Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Wroclaw - Dr. Ryszard Kamiński v království vodních a bahenních rostlin – I.

Autor článku: Roman Rak · 30.7.2011 · Sledovanost: 40059x · Vytisknuto: 2956x
Hodnocení: 6/6 (11x) · Odměněn: není

Uplynul téměř rok, co jsem navštívil Wroclaw. Krásné město s úžasnou historií a taky zároveň město s velmi zajímavou botanickou, japonskou a zoologickou zahradou. Setkání s Dr. Ryszard Kamińským bylo pro mne tehdy neopakovatelným a nezapomenutelným zážitkem. Již tehdy jsem se domluvil, že uděláme tuhle reportáž, na které jsme poctivě průběžně pracovali několik měsíců.

Richarda napadla dobrá myšlenka. Když už si s tím dáváme tolik práce, proč reportáž neudělat dvojjazyčnou. Česko-polskou. Stejně to budeme muset překládat, tak proč toho nevyužít a nedát text i polským kolegům – akvaristům a rostlinkářům – formou odkazu na jejich webové stránky (jen doufám, že při vyšší návštěvnosti se Pavlovi nezhroutí server, Polsko je přeci jenom podstatně větší než Česká republika, a to se týká i počtu akvaristů, je tam velmi vyspělá "aquscapingová kultura" a v neposlední řadě Richardovo velmi zvučné jméno, které dokáže přitáhnout znalé akvaristy. A to Poláci velmi dobře vědí o;).

Račte vstoupit!

Autor: Ryszard Kamiński.


Ještě než jsme dopsali tuhle reportáž, stihnul jsem ještě s několika akvaristickými kolegy jednu červencovou (letošní návštěvu), takže jsem stihnul pořídit i další várku fotografií.

Takže dnes přinášíme k posouzení nový projekt, takový pokus. Zároveň musím s radostí oznámit (než se začtete dále - doufám pro rostlináře, a snad i ostatní – do velmi zajímavého rozhovoru), že Richard přijal naše pozvání a přijede v září přednášet na výstavu akvarijních rybek do Pražské botanické zahrady Na Slupi.

Informace o akcích a výstavách naleznete v našem kalendáři - http://www.akvarista.cz/... . Informace o akci též již brzy na http://www.vystava.info


Poděkování se obvykle píše až na konec. Dneska musím udělat ale výjimku, protože té práce bylo opravdu hodně. Kromě slov díků Richardovi za jeho ochotu a pohostinnost musím poděkovat i Marianu Laukovi a Dáše Kubinové za jejich pomoc s polštinou a Petru Novákovi za stylistické i odborné připomínky a korektury.

Ještě než se dostaneme k nádržím s rostlinami, musíme projít chodbou evoluce.

Autor: Ryszard Kamiński


Takže, začněme s první otázkou na Richarda:
1/26 Kiedy został założony Ogród Botaniczny we Wrocławiu i jak długo trwa tradycja kolekcji roślin wodnych i bagiennych?
Uniwersytet Wrocławski został utworzony w 1811 r. poprzez połączenie jezuickiej akademii Leopoldiny i uniwersytetu z Frankfurtu nad Odrą – Viadriny. W tym samym roku założony został Ogród Botaniczny (ok. 5 ha) na miejscu zburzonego przez wojska napoleońskie fortu obronnego, który to teren został podarowany Uniwersytetowi przez króla pruskiego Fryderyka Wilhelma III.

Za datę powstania kolekcji roślin wodnych i błotnych strefy umiarkowanej przyjęto 1830 r., kiedy dyrektorem ogrodu został Nees von Esenbeck sporządzono spis roślin zasiedlających starorzecze Odry leżące na terenie nowo powstałego Ogrodu oraz po raz pierwszy posadzono na jego obrzeżu rośliny przywiezione spoza Wrocławia.

Pierwsze wzmianki o skromnej wówczas kolekcji tropikalnych roślin wodnych pochodzą z 1878 r, kiedy to w wyniku przebudowy kompleksu szklarni wybudowano szklarnię ekspozycyjną z 4 trójkątnymi basenami dla tropikalnych roślin wodnych i dużym basenem centralnym, w którym uprawiana była Victoria amazonica. Stąd też szklarnię nazywano; Victoriahaus (niem.) i "Wiktoria" (pl.).

Původní skleník s victorií královskou na dobové malbě.

