A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Tajuprostá Podvodní říše

Autor článku: Roman Rak · 22.5.2008 · Sledovanost: 37970x · Vytisknuto: 7671x
Hodnocení: 5.76/6 (27x) · Odměněn: není

Pásmo parmové. Parmy (Barbus barbus) žijí na středním toku čistých řek se štěrko-písčitým dnem. Teplota vody v létě stoupá na 15 až 20 stupňů Celsia. Parmy jsou ryby žijící u dna a zdržující se v hejnech. Přes den se rády schovávají pod mosty a jezy. Obyvateli tohoto pásma jsou dále plotice a perlíni. V horských řekách Rakouska se nacházejí jen pásma pstruhová, lipanová a parmová.

Pásmo cejnové. Cejna velkého (Abramis brama) nalezneme v nížinatých oblastech s pomalu tekoucí vodou. Vegetace je bujná a teploty dosahují 20 stupňů Celsia. Cejni se pro potravu zavrtávají do bahnitého dna a rádi migrují v hejnech. Společně s nimi se setkáme i s okouny, sumci a štikami.

Candát obecný (Sander lucioperca).

Autor: Roman Rak

Pásmo ježdíko-platýsové. Ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) žije v nížinách při ústí veletoků do moře. Zde se již mísí slaná voda se sladkou a teploty vody stoupají nad 21 stupňů Celsia. Platýs (Platichthys flesus) – původem mořská ryba – často proniká do delt řek. V této oblasti zdomácněli mimo jiné i jeseteři a úhoři.

Podobně jako říční pásma, dělíme i jezera (rybníky) - podle rozlohy, hloubky a obsahu živin. Mezi typy jezer existují přechody a mnohé druhy ryb se neomezují jen na jeden typ jezer. Obecně to jsou následující typy jezer:

Výstavní nádrže jsou dobře osázeny rostlinstvem. Pod každou nádrží nalezneme název ryby (latinsky, německy, česky a anglicky), popis biotopu, velikost ryby v dospělosti, její potravu a zvláštnosti, zda je ohrožená vymřením. Pochopitelně opět v uvedených čtyřech jazycích.

Autor: Roman Rak

Lososovitá jezera. Jsou pojmenována podle lososovitých ryb. K nim patří pstruh potoční (Salmo frutta fario) nebo siven jezerní (Salvilenus alpinus). Ti potřebují nízké teploty a vysokou koncentraci kyslíku ve vodě. Obsah živin ve vodě je malý. Typickými lososovitými jezery jsou vysokohorská jezera.

Cejnová jezera. Jedná se o středně hluboká jezera, která se vyznačují pobřežní vegetací. Dominuje zde cejn velký (Abramis brama) jako převažující rybí druh. Voda je bohatá na obsah živin a dno na organický materiál s četnou půdní faunou jako hlavní potravou pro ryby. Narazit zde můžeme i na sumce (Siluris glanis).

Hrouzek obecný ve společenství svého druhu. Krása studenovodních ryb se nijak nezadá s těmi tropickými.

Autor: Roman Rak

Okoun říční, tentokrát v detailu.

Autor: Roman Rak

Štiko – línová jezera. Jsou to rybníky, jímž chybí hloubka. Jsou zcela porostlá vodní vegetací. Světlo proniká až na dno a sotva se vyskytuje nějaké teplotní rozvrstvení vody. Vedle štik (Esox lucius) a línů (Tinca tinca) potkáme i perlíny (Scardinius erythrophthalmus) a plotice (Rutilus rutilus).

Hořavka duhová (Rhodeus amarus). Samec v třecích barvách. Není nádherný? Hořavka je velmi zajímavá i z pohledu biologie rozmnožování, neboť klade jikry speciálním dlouhým kladélkem do mlžů. Více najdete v [6]

Autor: Roman Rak

Candátová jezera jsou na plankton bohatá kalná jezera s rozsáhlými úseky volné vody. Na jejich dně není žádná vegetace a nejsou ani příliš hluboká. Candát (Stizosteidon lucioperca) je nejrozšířenější rybou těchto jezer, mezi která patří i Neziderské jezero a jezero Balaton v Maďarsku.

Nádrže znázorňující tok bystřin mají protáhlá tvar, objem několik stovek litrů, zatímco nádrže stojatých vod něco mezi 1-2 tisíci litry vody. Nutno podotknout, že v nádržích jsou chovány menší – mladší exempláře ryb. Podvodní říše v době mé návštěvy slavila druhý rok existence, takže je jasné, že některé ryby nejsou zde chovány déle. Je též zřejmé, že u menších ryb se podstatně lépe udržuje v nádrži biologická rovnováha.

Podlouhlé nádrže s rybami horských bystřin.

Autor: Roman Rak

Voda ve všech nádržích byla nádherně křišťálově čistá, žádné štětičkové ani zelené řasy. Jen v nádržích reprezentujících biotopy stojatých byl na listech některých rostlin potah černé, křemičité řasy, tak jak ji známe např. v tropických nádržích s anubiasy.

Rybníky, jezera a mírně tekoucí vody jsou domovem největších ryb v naší přírodě.

