Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Tři úvahy o čínském rájovci

Autor článku: Roman Slaboch · 13.1.2012 · Sledovanost: 15505x · Vytisknuto: 1450x
Hodnocení: 6/6 (11x) · Odměněn: není

Předmluva


Přinášíme překlad prvého článku o rájovci od pěstitele Paula Carbonnièra, uveřejněný v srpnu 1869 v časopisu pařížské Aklimatizační společnosti (Bulletin de la Société ďAcclimatation). Později následovaly dvě další zprávy, jež Carbonnièr sloučil později v jednu práci. Je to jistě klasická akvaristická práce a zaslouží, aby byla i po více než 140 letech předložena akvaristům k poznání, na jakém stupni byla tehdejší akvaristika a s jakými problémy se chovatel musel vyrovnávat.

Článek předkládáme v nezkráceném dobovém překladu z roku 1927 tak, jak byl uveřejněn v Akvaristických listech.
(digitalizace a následná úprava R. Slaboch)

PAUL CARBONNIÈR (Paris – Champigny)

Tři úvahy o čínském rájovci

I. - 1869


8. července (1869) přijel do Paříže neúnavný náš člen, francouzský konsul z Ning Po, pan Simon a přivezl s sebou z těchto vzdálených končin řadu rybek, z většiny ještě neznámých našim přírodopiscům.

Není to poprvé, co pan Simon podal svědectví svého zanícení vědeckého a náklonnosti pro naši Aklimatisační společnost a zaslouží si po právu titul čestného člena, jímž byl obdařen.

Každý snadno pochopí, oč větší jsou obtíže při dovozu ryb, oproti dovozu rostlin nebo zvířat pozemních. Stačí připomenouti opatření a námahy, jež byly vynaloženy takřka neplodně v poslední době na dovoz guramů z ostrova Réunionu do Francie.

Jest nutno připomenouti, že p. Simon nalezl při své obtížné úloze obětavou a vydatnou pomoc v osobě důstojníka lodi Impératrice p. Gérauda. Oběma jsme povinnováni díky za tuto novinku, jíž byla obohacena ichthyologie, neboť jsem ze zkušenosti plně přesvědčen, že aklimatisace těchto rybek se podaří.

P. Simon dobře obeznámen s mými praktickými zkušenostmi pěstitele a pozorovatele, rozhodl se, věnovati mi 9. VII. několik z dovezených rybek.

Ze 100 kusů, jež si při odjezdu vzal, zůstalo mu 22 kusů. P. Simon krmil rybky, chované ve skleněné nádobě 1 1/2 l cestou po moři sekanými nudlemi, čímž voda zbělela, zhoustla a nabyla mléčného vzhledu.

Ježto by podobná výživa stačila zabíti i naši nejvzdornější rybku ve 1/4 hodině, troufal bych si prorokovati znamenitou životnost naší rybky a možnost udržeti ji při zdaru za vhodných podmínek.

Mám 17 kusů, dlouhých 7—8 cm, patřících vesměs k rodu Macropodus. Jest to druh dosud nevídaný. Hřbetní a řitní ploutve jsou velmi dlouhé a velmi pestře zdobené. Na šupinách, majících všechny barvy duhy, jsou kolmé pruhy žluté, červené a modré, jdoucí od hlavy až po ocas. Připojte k tomu graciesní měkké tvary a vidličnatou ocasní ploutev dlouhou a roztažitelnou, jako ocas paví a nepozastavíte se nad názvem rájovec (Poisson de Paradis), jež jsem mu dal, neboť jest mezi rybami to, co mezi ptáky rajka.

V mém majetku jest 12 samců a 5 samic, které jsou menší a mnohem méně pestré.
Dvě další rybky patří k téže skupině, ale jinému druhu; říká se jim bojovnice. Jejich tvar připomíná naši koljušku. V klidu jednoduše šedohnědé, jsou-li podrážděny nebo pozlobeny, rozepnou ploutve a okamžitě zazáří barvami. Oko je ohnivě modrozelené, paprsky ploutví purpurové spolu s modrými a zelenými tony a každá šupina dostává zářící perličku; doopravdy vzhled rybky je prostě nepopsatelný a nutno ji viděti, chce-li si kdo učiniti představu.

První vyobrazení rájovce (zde pod názvem Macropodus venustus, společně s nebehledkou a macarátem) v české akvaristické literatuře – Kafkově Akvariu z roku 1885.


Mám konečně ještě další párek ryb z této končiny, zcela podobný naší mřence a neskýtající jinakých zvláštností (Cobitis eirrbifurcata). Pak zlatého kapříka se zdvojenou ocasní ploutví, anomalií, dosti častou i u nás, již jsem často nalezl a již jsem nedávno věnoval ve 3 kusech do Jardin ď Acclimatation.

17 prvých rybek pochází z rýžových polí Kantonu. Když jsem je 10. VII. dostal, měly většinou ploutve ohlodané, potrhané, tělo pokryto bylo puchýřky, se špinavou, tukovitou tekutinou, od nichž by byly rybky jistě zašly a bylo je potřebí co nejdříve odstraniti. Nebyla to snadná práce. Přece jsem si však pomohl; vizme jak.

Nasázel jsem do 70 litrového akvaria trsy vodních rostlin, hlavně ostřic s drsnými tuhými listy a jiných dlouholistých, a tam jsem pustil rybky, dav jim za potravu nítěnky. Aby si tuto potravu ve dně akvaria nalovily, musily rybky proplouvati rostlinami a toto prodírání je ve 3—4 dnech zbavilo všech povlaků, hyzdících jich tělo, takže jsem s potěšením viděl, jak jim přibývá na barvách a jak se jejich ploutve spravují a narůstají.

