Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Krevety pod drobnohledem

Autor článku: Jiří Libus · 27.1.2011 · Sledovanost: 28544x · Vytisknuto: 4123x
Hodnocení: 5.86/6 (21x) · Odměněn: není

... aneb existuje-li jednoduchý recept na chov a odchov sladkovodních krevet, musíme je nejdříve poznat.

Určitě se v tomto článku nechci vypisovat s nároky jednotlivých druhů krevet na kvalitu vody. Bylo by to totiž již trošku zbytečné. Ač se stále v importech objevují nové druhy krevet, většinou je otázkou velmi krátkého času, najít si potřebné informace k chovu nějakého častěji chovaného druhu.

Akvarista (krevetkář) zjistí, co si chce přivézt domů a jak mu důrazně všichni řekli, nastaví podmínky v akváriu na přesný počet °C, dGH, mS, pH, samozřejmě co nejméně N atd. To vše za pomocí nejmodernější měřící techniky, reversní osmózy a bez nadsázky kvalitních přípravků od zahraničních firem, které se zabývají krevetami a miniakvárii.

A nyní, do tohoto zaběhlého ekosystému, vloží vysněné krevetky. Pak se často stane, že krevetky uhynou a majitel neví proč, když jim dopřál vše, co si mohly přát. Konečně se dostávám k tomu, proč píšu tento článek. Mám totiž zázračný recept na chov a odchov různých druhů krevet. Sám mám zkušenosti s odchovem krevet, které mají dlouhý larvální vývoj i potlačený larvální vývoj a vždy, u všech tento recept fungoval. A musím dodat, že jediné co jsem odměřoval opravdu přesně, byla sůl na odchov larev a panacur či flubenol na hubení ploštěnek. Bohužel, jak už to bývá, ke každému cíli není ta cesta úplně jednoduchá, takže základním předpokladem pro použití receptu je krevety pochopit a poznat. V prvé řadě je potřeba krevety poznat. Poznat jejich morfologii, zvyky a proč se chovají tak, jak se chovají. V druhé řadě musíme alespoň rámcově vědět, jak žijí v jejich domovině a pak použijeme ten recept.

V tomto článku bych se chtěl věnovat především tomu prvnímu – tedy detailnímu pohledu na krevetky, který je základním předpokladem pro pochopení jejich pozoruhodného života.

Začněme u vývoje larev. Budu psát o larvách, neboť je to v našich končinách ustálený pojem. Jak jsem se ale nedávno dověděl, měl by se u krevet používat výraz juvenilové, neboť dle biologů krevety larvy nemají.
Dle typu larválního vývoje se všechny sladkovodní krevety dělí do tří skupin:

- S dlouhým larválním vývojem: Larvy (Obr. 1) mají 9–12 vývojových stádií. V prvním stádiu nemají vyvinuty pleopody (plovací nožky). Celý vývoj prodělávají larvy v mořské, méně často v brakické vodě, larvy krevet rodu Macrobrachium prodělávají vývoj ve sladké vodě. Vývoj je různě dlouhý. Asi nejkratší má Caridina gracilirostris (cca 2–3 týdny). Naopak nejdelší má Atyopsis moluccensis (cca 70 dní). Druhy patřící do této skupiny mívají obvykle velký počet (i několik tisíc kusů) velmi malých vajíček (Obr. 2).

Obr. 1 První vývojové stadium larvy Caridina gracilirostris

Autor: Jiří Libus


Obr. 2 Druh s velkým počtem vajíček (Caridina japonica) - detail

Autor: Jiří Libus


- Se zkráceným vývojem: Larvy mají 4–7 vývojových stádií. V prvním stádiu mají pleopody jen částečně vyvinuty. Vývoj prodělávají larvy částečně pod pleopodami samice a částečně ve sladké vodě. Do této kategorie patří krevetky Caridina simoni nebo Caridina babaulti.

- S potlačeným larválním vývojem: Z poměrně velkých vajíček (Obr. 3) se již líhnou věrné kopie rodičů s plně vyvinutými pleopodami. Vajíček je obvykle jen několik málo desítek. Sem patří většina krevet chovaných v našich akváriích (všichni zástupci rodu Neocaridina a většina druhů rodu Caridina) (Obr. 4).

Obr. 3 Poměrně velká vajíčka (Neocaridina heteropoda)

Autor: Firma Tescan a Jiří Libus


Obr. 4 Druh s malým počtem vajíček (Neocaridina heteropoda) - detail

Autor: Firma Tescan a Jiří Libus


Jakmile je vývoj ukončen, stávají se z larev drobné krevetky, které mají více či méně podobnou stavbu těla. Tělo krevet se dělí na zadeček (abdomen), hlava a hruď jsou srostlé v celek, který nazýváme hlavohruď (cephalothorax). Poměrně zajímavou skutečností je, že krunýř (karapax), který kryje tělo krevet není tvořen jen uhličitanem vápenatým (jak se mnozí chovatelé domnívají), ale z velké části i chitinem a určitými druhy bílkovin. Zbarvení krevet se odvíjí od rozmístění pigmentových zrn v buňkách, které nazýváme chromatocyty (Obr. 5).

Obr. 5 Chromatocyty na krunýři Neocaridina heteropoda - detail

Autor: Jiří Libus

Článek pokračuje na další straně »

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb
ČLÁNEK: Sladkovodní krevety – Caridina a Neocaridina
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 10.2.2011
Tereza.sil

Bezvadný článek a fantastické fotky! Díky moc!


Čtvrtek 10.2.2011
Chem

Díky za komentáře a názory. Je pravda, že dostupnost vědeckých fotografií a textů o krevetách je poměrně malá. Nicméně naštěstí existují lidé, kteří tyto materiály ochotně poskytují, případně upravené do populárně naučné podoby uveřejňují. Krásný příklad jsou stránky německého taxonoma a odborníka na krevety, Andrease Kargeho - http://www.caridea.de/ .


Čtvrtek 10.2.2011
amadeus

Zajímavé, čtivé, ... . Vhodně vypuštěné rozepisování hodnot vod pro různé druhy, to by patřilo spíše do jiného článku o jednotlivých druzích.
Již jenom poznámku k jinému komentáři: V zahraničních pramenech jsou dostupné velmi zajímavé fotografie a texty, bohužel se jedná o čistě vědecké materiály, které mohou být hůř dostupné pro nevědecké pracovníky.
Myslím si, že je obdivuhodné zpracování zde uveřejněných fotografií. Bohužel jeČR a SR velmi malým trhem, aby bylo možné vydat a prodat knihu v obdobné kvalitě a se stejným nebo širším záběrem v této tématice.


Středa 2.2.2011
BAKBAK

Chválím článek Jirko. Hezké fotky :)
Jinak každý si najde cestu když chce, krevetky jsou o čistotě a disciplíně.


Sobota 29.1.2011
wayn

Nejvíc na celém článku se mi líbí ten závěr :-) Intuici jsem při chovu totiž použil a daří se. Jediné, co jsem o nich věděl než jsem je dostal bylo, že utíkají z akvária a živí se rostlinnou stravou. Mám je v malém akvárku bez dna, jen mech a kořen, bez filtru, bez teploměru, krmím je 3x týdně, odkaluji a měním vodu 1x za 3 týdny a ti je vše. Tak to funguje rok, možná dýl, ani nevím, je to taková samostatná jednotka :-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2018 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.285306s 0.03463s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.