Salzburg: Haus der Natur II.

Autor: Roman Rak · 2.7.2008 · Článek #220 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Solnohradské centrum Salzburg jsme v předchozí části reportáže ČLÁNEK: Salzburg: Haus der Natur I. opustili po detailním popisu celkové expozice Dómu přírody od horních pater až po přízemí. V dnešním pokračování se budeme věnovat teráriím a především živým expozicím v místních nádržích, světu pod sladkovodní i mořskou hladinou.

Terária

Prostor terárií najdeme ve druhém patře rozsáhlého komplexu budov trojúhelníkového půdorysu. První, co nás zaujme, je prostornost a členitost expozicí, s terárii různých tvarů a velikostí. Velký důraz je kladen na biotop výstavních prostor. Terária jsou nádherně zarostlá a vzorně čistá skla dávají pocit, že se díváme do výseků divoké přírody.

Již při prvních krocích do prostoru terárií jsme nadšeni velkorysostí výtvarného pojetí a prostorností jednotlivých terárií. Členitost prostoru, kde se autoři záměrně vyhnuli pravým úhlům, v nás zvyšuje napětí, co nalezneme za dalším ohybem chodby. Každý výstavní prostor je zcela odlišný od předchozího – má jiné rozměry, tvary, rámování nebo nasvícení. O plazech a ještěrech nemluvě, stejně tak o bujné vegetaci. Ne vždy je však jednoduché v hustě zarostlých a členitých prostorách nalézt chované exempláře.

V 33 rozměrných teráriích nalezneme jak obojživelníky, tak i varany, různé ještěry a samozřejmě hady. Sousedství terárií je uspořádáváno do logických celků. V mnoha teráriích nalezneme i vodní prvky. Největším teráriem – kombinovaným s velkým vodním objemem, je expozice s mississippskými aligátory, kteří jsou chováni v zajetí plných 30 let! Terárium je dlouhé 6 a hluboké asi tři metry, s vodním sloupcem půl metru vysokým.

V expozicích terárií je možné občas potkat velké skupiny dětí. Nejen školáků, kteří sem chodí pravidelně se svými učiteli biologie (a nejenom k akváriím a teráriím), ale i členů dětského teraristického kroužku. Ti obdivují chované druhy nejen za sklem, ale pod dohledem zkušených herpetologů je často berou i do rukou, včetně poměrně velkých krajt. Výjimku tvoří pochopitelně aligátoři a hlavně africké, prudce jedovaté mamby nebo gabunské zmije.

Hned vedle mamby zelené najdeme terárium s nejobávanějším a největším hadem Afriky – mambou černou (Dendroaspis polylepis), která je oproti mambě zelené nesmírně agresivní. Dorůstá délky až 4,5 m, dokáže se vztyčit často až do výše lidských očí. Složení jedu je obdobné jako u mamby zelené. Do těla člověka dokáže vpravit až 40 násobek smrtelné dávky jedu. Není-li okamžitě poskytnuto sérum, úmrtnost je 100%. Žije nejenom ve větvoví stromů, ale i na zemi, kde se dokáže plazit rychlostí až 20 km/h, což mambu černou zařazuje mezi vůbec nejrychlejší hady světa.


Třetí chovanou, a stejně nebezpečnou raritou Dómu je též africký plaz - zmije gabunská (Bitis gabonica), dosahující délky až 2 m a váhy úctyhodných 20 kg. Jedové zuby o délce 5,5 cm jsou nejdelšími jedovatými zuby ze všech dosud známých plazů. Zmije gabunská je sice líný a pomalý had, ale vzhledem k hloubce kousnutí a obrovskému množství jedu velmi nebezpečný. Po uštknutí nepouští svou oběť. K dalším prudce jedovatým chovancům salzburského terária, které je považováno za jedno z nejhezčích v Evropě, patří i kobry.

Akvaristická expozice

Výstavní nádrže Dómu přírody nalezneme v přízemí, vlevo za pokladnami hned u vstupu do muzea. Správně bychom podle vyznačeného směru prohlídky měli nejprve projít přes sál prehistorických ještěrů a pak při vstupu do světa podvodní říše při prohlídce narazit na největší mořskou útesovou nádrž s celkovým objemem 60 000 litrů. K ostatním 42 nádržím se dostaneme buď právě tudy, nebo dalšími dvěma vchody (viz situační náčrtek).

