Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 63528x
· Vytisknuto: 7631x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
V čem se liší vločkovaná a granulovaná krmiva?
JS: Obecně řečeno, v technologii výroby. Prvotní příprava je vždy stejná – ze vstupních surovin se smíchá "kaše". Vločky vznikají sušením této kaše v malé vrstvě, granule jsou vyráběny na granulátoru. To je kompresní šroubovice, která hmotu protlačí skrz matrici. Vločky a granule mají odlišné tvary, proto se i jinak chovají po vhození do vody. Krmiva SAK jsou extrudáty – vločky i granule. Extruze je technologický proces, který oproti výše uvedeným tradičním způsobům výrazně zvyšuje stravitelnost krmiva.
Bylo by možné stručně technologicky popsat výrobní proces výroby extrudovaného krmiva SAK?
TS: Jamalalicha, džálala a paprťála, patláma a … žbrluch! :-)
Na vás vlastně můžeme česky, vy jste ti hodní :-) Krmné suroviny jsou smíchány ve velikém míchacím tanku. Mísící proces musí zajistit rovnoměrné rozptýlení všech dávkovaných složek, proto trvá více než hodinu. Promíchaná směs postupuje za přidávání vody do extrudéru, což jsou prakticky dva proti sobě jdoucí nestejnoměrně šroubovité souběžné šneky. Tam se vytvoří tlak vyšší než 120 atmosfér, který zároveň krátkodobě zvyšuje teplotu materiálu a dodanou vodu mění na páru. Na konci šneku je rozehřáté krmivo uvolněno do podtlakového prostoru. Touto obrovskou rázovou změnou tlaku dochází k narušení (potrhání) buněčných stěn v krmivu. Obsah buněk je díky této extruzi snadněji přístupný trávicím látkám, proto jsou extrudovaná krmiva lépe stravitelná. Dále směs projde skrze matrici, která dává krmivu výsledný tvar. Následují fáze sušení, povrchových úprav, třídění dle velikostí a balení.
Které výrobní postupy považujete za vhodné a progresivní nejen z hlediska uchování živin v krmivu, ale i vhodnosti pro konzumenty?
TS: Výrobní postupy, které umožňují dokonalé využití krmiva a minimální zatížení vody v akváriu. V současné době je extruze nejvhodnější způsob úpravy krmiv. V technologickém procesu umožňuje řízení všech veličin ovlivňujících kvalitu krmiva.
Můžeme se v budoucnu dočkat "umělých" či mražených (a případně nějak dále obohacených krmiv), které se svou kvalitou vyrovnají živé stravě a ryby se budou ochotně třít jako v případě živé stravy?
TS: Ano. Nejmodernější výzkumy ukazují možnosti úpravy surovin pomocí fermentace a zpracování pomocí enzymů. Až postoupí vývoj z laboratoří do komerční sféry a do roviny, kterou budou akvaristé schopni zaplatit, můžeme se dočkat i reálně vyššího kvalitativního zpracování, než je extruze.
Jak je to se sušením krmiva. Má smysl si sušit rostlinné krmivo doma, např. pro krunýřovce? Pokud ano, jaké?
TS: V rámci hobby přístupu je jistě možné rybkám sušit např. kopřivy, dafnie atp. Pokud se bude sušit rychle a kvalitně, v malé vrstvě a příslušné teplotě, je možné tímto způsobem získat hodnotný doplněk stravy.
Přemýšlíte o zařazení krmiv se želatinou do Vašeho sortimetu?
TS: Krmiva s obsahem želatiny nejsou vhodná pro ryby, protože ryby želatinu netráví a dochází k zbytečnému zatěžování akvárií a filtrů želatinou.
Chystáte v nejbližší době nějaké novinky v krmení?
JS: Ve vývoji máme nyní novinku, SAK color. Bude to krmivo určené pro zvýraznění barev u ryb, které to potřebují.
Máte odběratele u větších firem i v zahraničí? Například jako subdodavatelé; prodávají se krmiva SAK i v zahraničí - v jakém orientačním poměru ČR/Evropa/svět?
JS: Odbyt krmiv stále roste, což nás utvrzuje v tom, že vyrábíme dobré krmivo. Dodáváme do většiny států Evropské unie, někde přímo značku SAK, jinde i privátní značky (námi vyrobené krmivo pod hlavičkou jiné firmy). Za hranice Evropského kontinentu zatím pronikáme málo.
Vlastnosti a obsah krmiv
Používáte při výrobě tzv. "plniva" (např. škrob) jak to známe z výrobků pro výživu lidí?
