Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Nákupní koš:
je prázdný
A A A A

Kde krmí (i ryby) zdravě

Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010 · Sledovanost: 25423x · Vytisknuto: 1893x
Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: 2x

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Neděle 14.3.2010
ufinka

velký dík za výbornou a obsáhlou reportáž!


Pondělí 22.2.2010
RomanCH

Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.


Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak

Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.


Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek

to RomanCH: Díky za dotaz.

Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.

Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.

Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.


Úterý 16.2.2010
RomanCH

Vaše krmiva obsahují velký podíl dusíkatých látek, v přírodě ryby krmiva s tak vysokým podílem dusíkatých látek najdou ojediněle a určitě je nekonzumují pravidelně. Není tak vysoký podíl dusíkatých látek pro ryby zatěžující, nemohou tím trpět například jejich játra či ledviny?


Neděle 14.2.2010
PetrNovak

Na to bych nespoléhal, to se mi nezdá. Jepice - imago žije krátce, ale larva dlouho.
Jepice imago nemá v podstatě vyvinutou trávicí soustavu, tam příroda počítá s krátkým dožitím po nakladení vajíček. Ony ty hormony fungují většinou jako spouštěče, kde určitá dávka stačí a vysoká dávka by byla zbytečná.


Neděle 14.2.2010
Crayfish

to Petr Novak: Poměrně nedávno se tu diskutovali jepice, jako krmivo např. pro Pt. altum. Když se říká, "má jepičí život" (tedy krátký), nechalo by se usuzovat na to, že třeba právě jepice mohou obsahovat ve srovnání s ostatními druhu hmyzu relativně více "svlékacího hormonu", než u jiných druhů hmyzu?


Sobota 13.2.2010
PetrNovak

Poznámka ke stimulaci tření pomocí hmyzu a podobně. Hmyz stimuluje ryby ke tření tím, že má krátky život a během něho na vývojová stadia hmyzu působí hormony zajišťujicí vývojové fáze a dospívání.
Působí na to takzvaný "hmyzí svlékací hormon" zvaný ekdysteron (jiné názvy ekdyson nebo 20-hydroxyekdyson).
Získává se i z rostlin a je oblíbený u sportovců, protože pozitivně ovlivňuje dusíkovou bilanci (neboli rostou po něm svaly).
Kromě toho podporuje sexuální aktivitu (i u lidí), stimuluje mozek, zvyšuje duševní výkonnost (špatně se po něm usíná, pokud se bere posledních 6 hodin před spaním).
Dá se sehnat tady:
http://www.nutri-exact.cz/...
Dávkování: 50 - 100 mg na 1 kg sušiny krmiva, čili obsah 10 - 20 kapslí vysypat do krmiva a zamíchat.
Možná by působil i rozpuštěný a nalitý do nádrže, v dávce 30 - 50 mg na 100 l, ale to je teoretická úvaha, asi by se napřed musel rozpustit v alkoholu, jestli to půjde, je to lipid.
Lépe řečeno, možná napřed obsah kapslí rozpustit ve vodě, opatrně přefiltrovat, tím se oddělí aminokyseliny, zbytek na filtru rozpustit v alkoholu a pak to zkusit nalít do vody.
Obsažené aminokyseliny nevadí, rozpuštějí se ve vodě, naopak jsou ku prospěchu v krmivu a v nádrži nevadí. Rozhodně bych zkusil napřed to krmivo.
Ještě k patentkám: Rozhodně je nepovažuji za "hygieničtější" krmivo než nítěnky vzhledem ke stejnému prostředí. Dokonce jsem kdysi četl nějaký článek varující před stykem s paptentkami i z hlediska lidské hygieny.


