Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Salzburg: Haus der Natur II.

Autor článku: Roman Rak · 2.7.2008 · Sledovanost: 41862x · Vytisknuto: 12541x
Hodnocení: 5.96/6 (27x) · Odměněn: není

Solnohradské centrum Salzburg jsme v předchozí části reportáže ČLÁNEK: Salzburg: Haus der Natur I. opustili po detailním popisu celkové expozice Dómu přírody od horních pater až po přízemí. V dnešním pokračování se budeme věnovat teráriím a především živým expozicím v místních nádržích, světu pod sladkovodní i mořskou hladinou.

Autor: Roman Rak


Terária


Prostor terárií najdeme ve druhém patře rozsáhlého komplexu budov trojúhelníkového půdorysu. První, co nás zaujme, je prostornost a členitost expozicí, s terárii různých tvarů a velikostí. Velký důraz je kladen na biotop výstavních prostor. Terária jsou nádherně zarostlá a vzorně čistá skla dávají pocit, že se díváme do výseků divoké přírody.

Autor: Roman Rak


Již při prvních krocích do prostoru terárií jsme nadšeni velkorysostí výtvarného pojetí a prostorností jednotlivých terárií. Členitost prostoru, kde se autoři záměrně vyhnuli pravým úhlům, v nás zvyšuje napětí, co nalezneme za dalším ohybem chodby. Každý výstavní prostor je zcela odlišný od předchozího – má jiné rozměry, tvary, rámování nebo nasvícení. O plazech a ještěrech nemluvě, stejně tak o bujné vegetaci. Ne vždy je však jednoduché v hustě zarostlých a členitých prostorách nalézt chované exempláře.

Autor: Roman Rak


V 33 rozměrných teráriích nalezneme jak obojživelníky, tak i varany, různé ještěry a samozřejmě hady. Sousedství terárií je uspořádáváno do logických celků. V mnoha teráriích nalezneme i vodní prvky. Největším teráriem – kombinovaným s velkým vodním objemem, je expozice s mississippskými aligátory, kteří jsou chováni v zajetí plných 30 let! Terárium je dlouhé 6 a hluboké asi tři metry, s vodním sloupcem půl metru vysokým.

Levý horní a spodní snímek: Terárium aligátora. Pod vodní hladinou v křišťálově čisté vodě najdeme velké jihoamerické cichlidy, které spokojeně proplouvají kolem aligátora, jemuž z vody vyčnívají jen oči a špička tlamy.

Autor: Roman Rak


V expozicích terárií je možné občas potkat velké skupiny dětí. Nejen školáků, kteří sem chodí pravidelně se svými učiteli biologie (a nejenom k akváriím a teráriím), ale i členů dětského teraristického kroužku. Ti obdivují chované druhy nejen za sklem, ale pod dohledem zkušených herpetologů je často berou i do rukou, včetně poměrně velkých krajt. Výjimku tvoří pochopitelně aligátoři a hlavně africké, prudce jedovaté mamby nebo gabunské zmije.

Mamba zelená (Dendroaspis viridis Hallowell, 1844). Had, žijící převážně v korunách stromů s denní aktivitou. Jeho štíhlé, jasně zelené tělo splývá s listím, takže je těžko pozorovatelný. Je ostražitý až oparný, velice rychle a hbitě se dokáže pohybovat v listoví. Vejcorodý. Jedná se o prudce jedovatého plaza, jehož jed má více složek. Hlavní složkou jsou neurotoxiny, které působí na mozková a míšní centra nervového systému. Dále je jed tvořen složkami hemolýzy (rozkládající červené krvinky) a antikoaguliny (zpomalující srážení krve) [1].

Autor: Roman Rak


Hned vedle mamby zelené najdeme terárium s nejobávanějším a největším hadem Afriky – mambou černou (Dendroaspis polylepis), která je oproti mambě zelené nesmírně agresivní. Dorůstá délky až 4,5 m, dokáže se vztyčit často až do výše lidských očí. Složení jedu je obdobné jako u mamby zelené. Do těla člověka dokáže vpravit až 40 násobek smrtelné dávky jedu. Není-li okamžitě poskytnuto sérum, úmrtnost je 100%. Žije nejenom ve větvoví stromů, ale i na zemi, kde se dokáže plazit rychlostí až 20 km/h, což mambu černou zařazuje mezi vůbec nejrychlejší hady světa.

Psohlavec zelený (Corallus caninusp). Tento též nádherně zeleně zbarvený hroznýš, žijící v deštných pralesích Amazonie, dorůstá délky 280 -320 cm. Živorodý druh. V zajetí rozmnožován velice zřídka a proto je snem mnoha teraristů jej uměle odchovat.

