
Chov i odchov tropických raků
Cambarellus,
Cambarus,
Cherax,
Orconectes,
Procambarus a jiných z oblastí Austrálie a severní - střední Ameriky, se v poslední době těší velké oblibě. O tom svědčí například vzrůstající nabídka druhů od importérů a specializace některých našich předních chovatelů. V současné době je popsáno více než 600 jednotlivých druhů raků patřících do řádu desetinožců (
Decapoda) z celého světa mimo africký a částečně asijský kontinent. A proč vlastně nemít v akváriu něco tak netradičního?
Mezi nejméně náročné a vzhledově nejhezčí raky patří druh
Procambarus alleni (Faxon, 1884). Tento modrý rak, zde prezentovaný, není přírodní formou. Jedná se o cíleně vyšlechtěnou modrou variantu. Původní, téměř neznámá forma pocházející z floridských řek, jezer a tůní má tmavě hnědé, nikterak atraktivní zbarvení. V akvarijních podmínkách dorůstá samec plné velikosti 12 cm zhruba po roce a půl.
Velikost posledního článku klepet je až 5 cm a jeho stisk je poměrně bolestivý. Samičky jsou zpravidla menší (7-9 cm) a mívají menší klepeta. Pohlavní rozdíly jsou patrné již u dospívajících jedinců, pokud je obrátíte na záda (viz. přiložené fotografie). Raky chováme ve studenější vodě v rozmezí 20-24 °C. V letních měsících však snášejí bez problémů i teploty vyšší (kolem 30 °C). Při takových teplotách bychom však měli zajistit přídavné vzduchování. Musíme si také uvědomit, že se tím urychlí jejich životní cyklus. Délka života modrého raka je úměrně závislá na určitém množství svlékání, které v teplejší vodě rak podstupuje v kratších intervalech. Průměrně se rak floridský dožívá dvou, a v některých případech i tří let.
Autor: Veronika Blažková
Samotné svlékání trvá jen několik minut, v této době by rak neměl být rušen.
Tělo raků je kryto pevným krunýřem, dělí se na část hlavohrudní (carapax) a členitý zadeček (abdomen), který je zakončen ocasní částí (telson) a ocasními články (uropody). Říční rak má tři páry čelistních nožek, dalších pět párů jsou kráčivé nohy. První pár kráčivých noh je zakončen klepety, další dva páry klepítky a poslední drápky (dobře viditelné na přiložené ilustraci). Na spodní straně zadečku jsou plovací nožky (pleopody), které slouží také k uchycení vajíček.
Raci mají vyvinuté vláknité žábry na bocích těla pod krunýřem. Krunýř s rakem neroste, a proto se v pravidelných intervalech svléká. Prázdný obal (exuvie) je velmi podobný rakovi. Často si majitel při prvním pohledu pomyslí, že rak uhynul. Svlékání řídí tělesné hormony a raci se na něj musí pečlivě připravit. Zabarvení jejich krunýře v době před svlékáním je tmavě modré, s načervenalým nádechem. Několik dní před a po svleku nepřijímají žádnou potravu. Samotné svlékání trvá jen několik minut a v této době by rak neměl být rušen. Těžce se mu dýchá, a pokud se mu nepodaří v co nejkratší době krunýř svléknout, může to vést k různým deformacím, či dokonce k úhynu udušením.
Po svléknutí je krunýř blankytně modrý a velmi měkký. Chvíli po svleku se nemůže rak téměř hýbat, poté však rychle vyhledává vhodný úkryt, ve kterém se může zotavit. Raka těsně po svleku nikdy nebereme do ruky! Můžeme mu promáčknout krunýř a poškodit vnitřní orgány. V průběhu tohoto stádia dochází poměrně často k vnitro i mimo druhovému kanibalizmu. Pokud rak přežije takovýto útok, končetiny, o které přišel, mu při dalším svlékání dorostou.
Samice neustále svá vajíčka, uchycená pod zadečkem, ovívá.