Sobota 13.2.2010
PetrNovak

Strouhané rybí maso nebo rybí moučka mne nenaplňují nadšením, protože obsahuje kolem 30% kolagenu, který obaluje a spojuje svalová vlákna.
Dobře je tráví žaludek dravců, kteří se živí svalovinou, a mají vysokou produkci kyseliny chlorovodíkové, která je trávení kolagenu nutná.
Pro tyto účely je lepší použít strouhané nebo mixované krevety.
Pokud odsuzují nitěnky ve srovnání s patentkami, tak to "soudruzi z NDR asi někde udělali chybu", asi stejné hodnocení kvality podle vzhledu jako u roupic.
Poměr bílkoviny:tuky je u roupic 7:1,5, u patentek 6,5:2, u komárů 10,5:4. Kromě toho patentky žijí i v podobných podmínkách jako nítěnky, při lovení se naberou někdy společně.
Komáry dobře nalákáte do sudu slepičím trusem, mají na to senzory, je to oblíbená kořist.


Sobota 13.2.2010
arowana

Čo sa týka SAK-u všeobecne, pred rokmi som ho odskúšal aj ja, žial, nie s práve najlepšími úspechmi. Ryby mi ho síce prijímali, ale hodne mi nielen zanášal filtre a ani v raste rýb som nič svetoborné neregistroval.
Dnes už nemám ani veľmi chuť na opätovné experimenty a pri "veľkoobchodnej" cene, za ktorú sa kg SAK-u na Slovensku ponúka, si v pohode kúpim niekoľko kg mrazeného žrádla a doplním kvalitnejšími žrádlami od konkurenčných výrobcov.

Ale proti gustu, žiaden dišputát a nechcem tým produkt rodiny Suchánkových zhadzovať. Skôr naopak, obdivujem ich entuziazmus, v konkurenčnom tlaku silnejších fy., vyrábať akva krmivá a prajem im aj naďalej mnoho zdaru a výdrže.


Sobota 13.2.2010
arowana

Karle, s tvojou poznámkou sa plne stotožňujem, nakoľko fámy okolo rupíc a aj okolo grindalu, sú úplne scestné.
Boli roky, keď sa v našom okolí živé krmivo nedalo vôbec naloviť a tak pri mojej druhovej zostave rýb, z ktorých mnohé striktne odmietajú náhradné krmivá, som bol nútený kŕmiť takmer výlučne len grindalom, rupicami a ako občasným doplnkom drosophylou a artémkou. Napriek tomu, som nikdy nepociťoval rozdiel nielen v kondícii, ale ani v plodnosti a ani vo výterovej ochote svojich chovancov. Podotýkam, že takto bolo odchovaných niekoľko generácií rovnakých druhov rýb a nejednalo sa len o jednorázový poznatok.


Sobota 13.2.2010
HB74

a jak se díváte na strouhané rybí maso (např. mořských ryb)?


Sobota 13.2.2010
Karel_Zahradka

Oprava,vypadla mi jedna nula:
Škodlivost roupic se táhne jako červená nit českou akvaristickou literaturou snad 100 let


Sobota 13.2.2010
Karel_Zahradka

Nitěnky versus roupice. Škodlivost roupic se táhne jako červená nit českou akvaristickou literaturou snad 10 let. Typická ukázka opisování autorů publikací.Jednou to někdo napsal(zřejmě pohledem na roupici usoudil že je tučná) a všichni to budou do nekonečna opakovat.Němci zase haní naše ryby (že jsou krmené nitěnkami)a používají spíše patentky.
Jsou to nesymysly.Pro amatérský chov je ideální střídání druhů potravy (včetně kvalitní umělé), pro amatérskou stimulaci rozmnožování rybek je vynikající zvláště hmyz a hmyzí larvy a velkoproducenti krmí kdečím,ale chovným rybám podstrojují stejně jako my amatéři :-) To znamená pro většinu čeledí střídat cyklop,dafnii,nitěnku,patentku,koretru,roupici,grindal,artemii,octomilky a jako obzvláštní afrodiziakum černé komáří larvy,zvláště pak ty ,malinké,první jarní,někdy jsou už v březnu.