V salzburských nádržích spatříme sladkovodní ryby z Afriky, Jižní Ameriky, severovýchodní Asie, včetně centrální Evropy. Mořská akvária jsou zastoupena druhy ze všech známých korálových lokalit a ze Středozemního moře, kterému je věnována nemalá pozornost.
Chráněný design
Interiérům terárií a nádrží, jejich estetickému vzhledu je v Haus der Natur věnována mimořádná pozornost. Pro většinu místních nádrží je typický půlkruhový půdorys (zadní stěna je laminována), který dává designu neobvyklou hloubku i prostor, úžasné možnosti při vytváření rozmanitých biotopů s královsky bohatou vegetací. Většina nádrží má minimální objem 1 až 2 tisíce litrů, který ještě více umožňuje návrh fantastických kompozicí.

Provozovatelé stálé výstavy si uvědomují jedinečnost a neopakovatelnost vzhledu akvárií a snaží se je i náležitě chránit, o čemž jsem se i osobně přesvědčil.

Při focení jsem si všimnul, že jsem celou dobu bedlivě pozorován na rozdíl od ostatních návštěvníků, kteří k pořizování snímků používali své mobily. Makroobjektiv Nikkor 105 mm svou robustností přitahoval zrak salzburských chovatelů, stejně jako dlouhé hodiny, které jsem trávil u nádrží, pozoroval život v nich a čekal na vhodný okamžik snímku.

Zpravidla ctím zákaz používání blesku, je-li ve výstavních prostorách vyžadován. Při určitých zkušenostech, alespoň trochu příznivě nasvícené nádrži, správné velikosti ryb a jejich rychlosti plavání a samozřejmě se vhodném nastavením expozičních parametrů v manuálním režimu fotoaparátu (ISO 800 – 1000, čas 1/50 – 1/30 sec) to většinou možné. Ovšem to vyžaduje svatou trpělivost a pevné nervy, protože i tak je při prohlížení snímků na počítači drtivá většina nepoužitelná, protože snímky bývají velmi neostré a zrnité.

Jelikož jsem nic neporušoval, nebylo možné mi ani nic vytknout. Cítil jsem ale nervozitu místních pozorovatelů. Po dlouhém ostýchání se se mnou dali nakonec do řeči. Neustále se mě pak vyptávali, k jakému účelu chci fotografie použít. Upozorňovali mne, že pokud fotím pro komerční účely, musím mít souhlas Dómu a navíc vždy uvádět zdroj snímků.

Vysvětlovali mi, že mnoho "akvaristických profesionálů a publicistů" vykrádá jejich design nádrží a ve svých publikacích si nádrže, včetně jejich kompozičního a biotopního návrhu přivlastňují. Design nádrží je opravdu jedinečný a neopakovatelný. Chápu požadavky i obavy tvůrců místních nádrží a spolu s nimi plně nesouhlasím s nemorálním postupem některých jedinců. Na druhé straně si ale neumím dost dobře představit právní ochranu nádrží, když je vlastně povoleno focení nádrží bez jakéhokoliv dalšího upozornění (jen blesk je zakázán).

Mořská akvária

Zachováme-li vyznačený postup prohlídky Dómu přírody, u vchodu do akvaristické sekce nás uvítá nezapomenutelný pohled do největší, mořské nádrže expozice. Ta má objem úctyhodných 60 kubických metrů vody a přibližně krychlový tvar. Do nádrže se dá dívat z boku panoramatickým oknem nebo ze strany velkou prosklenou stěnou.

Zajímavostí nádrže je skutečnost, že podlaha, na které stojíme, je minimálně 2 – 2.5 metru nad pomyslným mořským dnem, takže ryby k nám připlouvají i ze spodu. Vodní hladina je podstatně výše než horní hrana pomyslného okna do podmořského světa, takže celkově máme pocit, že se nacházíme v ponorce, ze které pozorujeme to tiché, ale velmi barevné a živé dění.