Autor: Luboš Lang
Samice neustále svá vajíčka, uchycená pod zadečkem, ovívá.
Autor: Luboš Lang
Pokud chcete připravit nádrž podobající se přirozenému životnímu prostředí, udělejte si výlet do některého národního parku nacházejícího se na území České republiky a nalezněte říčku uprostřed lesa s blátěným dnem a s většími či menšími kameny porostlými mechem a kapradinami. Kameny částečně vystupují na hladinu a vytvářejí tak jakési přírodní přehrady. Vytvářejí se tůňky a úkryty velmi vhodné pro život raků. V této vodě se vyskytuje i řada organických zbytků z okolního lesa, které raci požírají a udržují si tak zdravou střevní mikroflóru. Fotografie akvária o rozměru 60x30x30 cm (tj. 54 litrů vody) je vhodným příkladem pro chov jednoho páru raků
Procambarus alleni.
Akvárium je dobře zajištěné proti útěku, který není ničím neobvyklým, neboť i v přírodě jsou schopni překonat menší vzdálenosti po souši, aby si mohli najít nové a lepší místo pro svůj krátký život. V nádrži je umístěna 6 cm vrstva jemného žlutého říčního písku o velikosti zrn 1-2 mm a celkové hmotnosti zhruba 14 kg. Jako vhodnou dekoraci jsem využil oranžovou Pagodu, která sahá až k vodní hladině, a tím umožňuje vylézat rakům na souš. Pokud se ovšem delší dobu zdržují na takto vyvýšeném místě, doporučuji překontrolovat veškeré hodnoty vody pomocí multifunkčních Aqua Quick testů, zda to není zapříčiněno vysokým obsahem dusíkatých látek. Příčinou by mohla být i vysoká teplota.
Jako dekorace se mohou použít opravdu jen ty nejrobustnější akvarijní rostliny jako Anubias, Microsorium nebo Bolbitis. Na dno patří i několik dubových nebo bukových listů. V přírodě si raci hloubí nory, ve kterých se ukrývají a přečkávají horší období. V akváriu s tím musíme počítat také, neboť raci si vzhled akvária upraví přesně podle svých potřeb a úvah. Akvárium pro chov raků by mělo být vybaveno kvalitním vnitřním filtrem, který je třeba v pravidelných intervalech čistit. Pokud naplánujeme umístění akvária do chladnějších prostor, nesmíme zapomenout na spolehlivý 50 W ohřívač s termostatem.
Běžně nastavíme teplotu na hodnotou ca 22 °C a v období rozmnožování na teplotou v rozmezí 24 – 27 °C. Aby vyniklo krásné blankytně modré zbarvení raků, je třeba akvárium řádně osvětlit. Zapomeňte na lampičku s úspornou žárovkou. Počítejte raději s kvalitním zářivkovým osvětlením celého akvária s příkonem 15 nebo 18W. Nejlepší spektrální osvětlení docílíte pomocí zářivky Triton, která dodá rakům fantastický, nafialovělý nádech a podstatně zvýrazní jejich modré zbarvení. Denní doba osvitu akvária není tak důležitá a můžete si ji přizpůsobit podle vašich požadavků v rozmezí 8 – 12 hodin. Na kvalitu vody nejsou raci zvláště choulostiví, jak jsem původně očekával. I přesto vyměňujte vodu nejlépe jednou za 14 dní, asi 1/2 objemu nádrže. Do nádrže napouštíme raději vodu jeden den odstátou, která již neobsahuje pro raky nebezpečný chlór.
Samice starající se o své budoucí potomky.
Autor: Luboš Lang
Samice vyhledává vhodný úkryt.
Autor: Luboš Lang
Pokud samice vycítí nebezpečí, okamžitě se postaví do výhružného postoje a ustrne.
Autor: Luboš Lang
Samec si našel vhodný úkryt a je ochoten o něj bojovat.
Autor: Luboš Lang