
Háďátky, obecně spíše nazývanými „mikry“ se krmí především potěr, ale dobře je přijímají i menší dospělé ryby. Pod obecné označení živého krmiva „mikry“, které používají akvaristé, patří některé hlístice (
Nematoda), rodově pojmenovaná háďátka. Mají tvar připomínající úhoře. Celosvětově háďátek jsou tisíce druhů. Obvyklá velikost háďátek je 1 – 2 mm, ale jsou i menší 0,3 mm nebo větší až 6 mm i více.
Část z nich patří mezi škůdce na rostlinách, někteří parazitují u živočichů.
Háďátka používaná jako živé krmivo v akvaristice jsou výživoví specialisté, kteří se živí mikroorganismy provázejícími fermentaci (kvašení). Kultivace háďátek jako živého krmiva tedy znamená vytváření současně vhodných podmínek pro háďátka i mikroorganismy, kterými se živí.
Jako živé krmivo v akvaristice nebo teraristice se používají 4 druhy (nebo přesněji skupiny), které se někdy z neznalosti zaměňují. Je vhodné upozornit na to, že výsledky dosažené používáním háďátek jsou značně závislé na celkové hygieně a úrovni kultivace tohoto živého krmiva.
Háďátko octové (Turbatrix aceti)
Patří mezi neparazitické hlístice (
Nematoda), původně se vyskytuje v přírodních octech. Živí se mikroorganismy provázejícími přírodní octové kvašení (především baktérie, kvasinky, houby).
Háďátko octové (Turbatrix aceti) Zdroj: Bend Kaufmann
Háďátko octové jako krmivo akvarijních živočichů
Je velmi malé, délka samečků asi 1 mm, samiček asi 2 mm, průměr asi 20 mikronů (0,02 mm). Pro bližší představu, při prolití kultivační tekutiny s háďátky octovými síty na plankton od Eisenvorta velká část háďátek projde i sítem č. 1, a musí se cedit přes síto č. 0, dokonce i přes něj část projde. Podobný výsledek dává například trepka
Paramecium.
Ze všech háďátek používaných jako živé krmivo je nejmenší a v akváriu nejdéle přežívá.
Produktivita
Délka života háďátka octového je průměrně 55 dnů při teplotě 25 °C, 40 dnů při teplotě 30 °C a při nízkých teplotách až 10 měsíců. Množí se pohlavně, od oplození vajíčka se embryo vyvíjí 7 – 10 dnů do narození. Dospívá 4 týdny. Každých 8 – 10 dní se počet háďátek ve vyspělé kultuře přibližně zdvacetinásobí.
Ve kvalitní kultivační tekutině dokáže časem násada dosáhnout vysoké hustoty osádky, takže tekutina na první pohled vypadá jako kalná, teprve proti světlu je vidět, že je to způsobeno velkým množstvím háďátek. Produkce háďátka octového je velmi efektivní.
Kultivační médium
Jako tekutina (kultivační médium) pro růst a množení háďátka octového se používá upravený jablečný ocet nebo jiné vyzkoušené tekutiny. Háďátka se zdržují především ve vrchní vrstvě kultivačního média kvůli vyššímu obsahu kyslíku. Při zvyšující se hustotě osádky postupně více osídluje i spodní vrstvy. Také čím je tekutina kyselejší, tím více mají háďátka tendenci vylézat z kapaliny. Naopak při poklesu kyselosti, například přidání jablečné šťávy se háďátka vracejí do tekutiny. Provzdušňování kultivačního média není vhodné, háďátkům vadí pohyb tekutiny. Vhodnější je tvar nádoby s velkou plochou hladiny kvůli dostatečnému okysličení kultury, lépe se množí.
Receptura č. 1 (tradiční)
250 až 750 ml jablečný ocet bez konzervantů (ne vinný nebo klasický kvasný lihový).
250 ml voda
1 lžíce jablečné šťávy
1/4 až 1/2 oloupaného jablka rozkrájeného na kousky
Lze přidat až 4 % cukru (40 g na 1 litr), může být i třtinový cukr nebo sladový extrakt.
Při vyšším obsahu octa vůči vodě se více množí, také je menší tendence k tvoření povlaku na hladině. Tento povlak, (tzv. křís) je tvořen aerobními fermentačními mikroorganismy. Jsou spíše vadou na kráse a poněkud komplikují získávání čistého krmiva, pokud se získává proléváním přes síto. Čím je jablko drobněji nakrájené (nebo rozdrcené nebo nahrazeno pouze šťávou), tím více se kultura množí. Jablka se postupně rozpadnou na kaši a klesnou ke dnu. Někdy se doporučuje jablka vynechat a používat pouze jablečnou šťávu, kousky jablek mohou způsobovat problémy, hlavně mechanické. Vzhledem k tomu, že jablečné octy se v současné době prodávají v koncentraci pouze kolem 5 % kyseliny octové, obvykle se již neředí vodou.
Receptura č. 2 (laboratorní)
0,5 % pepton
0,3 % kvasničný extrakt
0,5 % NaCl (sůl jedlá)
2 – 4 % kyselina octová (pro pH 3 – 3,5)
Pro tuto recepturu lze použít kvasný lihový ocet (bez konzervantů) místo čisté kyseliny octové. Lihový ocet obsahuje 8 – 10 % kyseliny octové (uvedeno na etiketě), pro koncentraci 4 % kyseliny octové se použije 0,5 litru 8% octa a 0,5 litru vody.
