A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Blýskání na lepší časy?

Autor článku: Libor Šprysl · 16.4.2009 · Sledovanost: 12418x · Vytisknuto: 1921x
Hodnocení: 5.13/6 (10x) · Odměněn: není

Letošní žďárské zasedání Unie akvaristů jsem navštívil zase po několika letech, neboť v minulém období mi zavánělo bezduchým plkáním a taháním si triček. Není zcela jisté, zda k příjemnému průběhu akce, jejíž ukončení se v době kdy píšu tyto řádky určitě ještě neblíží, přispělo nádherné jarní počasí. Ale především mne zaujal klid ve tvářích akvaristů. Pravda někteří ho měli z toho, že vodu již vypustili a nejsou stresovaní účtenkami za elektriku, či starostmi komu prodají své odchovy.

Budova, ve které se každoročně odehrává setkání Unie akvaristů ČR - AKVA CZ.

Autor: Pavel Mžourek

Určitě skvělé přednášky zpestřily mezinárodní setkání, které má již ve Žďáře nad Sázavou pevné místo, o čemž svědčí i to, že starosta města přišel "pronést zdravici". Ale mne nadchla slova předsedy místního spolku Jardy Dvořáka o tom, jak se podařilo za rok od minulého zasedání poponést českou akvaristiku do Evropy. Zatímco v minulých letech znala Mezinárodní organizace akvaristů a teraristů E.A.T.A nejspíš jen prezidenta, dnes se zabývá podílem českých akvaristů na ochraně celosvětového životního prostředí. Je samozřejmé, že individuální kontakty našich akvaristů s těmi zahraničními jsou dlouho známé. Ale pokud se již začínají prolínat vztahy institucí, to by mohlo přinést přece jen některé potřebné změny.

Každoroční hojná návštěvnost (starší foto).

Autor: Pavel Mžourek

A teď nemyslím na "zemědělské dotace" z evropských institucí. Před časem jsem debatoval s jedním úředníkem ministerstva životního prostředí o záchovných programech v zoologických zahradách. Obrovská agenda, která je provází mne zrovna nerozjásala, ale koneckonců, je-li potřeba někde získat peníze, je potřeba popsat stohy papíru a doufat, že je někdo bude číst. To bylo, je a bude. A zpět k akvaristice. Asi každý chovatel má svůj sen, zvíře, které by chtěl chovat, množit a nebo se jím jen kochat. I my "trpíme" na to či ono – cichlidáři, sumečkáři, tetřičkáři a koneckonců i živorodkáři by určitě našli rarity, kterých díky likvidaci životního prostředí v domovině ryb rychle ubývá. Některé již vyhynuly a žijí jen díky akvarijním chovům. A právě přes snaživé ministerské vede cesta k takovým projektům.

Teraristé již podle některých informací mají šanci získat jakési dotace pro domácí chovy, což se týká především vzácných želv. Ještě jsem neslyšel o akvaristovi, který by dokázal něco podobného a při tom by se ve větších chovech daly založit populace například dnes tak často zmiňovaných elkových sumců s pokusit se o jejich návrat zpět do přírody. Ovšem při nákladnosti provozu dnešních odchoven musíme především myslet na to co chováme a za kolik to prodáme, abychom nějak přežili. Tak si myslím, že pokud to s námi ta Evropa myslí tak vážně, stálo by to za zamyšlení. O šikovnosti českých akvaristů nikdo nepochybuje, ovšem nejlépe ji hodnotí berňáky a ne ti povolaní. Pokud by snad někdo domníval, že Evropu nezajímají jihoameričtí sumci, tak to není pravda. Vyprávěl nám Hynek Dařbuján o tom, jak Evropa řeší, které korály a odkud se budou dovážet pro mořskou akvaristiku, bezpochyby je dost úředníků, kteří se zabývají i těmi sumci.
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 30.4.2009
provokater

A propó, je mi s podivem, jak dlouho se muselo čekat na to, že AKVA CZ začne získávat i kladné body:-). Zdá se že platí to: volili jste mne a volili jste dobře:-), narozdíl od minulých časů:-)