Se žralokem nádrž obývá obrovské množství korálových ryb nejrozmanitějších barev a tvarů, zejména velcí pomci císařští (Pomacanthus imperator) a další druhy z čeledi pomců, které jsou silně teritoriální a agresivní a lze je chovat jen v opravdu velkých nádržích. Tyto druhy se chovají v nádržích obvykle o objemu několik desítek tisíc litrů, v menších nádržích je málokdy spatříme.

Mamutí mořská nádrž byla postavena jako jedna z posledních nádrží celé akvaristické expozice, za podpory velkého množství sponzorů. Náročnost úprav interiéru salzburského muzea je bohatě dokumentována fotografiemi na stěnách chodby, kterou procházíme do dalších výstavních prostor, takže si dokážeme udělat velmi dobrou představu o této náročné akci.

Korálová nádrž se žralokem a velkým množstvím korálových ryb je zajímavá a neobvyklá i z technického hlediska. Obecně je znám fakt, že korálové nádrže musí mít velmi čistou vodou prostou jakéhokoliv biologického znečištění. A právě žralok, dravec, krmící se masitou potravou, je zdrojem velkého množství odpadu. Jediným řešením je velmi vysoce efektivní biologická filtrace včetně výkonných odpěňovačů.

Většinu mořských nádrží nalezneme v centrální kruhové místnosti, které vévodí osmistěnná nádrž umístěná v centru o objemu 10 000 litrů. Po okolních stěnách je umístěno celkem osm nádrží. Čtyři nádrže mají objem 2 000 litrů, zbylé 1 000 litrů.

Ve větších nádržích ke umístěno korálové společenství, v menších nádržích pak zajímavé ryby a chobotnice pobřežní Octopus vulgaris [7], žijící u skalnatého pobřeží v hloubkách až 100 – 200 metrů.

Chobotnice jsou známé svou inteligencí. V Dómu přírody je dokazována občas při krmení. Její oblíbená strava – langusta – je uzavírána do zavařovací lahve se šroubovacím uzávěrem. Chobotnice si se svými chapadly ale dokáže poradit. Jedním si přidrží lahev a druhým odšroubuje uzávěr, aby se dostala k pochoutce. Nemáte-li štěstí to vidět na vlastní oči, najdete alespoň fotodokumentaci v příručce Akvária v Haus der Nature, jejímž autorem je Dr. Inge Illich.

Při pohledu do nádrží ztrácíte pojem o čase. To jak jste uchváceni pestrostí a dynamikou podmořského světa. Stále nacházíte něco nového. Sotva si člověk stačí prohlédnout jednu nádrž, už jej láká další.

V jedné chvíli jsem se podíval do potemnělé nádrže, kde mne zaujaly neobvyklé červenavě zbarvené ryby, které na první pohled připomínaly křížence cichlid se závojnatkami. Takovouto rybu jsem nikde neviděl a teprve doma při detailním studiu atlasů jsem se dozvěděl, že se jedná o bradáče červeného (Anthias anthias) z čeledi kanicovitých, který je příbuzný drobným, rovněž červeným, ale podstatně menším bradáčům rodu Pseudanthias, obklopujícím korálové věže podmořských útesů v tisícihlavých hejnech.

V tisícilitrových mořských nádržích v kruhové místnosti najdeme dále ryby jako jsou kněžíci (Macropharyngodon sp.), ryby Středozemního moře - dlouhorypce obecné (Macrorhamphosus scolopax), ropušnici malou (Scorpaena notata), ropušnici obecnou (Scorpaena strofa), parmovce bezvousého (Apogon imberbis), pyskouna růžového (Labrus bimaculatus), parmici pruhovanou (Mullus sumuletus), kambalu středozemní (Bothus podas), kněžíka duhového (Coris julis), pyskouna pavího (Thalassoma pavo), pyskouna dlouhonohého (Symphodus rostratus). V nádržích nechybí ani elegantní rak Astacus gammarus.

Ve společenských korálových nádržích dále najdeme např. pomčíka ohnivého (Centropyge loriculus), pomce skvrnitého (Pomacanthus maculosus), pomce Lamarcova (Genicanthus lamarck), klipku hrotcovou (Heniochus acuminatus), bodloka Desjardinova (Zebrasoma desjardinii), ostence červenozubého (Odonus niger), klauna černobřichého (Amphiprion polymnus), parmovce skvělého (Pterapogon kauderni), bradáče pruhovaného (Pseudanthias pleurotaenia) nebo bodloka žlutého (Zebrasoma flavescens).