Autor: Roman Rak


Po II wojnie światowej odbudowaliśmy całkowicie zniszczone szklarnie. W "Wiktorii" jak przed laty uprawiana była wiktoria, której towarzyszyły inne gatunki wodnych roślin tropikalnych. Jednakże zasadniczy rozwój kolekcji nastąpił po roku 1956, kiedy w strukturze ogrodu wyodrębniono dział roślin wodnych i błotnych (aktualna nazwa: dział roślin wodnych i bagiennych). W tym też roku rozpoczęto budowę pierwszych akwariów.

Kdy byla založena Botanická zahrada ve Wroclawi a jak dlouhá je tradice sbírek vodních a bahenních rostlin?
Wroclavská univerzita byla založena roku 1811 spojením Leopoldovy jezuitské akademie ve Wroclavi s univerzitou z Franfurktu nad Odrou Viadrina. V tom samém roce byla založena Botanická zahrada s rozlohou 5 ha, v místě obranné pevnosti zbořené napoleonskými vojsky, pozemky univerzitě daroval pruský král Fridrich Vilém III.

Za datum vzniku kolekce vodních a bahenních rostlin mírného pásma byl přijat rok 1830. V době, kdy byl ředitelem zahrady Nees von Esenbeck, se provedl soupis rostlin vyskytujících se v meandrech Odry, ležících na uzemí nově vzniklé zahrady a poprvé byly na jeho břehu vysazeny rostliny dovezené z okolí Wroclavska.

A k tomu ještě dobové foto.

Autor: Roman Rak


První zmínky o tehdy skromné kolekci tropických vodních rostlin pocházejí z roku 1878, kdy z důvodu přestavby skleníku byl vybudován expoziční skleník se čtyřmi trojúhelníkovými nádržemi pro tropické vodní rostliny a velkou centrální nádrží, ve které byla pěstována Victoria amazonica (Viktorie královská). Z tohoto vznikl název skleníku "Viktoriahaus" (něm.) nebo "Wiktoria" (pol.).

Po druhé světové válce jsme znova vybudovali úplně zničené skleníky. Ve "Wiktorii" byla stejně jako před lety pěstována viktorie, které dělaly společnost také jiné druhy tropických rostlin. Zásadní rozvoj kolekce začal po roce 1956, kdy ve struktuře zahrady bylo vyčleněno oddělení rostlin vodních a bahenních. V tomto roce se začala stavět první akvária.

2/26 Ile gatunków roślin wodnych można tutaj znaleźć w zbiornikach ub szklarniach?
Kolekcja roślin klimatu umiarkowanego od końca lat 90-tych XX w. ilościowo jest taka sama; zmienia się jedynie jej skład. Liczy ok. 350 taksonów. Tworzy ją 103 odmian uprawnych (kultywary) barwnych grzybieni zimotrwałych, wraz z 12 gatunkami i naturalnymi odmianami tych pięknych roślin i ok. 230 innych gatunków flory rodzimej i z innych kontynentów strefy umiarkowanej. Kolekcja grzybieni (Nymphaea) i grążeli (Nuphar) ma status kolekcji narodowej. Postępująca dystrofizacja stawu naturalnego powodowała wycofanie się wielu gatunków roślin charakterystycznych dla zbiorników mezo- i eutroficznych; w końcu lat 90-tych przeważały w nim już grążele i grzybienie. Katastrofa ekologiczna, jaka go dotknęła w 2004 r. (zimowa awaria zasuwy i wpłynięcie pod lód do stawu ścieków miejskich) jeszcze bardziej pogłębiła ten proces. Przybyło natomiast wiele gatunków typowych dla torfowisk.

Pohled do pěstitelského skleníku.

Autor: Roman Rak


Kolekcja tropikalnych roślin wodnych i błotnych, także będąca naszą kolekcją narodową, aktualnie liczy ok. 400 taksonów należących do 252 gatunków z 83 rodzajów i niestety jest nieco mniejsza jak przed laty. Zwiększyła się liczba taksonów, które można uprawiać w akwariach, ale odpadło wiele gatunków dużych roślin, które uprawiano w "Wiktorii". W roku 2005, z uwagi na całkowitą dekapitalizację, musieliśmy zamknąć kompleks dużych szklarni ekspozycyjnych (palmiarnia, "Australia" i "Wiktoria".

Kolik druhů vodních rostlin zde lze v nádržích a ve sklenících nalézt?
Poznámka k překladu: V dalším textu se vyskytují výrazy, odvozené od latinského výrazu trofeo, nebo trofie, což zde znamená "výživa", kde upřesnění dodávají předpony "dys", což zde znamená nedostatek nebo snižování, "eu", což znamená dobrá. Pozor, nezaměňovat "trofický" s výrazem "tropický", neboli pocházející z tropů.