Autor: Roman Rak

V ohrožení


V rakouských řekách a jezerech žije dnes na 77 druhů ryb. Z toho je 33 druhů ohroženo nebo silně ohroženo. Šesti druhům dokonce hrozí vyhubení. Tím se ryby v Rakousku řadí mezi nejvíce ohrožené druhy obratlovců. Příčinami jsou zásahy člověka do míst, kde žijí: zatížení odpadními vodami, regulační opatření, regulace horských bystřin a protilavinové zábrany, využívání vodní energie, bagrování nánosů a další plavebně technická opatření. V Rakousku již vyhynuli: vyza velká, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský, jeseter hladký a úhoř říční.

Jeseter malý (Acipenser ruthenus).

Autor: Roman Rak

Laboratoř


Prošli jsme Podvodní zoologickou zahradou a jsme plni dojmů. V další, již plně osvětlené místnosti nás čeká ale další překvapení. Laboratoř, velmi dobře technicky vybavená, včetně mikroskopů atd. Nechybí ani odborní laboranti a pedagogové, jež jsou pro nás k dispozici, takže, máme-li sebou děti, můžeme si dosud získanou teorii vyzkoušet v praxi.

Pohled do laboratoře Podvodní říše.

Autor: Roman Rak

Čekají nás laboratorní Petriho misky, pipety či další "nádobíčko", a pochopitelně také různé biologické vzorky. Příprava mikroskopických preparátů a následné sledování "vodního mikrokosmu" pod mnohonásobným zvětšením probíhá podle běžných laboratorních postupů. Opět navíc platí Komenského "škola hrou". Navíc nechybí ani základní bezpečnostní standardy, jako jsou ochranné brýle apod.

Máme-li zájem, může se na modelu podívat, jak to vypadá a funguje i uvnitř buňky. Stačí zatahat za provázky pod buňkou a její "orgány" ožijí.

Autor: Roman Rak

Návštěva budovy Podvodní říše skončila. Za zmínku ale určitě stojí ještě prodej odborné literatury hned vedle občerstvení u vchodu. Nalezneme zde knihy z oboru ichtyologie i herpetologie, či ekologie. Nechybí ani knihy věnované hmyzu, či rostlinám, různé atlasy v závislosti na věku čtenářů. Mnoho knih je pochopitelně věnováno dětem, ale najdeme zde i vědecké perly. Mne osobně zaujaly publikace o různých prvocích a dalších mikroorganismech, žijících ve vodním prostředí. Ať už monografie, či odborné přehledové atlasy.

Po ukončení prohlídky se můžeme vnitřním koridorem budovy vrátit ke kase, občerstvení a prodejně literatury a suvenýrů, odkud jsme naši cestu Podvodní říší zahájili. Druhou alternativou je vyjít ven po tomto dřevěném molu a začít s prohlídkou vnějších prostorů.

Autor: Roman Rak

V knižních regálech a na sousedících stolech je bezplatně k dispozici velké množství materiálů – plánků, prospektů, map, bookletů, kde můžeme nalézt vynikající typy pro další výlety v okolí Schremsu či dál ve vnitrozemí Dolního Rakouska. Chceme-li například na motýli – domácí i ty exotické – vyražme do jejich ráje – http://www.schmetterlingsparadies.at/... , vzdáleném cca 45 km.
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Pondělí 26.5.2008
Crayfish

to Ghostik: Fotky (výběr toho nejhezčího)z rašeliniště rád, a myslím ostatní uvítáme, můžeme je sem též vložit. Ke každé fotce napište prosím kratičký komentář, uděláme z toho dodatek k reportáži. Já to před pěti týdny už časově nestihnul. Pokud to je větší, pošlete přes Uschovna.cz zazipované na mail roman.rak@o2.com. Díky!


Pondělí 26.5.2008
Vladi

Velmi krásný článek, doopravdy víc nalákat na výlet snad ani nelze. Jen šotek zaútočil a ve výšce rozhledny metry proměnil v centimetry ;-).


Pondělí 26.5.2008
ghostik

Tak jsem si tam v Nedeli sjel podivat. Akvarka mne trochu sklamala na fotkach jsou hezci ve skutecnosti hodne ras a sinic ale kupodivu ryby bez znamek plisni, olamanych ploutvicek apd. takze je budto pravidelne menej a nebo ta voda neni tak spatna :o) Rozhodne doporucuji cestu k raselinisti je tam krasna rozhledna zajimave stavena !!! Jestli bude mit autor clanku zajem zaslu foto.


Neděle 25.5.2008
kajulka

Perfektní, výborný typ na výlet díky zpracování a kvalitě příspěvku. Pro pana doktora si dovolím poznámku, že jsme je podporovali, ale to byli ještě pod sovětskou správou (chudáci, i moje matka posílala husu).


Sobota 24.5.2008
Crayfish

to Raviolka:

Dle mého nejsou nikterak přerybněné, účinná filtrace a studennější voda asi dělají své. A pak k tomu německo-rakouská důslednost pravidelné údržby O;)

Roman Rak


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.