Příčný řez tělem háďátka. Zdroj: www.conodon.com
Lze použít i jablečný nebo vinný ocet v patřičném ředění. Laboratorní pepton a kvasničný extrakt jsou světle hnědé práškové suroviny, prodávají se jako laboratorní potřeba pro výrobu kultivačních médií, jsou poměrně drahé. Levnější je potravinářský kvasničný extrakt nebo hydrolyzát. Kvasničný hydrolyzát nebo extrakt kromě toho, že je zdrojem živin, podporuje nastartování růstu fermentačních mikroorganismů. Kvasničný extrakt i hydrolyzát se obecně vyrábí ve dvou typech, s obsahem soli přibližně 37 % nebo bez ní. V uvedené receptuře v originále není obsah soli v extraktu uveden, lepší bude bez obsahu soli.
Jako náhrada peptonu se může použít (nějaký) proteinový hydrolyzát, nejlevnější se dá sehnat hydrolyzát kolagenu. Pracují s nimi některé potravinářské firmy, a používá se pro výživu kloubů.
http://www.nutri-exact.cz/...
Přepočítaná receptura na 1 litr kultivační tekutiny potom vypadá takto:
5 g hydrolyzát kolagenu
3 g kvasničný hydrolyzát
5 g sůl jedlá
0,5 l voda
0,5 l ocet kvasný lihový bez konzervantů
Jednotlivé složky se rozpustí samostatně v části výše uvedené vody a teprve potom se smíchají. Ocet se přidává až jako poslední, po jeho přidání se obvykle vytvoří na dně sraženina, která se však časem opět rozpustí, takže se z nádoby neodstraňuje.
Kultivační nádoba pro chov miker. Vlevo detail miker na stěně nádoby. www.gumtree.com.au
Výše uvedené receptury mají některé nevýhody.
Receptura č. 1 je vyloženě praktická a co nejvíce napodobuje přírodní podmínky „zkažení jablečného octa“. Musí se v ní používat čistý jablečný ocet bez uváděného ředění vodou, protože komerční jablečné octy se prodávají obvykle v poměrně nízké koncentraci kolem 5 %. Jablečný ocet bez konzervantů je drahý a někdy se i hůře shání. I tak se na hladině kultivační tekutiny tvoří povlak, na dně hodně lehkého sedimentu a tekutina se na začátku kultivace často zakalí. Kromě toho přidávání kousků jablek značně zhoršuje mechanickou čistotu tekutiny a výrazně zvyšuje zákal a sediment.
Receptura č. 2 je typicky tvořená pro potřebu laboratorní, ze surovin v laboratořích běžně používaných, v sypkém stavu. V praxi jejich získání představuje komplikaci, naopak pro toho, kdo pracuje v laboratoři, jsou to obvykle snadno dostupné suroviny.
Tedy obě receptury nejsou pro potřeby běžného akvaristy příliš výhodné. Kromě toho praktické zkušenosti s akvaristy, kdy někteří mají potíže i s rozmícháním práškové směsi do vody a jejím ohřátím na doporučenou teplotu, vedly k tomu, sestavit a vyzkoušet vhodnou recepturu i pro méně zdatné akvaristy. Receptura vychází z toho předpokladu, že podstatnými složkami jsou kyselina octová a jablečný podíl, musí se jednat o snadno dostupné suroviny, snadno smísitelné, a receptura má být dobře odměřitelná a zapamatovatelná, a vypadá následovně:
Receptura č. 3
1 díl jablečná šťáva (jablečný džus 100%, stačí např. krabicové balení)
1 díl pitná voda
1 díl ocet kvasný lihový (8 – 10 % kyseliny octové, bez konzervantů, běžně je barvený karamelem, což nevadí)
Jablečná šťáva se zředí vodou a teprve potom se nalije ocet. Samozřejmě ocet a jablečná šťáva mohou být použity od různých výrobců. Ocet hlavně musí být bez konzervantů a pokud možno i bez aromat. Jablečná šťáva pokud možno čirá, bez zákalu.
Je možno používat i 1 díl octa a 1 díl jablečné šťávy, bez vody, ale výsledky jsou prakticky stejné, pouze cena je vyšší. Teoreticky by měla dávat vyšší výnosy.
Vyhodnocení výše uvedených receptur
• Receptura č. 1 (tradiční): Jednoznačně nejdražší receptura, 1 litr kultivační tekutiny vyjde na 25 – 100 Kč. Produkce háďátek dost záleží na kvalitě použitých surovin, je u ní největší tendence ke tvoření povlaku na hladině a silnému sedimentu. Obě skutečnosti někdy dost komplikují odběr čistých háďátek ke zkrmení.
• Receptura č. 2 (laboratorní): Nejlevnější receptura, 1 litr vyjde na 5 – 6 Kč. Velmi dobrá produkce háďátek, podobná jako u receptury č. 1. Nejmenší tendence ke tvoření povlaku na hladině, čirá tekutina, snadný odběr krmiva filtrací. Cenu také snižuje malá potřeba obnovy kultury, tekutina dlouho vydrží, běžně půl roku.
• Receptura č. 3: Velmi dobrá produkce háďátek, podobná jako u receptury č. 1. Jeden litr kultivační tekutiny vyjde na 7 – 10 Kč. Má občas mírný sklon k tvoření malých ploch povlaku na hladině, lehkým promícháním tekutiny zmizí. Časem po 2 – 3 měsících se tvoří povlak na hladině stále více, zvyšuje se podíl sedimentu a kulturu je vhodné obnovit. Krmivo se odebírá dobře. Určitou výhodou je, že když se tvoří povlak na hladině, háďátka mají tendenci vylézat nad hladinu a tvoří zde pás až několik centimetrů široký, podobně jako tvoří klasické mikry, a dobře se dají stírat.
Detail miker na stěně. Zdroj: Wikipedia
Pro toho, kdo má k dispozici práškové suroviny, je jednoznačně nejlepší receptura č. 2, pro ostatní je nejjednodušší používat recepturu č. 3.