Pátek 12.2.2010
PetrNovak

Odpověď na otázku je velmi složitá, hodnocením krmiv se zabývají studie FAO a také na to vyšla literatura. Přistupme k tomu jinak. Každý organismus je kvalitní podle prostředí, ve kterém vyrůstá a ze kterého získává živiny. Důležitá je pestrost výživy krmých živočichů i ryb. Takže zásada by měla být co nejpestřejší výživa jak z přírodních, tak uměle kultivovaných živých krmiv. Opravdu se vyplácí a dobře se dá využít systém bioenkapsulace. Totiž mikroorganismy jako vířníci a kvasinky dokážou aktivně přijímat živiny dodávané v kultivačním médiu. A následně se jimi dají krmit i větší živá krmiva. Typicky například kvasinky nebo řasy se dokážou přecpat různými živinami. A kvasinky současně mohou být použity jako krmivo pro umělý chov komářích larev červených i černých, buchanek nebo perlooček, nebo octomilek. Octomilky jsou potravní specialisté na kvasinky a nemusí ani dospět do stadia imaga, dají se dobře stírat již larvy různé velikosti se stěny podobně jako mikry (pokud je substrát kašovitý) a po propláchnutí zkrmit. Vířníci mohou být použiti přímo ke krmení, k jejich kultivaci je nutná kombinace kvasinky + řasy jako základního krmiva. U řas platí to samé jako u kvasinek, dají se uměle přikrmovat speciálními živinami. Takže tyto krmné mikroorganismy je účelné překrmovat vitamíny a produkty s vysokým obsahem biologicky aktivních látek. Potom podporují rozmnožování, vitalitu atd. Snad na to někde mám i recepturu na směs, v případě zájmu ji někde najdu a pošlu.
Podobná zásada platí i pro jiné krmné živočichy. Ještě k těm roupicím, potřebují nízké teploty do 15 st. C, pokud je nemáte k dispozici, musíte chovat grindal, ten potřebuje teploty 20 – 25 st. C.


Pátek 12.2.2010
Crayfish

to Petr Novák: Petře, díky moc za super informace, člověk si tak pořád rozšiřuje obzory O;) Jednou, až budu těsně před důchodem a nebudu muset být v práci 12 hodin denně, určitě si pořídím malou pěstírnu ryb a dám se i na chov těch správně živených a vykrmovaných roupic O;) Myslím vážně, protože to je určitě krmivo, které ke kdykoliv po ruce.

Jaký je Váš pohled na vhodnost, výživnou hodnotu živého krmiva? Které je např. z pohledu zastoupení většiny látek pro ryby nejvhodnější, nejvyváženější, které má třeba vliv na plodnost a ochotu tření, zdraví potěr apod.

Vím, je to strašně zapeklitá otázka, protože ryby jsou různé, stejně tak jako naše lidské preference, možnosti.

Někde domů rybičky přinesou nebo si akvárium vymůžou děti, a tady se krmí spíše "sypanými" vločkami. Postupně se z každého, u koho zájem vydrží stává fanda, a chce pro ryby to nejlepší (i když je nechce rozmnožovat ve větším, ale potírek mu udělá radost). Tam už se začíná pomalu i spekulovat s "alchymií" vody a logicky i s krmením, což vrcholí u "zažraných" akvaristů, kteří už cílevědomě odchovávají určité skupiny ryb, specializují se. No, a vrcholem budou specializovaní profesionální chovatelé.

Kdyby jste srovnal např. nítěnky, roupice, koretry, červené a černé pakomáří larvy, různý plankton, artémku atd. Jak by to třeba s tou náladou ke tření a zdravím potomstvem vypadalo? Pochopiteln ěse jedná i o zdravé ryby. Opět z úvah zkusme vyloučit potenciální možnost zavlečení nákazy.

