A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Krevety pod drobnohledem

Autor článku: Jiří Libus · 27.1.2011 · Sledovanost: 45253x · Vytisknuto: 7505x
Hodnocení: 5.86/6 (21x) · Odměněn: není

Z hlediska taxonomického je velmi důležitá hlava – nachází se na ní totiž hrot, který vybíhá z krunýře (rostrum) (Obr. 6). Rostrum je u každého druhu různě dlouhé a široké, má různý počet zubů na ventrální (spodní, "břišní") i dorsální (horní, "hřbetní") straně. Krevetky s dlouhým rostrem jsou například Caridina gracilirostris (Obr. 7), naopak Atyopsis moluccensis mají velmi krátké rostrum. Z drobných druhů krevet mají velké a výrazně pilovité rostrum krevetky druhu Caridina babaulti (Obr. 8). Na hlavě jsou dále umístěny oči.

Obr. 6 Krátké, pravidelně pilovité rostrum Neocaridina heteropoda

Autor: Jiří Libus

Obr. 7 Dlouhé, nepříliš pilovité rostrum Caridina gracilirostris

Autor: Jiří Libus

Obr. 8 Velké pilovité rostrum Caridina babaulti

Autor: Jiří Libus

Oči krevet jsou složené a vidí tím pádem velmi dobře, ale mozaikovitě (Obr. 9 a 10). Vzhledem k tomu, že hlavohruď není příliš pohyblivá, jsou oči umístěny na pohyblivých stopkách dávající některým druhům poměrně zajímavý vzhled Obr. 11). Dalšími důležitými orgány na hlavě jsou krátká a dlouhá tykadla (antenuly a anteny). Pod dlouhými tykadly je umístěn otvor, kterým krevety vylučují moč. Krátká tykadla jsou pro krevetu velmi důležitá – obsahují rovnovážné centrum, bez kterého by se krevety chovaly jako "opilé".

Obr. 9 Složené oko krevet

Autor: Jiří Libus

Obr. 10 Detail složeného oka krevet

Autor: Firma Tescan a Jiří Libus

Obr. 11 Oči na stopkách dávají krevetám kuriozní vzhled

Autor: Jiří Libus

Zajímavé jsou také kráčivé končetiny krevet. Je jich pět párů (odtud název řádu Decapoda). U rodu Macrobrachium nesou první dva páry klasická klepeta. U rodů Atya a Atyopsis jsou klepeta přeměněna ve filtrující vějíře. Méně známou skutečností již je, že u rodů Caridina a Neocaridina jsou tato klepeta velmi podobná vějířům, ale spíše připomínají kartáčky, které jsou nasazeny na klepeta (Obr. 12 a 13). Těmito "kartáčky" krevetky obírají řasy, bakterie a prvoky, které jsou jejich hlavní potravou.

Obr. 12 Detail klepeta Neocaridina heteropoda

Autor: Firma Tescan a Jiří Libus

Obr. 13 Rozevřené klepeto Neocaridina heteropoda je připraveno stírat řasy. Na bázi klepeta jsou patrné červené chromatocyty.

Autor: Jiří Libus

Pomalu se dostáváme k zadečku. Zadeček je u některých druhů rovný (Caridina japonica, Atyopsis moluccensis, všechny druhy rodu Neocaridina atd.) u jiných druhů je lomený (Caridina simoni, Caridina gracilirostris či všechna Macrobrachia). Na zadečku se nachází pět párů plovacích nožek (pleopod), které jsou opatřeny brvami (Obr. 14). Pleopodami umí sameček předávat spermatofory samičce, samička jimi umí míchat spermatické buňky s vajíčky a nosí na nich nalepená oplodněná vajíčka. Ocasní vějíř je tvořen ploutvičkovými končetinami (uropody) a telsonem. Vytrhnutí telsonu bylo často používáno jako rychlá a bezbolestná smrt v dřívějších dobách k usmrcení raků určených k jídlu. Telson je totiž napojen na hlavní centra nervové soustavy krevet.

Obr. 14 Plovací nožky – pleopody s brvami.

Autor: Jiří Libus

Pro lepší přehlednost jsem zařadil obrázek s vnější stavbou těla krevet (Obr. 15).

Skončil jsem u popisu těla krevet, takže psát o jejich životě celkově by bylo spíše na knihu než na krátký článek do časopisu nebo na web. Nicméně tato morfologie je dle mého názoru prvním krokem k poznání života krevet.

Obr. 15 Schéma – vnější stavba těla krevet

Autor: Jiří Libus

A teď, abych se dostal k tomu receptu. Je to poměrně prosté. Ve chvíli, kdy zjistíme, jak vše okolo krevet funguje, použijeme akvaristickou intuici. Nevím, zda každý chápeme stejně význam slova intuice, ale mnohokrát se mi již osvědčilo neřešit zbytečně chemii atd., ale prostě stačí cítit s tím ekosystémem za sklem.

Stránky autora: http://www.krevetkus.cz/

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb
ČLÁNEK: Sladkovodní krevety – Caridina a Neocaridina
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 10.2.2011
Tereza.sil

Bezvadný článek a fantastické fotky! Díky moc!


Čtvrtek 10.2.2011
Chem

Díky za komentáře a názory. Je pravda, že dostupnost vědeckých fotografií a textů o krevetách je poměrně malá. Nicméně naštěstí existují lidé, kteří tyto materiály ochotně poskytují, případně upravené do populárně naučné podoby uveřejňují. Krásný příklad jsou stránky německého taxonoma a odborníka na krevety, Andrease Kargeho - http://www.caridea.de/ .


Čtvrtek 10.2.2011
amadeus

Zajímavé, čtivé, ... . Vhodně vypuštěné rozepisování hodnot vod pro různé druhy, to by patřilo spíše do jiného článku o jednotlivých druzích.
Již jenom poznámku k jinému komentáři: V zahraničních pramenech jsou dostupné velmi zajímavé fotografie a texty, bohužel se jedná o čistě vědecké materiály, které mohou být hůř dostupné pro nevědecké pracovníky.
Myslím si, že je obdivuhodné zpracování zde uveřejněných fotografií. Bohužel jeČR a SR velmi malým trhem, aby bylo možné vydat a prodat knihu v obdobné kvalitě a se stejným nebo širším záběrem v této tématice.


Středa 2.2.2011
BAKBAK

Chválím článek Jirko. Hezké fotky :)
Jinak každý si najde cestu když chce, krevetky jsou o čistotě a disciplíně.


Sobota 29.1.2011
wayn

Nejvíc na celém článku se mi líbí ten závěr :-) Intuici jsem při chovu totiž použil a daří se. Jediné, co jsem o nich věděl než jsem je dostal bylo, že utíkají z akvária a živí se rostlinnou stravou. Mám je v malém akvárku bez dna, jen mech a kořen, bez filtru, bez teploměru, krmím je 3x týdně, odkaluji a měním vodu 1x za 3 týdny a ti je vše. Tak to funguje rok, možná dýl, ani nevím, je to taková samostatná jednotka :-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.