A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Botanická zahrada Praha 2010

Autor článku: Roman Rak · 31.10.2010 · Sledovanost: 52428x · Vytisknuto: 6853x
Hodnocení: 6/6 (11x) · Odměněn: není

Výstava akvarijních ryb v pražské botanické zahradě Na Slupi 16 završila již tradiční trojúhelník výstav Plzeň-Rychnov-Praha, které teď probíhají na sklonku každého léta.

Ta letošní výstava konaná ve dnech 16.-19.9., byla pořádána spolkem Akvárium zal. 1899, Českou halančíkářskou společností, Klubem chovatelů raků a v neposlední řadě Botanickou zahradou PřF UK Praha, bez jejíž podpory by nebylo možné získat tak nádherné a důstojné prostory.

Botanická zahrada okouzlí každého návštěvníka svým výstavním prostorem a přirozeným světlem.

Autor: Karel Krček


Tematicky byla výstava zaměřena na živorodky – letos konkrétně na rody Xiphophorus a Poecilia, skaláry a halančíky. Kromě výstavy ryb se zároveň jednalo o soutěže a mistrovství, která v Botanické zahradě Praha mají již dlouholetou tradici. U živorodek bylo v rámci 11. Mistrovství Evropy Xipho-Molly 2010 prezentováno 72 kolekcí. Na již 7. mezinárodní výstavě halančíků si návštěvníci mohli prohlédnout přes 200 kolekcí těchto ryb a v nádržích pro mistrovství skalár plavalo téměř sto zástupců rodu Pterophyllum. Skalárům v reportáži moc pozornosti věnovat nebudu, protože zde nejvíce fotil Honza Burzanovský, který dal snímky k dispozici na internetovém fóru Českého cichlid klubu http://ceskycichlidklub.eu/... , společně se svými komentáři a upozorněními na velmi zajímavé ryby.

Poecilia latipinna, sameček, „dalmatin“.

Autor: Karel Krček


Chovné páry živorodek byly hodnoceny podle "Mezinárodního standardu živorodých ryb, jejich chovných forem rodů Xiphophorus a Poecilia (Molly)", zkráceně podle ISXM 01. Ryby byly tradičně rozděleny do 6ti skupin: Xiphophorus helleri, X. maculatus, X. variatus, Poecilia sphenops, P. latipinna a P. velifera. Nejvíce kolekcí (33) přivezli němečtí kolegové z IGMX, české barvy hájily ČMSXM (16 kolekcí), IRIS Plzeň (6) a AKV Praha (2). Polští akvaristé se tentokrát pro termínovou kolizi výstav nezúčastnili a nedostatečnou komunikační schopnost SZCH (Slovenský svaz chovatelů) zachránil I. Vyslúžil, který přivezl 15 kolekcí. Absolutním vítězem 11. MEXM 2010 (i závěrečného kola tohoto mistrovství v Praze) se stal Dr. Matthias Trauzettel (IGMX/D) se svými Xiphophorus maculatus – "Mickey Mouse" s lyrovitým oploutvením. Nejúspěšnějším čechem byl Josef Felt (IRIS Plzeň) s X. variatus, delta.

Vybarvení některých živorodek je často srovnatelné s nádhernými barvami papoušků. Na snímku Xiphophorus variatus.

Autor: Roman Rak


Letošní v pořadí již 7. výstava halančíků České halančíkářské společnosti přinesla velmi dobrou kvalitu vystavovaných ryb a při 212 výstavních kolekcích jsme měli možnost vidět 119 druhů halančíků, v různých populacích a poddruzích. Tento počet je úctyhodný, zvlášť když si uvědomíte, že první výstava před 7 lety byla sice početnější co do počtu akvárií, ale velmi chudá co do množství druhů. Tehdy základ chovů halančíkářů tvořily především druhy Aphyosemion australe, Aphyosemion striatum, Chromaphyosemion bivittatum, Fundulopanchax gardneri, Fundulopanchax sjoestedti a několik druhů jihoamerických vějířovek. V tomto směru je neocenitelný přínos České halančíkářské společnosti (ČHS), která dokázala a umožnila za pouhých sedm let svoji aktivitou dostat české halančíkáře na evropskou a světovou úroveň.

Nádherný pár halančíků Fudulopanchax sjoestedti Niger Delta.

Autor: Václav Homolka


ČHS také letos dokončila obměnu výstavních korpusů, stojanů a akvárií, a podle hodnocení a názorů zahraničních účastníků, se jednalo o jednu z nejlepších výstav v Evropě tohoto roku, a to jak do prostředí Botanické zahrady, výstavním korpusem, počtem druhů, tak především výbornou kvalitou vystavovaných ryb. Toto hodnocení si čeští halančíkáři odnesli i loni, při loňské výstavě, a z toho je jasné, že i názor k letošní výstavě není náhodný.