Zkusme v úvahu vzít takové ty běžně prodávané rybky v našich akvaristikách O;)


Pátek 12.2.2010
PetrNovak

Spirulina je sladkovodní (nikoliv mořská) sinice, která má vysokou toleranci vůči salinitě a může se k její kultivaci použít i mořská voda, která se přečerpá do kultivačních nádrží. Ale není to mořská sinice a nesmí se tak uvádět. Mimochodem, orgány státního dozoru, pokud najdou na etiketě označení spiruliny jako mořské, tak za to dávají pokuty a již před několika roky na to bylo upozornění na webových stránkách SZPI.
Pokud se týče roupic, tak se v krmivu posuzuje takzvaný úživný poměr, neboli vzájemné poměry bílkoviny:tuky:sacharidy. Tímto přepočtem potom roupice vycházejí výrazně výhodněji než nítěnky, obsah tuku je v nich rázem poloviční. Samozřejmě pokud někdo kultivuje "levné" roupice na rohlících s mlékem, tak jsou mizerné, protože mléčný tuk, který tím ukládají do vlastní tkáně se při nízkých akvarijních teplotách špatně metabolizuje, nehledě na to, že rohlíky z bílé mouky a mléko rozhodně nejsou zdrojem širokého spektra vitamínů, minerálních látek atd. Tam potom výsledky uvedené v literatuře samozřejmě tomu odpovídají. Ale dovoluji si upozornit, že naopak výsledky u roupic, které byly kultivovány na kvalitním krmivu byly velmi dobré a používaly se pro podporu plodnosti.
Otázka tolerance celkového množství tuku je složitější, protože tolerance je dána zastoupením jednotlivých mastných kyselin, nikoliv jenom procenty. Pokud je obsažený tuk z teplokrevných zvířat, tak to je malér i při nižším zastoupení, pokud je obsažen trvale, a čím je voda chladnější. Naopak pokud má tuk (dá se docílit skladbou krmiva) vysoké zastoupení kaprinové, kapronové, kapristové, linolové, linolenové, EPA, DHA, DPA a GLA, tak se metabolizuje skvěle a dokonce se odpovídající tuky používají jako doplňky krmiv. Dokonce první tři "učí" organismu metabolizovat běžné zásobní tuky. Mimochodem na doplňování tuku do krmiv při odchovu ryb v poměrně vysokých dávkách existují i doporučení FAO, neboli Potravinářské a zemědělské organizace při OSN.
Pokud někdo chce vědět o tucích trochu více tady je odkaz:
http://www.nutri-exact.cz/...,-lecithinu-a-omega-mastnych-kyselin-ve-vyzive&to=43
Pozor, tento článek bude přístupný pouze o tomto víkendu!
Pokud se týče škrobů, tak ty v čistém stavu speciálně upravené jsou velmi zajímavé a rozhodně by se neměly odsuzovat. Jsou v současné době velmi populární asi i jako takzvaná plniva (nevím, co tím tedy kdo všechno myslí, zákon je ale definuje), dokonce unijní legislativa oficiálně vydala dokument potvrzující příznivé zdravotní účinky těchto škrobů, a to je co říci! Jejich účinky u některých zvířat jsou až neskutečně pozitivní, zejména v případech export-import, nebo při změně prostředí obecně (nákup ryb a umístění do jiného prostředí). Kromě klasických fruktooligosacharidů jsou potom asi desetkrát účinnější galaktooligosacharidy (GOS), o kterých se v článku nepíše
Pro zájemce opět uvádím odkaz:
http://www.nutri-exact.cz/...,-fruktozove-oligosacharidy,-FOS-&to=35


Pátek 12.2.2010
Jakub_Suchanek

to PetrNovak:
Díky za Vaše komentáře.

ad 1) Roupice: S uvedeným obsahem v sušině žádný spor nemáme - ano, obsahují 15% tuku (případně i vyšší či nižší hodnoty, dle stravy roupic). Ale to je právě pro -ve článku zmíněné- dlouhodobé krmení nevhodné. Akvarijní ryby, žijící v teplé vodě, jsou až na výrazné predátory dlouhodobě schopné přijímat bez negativních dopadů na zdravotní stav a reprodukční schopnosti krmiva s obsahem tuku maximálně do 10%. U krmení roupicemi vycházíme z vlastní chovatelské praxe a údaje uváděné ve většině literatury můžeme jen potvrdit.

