Úvod a možnosti využití jako živého krmiva

Octomilky z hlediska taxonomického patří do třídy hmyzu (Insecta), řád dvoukřídlí (Diptera), čeleď octomilkovití (Drosophilidae), rod octomilka Drosophila. Octomilky jsou známé také pod názvy banánové, ovocné nebo vinné mušky.

Z řádu dvoukřídlých se nejvíce využívají na chov jako jemný krmný hmyz. Octomilky se mohou používat pro krmení akvarijních i terarijních živočichů jak ve formě larev, tak i dospělého hmyzu. Jsou velmi výhodné pro krmení ryb přijímajících hmyz z hladiny.

Jako krmivo se používají nejvíce mušky octomilky z rodu Drosophila, nejčastěji octomilka obecná Drosophila melanogaster, velikost 1,5 - 2 mm, a méně pohyblivá D. hydei, velikost 2,5 – 3,5 mm, oblíbené jsou zejména bezkřídlé laboratorní kmeny.

Kromě toho se také dají chovat jiné druhy, které se vyskytují i v bezkřídlých formách. Obecnou výhodou tohoto hmyzu jsou poměrně malé problémy při jejich úniku z chovného zařízení, a to jak létající, tak i bezkřídlé formy.

Výhody jejich použití jako krmiva
Všechny kmeny octomilek se dají poměrně snadno chovat pro krmné účely, za přijatelných podmínek, a mají poměrně krátký vývojový cyklus, který se dá dobře načasovat, případně upravovat snížením či zvýšením teploty. Představují velmi kvalitní krmivo, jehož složení se částečně dá příznivě ovlivňovat. Krátký vývojový cyklus způsobuje, že v jejich organismu probíhají velmi intenzívní metabolické změny, řízené hmyzími hormony a spojené s produkcí dalších biologicky aktivních látek, které mají kladné účinky i na akvarijní a terarijní živočichy a příznivě ovlivňují jejich ochotu rozmnožovat se.

Pro krmné účely se dají použít všechna stádia (pokud se oddělí od substrátu), od vajíček až po dospělce (imaga). Z hlediska obsahu hmyzích hormonů jich nejvíce obsahují larvy, nejméně dospělci. V případě potřeby je možno udělat si zásobu larev nebo dospělců tak, že se vloží do vhodné nádoby a uloží do ledničky při teplotě několik stupňů nad nulou, vydrží tak několik dnů. Bezkřídlá nebo zchlazená křídlatá imaga vydrží plavat na hladině poměrně dlouho. Imaga lze také znehybnět tak, že se nasypou do síťky a pustí se na ně na chvíli studená voda z vodovodu. Tím zahynou nebo znehybní a také se i více namočí a dříve klesnou ke dnu, čímž se mohou využít i pro krmení ryb typicky sbírajících potravu ze dna akvária. Larvy klesají ke dnu.

Výživová hodnota
Níže uváděné údaje jsou získány z různých zdrojů. Bohužel u octomilek nejsou tak detailní jako u much. Octomilky obsahují v přirozeném stavu 20 % bílkovin, 14 % tuků, nepatrné množství sacharidů a 2 % minerálních látek, obsah vody 60 – 62 %. Z hlediska základních poměrů živin plně vyhovují potřebám ryb a obecně studenokrevných živočichů, pokud se jedná o hmyzožravé nebo masožravé druhy. Je však nutno vzít v úvahu, že v některých případech jsou při opakovaném podávání již octomilky přijímány s menší chutí (nebo vůbec). Je proto účelné současně kultivovat i jiná živá krmiva podobné velikosti.

Životní cyklus
Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více.

Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5 - 10 dnů, kukla 4 – 5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly za 8 hodin až 3 dny, celková délka života dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně, jednorázově kolem 5. Celková produkce samice 300 až 2000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů, uvedeno níže.

Optimální teplota chovu
Nejvhodnější teplota chovu pro octomilky je 25°C, vyšší teploty nad 30°C u octomilek postupně zhoršují kvalitu chovu (degenerace), nižší teploty zpomalují životní cyklus, při 18°C zpomaluje na dvojnásobnou dobu. Pokud nezáleží na vysoké produktivitě chovu, tak pro všechny druhy vyhovuje běžná pokojová teplota kolem 20-22°C a není nutné ji uměle zvyšovat. Pokud se pro záměrné urychlení produkčního cyklu zvýší teplota na horní hranici, je vhodné udržovat ještě záložní kulturu na střední nebo nižší teplotě.

Vlhkost
Vlhkost se nechává běžná, daná podmínkami kultivace, záměrně se nezvyšuje. K tomu slouží i větrání, aby se v kultuře nešířily entomofágní houby a jiné patogenní mikroorganismy z vyšší vlhkosti.

Způsob získávání živin
Octomilky jsou potravní specialisté, kteří se živí hlavně kvasinkami a fermentujícími mikroorganismy, proto se vyskytují tam, kde probíhají kvasné procesy nebo jsou přítomny jejich metabolity. Mají vyvinuty receptory na vnímání těchto látek ve vzduchu, a proto se slétají na kvasící ovoce, kynuté pečivo, víno, ocet a podobně.
Ovlivňovat složení kvasinek jako krmiva pro octomilky jde pouze částečně, a možnost použití kvasinek produkujících karotenoidy patří spíše mezi teoretické úvahy. Obecně ale funguje přidávání kvalitních olejů (rybího tuku), vitamínů a podobně do substrátu na zlepšení kvality octomilek jako krmiva.