A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Nebojte se listí v akváriu!

Autor článku: Roman Lang · 18.1.2007 · Sledovanost: 46789x · Vytisknuto: 2376x
Hodnocení: 5.32/6 (35x) · Odměněn: není

Tak jsme tu měli opět podzim a s tím i oživení diskusí na téma "listí v akváriu". Protože mne tento "fenomén" zajímá nejen z estetického hlediska, ale zejména z pohledu jeho vlivu na chemismus a vůbec procesy v nádrži, pokusil jsem se o zdokumentování malého experimentu.

Autor: Roman Lang


Huminy a černé vody
Nejprve trochu teorie. Slibuji, že se nebude jednat o teorii suchou. Důvodů, proč přidávat listí do akvárií, je hned několik. Když se podíváme na prostředí, v němž ryby žijí, zjistíme, že například v oblasti Amazonie (budu odkazovat zejména na Jižní Ameriku, protože je mi nejbližší - Asie a Afrika musí prominout) jde ve většině případů o písčitá dna, pokrytá vrstvou listí, rašeliny, kůry, naplaveného dřeva a větví. Na kameny a štěrk narazíme méně často. Spadané listí, mnohdy až o výši několika desítek centimetrů, tam tvoří naprosto přirozené prostředí například pro cichlidky rodu Apistogramma a další drobnější ryby. Na metru čtverečním lze v období sucha nalézt i stovky jedinců, což je pro nás asi jen těžko představitelná záležitost.

Mluvíme o tzv. černých vodách (blackwaters), které obsahují velice málo rozpuštěných minerálů a dalších látek, s téměř neměřitelnou tvrdostí a vysokou kyselostí (pH mezi 3,6-6). A mimo jiné právě tlející listí se uvolňováním huminů a taninů podílí na známém čajovém či jantarovém zabarvení vody (někdy je voda až tak tmavá, že barvou připomíná kolu), která však zůstává nadále křišťálově čistá s viditelností až na tři metry. Uvolněné látky pak působí zejména bakteriostaticky a protiplísňově. Typickým příkladem "černé vody" je Rio Negro v Brazílii (jak už napovídá sám název), Nanay v Peru nebo Mazaruni v Guayaně.

Hlavními důvody, proč přidávat listí do akvária, jsou tedy ty, že listí mírně okyseluje vodu a vyluhováním obsažených látek vytváří pro ryby přirozené prostředí, poskytuje úkryty a třecí místa pro ryby, napomáhá vytvořit přírodní (nebo řekněme spíše "biotopní") vzhled nádrže a v neposlední řadě je i atraktivní pro vnějšího pozorovatele.

Jaké listí vybrat
Když už se rozhodneme listí v akvária dát, je třeba si uvědomit, že není listí jako listí. Hodnota pH listu totiž závisí na půdě, ve které daný strom roste. A různým stromům se daří na různých půdách. Kyselá půda vyhovuje spíše dubům, bukům nebo olším, a proto je jejich využitelnost, v souvislosti s dále uvedeným důvodem, pro akvaristiku širší. Naproti tomu například lípa, ořešák, jilm nebo některé javory rostou spíše na zásaditějších stanovištích a v tomto směru ovlivňují také pH vody.

Dalším faktorem, který by měl ovlivňovat náš výběr, je struktura listu - je vhodné vybírat ty tvrdší (tužší), u kterých je pravděpodobná delší doba rozpadu. Ta například u dubu nebo buku činí 4-6 měsíců - záleží na teplotě vody a na osazenstvu nádrže, ryby žijící aktivně na dně samozřejmě výrazně sníží jeho životnost. Na vzhledu až tak nezáleží, je to spíše otázka osobního vkusu.

Jen pro úplnost dodám, že v akvaristice se komerčně využívá listí mořského mandlovníku (Terminalia catappa) nebo jeho výluhy, má mít výrazně silnější účinky nežli třeba právě listí buku nebo dubu.

Experiment


S vědomím výše uvedeného jsem se jednoho slunečního říjnového dne vydal do Tichého údolí (přírodní rezervace blízko Roztok u Prahy), kde jsem nasbíral něco málo dubového listí. Níže je stručně popsán můj malý experiment. Listí před použitím doporučuji krátce povařit, nebo alespoň zalít vařící vodou - výrazně to usnadní jeho pokles na dno.