ad 2) Spirulina je komerčně pěstovaná ve sladké i mořské vodě. Havajská Spirulina, pěstovaná i na mořské vodě z hloubky 600 m uvádí "94 different minerals from the deep sea water make Hawaiian Spirulina superior to other brands", dále větší množství carotenoidů atp. Okinawská Spirulina, pěstovaná výhradně na mořské vodě, deklaruje následující rozdílové analýzy:

http://www.sp100.com/...

Tuto sinici, pěstovanou v mořské vodě, považujeme za velmi vhodný dopněk krmiv.

ad 3) Dotaz v reportáži směřovaný na přidávání plniv do krmiv byl zodpovězený pravdivě - skutečně nepřidáváme škrob ani želatinu. Přirozené obsahy škrobů v krmných komponentech nebyly cílem dotazu.


Čtvrtek 11.2.2010
PetrNovak

Nítěnky se dříve lovily například v Litavce pod příbramským masokombinátem, pod různými mlékárnami, na Berounce pod Plzní, kam vyusťovaly kanalizace s odpady z domácnosti a pivovarů a potravinářských provozů (tam bylo neskutečné množství, v podstatě několik kilometrů dna jenom samé nítěnky). Byly v podstatě velmi pestře živené. Proti tomu roupice na rohlíku s trochou mléka byly podvyživené a chyběly jim biologicky aktivní látky (vitamíny, minerální látky, vitageny). Když se mají množit roupice pro chovné ryby, doporučuji vysokoproteinové krmivo s předávkováním vitamínů, a jako substrát zvětrané koňské "koblihy". Recepturu klidně pošlu, i zdroje surovin. Ne na ty koblihy, přestože je masopust, ale na to proteinové krmivo.


Čtvrtek 11.2.2010
Crayfish

to Petr Novák: Petře, už druhý den přemýšlím o těch roupicích. Rozhodně nejsem odborník na výživu, její složení, zastoupení různých látek apod. Kdysi dávno, ve své mladosti, tak jak tehdy bylo zvykem, jsem choval roupice, krmil je (nesprávně rohlíkem namočeným v mléce, jak se tehdy tradovalo, že to tak má být). Ryby roupice vesele konzumovaly a pěkně přibíraly. Jenže se zrovna moc nechtěli třít. Když jsem krmil nítěnkami, stačilo 1-2, někdy až tři týdny a všechny ryby zpravidla šly do tření a byly výsledky. Pochopitelně jsem pod názorem, že roupice jsou tučné, (a u ryb se třecí aktivita nijak nezvyšovala), od krmení roupicemi upustil.

Jak vysvětlit, že nítěnky mají blahodárnější účinek? Není to tím, že to jsou vodní živočichové a pro ryby jsou přirozenější stravou? Asi jenom v tucích, bílkovinách a sacharidech to zřejmě nebude ... Jaký je Váš na tohle názor? Nítěnky, opominu-li riziko všelijakých biologických nákaz, chemické znečištění různými sajrajty jako je třeba i nafta apod.(některé ukrajinské a další zdroje), se mi pořád jeví jako nejlepší živé krmivo pro menší rybky (tetry, pancéřníčky, menší labyrintky, ...). V jakém živém krmivu je podle Vás nejlepší zastoupení nejrozmanitějších a nezbytných látek pro ryby? Díky za mne i za všechny další zvědavce O;)))


Čtvrtek 11.2.2010
PetrNovak

Spirulina není mořská sinice, je sladkovodní.
Škrob nepřidáváte do krmiv? Chápu, jeho cena je kolem 15 Kč za kilo, takže je drahý. A ta mouka je co? To je 75% škrobu a trochu nekvalitních bílkovin a vlákniny, cena krmné mouky je kolem 3 korun za kilo. To už je lepší.