ČHS také jako první klub v Evropě vytvořil systém hodnocení a posuzování, který se opírá o základ, který vytvořili živorodkáři pro posuzování svých výstav, což přispívá k potlačení subjektivního hodnocení posuzovatelů a větší objektivnosti výsledků výstavy halančíků.

Halančíkům prostory botanické zahrady opravdu sluší a tak se předvádějí ve své plné kráse. Na snímku Chromaphyosemion bitaeniatum Lagos.

Autor: Václav Homolka


Na vlastní výstavě dominovali čeští chovatelé v kategorii Nothobranchius, kde s přehledem vládl Petr Kovář se svými kolekcemi, v kategorii Chromaphyosemion pak bodovali Karel Růžička a Petr Bojanovský. V kategorii halančíkářských "diamantů" pak suverénně vyhrál Jiří Čuda s kolekcemi rodu Diapteron, a v kategorii Fundulopanchax pak opětovně překvapil plzeňský chovatel Jiří Dufek se svými kolekcemi Fundulopanchax sjoestedti a Fundulopanchax fallax CI 98.

Z množství výstavních kolekcí, početnosti druhů a vysokého zájmu při nedělní dražbě vystavovaných ryb je zřejmé, že zájem o halančíky začíná růst a čím dál tím více akvaristů a akvaristické veřejnosti objevuje tyto ryby a jejich barevnost, krásu a zajímavost.

Mnozí akvaristé jsou přesvědčeni, že halančíci patří vůbec k nejnádherněji vybarvené skupině akvarijních ryb. Je opravdu se vždy na co dívat. Na snímku Fundulopanchax fallax CI 98.

Autor: Karel Krček


V čem byla letošní výstava jiná?


Letošní akce měla i několik novinek, týkající se rozsahu a pojetí. Předně, výstava se plošně rozrostla oproti předchozím létům o polovinu jednoho z bočních skleníků (v zimním období je zde přípravna semenáčků pro venkovní prostory botanické zahrady), takže halančíkáři měli svůj vlastní, kompaktní prostor pro prezentaci svých rybek.

Novinkou bylo 20 nových, stolitrových akvárií, která byla věnována ukázkově zařízeným nádržím v patronaci Vivária Mělník, ZOO Braník, Akvarista.cz, České halančíkářské společnosti (ČHS) a Filipa Petrovického. Zde se návštěvníci mohli setkat s trendy zařizování společenských a biotopních nádrží. Nádrže byly originálně osázené jak rostlinami, tak i vhodně zvolenými druhy ryb, které u návštěvníků vyvolávaly nadšení. Bylo se opravdu na co dívat a co fotit.

Pro změnu jedna z výstavních sto litrových nádrží.

Autor: Václav Homolka


Prostředí skleníků botanické zahrady je neopakovatelné díky dennímu světlu, ve kterém ryby získávají zcela jiné (přirozené) barvy než ve většině domácích nádrží s umělým osvětlením. Například modré cichlidky Ramirezovy Mikrogeophagus ramirezi zde díky intenzivnímu slunečnímu osvětlení shora zářily neuvěřitelnými barvami (které nebylo jen tak jednoduché vyfotit). Nádrž s "ramirezkami" obývali ještě pancéřníčci vousatí (Scleromystax barbatus) a plaché akarky zlatohlavé (Nannacara aureocephalus).

Cichlidka Mikrogeophagus ramirezi Blue Neon patří k akvarijním rybkám, která se velmi těžko fotí bleskem zepředu. Horní přirozené světlo ve skleníku umožnilo pořizovat nádherné snímky. Ale i tak žádné ze snímků se nevyrovná skutečné kráse, kterou může lidské oko spatřit v denním světle.

Autor: Václav Homolka


Překvapením byl droboulinký potěr kardinálky čínské (Tanichthys albonubes), ve společenství hejna rodičů. I někteří ostřílení akvaristé si v první chvíli mysleli, že v nádrži kromě dospělých kardinálek je i hejno maličkých neonek modrých (Paracheirodon simulans). Podobnou strategii (tj. vystavovat dospělé ryby s mladými) zvolil Filip Petrovický i ve své druhé nádrži, kde k vidění byly duhovky diamantové (Melanotaenia praecox) – opět ryby, jejichž modravý lesk a červené lemování ploutví vynikají pouze za denního světla.

