Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 64910x
· Vytisknuto: 7715x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
Dříve se hodně krmilo i roupicemi. Ty jsou však pro svůj vysoký obsah tuku pro ryby dlouhodobě nevhodné. Tučnost roupic můžeme částečně odstranit tím, že ji krmíme jen a jen zeleninou, žádným rohlíkem nebo něčím podobným namočeným v mléce, jak se to dělalo dříve.
Krmení mladých labyrintek a dalšího drobného potěru? Nekousavým prachovým planktonem. Osobně mám na začátku dobré zkušenosti s Protogenem. Protogen je živé krmivo, nálevník, který je velmi výživný. Obvykle jím krmíme tak první 4-8 dní. Po několika dnech (6. - 8. den), kdy plůdek povyroste, je možné přidávat artémii. Pochopitelně závisí na druhu a velikosti maličké rybky, než začne přijímat artémku. Po dokončení krmení nálevníkem je účelné zapnout UV lampu, aby se nálevník dál nemnožil a nezpůsobil zákaly, které z vody odčerpávají velké množství kyslíku. Drobný potěr pak dál krmíme žábronožkou solnou. Nezapomínejte ale, že je nutné jí zkrmovat nejpozději tak 12 hodin po jejím vylíhnutí. Čím dříve, tím lépe. Čerstvě vylíhlá žábronožka má v sobě zásobní, velmi výživné látky, které sama tráví, takže její výživnost pro rybky s plynoucím časem klesá. Zároveň se jí zpevňuje krunýř, který je později pro malý potěr tvrdý. To, že rybka artémii vyplivuje, neznamená, že by jí nechutnala, ale má problém právě s tvrdým krunýřem.
U labyrintek musíme být opatrní i v době vývinu labyrintu, cože je někdy mezi 4. - 6. týdnem jejich věku. O nutnosti vyrovnání teploty vody a vzduchu nad hladinou (aby nedošlo k prostuzení labyrintu nadýchnutím chladného vzduchu) se obecně ví. Druhou hrozbou je nesprávná velikost krmiva.
Labyrintka se začíná teprve učit dýchat labyrintem. To poznáme podle toho, že nádrž prudce ožije střelhbitými pohyby potěru k hladině a zase zpět. Jenže mladá rybka to nemá ještě "zažité" a k hladině vyráží na poslední chvíli. Při krmení je "sobec" a svou kořist z tlamky nechce pustit a tak se stává, že při nadýchávání se z hladiny ji "zaskočí" a udusí se. V tomto období může docházet k znatelným ztrátám. Abychom jim předešli, měli bychom krmit jemnější potravou, i když rybka byla již schopná přijímat potravu zásadně větší.
Zajímavým a velmi dobrým krmivem je smýkaný hmyz. V našem zemědělství se už dlouhodobě v podhorských oblastech nehnojí a chemicky neošetřuje (hnojiva i pesticidy jsou nyní pro naše zemědělce drahé), takže pastviny, louky apod. se nechávají na pospas přírodě. Hmyz je zdravý, bez obsahu škodlivých látek. Pro mnoho tropických ryb je hmyz přirozenou stravou. Ideálním krmivem jsou např. jepice, kterých je na Šumavě v srpnu velmi mnoho. Stačí je po ulovení mechanicky zmačkat a dát do mrazáku a máme postaráno o velmi kvalitní krmení.
Může být živý cyclop jedovatý pro některé labyrintky (určité druhy bet, rájovčíků apod.), zatímco mražený ne?
TS: Mražený cyclop není dravý, takže nemůže rybky poštípat. Některé živé druhy planktonu můžou být pro mladé labyrintky tvrdší a když jim zůstanou uvízlé v tlamce, brání pak rybkám v nadechnutí. To může vést k úhynům, zvláště v období přechodu na dýchání labyrintem.
Je nějaký (a jaký) zásadní rozdíl (z hlediska obsahu výživných látek) mezi živým a mraženým krmivem téhož druhu?
TS: Při jakékoliv technologické úpravě krmiva (mražení, sušení) dochází k úbytkům v obsahu vitamínů a ke snižování nutričních hodnot.
V ideálním případě – lze všežravé ryby krmit dlouhodobě jen živou stravou, s tím, že si zbytek potřebných živin najdou v nádrži?
JS: Jistě lze, pokud vám nebude vadit, že se z nádrže ony chybějící kousky stravy (drobné rybky, rostliny) postupně ztrácejí. Až jim tyto zdroje dojdou úplně, je pravděpodobné, že začnou více či méně strádat.
Dokázal by jste poradit našim akvaristům, kde sehnat živé krmení, které si mohou pěstovat doma? Mám na mysli třeba moučné červy, roupice, grindal, ovocné mušky apod.?
TS: Najít prodejce v inzerci v běžně dostupných časopisech a na internetu.
Co by jste dodal k těmto krmivům z hlediska jejich předností a nedostatků?
TS: Na zpestření jídelníčku ryb můžeme doporučit. U některých druhů chovných ryb mohou být tyto laskominy velmi prospěšné.
Jak mnoho a jak často živočichy krmit
Jak obecně postupovat při stanovení krmné dávky pro ryby, v jakých periodách je vhodné krmit rybky, krevety?
TS: Obecné pravidlo je dávat obyvatelům akvárií tolik, co dokáží beze zbytku pozřít během 20ti minut. Takové krmení můžeme opakovat několikrát denně. V žádném případě nepřekrmujte a nedávejte rybkám krmivo "dopředu na 2 dny". Odstraňujte zbytky nespotřebovaného krmiva.
Co s rybkami o dovolené? Neumřou hlady?
TS: Je několik variant:
1. Používat krmný automat s odzkoušeným krmivem, dávat poloviční dávku než při běžném dohledu nad akváriem.
2. Pokud není k dispozici žádná zodpovědná osoba, která dodrží přesně vámi zadané dávkování, radši nechte rybky hladovět. 14 dní dokáží přežít bez problémů.
Před dovolenou ještě jednou prověřte složení vody, pH a zkontrolujte stav techniky i ryb. V případě potřeby proveďte nezbytná korektivní opatření.
Exot Hobby nejsou jen krmiva. Ještě něco málo o technice.
Co Vás historicky přimělo mít i doplňkový sortiment techniky?
JS: Jako každý akvarista i my se rádi podělíme o to, s čím jsme spokojení a co nám dobře funguje. Nabídka techniky je myšlena jako úspora práce a starostí pro naše přátele akvaristy.
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.