Středa 10.2.2010
PetrNovak

Ještě kvůli pochybovačům, není problém vyrobit vzorek a zajistit pravidelnou výrobu pro toho kdo by měl zájem, to nebyla hláška nastřelená od počítače, to už jsem dávno zkoušel někdy před 10 roky, dokonce v několika typech rychlosti rozpustnosti. Kdo nevěří, má e-mailový kontakt přes www.nutri-exact.cz


Středa 10.2.2010
PetrNovak

Dovoluji si konstatovat, že tablety, které drží na skle se dají udělat bez želatiny i bez jiných gelotvorných látek a dá se u nich i řídit rychlost rozpadu a aminokyselinové spektrum může vyhovovat Rubnerovu zákonu o zastoupení aminokyselin, čili využitelnost je poměrně vysoká.
Kromě toho upozorňuji, že tvrzení o tučnosti roupic je nesmysl. Nitěnky z věrohodných zdrojů informací (NRDA 1977) mají 33% bílkovin, 15% tuku a 10% sacharidů. Roupice mají 70% bílkovin, 15% tuků a 10% sacharidů, údaje samozřejmě míněny v sušině. Dietnější a rychleji se množící roupice se dosáhnou vysokoproteinovým krmivem, článek jsem poslal už loni.


Středa 10.2.2010
Jakub_Suchanek

to HB74: Dobře skladované krmivo by mělo vydržet do data uvedené minimální trvanlivosti. Pro zlepšení skladovacích podmínek je třeba zajistit co nejmenší vlhkost. Případně můžete přebytečné množství rozdělit do několika částí a ty v igelitovém sáčku uložit do mrazáku.


Středa 10.2.2010
Jakub_Suchanek

to PaDa: Aktuálně žádné tabletky určené k lepení na sklo nemáme. Tyto tablety musí obsahovat želatinu, aby držely na skle. Želatině se snažíme z lásky k rybám zcela vyhýbat.

Nabízíme klesající tablety SAK green, SAK energy a SAK Spirulina a pak také plovoucí tablety SAK 55. Tyto plovoucí tablety vydrží plavat klidně 2 dny. Určené jsou například pro odchov živorodek v koších.


Středa 10.2.2010
HB74

K těm velkým balením, za jak dlouho doporučujete spotřebovat krmení, když je v skladováno v suchu a ve tmě, ale už bylo otevřené?


Středa 10.2.2010
PaDa

Vyrábí vaše firma nějaké tablety, které je možné přilepit na sklo? Tento typ krmení se mi u některých ryb docela osvědčil a ne všechny tabletky na skle drží, padají na dno a tam se toho již chopí zcela jiné ryby než bylo plánováno ;-)


Úterý 9.2.2010
Jakub_Suchanek

to Crayfish: Jeste doplnim - pokud jsi se ptal na verze SAKu, tak oproti Ceske republice, kde je nejoblibenejsi verze SAK 55, v Nemecku i Svycarsku frci nejvice SAK energy. Na dalsich mistech je SAK mix, Spirulina a Caridina.


Úterý 9.2.2010
Jakub_Suchanek

to Crayfish: Kdepak, Romane - Nemecky zakaznik je natvrdo zvykly na kyble. Prave ze kilove sacky, ktere jsou nejoblibenejsi v Cechach, u nich budi dojem velmi lacineho, tudiz spatneho krmiva. Ackoliv maji moznost objednavat si kilove pytle, pro Nemce rozumej "dosypaci sacky do kybliku", lacineji - presto v drtive vetsine voli kybl, a co cim vetsi, tim lepsi.

Inu - zvyk je zrejme zelezna kosile... :)


Úterý 9.2.2010
Crayfish

to Jakub Suchánek: Jakube, vzpomínal jsi jednou, že když jezdíte do Německa na různé veletrhy, tak nejkupovanější velikostí balení jsou právě ta největší ("v pytlích"). O co mají Němci největší zájem z nabízeného sortimentu?