Nechybí pochopitelně ani perutýn ohnivý (Pterois volitans) nebo muréna hvězdovitá (Echidna nebulosa), které jsou chovány ve společenství větších ryb.

Korálové rybky hýří úžasnými barvami či neobvyklými tvary a vyvolávají u většiny návštěvníků představy a fantazie vzdálené exotiky tropických moří, pro některé, kteří tam byli a měli možnost alespoň na chvíli strčit hlavu pod vodu, pak zase úžasné vzpomínky na prožité chvíle. U sladkovodních akvaristů to je někdy jen povzdechnutí, že i něco takového by chtěli jednou doma chovat. U mořských akvaristů pak zase trošku melancholické závisti mít možnost doma nádrž o objemu několika tisících litrů a k tomu odpovídající technické zázemí.

K velmi neobvyklým mořským nádržím bezesporu patří nádrž, kde je pouhý písek (přibližně 20centimetrová vrstva), ve kterém jsou zavrtáni úhořovci Hassovi (Heteroconger hassi) . Nad povrch písku vykukuje tak jedna čtvrtina těla, která má obvykle sklopenou hlavu, takže černobíle síťkované rybky vypadají jak zapíchnuté hůlky do půdy, jež se klátí ze strany na stranu. Celé hejno těchhle pozoruhodných rybek se houpavě kymácí jako jeden muž, v proudu vody se naklánějí, aby ulovili potravu. Stačí jeden prudký, neopatrný pohyb před nádrží, a celé tahle kolonie najednou zmizí v písku. Za chvilku vystrčí opatrně jedna rybka hlavu, a když shledá prostor kolem sebe bezpečný, i zbývající se znovu dají do původního houpavého tance v proudu vody.

Zajímavé jsou i tři poměrně drobounké mořské nádrže o objemu několika mála desítek litrů. Zde nalezneme klauny očkaté a jejich drobounký potěr v malé nádržce zavěšené uvnitř nádrže rodičů, čtverzubce i havýše. Pro každého pozorovatele to je opět úžasný mikrosvět, stvořený sám pro sebe. Je nádherné pozorovat, jak klauni velikosti necelého jednoho centimetru se mazlíkují i válejí v drobounkých sasankách.

Sladkovodní akvária

Sladkovodní nádrže se vyrovnají mořským. Svojí úpravou, vzhledem i zajímavými chovanci zaujmou i zkušené a tedy náročné akvaristy. Najdeme zde ryby jak tropické, tak i studenovodní, včetně pstruhovitých. Všechny nádrže jsou důsledně biotopní.

Vedle každé nádrže najdeme decentně podsvícenou skleněnou tabuli s latinskými i cizojazyčnými názvy ryb spolu se zdařilými fotografiemi. Stručné, ale výstižné popisky jednotlivých druhů jsou doprovázeny názornými grafickými výtvory s dalšími textovými zajímavostmi, mapkami přírodních lokalit výskytů, jindy zase s obrázky anatomických částí ryb, které jsou typické pro ten či jiný druh, jeho chování atd. Je na co se dívat v nádržích i vedle nich. Všechny informace nalezneme ještě ve zdařilé příručce, kterou si můžeme koupit u pokladny.

Nádrže slouží nejenom pro potřebu návštěvníků malých i velkých, ale některé i pro vědecké účely. Jedinečná nádrž je se střikouny lapavými (Toxotes jaculatrix). Vlastně se jedná o paludárium, nad hladinou zarostlou bujnou tropickou vegetací. V pravé části nádrže jsou patrné rysky měřící výšku od hladiny dále. Tento „metr“ je určen pro pozorovatele, aby mohli dokumentovat výšku, do které stříkounu proudem vody ze svých speciálně k tomu uzpůsobených tlamek sestřelují živý náletový hmyz nebo se za ním atletickými skoky vymršťují a chytají do tlamek.

