Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), která se vyskytuje v mírném a chladnějším klimatu spíše ve vyšších polohách i přes 2000 m. Jako bylina pro výrobu doplňků stravy pro sportovce i nesportující populaci je známá již několik desetiletí, vzhledem k šíři jejích účinků byla již dříve zkoušena i u akvarijních ryb.

Uváděné účinky rhodioly by se daly rozdělit do několika oblastí:

Adaptogenní efekt:

Jako adaptogeny jsou míněny především byliny a jejich extrakty (ale potenciálně i chemické látky), které jsou schopné příznivě ovlivňovat organismus, který je ve stresu vlivem okolního prostředí, vlivem ostatních jedinců nebo jejich velké koncentrace v prostoru, chladu, horka, nemoci. Celkově adaptogeny příznivě ovlivňují regeneraci, hojení tkání, metabolismus.

Vliv na mozek:

Především ovlivnění tvorby (snížené odbourávání) serotoninu a beta-endorfinů. Zlepšuje se tím psychická odolnost jedince. Zejména v chovech s velkou koncentrací chovaných nebo stresovaných zvířat se zkoumají látky s uklidňujícím účinkem (trankvilizéry), aby nedocházelo ke vzájemnému napadání a úhynům nebo zpomalení růstu.

Vliv na tělesné funkce:

- Udává se ovlivnění tvorby dopaminu (snížené odbourávání dopaminu), tedy přímo ovlivnění svalové činnosti. Zvyšuje imunitu a upravuje hladinu glukózy v krvi. Rhodiola zvyšuje tvorbu makroergních fosfátů, ATP (adenosintrifosfátu) a CP (kreatinfosfátu).
- Kromě toho rhodiola zvyšuje tvorbu DNA a RNA, převedeno do praxe to znamená, že podporuje novotvorbu bílkovin, tedy i rychlost růstu. Za úvahu stojí i možnost, že se tím snižuje tvorba odpadních metabolitů nukleotidů, které jinak zatěžují organismus.
- Rhodiola snižuje tvorbu katabolického hormonu kortizolu, který omezuje přírůstky. Kortizol se vyplavuje při stresu a zátěži.
- Zlepšuje zásobení kyslíkem a odolnost organismu při nedostatku kyslíku, k tomuto účelu se může výhodně kombinovat s inosinem.
- Plodnost: Při konzumaci přípavků z rhodioly byla u akvarijních ryb (gupek) zjištěna zvýšená plodnost.

Inosin

Biochemicky se řadí mezi nukleosidy, což je skupina sacharidů tvořená z pěti uhlíků, které tvoří výchozí látky pro tvorbu nukleových kyselin (RNA, DNA). V organismu se inosin přeměňuje na nukleotid inosinmonofosfát. Inosin podstatně ovlivňuje přísun kyslíku do organismu. Čím lepší je dodávka kyslíku do tkání, tím lepší má organismus podmínky pro získávání energie pro metabolismus.

Nejdůležitějším přenašečem kyslíku jsou červené krvinky (erytrocyty). Ty obsahují krevní barvivo hemoglobin. Když při nádechu váže na sebe kyslík, pak se mu říká oxygenovaný (okysličený) hemoglobin. A v této formě putuje v červených krvinkách až do tkáně. Když se červené krvinky dostanou až do nejjemnějších krevních vlásečnic (kapilár), tak se přenášený kyslík uvolní z hemoglobinu a přesune se do tkáně, která jej použije. V krvince zůstane hemoglobin zbavený kyslíku. Hemoglobin zbavený kyslíku se nazývá deoxygenovaný (bezkyslíkový) hemoglobin. Jenže tato situace nenastane okamžitě, ale probíhá postupně, jak se krvinky prodírají kapilárami. Při průchodu kapilárami krev totiž protéká velmi pomalu. A vzniká zde situace, že v krvince jsou tím pádem současně vedle sebe dva druhy hemoglobinu. Jeden je již bez kyslíku a druhý se ještě kyslíku nezbavil. Potom ten hemoglobin, který je bez kyslíku může na sebe zpětně zase navazovat kyslík (kradl by jej tomu okysličenému), který se ale tím pádem nemůže dostat do okolní tkáně a zůstane v krvince. A do tkáně se potom dostane kyslíku méně.