A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Když nastoupí vedra I.

Autor článku: Roman Rak · 12.6.2007 · Sledovanost: 39632x · Vytisknuto: 4322x
Hodnocení: 5.48/6 (29x) · Odměněn: není

Určitě to znáte. Uzavřený horní kryt nádrže osázený osvětlovacími tělesy, která generují značné množství tepla. Ztrátové teplo ve svém důsledku, pokud nepřijmeme účinná opatření, ohřívá obvykle nežádoucím způsobem vodu v nádrži. Zkusme si v tomto článku shrnout, jak můžeme tento jev zmírnit, nebo ho zcela eliminovat!

Popsaná skutečnost je kritická prakticky u všech typů tropických akvárií. Jak u malých nádrží, tak u rostlinných akvárií většího objemu, mořské biotopy nevyjímaje. Chceme-li například dosáhnout relativního výkonu 0,5 W na litr vody, tedy světelných podmínek odpovídajících rostlinám se středními nároky na světlo (alespoň dle obvyklých a osvědčných doporučení), tak se u nádrže s 500 litry dostaneme k úctyhodnému příkonu 250 W v zářivkách!

Na světlo v akvaristice musíme pohlížet nejenom jako na životudárný zdroj energie pro celé osazenstvo nádrže, ale taktéž jako na zdroj ztrátového tepla, jež může ohřívat vodu v nádrži i velmi nežádoucím způsobem.

Autor: Roman Rak

V závislosti na konkrétních podmínkách řešení odvodu tepla (ventilace) z prostoru horního krytu nádrže a na teplotě okolního prostředí může ztrátové teplo od světelného zdroje zvýšit teplotu v nádrži až o několik stupňů (v praxi často 2 až 8°C). Vyšší teplota v nádrži než 28°C obvykle dlouhodobě neprospívá ani rybám, ani rostlinám (pochopitelně, existují výjimky, kdy je tato teplota žádoucí – například u terčovců). Biologicko-chemické procesy při vyšší teplotě probíhají intenzivněji, je tedy pak mnohem náročnější udržet v nádrži biologickou rovnováhu. Pro mořská akvária je teplota 30°C již nepřijatelná a pro většinu jejich obyvatel dokonce smrtelná.

Výběr světla z pohledu nežádoucího ohřevu vody


Jedním ze základních parametrů, určujících účinnost světelného zdroje, je tzv. světelná účinnost, která se udává v lumenech na watt [lm/W]. Jinými slovy udává, kolik světelného toku vyzáří daný zdroj na jeden watt vstupní elektrické energie.

Teoretické maximum se stoprocentní světelnou účinností je 683 lm/W, tj. veškerá elektrická energie příkonu světelné jednotky je proměněna ve světlo. Čím větší je tedy světelná účinnost, tím více světla získáme z jednoho wattu dodané elektrické energie.

U hlubších mořských nádrží je zpravidla jediným vhodným světelným zdrojem HQI lampa.

Autor: Roman Rak

Základní přehled různých zdrojů světla podle jejich světelné účinnosti je uveden v následující tabulce, včetně nového, perspektivního zdroje LED (Light Emitting Diod, což je známá světelná dioda uzpůsobená k intenzivnímu svícení), jež v několika mála letech může způsobit revoluci v osvětlovací technice:

Tab. 1 (*) – bezrozměrná veličina, počítaná jako procentuální podíl světelné účinnosti daného světelného typu k hodnotě teoretického maxima 100% světelné účinnosti 683 lm/W; pro výpočet jsou brány horní hranice světelné účinnosti daného typu světelného zdroje ve druhém sloupci tabulky.
Poznámka k tabulce: Na světelné zdroje různých typů ve výše uvedené tabulce se díváme z pohledu světelné účinnosti a následně energetických ztrát (energie, jež není přeměněna ve světelnou energii). Při volbě vhodnosti daného typu zdroje pro akvaristické účely je nutno dále brát ohled na vhodnost světelného spektra a další parametry.
Výrobci světelných zdrojů nabízejí zářivky T8 i T5 a HQI lampy v různých provedeních vyzařovaného spektra, jež je vhodné pro využití v akvaristice. Složení spektra je proto klíčovým momentem pro výběr světelného zdroje z pohledu růstu rostlin, podání barevnosti či celkového světelného vjemu nádrže. Jestliže hovoříme o problematice ohřevu vody v nádrži ztrátovým teplem světelného zdroje, nejsou však spektrální složení a další podobné parametry nikterak rozhodující.

Autor: Roman Rak

Teoreticky bychom pro akvária, kde potřebujeme velkou světelnou intenzitu, měli vybírat světelné zdroje s co největší světelnou účinností a s co nejvyšší relativní světelnou účinností (tyto zdroje jsou zároveň i ekonomicky nejhospodárnější).