S výsledky a pozorováními se můžeme pak setkat v odborné literatuře nebo i na internetu. Stříkouni jsou pravidelně krmeni ve stejnou denní dobu (10.30 hodin), což je spolu s krmením žraloků nebo piraní vítanou návštěvnickou atrakcí.

K zajímavým expozicím patří nádrže s "elektrickými" rybami, které jsou umístěny v blízkosti paludária se střikouny. Nevelká akvária jsou hustě zarostlá a v přítmí, takže fotografovat zde bez blesku je prakticky nemožné. Informační tabule zobrazují i popisují způsob, jak ve vnitřních orgánech ryb vzniká elektřina až o napětí 600 Volt. Nádrže obývají rypoun Petersův (Gnathonemus petersii)-http://www.fishbase.org/..., paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) - http://www.fishbase.org/..., a elektrický sumec Malapterurus electricus - http://www.fishbase.org/... .

Ze všech salzburských nádrží na mne osobně nejvíce zapůsobila ta s kostlíny skvrnitými (Lepisosteus oculatus), endemity severoamerických velkých jezer. Tito dravci, na první pohled připomínající štiku, stojí nehybně pod hladinou a vychutnávají hřejivé horní vrstvy vody, stejně jako ve své domovině.

Skvrnité, olivově zelené torpédovité tělo dravce s kruhovým příčným průřezem je úžasně doplňováno neobvyklými stonkovitými rostlinami se vstřícnými, též kulatými listy, které pomáhají maskování dravce. Dno nádrže v popředí je hustě porostlé kontrastně hnědými, zvlněnými listy Cryptocoryne wenditii, které zde vytvářejí hustý porost, jež je snem mnoha akvaristů. Rod kostlínů je velmi zajímavý svým historickým původem a vývojem, obdivuhodnými biologickými zvláštnostmi a svou tichou elegancí.

Ukouzlilo mne i akvárium "Asie" s mřenkami a hlavně duhovkami i parmičkami. Gavúnky jsem vždy obdivoval, líbila se mi jejich rozmanitost tvarů a těla, fantasticky hrající barvy na relativně velkých rybkách, takže nejsou nikterak ani ve velké nádrži přehlédnutelné. Znovu jsem si uvědomil, do jaké velikosti dorostou mé mřenky nádherné, které tady defilovaly o velikosti 30 cm.

Kromě gavúnka lososového, parmičky Denisovy a mřenky nádherné v nádrži najdeme ještě nádherné exempláře gavúnka Boesemanova (Melanotaenia boesemani) a gavúnka Herbertaxelrodova (Melanotaenia herbertaxelrodi).

Poslední část expozice ve směru standardní prohlídky tvoří několik velkých nádrží s domácím evropským osazenstvem. Vzhledem k tomu, že nádrže jsou studenovodní a ryby velké, produkující značný biologický odpad, najdeme zde minimum rostlin. Dekorace tvoří především kořeny. O paludáriu s výsekem horské bystřiny se pstruhy byla již řeč. Za nádrží s pstruhy následují akvária s ostatními obyvateli domácích vod.

Nalezneme zde např. tyto zástupce (na webových odkazech nejdete detailní popisy převážně z české encyklopedie Wikipedia:
štika obecná (Esox lucius) http://cs.wikipedia.org/...
candát obecný (Stizostedion lucioperca) http://cs.wikipedia.org/...
lín obecný (Tinca tinca) http://cs.wikipedia.org/...
okoun říční (Perca fluviatilis) http://cs.wikipedia.org/...
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) http://pl.wikipedia.org/...
jeseter malý (Acipenser ruthenia) http://cs.wikipedia.org/...
hrouzek obecný (Gobio gobio) http://cs.wikipedia.org/...
parma obecná (Barbus barbus) http://cs.wikipedia.org/...
jelec tloušť (Leuciscus cephalus) http://cs.wikipedia.org/...
perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) http://cs.wikipedia.org/...
plotice perleťová (Rutilus rutilus) http://en.wikipedia.org/...
cejnek malý (Blicca bjoerkna) http://cs.wikipedia.org/...

Některé ryby jsou nám dobře známé, jiné zase jsou svým způsobem zvláštností, protože dnes žijí jen v dokonale čisté vodě – např. právě jmenovaná ouklejka pruhovaná.

