Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 64915x
· Vytisknuto: 7715x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
Mohl byste představit produktové řady krmiv SAK?
JS: Máme prakticky dvě řady krmiv: Základní, která poskytuje kvalitní výživu za rozumnou cenu a luxusní, kde zněl vždy požadavek zákazníka: "Vyrobte mi to nejlepší, co dokážete" (pro daný druh ryb, nebo třeba pro krevetky). Opravdu velkou radost mám z těch luxusních krmiv, kde můžeme rybkám skutečně nakombinovat nejlepší možné suroviny.
Jaké je složení krmiv SAK pro různé druhy ryb, případně krevetek?
JS: Podrobné složení krmiv najdete na stránkách http://eshop.exothobby.cz
Mohl byste uvést příklad, dle Vašeho názoru, vyváženého jídelníčku pro běžnou dospělou akvarijní rybku se zastoupením krmiv SAK? Chtěl byste na některý z Vašich produktů zvlášť upozornit?
TS: Zde je nutné vědět, že proces růstu a vývoje živých tvorů je vždy limitován zákonem minima: Pokud rybě chybí nějaký nesubstituovatelný prvek, vitamín, aminokyselina, atd., rozvoj v dané oblasti nebude správně pokračovat. Jídelníček má být právě proto pestrý, aby rybě poskytnul všechny potřebné zdroje pro zdravý vývoj i růst. Krmiva SAK jsou stavěná jako kompletní zdroje výživy pro dané druhy ryb.
V tomto ohledu je pro nejširší akvaristickou veřejnost určený SAK mix. Je to kombinace 4 základních verzí krmiv SAK, nabízí prakticky "švédský stůl", na kterém je "maso i zelenina". Tam si mohou rozličné rybky najít své oblíbené granulky, případně měnit svůj jídelníček dle chuti. Přidávání kvalitních živých či mražených krmiv můžeme z chovatelské lásky k rybám doporučit.
Jakou roli připisujete krmivům SAK při výživě akvarijních ryb v porovnání s přírodní živou nebo zmrazenou potravou?
TS: Živé krmivo je pro ryby to nejlepší, to s klidem říkám i jako výrobce krmiva. Musí však být čerstvé, bez parazitů, virů a bakterií, bez těžkých kovů a dalších toxických sloučenin. Mražení živého krmiva může poskytovat jistou ochranu ryb před parazity, nepomůže však od virů, bakterií, těžkých kovů ani toxických sloučenin.
Průmyslově vyráběná krmiva SAK jsou prosta parazitů, virů i bakterií. Laboratorní testy sledují dále také hodnoty těžkých kovů, toxicitu i radioaktivitu. Pravidelná veterinární a hygienická kontrola nad našimi krmivy neumožňuje, aby se do oběhu dostalo krmivo nevyhovující, viz výše.
Živé krmivo obsahuje dle ročního období unikátní složení, nabízí rybám i trávicí enzymy a biologicky vázanou vodu. Oproti tomu SAK může garantovat konstantní hodnotu vitamínů v průběhu celého roku a nabízí celý soubor látek potřebných pro vývoj a růst ryb.
Kontrola kvality krmiv
Jakým způsobem se stanovuje obsah, skladba krmiva, jež se uvádí na obalech?
JS: Předpisy označování krmiv stanoví zcela přesně zákon o krmivech č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolně deklarujeme jakostní znaky: dusíkaté látky (neboli bílkoviny, proteiny), tuk, vlákninu, obsahy vápníku, fosforu a další. Co je deklarováno, musí být v rámci tolerance dodrženo. Označování vstupních surovin je buď přesným typem, nebo pouze skupinou surovin. Na našich etiketách volíme označení přesným typem suroviny, aby zákazníci detailně věděli, z čeho je krmivo vyráběné.
Existují nějaké normy a centrální dozor pro zajištění kvality akvarijních krmiv?
JS: Nad celým procesem výroby krmiv, označování a uvádění do oběhu bdí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Úředníci z odboru krmiv navštěvují často naši výrobu i provozovny a odebírají vzorky, které následně kontrolují ve svých laboratořích. Pokud bychom se odchýlili od deklarovaných hodnot jakostních znaků, vystavujeme se riziku velmi vysokých pokut a sankcí. V případě závadného výrobku bychom museli zajistit a zafinancovat také celé jeho stažení z oběhu. Krajská veterinární správa hlídá zdravotní nezávadnost krmiv a hygienu výrobních provozů. Testují se například obsahy bakterií, salmonely, těžké kovy i radioaktivita.
