Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Výběr partnera u živorodky duhové

Autor článku: Blanka Slabochová · 11.6.2013 · Sledovanost: 23632x · Vytisknuto: 1686x
Hodnocení: 5.75/6 (8x) · Odměněn: není

Živorodka duhová (Poecilia reticulata), též zvaná paví očko, je snad nejznámější živorodou rybou. Pochází z Jižní Ameriky, prvně byla popsána v roce 1859 a do Evropy byla importována roku 1909. Od té doby se stala jednou z nejoblíbenějších a nejčastěji chovaných akvarijních ryb, nejen pro svou jednoduchost, ale hlavně pro svou barevnou i tvarovou rozmanitost (Krása 1912). Té bylo dosaženo šlechtěním sekundárních pohlavních znaků, které v přírodě mohou daného jedince omezovat v pohybu, nebo v případě výrazných barevných variací přitahovat pozornost predátorů, ovšem podle Darwinovy teorie pohlavního výběru činí právě tyto výrazné znaky samečky více atraktivními (Houde 1997).

Ačkoli u šlechtěných forem těchto živorodek je pro samičky nejvíce přitažlivým samec s nejdelší nebo nejvíce vykrojenou ocasní ploutví, v přírodě je proces výběru sexuálního partnera o mnoho složitější (Bischoff et al. 2002). V přírodě nezáleží pouze na délce a tvaru ocasu a celkovém zbarvení, ale i na řadě dalších faktorů, od barvy podkladu až po chování samců a zkušenost samic.

Samec přírodní formy.

Autor: Roman Slaboch


Zaměřme se nejprve na barevné pigmenty jako takové. Dlouho se předpokládalo, že při výběru samce je nejdůležitější červený, případně oranžový pigment. Pozorováním dvou geneticky nepříbuzných linií živorodek duhových bylo zjištěno, že samice preferují červené zbarvení stejně jako zbarvení duhové. Ostatní barevné pigmenty měly vliv na samice pouze tehdy, byl-li poměr duhového a červeného pigmentu konstantní. Ukázalo se také, že samice upřednostňují pestře zbarvené samce z jiné genetické linie před barevně nevýraznými samci z linie vlastní (Kodrick-Brown 2002).

Dalším pro samice zajímavým znakem je oranžová skvrna na hřbetní nebo na ocasní části těla. Pokusem s dvěma populacemi, kdy jedna byla uměle přikrmována karotenoidy, zatímco druhé byly odepírány, bylo zjištěno, že samice preferují samce, kterým byly karotenoidy podávány, a mají tedy oranžovou skvrnu jasnější, než druhá polovina samců. Jasnost skvrny také poukazuje na zdraví jedinců. Oslabením některými parazity, například Gyrodactylus, mohou jedinci ztratit část pigmentace, a jejich skvrna je pak bledší než u zdravých samců (Houde 1997).

Později bylo zjištěno, že oranžová skvrna není tvořena pouze karotenoidy, ale i pigmentem zvaným drosopterin, který způsobuje červené zbarvení octomilek obecných (Drosophyla melanogaster). Ačkoli poměr pigmentů se zdá být stále stejný, u každé populace je jiný. Obsah karotenoidů je ovlivněn hlavně prostředím, zatímco obsah drosopterinu je řízen geneticky. Křížením dvou geneticky nepříbuzných linií, tedy jedinců s různou produkcí drosopterinu, po ustálení obsahu karotenoidu, bylo zjištěno, že samice preferují takové samce, jejichž skvrna obsahuje průměrnou hladinu drosopterinu. Tím bylo dokázáno, že samice nepreferují jedince s co největší skvrnou, ale že její atraktivita je ovlivněna hlavně poměrem mezi těmito dvěma pigmenty (Deere et al. 2011).

Červený triangl, samec.

Autor: Roman Slaboch


Pigmentovou preferenci můžeme také zkoumat v souvislosti s okolním prostředím. Asi nejznámější pokus na toto téma provedl v 80. letech 20. století John A. Endler. Dva samce, pečlivě vybrané na základě počtu červených a duhových (modrých, zelených či stříbrných) skvrn, a mladou samici postupně umístil do tří nádrží s různě barevným pozadím. Na černobílém pozadí, jak se předpokládalo, samice jasně preferovala samce s větším počtem červených skvrn. Bylo-li pozadí zbarveno černo-bílo-modře, samice také preferovala samce s větším počtem červených skvrn. Pokud bylo ale pozadí zbarveno černo-bílo-červeně, samice dávala přednost samci s modrými nebo duhovými skvrnami. Z toho jasně vyplývá, že větší úspěch měli samci kontrastní s pozadím (Houde 1997). V přirozeném prostředí záleží hlavně na barvě vody a podkladu.
Všeobecně platí, že počet i intenzita barvy skvrn, stejně jako tvar těla i ploutví je na každé lokalitě jiná, právě díky jiným světelným i predačním podmínkám a výběr samic je tak ovlivněn místem, kde žijí. Samice jsou proto více přitahovány samci z vlastní populační linie než z linie cizí. Snad jediné, co mají všechny samice společné, je že upřednostňují červené a černé skvrny a jasný barevný kontrast (Endler et al. 1995).