Naše procházky expozičními nádrži salzburského Dómu přírody pomalu končí. Vpravo u východu (pokud jdeme ve směru doporučované prohlídky) nalezneme ještě velkou nádrž, které dominuje obrovská, více jak metrová arowana, jež majestátně proplouvá nádrží.

V nádrži s arowanou nemůžeme přehlédnout rovněž nádherné exempláře dvojdyšného bahníka amerického (Lepidosiren paradoxa), u dna se zdržujícího anténovce skvrnitého (Pseudoplatystoma fasciatum) [10], blíže nespecifikované trnuchy (Potamotrygon sp.) a kapitálního kousku krunýřovce tečkovaného (Hypostomus punctatus).

Chovatelské zázemí

Podíváme-li se na půdorysný plán přízemí, kde jsou umístěny nádrže, hned na první pohled si všimneme poměrně velkého chovatelského zázemí. Během několika hodin, jež jsem ve dvou dnech v Dómu strávil, jsem zaznamenal neobvyklý ruch kolem nádrží, jež pro mnohé návštěvníky zůstával decentně skryt.

Minimálně vždy dva pracovníci se starali o bezproblémový chod celého komplexu, čistili nádrže nebo krmili místní chovance. Přírodní stravou, ale i klasickým, značkovým vločkovým krmivem. Jedním z nezapomenutelných dojmů bylo dolévání vody do nádrže amazonského biotopu. Kolem vyústění hadice, ze kterého vytékal proud doplňované vody, si hrálo alespoň padesátihlavé hejno pancéřníčků "štěrbáků", kteří skotačivě dováděli a bylo zjevné, že proud vody jim dělá velmi dobře.

V podvečerních hodinách, asi 20 minut před ukončením otevírací doby, když v expozici kromě mne již nikdo nebyl, personál vzorně leštil čelní skla nádrží, aby bylo vše perfektně připravené na další den.

Kde najdeme Haus der Natur

Dóm přírody najdeme v samém srdci centra Salzburgu na levém břehu řeky Salzach, asi 300 metrů po proudu od pěšího mostu Mozart-Steg, který vede téměř od světově známých kvetoucích zahrad Mirabell. Dóm přírody leží na opačné straně města než pevnost Hohensalzburg, ale na stejném břehu řeky. V Salzburgu se v centru města velice špatně parkuje. Kousek od Mirabellininých zahrad, u kostela sv. Ondřeje je velkokapacitní parkoviště, kde se nechá parkovat a vždy tu najdete volné místo. Celodenní parkování stojí 15 Euro. Po projití kouzelnými zahradami a přejití po pěším mostě Mozart-Steg jste za 20 minut u Dómu přírody.

Druhé parkoviště je na levém břehu Salzach v ulici Franz-Josef Kai, cca 50 metrů od Dómu, do kterého projdete prolukou v bloku domů, kterou vede silnice s tramvajovými koleji. Toto parkoviště je přímo na nábřeží pod stromy, ale je podstatně menší. Pokud se vám zde podaří zaparkovat, při nákupu lístků v Dómu přírody dostanete na parkovné slevu.

Základní údaje
Haus der Natur
Museumsplatz 5
A-5020 Salzburg
phone: +43 (0)662 84 26 53 - 0
email: office@hausdernatur.at

Otevírací hodiny: každý den, včetně neděl, pondělků, státních a bankovních svátků nebo uzavíracích hodin. Vždy od 9.00 do 17.00 hodin, terárium je otevřené až o hodinu později. Lístek pro dospělého stojí 5 Euro, dětský (nad 4 roky věku) a studentský (do 27 let) polovinu.

Tři tipy na výlet v okolí Salzburgu

V Salzburgu jako takovém je spousta nádherných věcí k vidění a vydalo by to na nemalou reportáž, či spíše příručku kam se vydat. Toto vše lze najít na Internetu nebo v průvodcích.

Pokud se budeme vracet do Prahy přes Linz, nabízím Vám tři malé typy na výlet východním a jihovýchodním směrem od Salzburgu, kde můžete strávit několik nádherných desítek minut až hodin odpočinku a relaxu.