Výstavní nádrže byly přehlídkou nejen ryb, ale i zajímavých a dostupných materiálů jako je substrát, dekorační kameny či dřevo pro zařizování jak rostlinných nádrží (a la Amano), tak i spíše biotopních nádrží "líného" akvaristy neboli nádherných nádrží s nízkou náročností na údržbu. K tomuto trendu tíhly praktické nádrže Vivária Mělník. Tým Tomáše Kučery prezentoval v jedné ze svých výstavních nádrží i zajímavé a neobvyklé živorodky Limia nigrofasciata, Limia perugiae, Limia dominicensis, Poecilia salvatoris, Xiphophorus nezahualcoyotl. Dalším překvapením byla prezentace studenovodní nádrže s hejnem ryb česky nazývaných zako japonský (Zacco platypus). Tyto rybky dorůstají 20 cm a snášejí teplotu vody v rozpětí 10 – 22 °C.

U nás ne zatím zcela běžná a známá studenovodní rybka zako japonský (Zacco platypus).

Autor: Roman Rak


Akváriím ZOO Braník dominovaly především krajinné motivy a nejednoho návštěvníka upoutala nádrž "stolových" hor oblasti Jižní Asie, kde bylo vtipně využito zkamenělé dřevo a dvě velká hejna razbor klínoskvrnných (Trigonostigma heteromorpha) a parmiček pětipruhých (Puntius pentazona), které se držely v odlišných sloupcích vodního prostoru. Nádrž doplňovalo ještě pár sekavců příčnopásých (Pangio kuhlii). Velkou pozornost poutaly i malé razborky (Microdevario kubotai, Danio margaritatus, Boraras merah) v nádrži druhé, doprovázené krevetkami z centrálního Vietnamu.

Parmička Puntius pentazona se hravě držela v hejnu ve spodní části nádrže, zatímco horní část patřila hejnu rozbor klínoskvrnných.

Autor: Roman Rak


V nádržích Pavla Mžourka (AKVARISTA.cz) dominovala především ukázka technologie dávkování CO2, které je dnes u mnohých rostlinných nádrží často nepostradatelné, stejně jako nezbytné substráty, silné osvětlení i praktické vnější filtry s velkým objemem.

Jiným slovy, bylo se na co dívat a každý návštěvník si tam našel to své. Čtenář si může udělat představu z fotografií přiložených zde v Galerii. Nutno podotknout, že pohled na sebelépe vydařené fotografie se ovšem nikdy nevyrovná dojmům z reálného prostředí, takže pokud chcete vidět příští výstavu na vlastní oči, jste vítáni.

Expozice Zoo Braník, jíž dominovaly červenooké Nematobrycon lacortei.

Autor: Roman Rak

Článek pokračuje na další straně »

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Rychnov – Mekka akvaristů v roce 2010 - ohlédnutí
ČLÁNEK: Návštěva londýnského akvária 2010
ČLÁNEK: Interzoo 2010 aneb za novinkami a inspirací
ČLÁNEK: Akvaristická jar v Bratislavě
ČLÁNEK: III. ČCK kongres
ČLÁNEK: Setkání akvaristů ve Žďáru nad Sázavou
ČLÁNEK: AQUA-FISH Friedrichshafen
ČLÁNEK: Vánoční Úvaly 2009
ČLÁNEK: Kongres EATA 2009
ČLÁNEK: Akvárium 2009
ČLÁNEK: AKVA ÚVALY 2009 – jarní akvaveletrh po jedenácté
ČLÁNEK: VDA kongres
ČLÁNEK: AKVA. CZ kongres 2009
ČLÁNEK: Prodloužený akvaristický víkend
ČLÁNEK: Duisburg, akvaristický ráj
ČLÁNEK: Rychnov po dvaatřicáté!
ČLÁNEK: Akva léto
ČLÁNEK: Plzeňské akvaristické jaro - Den cichlidářů
ČLÁNEK: Akvaristická zima v Bratislavě
ČLÁNEK: Podzimní Brno – zase plno
ČLÁNEK: Do Bratislavy jsem prostě musela
ČLÁNEK: Akvarista Plzeň 2007
ČLÁNEK: Akvaristická jar v Bratislavě
ČLÁNEK: Plzeňský akvaristický podzim 2006
ČLÁNEK: VIII. mezinárodní výstava AQUA–TERRA, Ostrava 2006
ČLÁNEK: 29. mezinárodní veletrh INTERZOO 2006, Norimberk
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Úterý 16.11.2010
spartan

Tak teď mě to dvakrát mrzí, já hlupec jsem si jen přečetl Botanická zahrada a marně jsem to hledal v Tróji, omyl jsem tenkrát zjistil samozřejmě pozdě:-)))