Pondělí 8.2.2010
PaDa

Díky Romanovi za tradičně pěkný článek.
A firmě přeji úspěšné podnikání, znám ji z pár akvaakcí a vždy velmi ochotné jednání ;-)


Pondělí 8.2.2010
Jakub_Suchanek

To ALAES: Díky za ponět. V současné době je složení krmiv uváděno v této formě: http://www.exothobby.cz/...

Přesný rozpis, kolik které suroviny je použito, je roven receptuře krmiva. Tu ani při té největší snaze o otevřenou komunikaci sdělit nemohu. Vývoj receptur je náročný časově i finančně a proto patří k firemnímu tajemství.

Pokud Vám cokoliv vrtá hlavou, zdali to v SAKu je či není a v jaké míře, napište nebo zavolejte. Cokoliv budu smět, to zodpovím.


Pondělí 8.2.2010
Jakub_Suchanek

to tomas.enderson: Ohledně klesání odskořápkovaných artemií: Je velmi mnoho výrobců a zpracovatelů artemie, jednotlivé odskořápkované sorty se tedy mezi sebou můžou dost lišit, hlavně použitou technologií odskořápkování. Vajíčka silně vysoušená, případně vajíčka se zbytkovým tukem na povrchu budou ve vodě déle plavat. Můžete případně zkusit sám vajíčka "doodskořápkovat" nebo zbavit tuku. Povrch vajíček by měl být v prstech hrubý, nikoliv kluzký. Pokud to nepomůže, můžeme další varianty probrat mailem nebo telefonicky.


Pondělí 8.2.2010
ALAES

Moc pěkná reportáž, měl bych jen dotaz, zda budou mít Suchánkovi v budoucnu u krmiv na webu vypsáno kompletní složení krmiva.
Že je tam např. X% spiruliny chápu, ale kolik je tam čeho dalšího by mne jako eventuálního spotřebitele určitě zajímalo.
SAK možná "dojížděl" na počáteční předsudky, díky tomuto článku dostane u spousty akvaristů "novou šanci".
Díky a hodně zdaru.


Pondělí 8.2.2010
tomas.enderson

Dotaz na p. Suchánka.

Jak se v článku zmiňujete že odskořápkovanou artémii stačí namočit na 10 minut. Tak z vlastní zkušenosti mohu potvrdit že dost pravidelně mi plave na hladině i po 12 hodinách a to jí předem dostatečně promíchám. Nevíte čím by to ještě šlo ošidit? Nebo nějaký speciální postup pro namáčení jelikož mám ryby co jí mají rády ale musím dávat větší dávku a to co se nepotopí tak posléze z hladiny sbírám.

Děkuji za odpověď.

Martin Honzejk


Pondělí 8.2.2010
tomas.enderson

Perfektní článek a docela ti i Pavlovi závidím takhle perfektně strávený den. Co se týká krmení, tak mi tenhle článek docela změnil názor na suchá krmiva, která jsem vždy používal jen jako východisko z nouze.

Martin Honzejk


Pondělí 8.2.2010
Mrakoplash

Fajn počtení a to je v tomhle počasí super.


Pondělí 8.2.2010
Jakub_Suchanek

to Crayfish: Amur je brán jako ryba doplňující: Sbírá v rybníku to, co třeba kapr už nežere. Pomáhá proti přirozenému zarůstání rybníků. A má také odlišnou chuť pro konzumenty, takže své místo v produkčním rybářství rozhodně stále má.


Pondělí 8.2.2010
Crayfish

to ExotHobby: Jakube, Tomáši, vzpomínali jsme v diskuzi, že jste pomáhali vyvíjet krmivo pro býložravé amury. Čím je amur tak hospodářsky, rybářsky zajímavý, aby jeho produkce byla podporována? Je to i o chovu v našic podmínkách, nebo někde jinde? Díky, Roman Rak


Pondělí 8.2.2010
Plecos

Díky za super článek!


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2014 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 4.921810s 0.066076s).