Autor: Roman Lang · 18.1.2007 · Článek #90 ·
Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.
Tak jsme tu měli opět podzim a s tím i oživení diskusí na téma "listí v akváriu". Protože mne tento "fenomén" zajímá nejen z estetického hlediska, ale zejména z pohledu jeho vlivu na chemismus a vůbec procesy v nádrži, pokusil jsem se o zdokumentování malého experimentu.
Huminy a černé vody
Nejprve trochu teorie. Slibuji, že se nebude jednat o teorii suchou. Důvodů, proč přidávat listí do akvárií, je hned několik. Když se podíváme na prostředí, v němž ryby žijí, zjistíme, že například v oblasti Amazonie (budu odkazovat zejména na Jižní Ameriku, protože je mi nejbližší - Asie a Afrika musí prominout) jde ve většině případů o písčitá dna, pokrytá vrstvou listí, rašeliny, kůry, naplaveného dřeva a větví. Na kameny a štěrk narazíme méně často. Spadané listí, mnohdy až o výši několika desítek centimetrů, tam tvoří naprosto přirozené prostředí například pro cichlidky rodu Apistogramma a další drobnější ryby. Na metru čtverečním lze v období sucha nalézt i stovky jedinců, což je pro nás asi jen těžko představitelná záležitost.
Mluvíme o tzv. černých vodách (blackwaters), které obsahují velice málo rozpuštěných minerálů a dalších látek, s téměř neměřitelnou tvrdostí a vysokou kyselostí (pH mezi 3,6-6). A mimo jiné právě tlející listí se uvolňováním huminů a taninů podílí na známém čajovém či jantarovém zabarvení vody (někdy je voda až tak tmavá, že barvou připomíná kolu), která však zůstává nadále křišťálově čistá s viditelností až na tři metry. Uvolněné látky pak působí zejména bakteriostaticky a protiplísňově. Typickým příkladem "černé vody" je Rio Negro v Brazílii (jak už napovídá sám název), Nanay v Peru nebo Mazaruni v Guayaně.
Hlavními důvody, proč přidávat listí do akvária, jsou tedy ty, že listí mírně okyseluje vodu a vyluhováním obsažených látek vytváří pro ryby přirozené prostředí, poskytuje úkryty a třecí místa pro ryby, napomáhá vytvořit přírodní (nebo řekněme spíše "biotopní") vzhled nádrže a v neposlední řadě je i atraktivní pro vnějšího pozorovatele.
Jaké listí vybrat
Když už se rozhodneme listí v akvária dát, je třeba si uvědomit, že není listí jako listí. Hodnota pH listu totiž závisí na půdě, ve které daný strom roste. A různým stromům se daří na různých půdách. Kyselá půda vyhovuje spíše dubům, bukům nebo olším, a proto je jejich využitelnost, v souvislosti s dále uvedeným důvodem, pro akvaristiku širší. Naproti tomu například lípa, ořešák, jilm nebo některé javory rostou spíše na zásaditějších stanovištích a v tomto směru ovlivňují také pH vody.
Dalším faktorem, který by měl ovlivňovat náš výběr, je struktura listu - je vhodné vybírat ty tvrdší (tužší), u kterých je pravděpodobná delší doba rozpadu. Ta například u dubu nebo buku činí 4-6 měsíců - záleží na teplotě vody a na osazenstvu nádrže, ryby žijící aktivně na dně samozřejmě výrazně sníží jeho životnost. Na vzhledu až tak nezáleží, je to spíše otázka osobního vkusu.
Jen pro úplnost dodám, že v akvaristice se komerčně využívá listí mořského mandlovníku (Terminalia catappa) nebo jeho výluhy, má mít výrazně silnější účinky nežli třeba právě listí buku nebo dubu.
Experiment
S vědomím výše uvedeného jsem se jednoho slunečního říjnového dne vydal do Tichého údolí (přírodní rezervace blízko Roztok u Prahy), kde jsem nasbíral něco málo dubového listí. Níže je stručně popsán můj malý experiment. Listí před použitím doporučuji krátce povařit, nebo alespoň zalít vařící vodou - výrazně to usnadní jeho pokles na dno.
Parametry akvária:
objem: 20 litrů (40x20x25cm)
osvětlení: kompaktní zářivka 11W (bez spínacích hodin, takže velmi nerovnoměrně - v průměru asi 10 hodin denně)
filtr: vnitřní molitanový poháněný vzduchovacím motorkem
topení: Tronic 50W
Rostliny:
Vesicularia dubyana
Ceratophyllum demersum
Riccia fluitans
Postup:
22.10.2006
- založení
- přidáno několik hrstí dubového listí (volně poskládané zabralo asi čtvrtinu nádrže)
25.10.2006
- na koncích řapíků se objevila plíseň
26.10.2006
- nakapáno 6 kapek Preventinu (methylenová modř) - do 14 dnů plíseň ustoupila
14.11.2006
- přidány ryby – 1 samec a 1 samička rodu Nannacara, později Apistogramma
29.11.2006
- provedena poprvé částečná výměna vody (2 litry)
11.12.2006
- podruhé výměna vody
16.12.2006
- potřetí výměna vody
- není patrný žádný výrazný rozpad listů, pouze na dně jsou drobné částečky
- listy na dotek změkly
- experiment víceméně skončil, protože kvůli rybám jsem do akvária přidal i malou hrst granulované rašeliny, ale pro zajímavost jsem před tím ještě jednou měřil parametry
A to nejdůležitější - parametry vody:
| 22.10. | 5.11. | 14.11. | 28.11. | 16.12. | |
|---|---|---|---|---|---|
| pH | >7 | 6,7 | 6,8 | 6,7-6,8 | 6,8 |
| NO2 (mg/l) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| NO3 (mg/l) | >30 | 10 | <5 | <5 | <5 |
| UT (°dKH) | 3 | 4 | 4 | 3,5 | 3,5 |
| CT (°dKH) | 5,5 | 4 | 4,5 | 4-4,5 | 5 |
| teplota (°C) | 25,5 | 23 | 25,5 | 25,5 | 25 |
Závěr
Je vidět, že listí nedokáže výrazným způsobem snížit pH vody - ve větších nádržích s vodou středně tvrdou a výše bude jeho dopad naprosto minimální. Voda se nicméně krásně čajově zabarvila a cichlidky se pravidelně ve 14 denních intervalech třely. Akvárium samo o sobě působilo vzhledem poněkud netradičně a z mého pohledu esteticky.
Pro mne poněkud překvapivé jsou hodnoty NO3, které i přes přítomnost ryb, pravidelné krmení a začínající rozpad listů výrazně klesly. Dostatek rostlin ve vztahu k poměrně malému objemu nádrže skutečně tedy způsobil odčerpání výrazného množství NO3.
Ještě mám v zásobě i něco málo bukového listí, takže výhledově provedu ještě srovnávací pokus nebo ho použiji jako dekoraci i ve svých zbývajících nádržích.
Tematicky související odkaz na diskusi:
téma 27567