Autor: Roman Rak


Zajímavě pojaté terárium s krajtami tmavými (Python molurus bivittatus), schovanými v dutých kmenech. Vpravo nahoře jsou v dutině stromu patrné snesené vejce. Dospělí jedinci dorůstají délky až 8 m a svým silným stiskem dokáží usmrtit i dospělého člověka.

Autor: Roman Rak


Třetí chovanou, a stejně nebezpečnou raritou Dómu je též africký plaz - zmije gabunská (Bitis gabonica), dosahující délky až 2 m a váhy úctyhodných 20 kg. Jedové zuby o délce 5,5 cm jsou nejdelšími jedovatými zuby ze všech dosud známých plazů. Zmije gabunská je sice líný a pomalý had, ale vzhledem k hloubce kousnutí a obrovskému množství jedu velmi nebezpečný. Po uštknutí nepouští svou oběť. K dalším prudce jedovatým chovancům salzburského terária, které je považováno za jedno z nejhezčích v Evropě, patří i kobry.

Odpočívající leguán je dokonale maskován ve větvoví stromu.

Autor: Roman Rak


Akvaristická expozice


Výstavní nádrže Dómu přírody nalezneme v přízemí, vlevo za pokladnami hned u vstupu do muzea. Správně bychom podle vyznačeného směru prohlídky měli nejprve projít přes sál prehistorických ještěrů a pak při vstupu do světa podvodní říše při prohlídce narazit na největší mořskou útesovou nádrž s celkovým objemem 60 000 litrů. K ostatním 42 nádržím se dostaneme buď právě tudy, nebo dalšími dvěma vchody (viz situační náčrtek).

Celkové půdorysné schéma akvaristické expozice Dómu přírody. Vpravo (ve směru prohlídky označené šipkou) za největší 60 000 litrovou nádrží najdeme samostatný salónek, kde v panoramatické expozici nalezneme sbírku korálů. Při prohlídce se pravidelně střídají mořské a sladkovodní akvária. Mořské nádrže jsou koncentrovány v kruhové výseči s centrální osmistěnnou nádrží o objemu 10 000 litrů. V poslední sekci, kolem východu jsou koncentrovány nádrže s rybami obývajícími střední Evropu. Na půdorysu si je vhodné uvědomit, že technické zázemí je dvojnásobně větší, než koridory, kterými procházejí návštěvníci. Všimněte se na schématu i obrovských filtrů vedle u každé nádrže.

Autor: Roman Rak


V salzburských nádržích spatříme sladkovodní ryby z Afriky, Jižní Ameriky, severovýchodní Asie, včetně centrální Evropy. Mořská akvária jsou zastoupena druhy ze všech známých korálových lokalit a ze Středozemního moře, kterému je věnována nemalá pozornost.
Chráněný design
Interiérům terárií a nádrží, jejich estetickému vzhledu je v Haus der Natur věnována mimořádná pozornost. Pro většinu místních nádrží je typický půlkruhový půdorys (zadní stěna je laminována), který dává designu neobvyklou hloubku i prostor, úžasné možnosti při vytváření rozmanitých biotopů s královsky bohatou vegetací. Většina nádrží má minimální objem 1 až 2 tisíce litrů, který ještě více umožňuje návrh fantastických kompozicí.

Provozovatelé stálé výstavy si uvědomují jedinečnost a neopakovatelnost vzhledu akvárií a snaží se je i náležitě chránit, o čemž jsem se i osobně přesvědčil.

V expozici Dómu přírody najdeme dvě paludária. Jedno napodobující výsek studenovodní horské bystřiny se pstruhy. Do nádrže se valí vodopád, jež přirozeným způsobem prokysličuje vodu v nádrži. Břehy jsou pokryté vlhkomilnými rostlinami.

Autor: Roman Rak


Při focení jsem si všimnul, že jsem celou dobu bedlivě pozorován na rozdíl od ostatních návštěvníků, kteří k pořizování snímků používali své mobily. Makroobjektiv Nikkor 105 mm svou robustností přitahoval zrak salzburských chovatelů, stejně jako dlouhé hodiny, které jsem trávil u nádrží, pozoroval život v nich a čekal na vhodný okamžik snímku.

Biotopní nádrž s africkými cichlidami z jezer Njasa a Tangajika. Kameny a celkové aranžmá působí přirozeným dojmem a zároveň vytváří velmi zajímavé oblasti světel a stínů.