Sobota 6.11.2010
Semtex

...nejde mi o web soukromníků, ty sem našel, kontaktoval...
.... ale aby Asociace na vysoké úrovni nebyla na webu.......
... knížky jsou jistě přínosem, ale už jsou staršího ražení a jistě tam nebude vše co mě zajímá...
... například standardy, kriteria podle kterých se hodnotí, jak pak taková špičková ryba vypadá atd.
Možná se nadšenci scházejí, ale ne vždy je možnost se s nimi sejít (ať z důvodů vzdálenosti, pacovním či osobním vytížení....). Já napřiklad jsem rád, když se dostanu na chvilku na Brněnskou burzu. Vím, mohl by tam být např. pan Bojanovský.
Taky ne každý chovatel má zájem se nějak vybavovat. Znám několik velkochovatelů co na žádné akce nechodí a nějaké sdružování je nezajímá.
Nedávno jsem se dozvěděl, že kousek odemne jeden chovatel bydlí, ale protože se nikde nijak neprezentuje, nemám ponětí že existuje.
A je to škoda, potencionální zájemci pak i zbytečně nakupují od cizáků. Konec konců je to jejich věc.....


Sobota 6.11.2010
Crayfish

Když srovnáme počet zájemců o halančíky u nás a v německy, anglicky či francouzsky hovořících zemích, je jasné, že i tam bude na webu více informací. Ono dělat aktivně rybky a zároveň vést svůj osobní nebo klubový web není zase až tak jednoduché znalostně i časově, takže někdy kovářova kobyla chodí „bosa“.

Myslím si, že web není vždy všechno, i když je to ideální, když člověk z teplíčka domova dostane na zlatém podnosu přesně ty informace v podobě nádherně textově i obrazově zpracovaného článku apod.

Určitě se halančíkářské kluby či nadšenci pravidelně scházejí a vyměňují informace a rádi mezi sebe vezmou nového zájemce. Pak jsou dvě knížky v češtině, které se dají myslím ještě v normální distribuční síti sehnat, a to: http://aquabooks.cz/... , http://aquabooks.cz/... . Ta první rozhodně stojí za to!


Sobota 6.11.2010
Semtex

Zhruba před měsícem jsem se začal okrajově zajímat o Halančíky. Začal shánět něco informací, ale byl jsem celkem zklamán, když jsem zjistil, že webové presentace u nás jsou bídné. Našel jsem Osobní stránku GAGALa, bohužel zhruba 2 roky bez aktualizace. Ale i tak jsem jej kontaktoval a získal základní informace. Přes Aquabid našel pana Růžičku a získal něco málo jiker, další rady do začátku a odkaz na jeho osobní stránky. Bohužel poslední aktualizace jeho stránek též víc jak dva roky stará.
A teď oslavovaný ČHK, jistě dělají pro osvětu hodně, nebo alespoň někteří jeho členové, jako například v Brně na burze byla malá výstavka několika Halančíků.
Těšil jsem se jak budu hltat informace z oficiálních stránek ČHK ale ejhle, chyba lávky www.killi.cz jsou mrtvá.
Nu což, musím se obrátit na zahraniční web....a tam to žije. Je škoda, že jinde to jde a přitom nejsou na taktové úrovni v chovu Halančíků jako (podle autora jsme velmoc v chovu Halančíků) u nás. Je to škoda, když se někdo chce dostat k informacím, obzvláště v oboru kde jsme na vysoké úrovni, ale se slzou v očích je třeba se obrátit na cizáky.


Čtvrtek 4.11.2010
To-Chu

Jen k té výtce ke standardu IKGH v reportáži... Sluncem osvětlené rybky určitě jiskří na oko mnohem víc, ale v případě soutěžní výstavy se statusem mezinárodního mistrovství budete dělat co, až přijde mrak, bude pršet a celý den bude zataženo? Jak jsou natočené soutěžní nádrže, jak dlouho a v kolik hodin na tyto nádrže optimálně svítí slunce než popojde? Kde je vystavěná zbylá část výstavního fundusu, že tím zaručíte stejné přirozené osvětlení pro ryby v jiné opačné části výstavních prostor nebo z druhé strany stojanu po 3 hodinách posuzování. Toť moje postřehy co se denního osvětlení týče. Tuším, že v Ostravě (ČKG) výstavní nádrže osvětlují ze se směru od posuzovatele (teda když ještě fungovali). Osvětlení není položeno přímo na nádržích, tak jako v Plzni nebo jinde, takže ryby jsou osvětleny přirozeně a jednotně, což podle mě zaručuje optimální podmínky pro posouzení všech kolekcí v průběhu celého dne. Pokud by toto bylo dodrženo na všech výstavách, jak je definováno, tímto výsledky ze všech výstav získávají určitý společný jmenovatel pro celková hodnocení mezinárodního soutěžení. Nevím, jestli to bylo v botanické osvětleno i zářivkami, jen si myslím, že definice umělého osvětlení je na místě. Více do toho nevidím a guppy nedělám :)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.