějakou zajímavou, veselou, poučnou historku?
Těch by bylo… Až budete mít chuť a čas, přijeďte a můžete ty historky poslouchat celou zimu :-)
Možná byste ještě něco rád dodal …?
JS: Každopádně nabízíme možnost otevřené komunikace s námi, mailem i telefonicky. Rádi uvítáme dotazy, podněty a přání akvaristů. Ať už tady v diskuzi pod reportáží, v soukromých vzkazech nebo kdekoliv jinde.
Co by jste popřál nebo rád vzkázal našim českým a slovenským akvaristům?
TS: Rybám zdar! Ať je koníček stále baví a těší.
A já po návratu do Prahy, plný nových poznatků a radosti z další dokončené reportáže, jen dodávám: Ptát se a diskutovat bude možné přímo v komentářích pod článkem po celou dobu (tedy přibližně 14 dní), co bude článek "vyvěšen" jako hlavní, právě aktuální příspěvek na AKVARISTA.cz. Suchánkovi budou odpovídat. No, a kdo by to nestihnul, nebo chtěl přímý osobní kontakt, určitě je potkáte na nejbližší akci, tentokrát v Hradci Králové, ve středisku Aldis (http://www.akvarista.cz/... ).
Zároveň nesmím zapomenout poděkovat kolegům autorům našeho Atlasu, kteří mi v průběhu celých 14 dní vzorně pomáhali připravovat a vytvářet zajímavé, a někdy i trochu záludné otázky. Suchánkovi se jich zhostili vzorně, takže z mého pohledu reportáže bylo odpovězeno na vše.
Pochopitelně nás ale nenapadlo se ptát na řadu dalších věcí, takže je teď na Vás, čtenářích, abyste se mohli ptát přímo tady v komentářích pod článkem.
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.