Autor: Roman Rak


Zpravidla ctím zákaz používání blesku, je-li ve výstavních prostorách vyžadován. Při určitých zkušenostech, alespoň trochu příznivě nasvícené nádrži, správné velikosti ryb a jejich rychlosti plavání a samozřejmě se vhodném nastavením expozičních parametrů v manuálním režimu fotoaparátu (ISO 800 – 1000, čas 1/50 – 1/30 sec) to většinou možné. Ovšem to vyžaduje svatou trpělivost a pevné nervy, protože i tak je při prohlížení snímků na počítači drtivá většina nepoužitelná, protože snímky bývají velmi neostré a zrnité.

Korálový útes hraje všemi barvami a je výsledkem velmi pečlivého designu a rozmístění měkkých i tvrdých korálů podle jejich náročnosti na intenzitu světla a proudění vody.

Autor: Roman Rak


Jelikož jsem nic neporušoval, nebylo možné mi ani nic vytknout. Cítil jsem ale nervozitu místních pozorovatelů. Po dlouhém ostýchání se se mnou dali nakonec do řeči. Neustále se mě pak vyptávali, k jakému účelu chci fotografie použít. Upozorňovali mne, že pokud fotím pro komerční účely, musím mít souhlas Dómu a navíc vždy uvádět zdroj snímků.

Další reefová nádrž, tentokrát o objemu 6 000 litrů, obydlená zejména různými bodloky a pomci. Před takovouto nádherou dokážete sedět na pohodlné lavici dlouhé desítky minut a kochat se nejenom rybami, ale i výsekem dna korálového útesu pokrytým jemným bílým pískem, po kterém se prohání stíny ryb i vlnění hladiny. Kdo se potápí, velmi dobře zná tento pocit.

Autor: Roman Rak


Vysvětlovali mi, že mnoho "akvaristických profesionálů a publicistů" vykrádá jejich design nádrží a ve svých publikacích si nádrže, včetně jejich kompozičního a biotopního návrhu přivlastňují. Design nádrží je opravdu jedinečný a neopakovatelný. Chápu požadavky i obavy tvůrců místních nádrží a spolu s nimi plně nesouhlasím s nemorálním postupem některých jedinců. Na druhé straně si ale neumím dost dobře představit právní ochranu nádrží, když je vlastně povoleno focení nádrží bez jakéhokoliv dalšího upozornění (jen blesk je zakázán).

Nádrž jihovýchodní Asie, ke které patří kryptokoryny, mřenky, duhovky a nádherné parmičky Denisonovy.

Autor: Roman Rak

Článek pokračuje na další straně »

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Salzburg: Haus der Natur I.
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Anketa

 
Při psaní reportáží ze stálých akvaristických expozic nebo jinak zajímavých lokalit je možné psát i několik zajímavých tipů na výlet v okolí, kam po návštěvě akvaristického objektu můžeme zavítat.
Celkem hlasů: 5230

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Pátek 3.8.2018
Vyghum

Od publikace tohoto článku v roce 2008 jsem věděl, že až budu někde poblíž Salzburgu, tak se do tohohle institutu zajdu podívat. Sice to trvalo dobrých 10 let, ale včera jsem konečně prohlídku absolvoval. Jistě, nebyl jsem poblíž náhodou a dovolenou v této oblasti jsem tak trochu naplánoval s cílem se sem dostat. Jsem rád, že to vyšlo a mohu potvrdit, že tahle záležitost stojí za vidění. Kombinace našeho národního muzea, planetária, speciální akvaristické a terarijní výstavy, dinoparku, vědeckého zábavního parku a já už nevím čeho dohromady je geniální. Bohužel nebylo moc času a tak jsme to museli kompletně zvládnout během 3 hodin, ale i tak to byl skvělý zážitek a na naše dvě malé dcery to byl čas tak akorát, "už je bolely nožičky" ;o).
Takže Romane, díky za tuhle reportáž, díky ní jsem se o tomhle muzeu dozvěděl, jinak bych se tam nikdy nepodíval. Možnosti Salzburku jsou pro objevování obrovské a mohu už teď říct, že jsem tam určitě nebyl naposledy...


Neděle 6.9.2009
spartan

moc pěkné, aspoň mám tip, kam zajít, kdybych se tam někdy dostal


Středa 27.8.2008
matlala

další inspirace na dovolenou


Sobota 5.7.2008
Karel_Zahradka

Velmi pěkné,dávám 6 i odměnu :-)


Pátek 4.7.2008
RAP

to Crayfish: To je škoda. V ZOO jsem byl letos asi 6x, máme pernamentku. V nádrži u šelem plave samice Akary modré ode mne=).


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.068278s 0.047404s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.