Jak je to s obsahem cizorodých (toxických) látek v krmivech SAK? Využíváte nějaké postupy na jeho kontrolu a snížení?
JS: Cizorodé a toxické látky jsou rozhodně nežádoucí. Vybíráme pečlivě dodavatele komponentů, kteří musí nezávadnost svých produktů deklarovat rozbory. Výrobní linka i další stroje jsou po každé výrobě čištěny a dezinfikovány.
Z pohledu rostlinných nádrží je důležité, aby krmivo pro ryby nebylo zároveň krmivem pro řasy. Tím jsou často dusičnany a fosfor. Jak je na tom krmivo SAK z pohledu těchto látek, ve srovnání např. s jinými krmivy od ostatních výrobců?
JS: Podobné srovnání již prováděl Ing. Karel Rataj ml. a dle jeho vlastních slov je na tom SAK velmi dobře, dokonce nejlépe.
Jak je možné uchovat kvalitu umělých krmiv co nejdéle po jejich nákupu, čeho bychom se měli vyvarovat? Obecně, jak dlouho lze uchovávat otevřenou krabičku s krmením, aniž by změnilo své výživné hodnoty? Co se děje s krmivem při dlouhodobém kontaktu se vzduchem?
TS: Krmiva vždy uchovávejte dle pokynů výrobce. Dodržujte dobu minimální trvanlivosti. Krmivům škodí vlhkost, vysoká teplota a přímé sluneční paprsky. Dále také hmyz, myši, plísně, bakterie a nevhodná manipulace. Při dlouhodobém kontaktu se vzduchem dochází k oxidaci (žluknutí) tuků, úbytku vitamínů a kontaktu s vyšší vzdušnou vlhkostí a spórami plísní.
Výroba krmiva a vznik nového produktu, jeho testování
Jak vzniká nové krmivo, nový produkt? Probíhá nějaké testování?
JS: Krmivo nejdříve vzniká myšlenkou. Zákazník nebo my usoudíme, že pro daný druh živočichů by bylo třeba udělat krmivo, které bude splňovat všechny představy (cena, kvalita, technické parametry). Pak dáme dohromady recepturu a zkoumáme, zdali bude vyhovovat požadavkům. Vyrobíme zkušební šarži, kterou necháváme testovat minimálně 3 měsíce, případně déle, do 1 generačního cyklu daného druhu živočichů. Pokud jsou odezvy testu výborné, pustíme krmivo na trh. Pokud jsou jen odezvy jen vyhovující nebo dostatečné, recepturu upravíme dle výsledku testu a probíhá nový cyklus testování.
Můžete popsat testování krmiv SAK na akvarijních rybkách? Jak takový test vypadá, co se měří?
TS: Při testování krmiv se měří rychlost růstu ryb, jejich vybarvení, vitalita i reprodukční schopnosti. Posuzujeme: jak ryby krmivo přijímají, chování krmiva k vodě a chování detritu ryb ve vodě a ve filtrech. Používáme i různé kontrolní skupiny, aby byly výsledky testů co nejlépe zřetelné.
Máte nějaké rádce, externí spolupracovníky a vývojáře?
JS: Na vývoji krmiva se snažíme vždy zapojit lidi, kteří pro daný druh "žijí". Například u krmiva pro krevety se na vývoji podíleli Chris Lukhaup a bratři Frank a Carsten Logemannovi. Inspirativním a nedocenitelným rádcem je Norbert Dokoupil. Pomáhají nám pracovníci Jihočeské i Mendelovy univerzity. Dále jsou to stovky našich zákazníků, kteří se nebojí dát své podněty a nápady ke zlepšení.
Jaké hlavní suroviny pro výrobu Vašich krmiv používáte, jaký je jejich původ? Jaké postupy užíváte, aby byla zachována jejich kvalita v celém výrobním procesu.
JS: Používáme rybí moučku i rybí tuk ze severních moří, zvláštní prémiovou sortu. Sice je dražší, ale kvalitnější. Dále používáme řasu Dunaliella salina, kterou dovážíme přímo až z Austrálie. Tato řasa v sobě totiž obsahuje nejvíce karotenoidů ze všech řas na světě, takže jsou díky ní rybky barevnější v celém spektru. Jinak dáváme přednost surovinám tuzemským, případně unijním.
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.