Otázkou je, zda opravdu potřebujeme nádrže tak intenzivně osvětlovat, zda je technicky (včetně bezpečnosti!) i finančně vhodné provozovat právě vybraný typ světelného zdroje. A v neposlední řadě je zde právě ona palčivá otázka, do jaké míry vybraný světelný zdroj a jeho zabudování do celkového technicko-architektonického konceptu nádrže mají vliv na teplotní podmínky v nádrži. Ať už z dlouhodobého pohledu průměrné roční teploty, nebo z pohledu několika mála dní, týdnů či měsíců, kdy letní vedra drasticky mění okolní podmínky a mají přímý, krátkodobý dopad na teplotní poměry v nádrži. V tomto období může vzrůst teplota v nádrži i na 34 a více stupňů.

Na světelný zdroj obecně (tedy i pro akvária) musíme proto nahlížet i jako na zdroj tepelný.

Ztrátového tepla ze světelných zdrojů můžeme záměrně využít k ohřevu vody. Příkladem může být rostlinná nádrž s terčovci, kde je současně požadovaná vysoká intenzita světla i teplota. Ne všechen ohřev vody smí být z osvětlení, ale je nutné jej kombinovat s topnými tělesy. Problémy nastávají v letním období, kdy teplota vzduchu stoupá a následně s ním i teplota vody v nádrži. Tepelný zdroj (světlo) nelze vypnout kvůli světlu pro rostliny, zatímco topná tělesa ano.

Autor: Roman Rak

Pokud je horní kryt nádrže uzavřený a nemá dostatečně výkonnou ventilaci, která by teplo odváděla pryč, teplem světelného zdroje se ohřívá horní vrstva vody v nádrži. Ta díky cirkulaci (většina nádrží má u hladiny výtok z vnitřního nebo vnějšího filtru) postupně rovnoměrně ohřívá celý vodní objem.

Ohřev vody v nádrži ztrátovým teplem ze světelného zdroje má pozitivní i negativní dopad. Pokud teplota v místnosti s akváriem je nižší než požadovaná teplota vody, můžeme teplo světelného zdroje použít pro běžný ohřev vody v nádrži. Takovýto ohřev je svým způsobem přirozený, protože v noci dochází k poklesu teploty o několik stupňů. Tepelný rozdíl mezi dnem i nocí může být v přírodě řádově i několik stupňů.

Tato skutečnost ale nemusí platit u velkých nádrží (v řádu stovek litrů vody), protože vodní masa má obrovskou tepelnou inercii (setrvačnost), takže nemusí tak rychle vychladnout jako malá nádrž, takže voda si po určitém čase drží stejnou teplotu ve dne i v noci.

Je-li ovšem pokojová teplota na úrovni požadované teploty vody (což například v panelových bytech obvykle bývá), nedostatečně řešený odvod tepla od světelného zdroje může zvyšovat teplotu v akváriu nad požadovanou hranici. To je případ právě teplých jarních či letních měsíců.
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Úterý 8.6.2010
BeowulfX

Super článek jsem zase o dost chytřejší, i v tuto chvíli pro mně velmi přínosný, jelikož momentálně konstruují jednui rampu s T5.


Úterý 6.11.2007
filfox

Dobrý den vaše články jsou opravdu na perfektní úrovni sám nemám tolik času abych si jednotlivé informace takto sesumíroval a tak vám za ucelený přehled děkuji. Zároveň bych vás chtěl požádat o radu a tak jestli je to možné odepište mi na filipliska@seznam.cz


Středa 20.6.2007
Pavel

Sidonius: díky za upřesnění.


Pátek 15.6.2007
Sidonius

Velmi zajímavý článek. Také se těším na pokračování. :-)

S tímto výrokem mám ale poněkud problém:
"...Zejména v poslední době se na trhu dokonce objevují T5 zářivky s regulovatelným výkonem, což u klasických zářivek T8 je nemyslitelné..."

Domnívám se, že proces stmívání (regulace výkonu) je dán speciálním "stmívatelným" předřadníkem, nikoli konstrukcí nějaké speciální zářivky. Souhlasit nemohu ani s tím, že tento proces je možný jen v případě T5 zářivek.
Philips nabízí stmívatelné předřadníky (obchodní název HF-REGULATOR) nejen pro T5 zářivky, ale i T8. A to v provedení 1x18W, 2x18W, 3x18W, 4x18W, 1x36W, 2x36W, 1x58W a 2x58W. Ceny se pohybují podle typu řádově mezi 40-70 EURO.


Pátek 15.6.2007
Bertak

Jo ještě chvilku počkám a pak to za ty LEDky vyměním. Určitě to bude velký pokrok jak teplotní tak na prostor. Nejvíc mi topěji tlumivky a to je mám taky v krytu.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.