Kolekce rostlin mírného pásma od konce 90. let 20. století je početně stejná, mění se pouze její složení. Zahrnuje přibližně 350 taxonů. Tvoří ji 103 pěstovaných odrůd (kultivarů) leknínů, s 12 druhy a přírodními odrůdami těchto nádherných rostlin a přibližně 230 dalšími druhy původních rostlin i z jiných kontinentů mírného pásma. Kolekce leknínů (Nymphaea) a stulíků (Nuphar) má statut národní sbírky. Postupující dystrofizace (vyčerpávání živin) přírodního stavu způsobila zrušení mnoha druhů rostlin, charakteristických pro eutrofní (dobře živinami zásobené) nádrže, koncem 90. let již převažovaly lekníny a stulíky. Ekologická katastrofa, která ho zasáhla v roce 2004 (zimní havárie ventilů a vniknutí komunálního odpadu) ještě více prohloubila tento proces. Naopak přibylo hodně druhů typických pro rašeliniště.

Autor: Roman Rak


Kolekce tropických vodních a bahenních rostlin je také naší národní sbírkou, a nyní zahrnuje cca 400 taxonů náležících do 252 druhů z 83 rodů, a bohužel je o něco menší než byla dříve. Zvětšil se počet taxonů, které je možné pěstovat v akváriích, ale vypadlo hodně druhů velkých rostlin, které se pěstovaly ve velké nádrži ve Viktorii. V roce 2005, s ohledem na celkové snížení majetku jsme museli uzavřít celý komplex velkých expozičních skleníků (palmový dům, "Austrálie", "Viktorie").

3/26 Jakie rośliny uważasz za najbardziej cenne z kolekcji lokalnych?
Jeśli chodzi o rośliny terenu otwartego to wszystkie gatunki chronione, zagrożone i ginące (w sumie ok. 40 gatunków) oraz rzadkie w uprawach i w handlu odmiany grzybieni; natomiast z roślin tropikalnych niektóre rzadko występujące w innych kolekcjach gatunki z rodzaju Echinodorus i Anubias.


Jaké rostliny bys považoval za nejvzácnější z místních sbírek?
Co se týká rostlin otevřeného terénu (venkovních), jsou to všechny chráněné, ohrožené a vymírající druhy (celkem asi 40 druhů), dále jsou to výjimečně pěstované druhy leknínů. Zatímco z tropických rostlin jsou to některé výjimečně se vyskytující v jiných kolekcích druhy rodů Echinodorus a Anubias.

Autor: Roman Rak

Článek pokračuje na další straně »

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Na návštěvě ve Friedrichshafenu
ČLÁNEK: 10. brněnská akvaristická burza
ČLÁNEK: Botanická zahrada Praha 2010
ČLÁNEK: Rychnov – Mekka akvaristů v roce 2010 - ohlédnutí
ČLÁNEK: Návštěva londýnského akvária 2010
ČLÁNEK: Interzoo 2010 aneb za novinkami a inspirací
ČLÁNEK: Akvaristická jar v Bratislavě
ČLÁNEK: III. ČCK kongres
ČLÁNEK: Setkání akvaristů ve Žďáru nad Sázavou
ČLÁNEK: AQUA-FISH Friedrichshafen
ČLÁNEK: Vánoční Úvaly 2009
ČLÁNEK: Kongres EATA 2009
ČLÁNEK: Akvárium 2009
ČLÁNEK: AKVA ÚVALY 2009 – jarní akvaveletrh po jedenácté
ČLÁNEK: VDA kongres
ČLÁNEK: AKVA. CZ kongres 2009
ČLÁNEK: Prodloužený akvaristický víkend
ČLÁNEK: Duisburg, akvaristický ráj
ČLÁNEK: Rychnov po dvaatřicáté!
ČLÁNEK: Akva léto
ČLÁNEK: Plzeňské akvaristické jaro - Den cichlidářů
ČLÁNEK: Akvaristická zima v Bratislavě
ČLÁNEK: Podzimní Brno – zase plno
ČLÁNEK: Do Bratislavy jsem prostě musela
ČLÁNEK: Akvarista Plzeň 2007
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Neděle 31.7.2011
Radil

Super, to muselo být práce! Těším se a snad na viděnou na přednáškách, pokud nebudu muset zase mimo republiku, jako loni.


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2021 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.