A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Pupečník bílý (Hydrocotyle leucocephala)

Autor článku: Roman Rak · 13.8.2009 · Sledovanost: 34070x · Vytisknuto: 5253x
Hodnocení: 5.54/6 (13x) · Odměněn: není

Emerzní pěstování


Další, třetí možností, jak pupečník bílý pěstovat, je růst nad hladinou akvária či terária. Rostlina má ve vodě jen kořeny, pne se například po skleněné zpevňovací liště čelního nebo zadního skla. Tento způsob je zvlášť vhodný u nádrží osvětlovaných závěsným světlem. Rostlina dokáže nádherně porůst a skrýt některé technické prvky. Při tomto způsobu pěstování rostlina vytváří největší listy a mohutný kořenový systém bezprostředně pod vodní hladinou, který se časem vyvine a který odčerpává z vody nevhodné chemické látky a pomáhá tak i v boji s řasou.

Detail nad vodní hladinou pnoucích se rostlin podél boční stěny nádrže, opřený o podélnou skleněnou zpevňovací lištu. Pupečník je ideální rostlinou i do paludária či terária s menšími živočichy, do skleněných vitrín apod.

Autor: Roman Rak

Tentýž pohled zepředu. Po krajích je patrna skleněná zpevňovací lišta nádrže.

Autor: Roman Rak

Toto je pro změnu pohled "z druhé strany" odspodu – oproti hladině. Mám vyzkoušeno, že nejlépe se pupečník udržuje, pěstujeme-li jej v terasách částečně pod hladinou, částečně nad ní podél zadní stěny nádrže. Velice snadno se prostříhává, aniž bychom museli nořit ruku hluboko do vody. Pupečník stříhám tak, aby rostl maximálně do 1/3 šířky nádrže – aby nestínil rostlinám pod ním. Bezprostředně pod pupečník je možné osadit nejlépe na kořeny rostliny s minimálními nároky na světlo, jako jsou drobné rostliny rodu Anubias (ideálně Anubias barteri var. nana) , jávský mech (Vesicularia dubyana) nebo Microsorium pteropus (na snímku v nádrži je kultivar "Windelov") nebo obojživelná kapradina Bolbitis heteroclita. Terasy vytvořené z listí jsou ideálným útočištěm pro malé rybky či potěr, milovány krevetkami. Rostou tu ty nejlepší drobné zelené řasy.

Autor: Roman Rak

Pupečník bílý nad hladinou velmi ochotně kvete.

Autor: Roman Rak

A takto vypadá odkvétající květ.

Autor: Roman Rak

Pěstování ve váze


Poslední možností je pěstování pupečníku "emerzním" způsobem ve vázičkách a jiných skleněných nádobách, kde v kombinaci s vhodnými rostlinami vytváří bytový dekorativní doplněk. Lodyhy Hydrocotyle jsou intenzivně zbarveny do červena, listy menší, ale tužší než při růstu pod vodou.

Ozdobná váza s aranžmá rostlin udělá radost našim partnerkám či nám samotným. Je to i způsob, jak si zachovat rostlinný materiál v rezervní rostlinné bance. Pozor – je-li pupečník v malé vázičce, velmi pije a je nutné vodu obden dolévat.

Autor: Roman Rak

Pupečník bílý je i "magickou" rostlinou


Podle způsobu, jak se pupečník popíná, si v anglofonních zemích vysloužil název Brazilian Ivy (brazilský břečtan) nebo též Pennywort (pupečník). Indiáni používají tuto rostlinu často jako koření či lék. Má lehce pepřovitou chuť, voní podobně jako list petržele. V Amazonii se přidává jako dochucuvadlo do domorodých nápojů. V evropské bylinkářské literatuře se dočteme, že podporuje léčení různých kožních onemocnění (typu "růže"), zánětů jater, tuberkulóze uzlin a dokonce syfilis. Moderní věda v pupečníku bílém našla látky, silně podporující lidský imunitní systém.

Rostliny rodu Hydrocotyle jsou v akvaristice zvlášť vhodné pro svůj neobvyklý vzhled i barvu a nenáročnost jejich pěstování.

A malý obecný tip na závěr pro stonkové rostliny


Pomocí elektrikářských svorek na kabely lze několik stonkových rostlin společně ukotvit do dna. Svorku nemusíme zastřihávat a můžeme ji tak zasunout pod písek, kámen či kořen. Potřebujeme-li společně do trsu aranžovat více rostlin, svorku je možné proplést do umělohmotného košíčku a ten vyplnit kameny, aby rostliny nesplývaly. Košíky pak zahrabeme do písku nebo postavíme jen do zádní části nádrže. Výhodou je pak snadná manipulace s rostlinami v nádrži. Jsou-li stonky křehké, ještě před tím, než je stáhneme svorkou, můžeme použít obal chránící před "uškrcením". V našem případě je použit materiál, do kterého se balí tzv. "nashi" hrušky, aby se při transportu do potravinového obchodu nepoškodily.

Autor: Roman Rak

Publikováno v časopise Aquaristik č. 3/2009 ve zkráceném textovém i obrazovém rozsahu
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Pátek 21.8.2009
vaclav

Hydrocotyle leucocephala to je správný název. Jinak ale pod vodu se moc nehodí, příliš rychle z ní vyroste, ale na hladině a hlavně nad ní je to krásná rostlina se zajímavými květy.


Pátek 14.8.2009
Pavel

překlep opraven, moje blbost


Čtvrtek 13.8.2009
Raviolka

Správně je leucocephala (ta s bílou hlavou).


Čtvrtek 13.8.2009
Karel_Zahradka

V časopise je leucopetala, tedy též blbě nebo dobře?
Škoda že jste tištěnou verzi neviděla,já viděl všechna vaše "Akvaria".
Nevadí mi chyba,ta se dá napravit.Autorská etika,ta dostala na frak.A pořádně.


Čtvrtek 13.8.2009
Raviolka

Tak ta oprava názvu byla spíš k horšímu a jestli má Karel Zahrádka pravdu, přichází stejně pozdě - je mi trochu divné, že si toho v redakční radě nikdo nevšiml. Ale možná ano, tištěnou verzi jsem ještě neviděla.

leucopetala = s bílými okvětními lístky
leucocephala = s bílou hlavou (viz Romanův pěkný snímek květenství)
leucopehala = ?? (zřejmě překlep)

Takže prosím o opravu ještě jednou - Romane neber si to osobně, jen mám (resp. měla jsem) k botanice mokřadních rostlin shodou okolností dost blízko ;-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.