Nejzávažnějším problémem se stal račí mor zavlečený do evropských řek.
Jaká onemocnění by mohla ohrozit raky? Dovozem severoamerických raků do Evropy a jejich vysazení do evropských řek se stalo nejzávažnějším problémem, zejména zavlečení tzv. račího moru, který způsobuje houba Aphanomyces astaci. Tato choroba, původem ze severní Ameriky, se v Evropě velmi rychle rozšířila a znamenala značný úbytek všech račích populací od Španělska až po Rusko.

I v současné době jsou hlášena stále nová a nová ohniska výskytu této račí "epidemie". Severoamerické druhy Procambarus a Orconectes si dokázaly vůči této nemoci najít velice účinnou ochranu, která spočívá v zapouzdření této houby a zastavení jejího dalšího šíření po těle. Naopak evropské druhy takovou sebeobranu nemají, a proto této nemoci v krátké době podléhají.


Procambarus alleni patří mezi druhy, které jsou schopné přežít letní období v zahradním rybníčku. V žádném případě jej však nevypouštějte do přírodních lokalit, aby nedošlo k nakažení a šíření této zhoubné nemoci mezi našimi, již tak hodně zdevastovanými evropskými druhy. V podstatě všichni desetinožci trpí různými onemocněními ať už výše zmiňovaného původu plísňového onemocnění a nebo bakteriálního či virového.

Mezi nejběžnější onemocnění, které může raky postihnout v akvarijních podmínkách, patří tzv. bílá tečkovitost. Choroba je zatím neléčitelná. V neposlední řadě bych chtěl upozornit na parazity jako jsou pijavice, které žijí s rakem v symbióze (spásají nánosy řas na krunýři). Jiné druhy se zdržují na žábrách, a pokud se přemnoží, mohou rakům překážet při dýchání. Tito parazité se však v akvarijních kulturách vyskytují u raků opravdu jen sporadicky.

Pokud objevíte jakékoliv nezvyklé chování raků, jako jsou pomalé reakce, nekoordinované pohyby, nepřijímání potravy a nebo viditelné deformace, okamžitě postiženého jedince izolujte v karanténní nádrži a pokuste se jej léčit běžně dostupnými přípravky pro akvarijní ryby. Zatím bohužel neexistují speciální léčiva určená přímo pro raky. Pokud však dodržíte základní hygienické postupy a nebudete raky krmit živým krmivem z našich rybníků a slepých ramen, výskyt nemocí minimalizujete a nemusíte se tolik obávat infekce. Pokud si chcete pořídit nějaký vzácnější druh, obracejte se jen na spolehlivé importéry, kteří provádějí důslednou karanténu!

Péče o potomstvo mě fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním odchovu.
Péče o potomstvo je to, co mě u těchto vodních raků překvapilo a fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním úspěšném odchovu. Není nikterak složitá, ale musíme na něj raky předem intenzivně připravovat. V první řadě zvýšíme podíl potravy s vysokým obsahem proteinů a vitamínů.

Pravidelnější výměna vody a zvýšená teplota je též silným stimulem pro rozmnožování modrých raků, které probíhá zpravidla jen dvakrát do roka. Dospělá samice mívá pravidelně kolem 200 vajíček. Velice záleží nejenom na stáří, ale i na velikosti samice. Mladé samičky mívají v první periodě pouhých 50 i méně vajíček. Samotný akt páření probíhá cca 30 až 60 minut. Nejprve sameček uchopí klepeta samice a obejme ji pomocí ostatních končetin. Poté se ji snaží položit na záda.

Pomocí pářících nožek (ischium) se spojí se samicí a předá jí svoji genetickou informaci, kterou si poté uchovává i po dobu několika měsíců. Hned po spáření doporučuji samečka přemístit do jiné nádrže, aby samičku zbytečně nevyrušoval a nebyl potravním konkurentem v následujícím období. Samička klade vajíčka zhruba po 14 až 30 dnech od spáření. Tmavá vajíčka o velikosti 1-2 mm uchytí pomocí plovacích nožek pod zadečkem a oplodní je ze své zásoby spermií. Poté vyhledává nějaké klidné a tmavé místo, kde může o svá vajíčka v klidu pečovat. Neustále je ovívá a přivádí tak čerstvou okysličenou vodu ke snůšce. V průběhu celé doby péče o vajíčka, která trvá zpravidla 3 – 4 týdny v závislosti na teplotě vody, nepřijímá samička téměř žádnou potravu a je celkem zbytečné ji krmit. Po vypuštění jsou ráčci velikosti několika málo milimetrů zatím průhlední a sotva viditelní.

Okamžitě se však vydají na průzkum za potravou po celém akváriu. První den zpravidla čistí akvarijní sklo od nánosů řas, v průběhu dalších dnů jim můžete nabídnout živou artemii (podával jsem několik minut namočenou odslupkovanou artemii), jakýkoliv jemný živý a nebo mražený plankton nebo jemnou ušlechtilou řasu spirulinu. Výkon filtru je třeba částečně ztlumit, aby nedocházelo k nasávání malých ráčků.

Frekvence výměny vody by se měla zvýšit na každý druhý den. Odsáváme kal ze dna akvária a souběžně vyměníme asi 1/3 vody za odstátou. Už po několika dnech můžete pozorovat téměř raketový růst spojený s prvním svlékáním krunýře. Kanibalizmus jsem v této etapě vývoje nezpozoroval, a tak jsem choval bez problémů ráčky i s jejich matkou po celých 14 dní společně. Samice si mláďata uschovala vždy navečer pod zadeček mezi plovací nožky a chránila je před případným nebezpečím.

Následující den je opět vypustila za potravou. Raci Procambarus alleni dosahují zhruba po jednom měsíci již velikosti 3 cm a jsou v plném modrém zbarvení – vypadají jako dokonalá kopie svých rodičů! V tomto období je potřeba jedince separovat do více malých nádrží, aby nedocházelo ke kanibalismu. Při separaci jsem pozoroval také poměr nově narozených samců a samic. Odhadl jsem, že jsou v poměru 2 : 1 ve prospěch samců. Mladí jednici dosahují velikosti 6 cm již po cca 9 měsících, kdy již dospívají. Odchov většího množství jedinců je obtížný i přes velké množství úkrytů (např. pálené děrované cihlové tvarovky apod.) ve velké nádrži o objemu 700 litrů. Prodejní velikosti se díky vrozenému kanibalizmu dožila zhruba jen polovina raků.

Ještě před tím, než začnete uvažovat o umístění floridského raka do společenského akvária, zvažte skutečnost, že se jedná o všežravce a že podstatnou složku jeho potravy tvoří i různé řasy a rostliny. Je to dokonce jeden z mála živočichů, který si poradí s černou vláknitou řasou! Pokud máte akvárium osázené větším množstvím akvarijních rostlin, doporučuji akvárium uzpůsobit s ohledem na výše uvedené chování raků a zvolit raději ty nejodolnější rostliny.

Literatura:

Werner, Uwe (1998). Aqualog speciál: Garnelen, Krebse und Kraben im Süßwasser-Aquarium

Různí autoři (2003). Aquaristik aktuell speciál: Garnelen, Krebse Kraben & Co. im Süßwasser-Aquarium

Gonnella, Hans (1999). Krebse, Kraben und Garnelen im Süßwasseraquarium

Internetový server http://www.wirbellose.de[/i]