TS: Škrob je pro mnoho druhů ryb velmi důležitou složkou potravy. Plniva, která používají některé firmy na vázání tuků v krmivu, jsou většinou jílovité substance. Tato plniva jsou nestravitelná a zvyšují množství vyprodukovaného detritu a způsobují zanášení filtračních soustav. Naše firma nepoužívá přídavků škrobů, želatin ani jiných plniv.
Jaká je použitá živočišná bílkovina v SAK Energy? Masokostní moučka z dobytka nebo rybí moučka či něco jiného?
TS: Rybí moučka. Dále používáme dle potřeby jednotlivé aminokyseliny na vyvážení potřeb pro predátory.
Jakou velikost (zrnitost) krmiv nabízíte k výběru? Pro jak velké ryby?
TS: Námi vyráběná krmiva jsou od velikosti 0,05 mm do 12 mm. Optimální je krmit rybu krmivem tak velkým, jako je zřítelnice jejího oka.
Jsou krmiva SAK bobtnavá?
TS: Všechna suchá krmiva jsou bobtnavá. Je proto doporučené dávkovat krmivo opatrně, případně krátce předem krmivo navlhčit. Krmiva SAK nabývají cca. o 30% svého objemu.
Existuje nějaký parametr, podle kterého se nechá stanovit stravitelnost krmiv?
TS: Laboratorním testem detritu.
Jaké vitamíny je třeba do krmiv rybám přidávat? Obzvláště takové, které jiným způsobem nezískají. Obohacujete krmiva vitamíny, jakými?
TS: Ryby potřebují vitamíny A, D, C, B, E, H, … Získávají je z vody a hlavně z potravy. V přírodě je v různých ročních obdobích hladina vitamínů v přirozené potravě kolísavá. Kompletní krmiva musí obsahovat vše potřebné pro celý život ryby, včetně požadovaných hladin jednotlivých vitamínů. Podle analýzy obsahu u vstupních surovin jsou vitamíny doplněny na potřebné hodnoty.
Naši akvarističtí tátové a dědové pro krmení malého, drobného potěru, ale i malých rybek (teter apod) používali lékařské pilulky Pangamin. Byly to prášky podle českého patentu, vyrobené především z pivovarských kvasnic. V medicíně se používaly pro malé děti v růstu, rekonvalescenci nemocných apod., podporovaly chuť k jídlu apod. Kde dneska například sehnat pivovarské kvasnice? Dává se něco podobného dnes jako přípravek do směsi krmiv nebo jako samostatný krmný "dodatek"?
TS: Pangamin jsou odhořčené pivovarské kvasnice s vysokými obsahy vitamínů řady B. Odhořčené pivovarské kvasnice z tohoto důvodu používáme v našich krmivech.
Spirulina a chlorella
Jaký je význam spiruliny a chlorelly pro výživu akvarijních ryb? Můžete něco říci něco o těchto dvou krmných substancích?
TS: Spirulina je mořská sinice, Chlorella je sladkovodní kulovitá řasa. Obě mají velký význam při výživě ryb a ostatních vodních živočichů. Jsou cenný zdrojem aminokyselin, stopových prvků, karotenoidů…
Může akvarista získat spirulinu a chlorellu v čisté formě a sám je případně přidávat do krmných směsí. Je to rozumné a účelné?
TS: Čistá Spirulina i Chlorela jsou v obchodní síti k dostání ve formě jemného pudru. Přímé dávkování těchto pudrů je problematické. Přidávání do krmných směsí, kde jsou pudry vázány s ostatními složkami krmiva, doporučit lze. Dávkování je třeba přizpůsobit danému druhu ryb. I pro výrazně býložravé druhy je dávkování vyšší než 30% zbytečné. Vyšší podíl v krmivu již nedokáží rybky účelně strávit.
Pro jaké ryby je spirulina a chlorella vhodná, pro jaké ne?
TS: Spirulina i Chlorela jsou důležité i pro masožravé druhy ryb, které v přírodě přijímají tyto složky zároveň s drobnými korýši, případně v trávicím traktu ulovených býložravých ryb. Vždy je třeba dávkování přizpůsobit celkovému příjmu potravy a danému druhu ryb. Není vhodné dávkování vyšší než 6% u dravých ryb a 30% u býložravých.
Přidáváte spirulinu a chlorellu do Vašich krmiv?
JS: Ano, přidáváme. V krmivech SAK green, SAK Spirulina, SAK Caridina ji najdete vždy v kombinaci s řasou Dunaliella salina. Když tyto tři složky působí dohromady, vytvářejí synergický efekt – jinými slovy jejich účinky se navzájem zesilují. V SAKu mix je najdete také, ještě spolu s řasou Acophyllum nodosum. Tu používáme pro vnější ochranu ryb, pro lepší tvorbu kožního sekretu (ve verzích SAK 55 a SAK energy).
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.
Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.