Také samice, žijící z hlediska predátorů v rozdílných prostředích, mají různé požadavky na partnera. V prostředí, kde žije mnoho predátorů, a je tedy velká šance být uloven, nejeví samice zájem o jasně zbarvené či aktivní jedince, naopak, vyhledávají barevně nevýrazné a málo se pohybující samce. Na druhou stranu v prostředí, kde žije predátorů málo, a ryby se tak nemusí bát, se samice chovají podle výše popsaných zásad, tedy vybírají si barevně kontrastní, aktivní jedince (Houde 1997). Vzhled ale není vždy úplně to hlavní. Některé samice jsou ochotné dát přednost méně výraznému samci, pokud se jim zdá být dostatečně odvážný, například v okamžiku, kdy se mu podaří opakovaně unikat před predátorem bez toho, aby byl sežrán (Godin et al. 1996).

Při výběru budoucího sexuálního partnera samice také dávají na své zkušenosti. Opakovaně si k páření vybírají fenotypově podobné samce, bylo dokonce prokázáno, že samice stejného stáří mají velmi podobné preference. Mladé samičky též při výběru napodobují samice starší, zatímco ty nejsou volbou mladších nijak výrazně ovlivňovány (Dugatkin et al. 1992). Bylo zpozorováno zajímavé chování samic, které po vrhnutí mláďat byly ve špatné fyzické kondici. Ty pak nejen že páření nevyhledávají, naopak se před samci schovávají do vegetace nebo do hlubších vod. Po určité době jsou opět ochotné kopulovat, ovšem jejich preference jsou jiné, neboli nikdy si už nevyberou k páření samce fenotypově podobného tomu, který jí způsobil problematický vrh (Houde 1997).

Během uplynulého století proběhla, a do dnešní doby stále probíhá, spousta pokusů, snažících se vysvětlit, jak a čím jsou samice živorodek duhových ovlivňovány při výběru sexuálního partnera. Některé principy již byly odhaleny a moderní metody je mohou potvrdit nebo vyvrátit. Jisté je, že pro samice není důležité zbarvení samo o sobě, ale záleží na velkém množství jiných, vnějších i vnitřních faktorů, na chování, odvaze, i na zkušenostech s předešlými samci.

Seznam literatury:
BISCHOFF R. J., GOULD J. L., RUBENSTEIN D. I. (2002). Tail size and female choice in the guppy (Poecilia reticulata), Behavioral ecology and sociobiology 17, 253-255
DEERE K. A., GRETHER G. F., SUN A., SINSHEIMER J. S. (2011). Female mate preferences explains countergradient variation in sexual coloration in guppies (Poecilia reticulata), The Royal Society B: Biological Sciences
DUGATKIN L. A., GODIN J. G. (1992). Female mate copying in the guppy (Poecilia reticulata): age-dependent effects, Behavioral Ecology 4, 289-292
ENDLER J. A., HOUDE A. E. (1995). Geographic variation in female preferences for male traits in Poecilia reticulata, Evolution 49, 456-468
GODIN J. G., DOUGATKIN L. A. (1996). Female mating preference for bold males in the guppy, (Poecilia reticulata), Proceedings of the National Academy of Sciences 93, 10262-10267
HOUDE, A. E. (1997). Sex, Color, and Mate Choice I Guppies, Princeton Paperback
KODRICK-BROWN A. (2002). Female preference and sexual selection for male coloration in the guppy (Poecilia reticulata), Behavioral ecology and sociobiology 17, 199-205
KRÁSA, TH. (1912). Acanthophacelus guppyi, Akvaristický obzor, 7/1912, 116-117

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Úterý 3.9.2013
Bery-Kamerunec

Díky za užitečné informace.


Sobota 15.6.2013
zlutecepice

Dik za članek ktery nám amaterum pomaha v pěstování rybek troch odborněji než doposud


 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2018 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.091417s 0.027685s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.