Autor: Roman Lang


Parametry akvária:
objem: 20 litrů (40x20x25cm)
osvětlení: kompaktní zářivka 11W (bez spínacích hodin, takže velmi nerovnoměrně - v průměru asi 10 hodin denně)
filtr: vnitřní molitanový poháněný vzduchovacím motorkem
topení: Tronic 50W

Rostliny:
Vesicularia dubyana
Ceratophyllum demersum
Riccia fluitans

Postup:
22.10.2006
- založení
- přidáno několik hrstí dubového listí (volně poskládané zabralo asi čtvrtinu nádrže)
25.10.2006
- na koncích řapíků se objevila plíseň
26.10.2006
- nakapáno 6 kapek Preventinu (methylenová modř) - do 14 dnů plíseň ustoupila
14.11.2006
- přidány ryby – 1 samec a 1 samička rodu Nannacara, později Apistogramma
29.11.2006
- provedena poprvé částečná výměna vody (2 litry)
11.12.2006
- podruhé výměna vody
16.12.2006
- potřetí výměna vody
- není patrný žádný výrazný rozpad listů, pouze na dně jsou drobné částečky
- listy na dotek změkly
- experiment víceméně skončil, protože kvůli rybám jsem do akvária přidal i malou hrst granulované rašeliny, ale pro zajímavost jsem před tím ještě jednou měřil parametry

A to nejdůležitější - parametry vody:
22.10. 5.11. 14.11. 28.11. 16.12.
pH >7 6,7 6,8 6,7-6,8 6,8
NO2 (mg/l) 0 0 0 0 0
NO3 (mg/l) >30 10 <5 <5 <5
UT (°dKH) 3 4 4 3,5 3,5
CT (°dKH) 5,5 4 4,5 4-4,5 5
teplota (°C) 25,5 23 25,5 25,5 25

Závěr


Je vidět, že listí nedokáže výrazným způsobem snížit pH vody - ve větších nádržích s vodou středně tvrdou a výše bude jeho dopad naprosto minimální. Voda se nicméně krásně čajově zabarvila a cichlidky se pravidelně ve 14 denních intervalech třely. Akvárium samo o sobě působilo vzhledem poněkud netradičně a z mého pohledu esteticky.
Pro mne poněkud překvapivé jsou hodnoty NO3, které i přes přítomnost ryb, pravidelné krmení a začínající rozpad listů výrazně klesly. Dostatek rostlin ve vztahu k poměrně malému objemu nádrže skutečně tedy způsobil odčerpání výrazného množství NO3.

Ještě mám v zásobě i něco málo bukového listí, takže výhledově provedu ještě srovnávací pokus nebo ho použiji jako dekoraci i ve svých zbývajících nádržích.

Tematicky související odkaz na diskusi:
téma 27567

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Neděle 15.2.2009
Zpevak

zajimave ale asi z toho co se tam pise nepouziju


Pátek 23.2.2007
langosh

Děkuji vodnikovi za zajímavý příspěvek - teorie o "navázání" dusičnanů na listy je pro mne nová.
Roman:)


Středa 21.2.2007
vodnik

Nedávno jsem se v Diskusi zde (Akvarista.cz) trochu rozepsal o listí ve vodě.Zájemce odkazuji na 27567. U listí nejde jen o pH. Je to organická hmota, po vyluhování velmi těžce rozložitelná a tudíž ve vodě stálá. Bude dobré, abychom v akvaristice této složce přírody věnovali pozornost. Tabulka zde naznačuje, že by mohlo být pravdou, že listí na dně (případně ve filtru) může vázat na sebe dusičnany, což jak jsem uvedl, publikoval mj. i dr. Karlstrom ze Švédska už kdysi před 20-ti lety. Ale ne z akvária, ale z toků.
Vazba dusičnanů z vody zde údajně není chemická, ale biologická či biochemická a spočívá v tom, že bakterie kolonizující chudou a těžce stravitelnou hmotu listí,
aby vůbec mohly existovat, si dusík berou z NO3 z vody.
Bude třeba dalších pokusů a měření s různými druhy listí (i z naši přírody), aby se zjistilo, že to funguje. Jak jsem v Diskusi poznamenal: To by bylo...
Sám se do toho,inspirován tímto článkem, také pustím.
Pozor však na přesnost měření NO3 ve vodě. a s tím související závěry !!! Činidla na NO3, které se pro akvaristy prodávjí, jak vím z vlastní zkušenosti, udávají jen přibližné výsledky, u kterých rozdíl desítek mg NO3 (zejména u vyšších koncentrací) většinou nemůžeme rozlišit.
Přesnější je vzorek co možná nejvíce rozředit a potom přidat činidla. Při tom nezapomenout přepořítat zjištěnou koncentraci NO3 ve zředěném vzorku na surový (původní)vzorek z akvária.

Vodník


Pátek 26.1.2007
Vyghum

Pro nás jazakové negramoty by místo "vyjímám" znělo lépe "překládám" ;o)))


Pátek 26.1.2007
Plecos

Aha, to mi zase něco uniklo, ale myslím, že nám stačí domácí duby apod.
Chtěl bych si tak trochu pohrát s listím a neonkami, ale o tom víc až na strazu ;-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.