Výlet první: Sant Gilgen
Sant Gilgen je nádherné městečko asi 30 km jihovýchodním směrem od Salzburgu na silnici 158 na břehu Wolfgansee. Je možné se projít historickým centrem města, zajít do přístavu, odkud se pořádají závody plachetnic. http://www.salzburg.com/...

Hned u silnice je stanoviště kabinkové lanové dráhy s velkým parkovištěm. Asi za 15 minut jízdy lanovkou se dostanete na horu Zwölferhorn, 1521 m.n.m. Odsud je nádherný panoramatický výhled na městečko, jezero a okolní hradbu hor s barevnými údolími. Lze se projít po široké a pohodlné cestě různými okruhy v délce 30-90 minut. Nechybí restaurace, naučná stezka. Z vrcholu hory se spouštějí parašutisté na řiditelných padákových křídlech.

Výlet druhý: St. Wolgang
Lázeňské městečko Sant Wolfgang najdeme od St. Gilgen na protilehlém břehu jezera Wolfgangsee. Abychom se tam dostali, musíme jezero objet po silnici 158 téměř dokola přes vesničku Strobl. Cesta autem zabere tak 30 min. St. Wolfgang nabízí procházky po malebném nábřeží plném restaurací, kaváren, hotelů a krámků, projížďky parníkem nebo elektrickým člunem, příjemná posezení s pohledem na jezero a kolem dokola se tyčící horské štíty.
http://www.salzburg.com/...

Nezapomenutelný je ovšem výlet zubačkou na vrchol Schalfbergalmu, tlačenou parní lokomotivou. Vlak jezdí každou půlhodinku a nahoře je za 20 minut. Pokud máte rádi panoramatické pohledy na hory a jezera, mohu jen doporučit. Můžete se projít, pofotit a každou půlhodinku se stejnou cestou vrátit zpět.

Výlet třetí: Hallstatt
Třetí, poslední městečko Hallstatt, které je v seznamu památek UNESCO, najdete na břehu Hallstattského jezera. Opět se sem dostanete autem z Sant Gilgenu po již známé silnici č. 158 do Bad Ischlu a dále pak na jih po silnici 145. Toto malebné hornické městečko je postaveno do strmé stráně, s úzkými a křivolakými uličkami. Odsud se můžete "lanovkou" podobou té na pražském Petříně, vyvézt nad městečko, opět se nechat kochat jezerem i okolními horami. Za dvacet minut můžete dojít do solného dolu a projít si podzemní expozici dobývání kamenné soli, jež přinesla již v dávné minulosti slávu celému kraji. Dětem se bude bezesporu líbit jízda po zadku do nižších pater dolu, tak jak zde po staletí sjížděli horníci. Ochranný oblek zde půjčují O;) Někomu stačí posedět na nábřeží a pomazlit se pohledem na místo, kde se jakoby zastavil čas.

A pokud máte rádi sladké, doporučuji se při zpáteční cestě stavit ještě v lázních Bad Ischlu a navštívit slavnou cukrárnu Zauner v centru města, s nepřeberným množstvím dortů i kávy. Pokud jste svým partnerkám či dětem udělali při výletech něco nehezkého, rychle lze na to zde zapomenout. K místní specialitě patří i to, že do cukrárny je povolen přístup i vašim čtvernohým mazlíčkům. Z Bad Ischlu pak můžete zamířit do Lince a pak již na Prahu.

Pokud by někdo chtěl z Vás vyrazit do Salzburgu, doporučuji jet alespoň na weekend. Není nikterak složité v okolí Salzburgu si v nějakém penziónu zajistit ubytování a podívat se nejenom do Dómu přírody a města takového, ale i do okolí. Několik dalších fotografiích k třem typů na výlet najdete v galerii fotografií.

Literatura a další zdroje

[1] http://www.wildafrica.cz/...
[2] http://www.wildafrica.cz/...
[3] http://cs.wikipedia.org/...
[4] http://www.wildafrica.cz/...
[5] http://hadisvet.webgarden.cz/...
[6] http://www.hausdernatur.at/...
[7] http://en.wikipedia.org/...
[8] http://ifauna.cz/... (klaun očkatý)
[9] http://cs.wikipedia.org/... (ryby Evropy)
[10] http://www.fishbase.org/... (bahník americký)
[11] http://www.pirane.xf.cz/