Čtvrtek 30.4.2009
provokater

Jsem rád, že ses do toho pustil Romane, protože si prostě myslím, že je-li na Floridě introdukováno zcela amatérsky cca 140 druhů nepůvodních ryb díky akvaristům, pak je třeba se zabývat tím, zda nelze v této oblasti postupovat ruku v ruce s odborníky za ro placenými a odpovědnými. Chápu že někomu souvislosti nedochází, ale také vím, že tu existuje MŽVP, které plácá penězi na naprosto zrůdné projekty a akce mamonářů, místo, aby se zabývalo podstatným. Ale to je politikum, které díky šéfovi sem nepatří:-)


Čtvrtek 30.4.2009
SoRex

Jistě, v tom nejsme ve sporu. Prioritou je pochopitelně udržení lokalit, tedy cílená ochrana prostředí.
Přesto jsou ale situace, kdy to nepomůže. Níže zmiňovaný příklad je netypický právě tím, že druh Z. tequila z lokality zmizel bez nějakého patrného zásahu zvenčí. Prostě ona nepočetná endemitní populace zkolabovala.
Jiný příklad - endemitnímu druhu Characodon audax během extrémního sucha na přelomu tisíciletí úplně vyschla laguna Ojo de Aqua, jediné známé naleziště. I v tomto případě byla provedena (úspěšná) reintrodukce z akvarijních chovů. A to ihned po následném období dešťů. Od té doby už hladina laguny údajně ani nezakolísala.
Takže ne za vše může jen a pouze člověk a je jen dobře, pokud je "kam sáhnout" pro materiál pro obnovu.
O grantech na ochranu území a o cílených výzkumech na toto téma nebyla řeč. A ani být nemůže, na to amatérský řadový akvarista prostě nedosáhne. I kdyby byl zastřešen kdovíjak silnou organizací (a že AKVA CZ rozhodně nijak silná není), stále půjde z pohledu státních institucí jen a pouze o sdružení amatérů.


Čtvrtek 30.4.2009
HB74

můj pohled na tuhle problematiku vycházel z tištěného rozhovoru se zatknutým specialistou na tesaříky (jedná se o ten indický případ, jména jsem zapoměl). A ten byl toho názoru, že pokavaď pro daný druh (měl na mysli zrovna ty tesaříky) zachováte dané lokality, tak je nemůžete sběrem všechny vychytat. Jiný případ byli samozřejmě tygři a želvy, kteří byli buď vyloveni nebo vyjedeni.
Netvrdím, že hobby akvarista nemůže být lepší než výzkumník. Ale například pro ochranu území, návrhy grantů či řízení výzkumu má daná organizace větší váhu než amaterský akvarista.


Čtvrtek 30.4.2009
SoRex

HB74 - "A proto si myslím, že reintrodukce ryb či čehokoliv do přírody není věcí hobby chovatelů či profichovatelů. Je to věc odborníků, legislativy atd..."

Libor hned na začátku zmínil gudeje. To je moje parketa a mohu se k tomu vyjádřit. Jeden příklad za všechny: v 80. letech vymizel z jediné známé lokality Zoogoneticus tequila. Následně po řadu dalších let byly pod patronací Morrelia University Mexico uskutečňovány cyklické reintrodukce z akvarijních chovů obyčejných hobbystů. Dokonce povětšinou evropských (i z mých chovů).
Takže jasný důkaz, že je-li potřeba, je vítána pomoc i prostých akvaristů. Už z důvodu genové variability, která eliminuje negativní vlivy inbreedingu je lépe, aby byly ryby z více nezávislých zdrojů. Jasně, že to nemůže být prováděno "na divoko", ale pouze pod odborným vedením. To je úkol pro Vámi zmiňované odborníky a legislativu, kteří to musejí patřičně "zbyrokratizovat" - to nemyslím pejorativně, ale čistě prakticky.

Že na tuto činnost řadoví akvaristé (ale ani žádné spolky, jakkoli se tvářící celonárodně) žádnou dotaci nedostanou, to je prakticky jisté. Kdo se alespoň trochu pohyboval okolo dotací, dobře ví, že takový projekt je nesmyslný z mnoha důvodů.
Z tohoto pohledu jsou názory (a tužby), které zazněly na výroční schůzi UNIE AKVA CZ, mírně řečeno naivní.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.