V 10 dnech rybky vůčihledě narostly; zvláště samice měly plná bříška, což jsem přisuzoval dostatku potravy, avšak ve skutečnosti byla to předzvěst tření. 11. dne z rána zpozoroval jsem překvapen úplnou změnu v chování a vzhledu rybek. Samci měli okraje ploutví žluté s modravým nádechem a vlákna, v nichž se prodlužují břišní ploutve, šafránově žlutá. Ocasní ploutev rozpínali jako páv nebo krocan a snažili se živostí, trhavými pohyby a ukazováním na podiv svých skvělých barev upoutati pozornost samic, které k tomu nebyly nikterak nevšímavé: plovaly pozvolna proti samcům a zdálo se, že jest jim příjemno býti v jejich blízkosti.

Zpozorovav, že se samci dostávají pro samice do bojovné nálady a soudě, že by mohlo dojiti k vytření, vylovil jsem nejsilnějšího z nich a přelovil se samicí do zvláštního 40 litrového akvaria, jež mělo jen jednu stěnu skleněnou, ostatní tři břidlicové.

Nevěda, jak probíhá tření a oplození, snažil jsem se poskytnouti jim v novém domově všechny podmínky ke zdaru: dal jsem na dno jemný písek, trsy vodních rostlin a k jedné straně nakloněnou břidlicovou tabulku jako případný úkryt.
To se stalo 21. července ráno. Teplota vody byla 22 °C.

Když si byl samec v 10 minutách prohlédl nové bydliště, usadil se u skla těsně při hladině a lapaje a opět vypouštěje bublinky vzduchu, utvořil tam plovoucí pěnovou stříšku, zprvu 5 cm v průměru, potom obsahu 10 cm2, jež se udržovala nad vodou, aniž se ztrácela; je to podmíněno nejspíše hlenem, vylučovaným ústy samce, který utvoří kol bublin pevnou schránku.

Když se brzo na to přiblížila samice, viděl jsem, jak samec, roztáhnuv ploutve, prohnul se obloukovitě do půlkruhu a jak samice, kolmo hlavou u hladiny, oscilujíc tělem, postavila spodní část těla do půlkruhu samcem utvořeného; ten rozepínaje a stahuje své dlouhé ploutve, přitáhl ji k sobě a alespoň půl minuty snažil se ji převrátiti. Nebylo krásnější podívané nad sledování pohybů obou zvířat, zářících barvami a padajících 15—20 cm od hladiny a zase znova se zvedajících a opakujících vše každých 10 minut od 11 až do 3 hodin odpoledne.

Rytina z Hessovy knihy Süsswasseraquarium z roku 1889. Rájovec je zde uveden pod názvem Polyacanthus viridis.


V jednotlivých mezidobích neustával samec pracovati na své pěnovité stříšce, jež dosáhnuvši již 1 dcm[sup)2, měla uprostřed výšku alespoň 1 cm.

Až do 3 hodin odpoledne dálo se jen zdánlivé tření. Ani samicí jikry ani pohlavní produkty samčí nebyly asi schopny vypuštění. Ale od 3 hodin probíhalo tření doopravdy. Samec, uchopiv prudce samici, úplně ji obrátil a tiskna ji těsně k sobě, přinutil ji k vypuštění prvních jiker. Vycházející jikry byly tak těsně ve styku s jeho pohlavním ústrojím a jistě i oplozovány.

Tření vlastní začíná uprostřed vody, spáření u hladiny a končí se. Když rybky se dostanou až na dno. Tam se oddělí a jikry se rozptýlí sem a tam.

Hned od prvního vypuštění jiker jsem pozoroval, jak je samec hledá a polyká; snaže se alespoň některé z nich před ním zachrániti. Sebral jsem jich pipetou 100-150 a uložil do mělké mísy; vida však, že tření stále pokračuje, nechal jsem je již v akvariu, abych poznal, co se s nimi bude díti. A tu k svému velikému překvapení jsem poznal, že samec, místo aby je požíral, sbírá je do své tlamky a odnáší pod pěnovou stříšku; až do 7 hodin večer se stále totéž opakovalo: páření, vypouštění jiker a sbírání jich samcem.

Když vše bylo skončeno, samec samici odehnal. Ta, bledá a bez kreseb, ukryla se nehybně v koutě akvaria, kdežto samec sám se jal starati o vývoj jiker; obnovoval stříšku, kde se začala v ní tvořiti mezera; přenášel ústy jikry s místa, kde se jich mnoho nahromadilo tam, kde jich bylo málo; strkal hlavou tam, kde se mu pěna zdála příliš hustá, aby ji rozptýlil; doplňoval novými bublinami tam, kde vznikla prázdná místa. Pracoval tak 10 dní bez oddechu a odpočinku, a aniž se sháněl po potravě.

Vajíčka, jež jsem rybkám sebral, uložil jsem do vody 21-22 °C teplé. Když jsem je prohlížel po 24 hod. drobnohledem, byla průhledná a chovala při jednom pólu 2 kuličky obalené jinou větší odlišné barvy.

Při pozorování 48 hod. po snesení, zpozoroval jsem již tlukoucí srdéčko; byla tedy oplozena. Konečně v 60-65 hodině nastalo líhnutí. Jako zvláštnost u této rybky uvádím, že zárodek jeví značné proměny, než doroste v dospělý tvar. Hned po vyklouznutí z jiker má tvar pulce: ocas je dobře utvářen, avšak hlava, trup a váček žloutkový tvoří dohromady kuličku. Mláďata již plovou, oči mají zřetelné, avšak nikoliv ještě ústa. Ta se tvoří a otvírají až 2.-3. dne. Pět dní poté, tj. 8. dne po narození, mizí žloutkový váček a malá rybka je úplně utvářena.

Po dobu těchto přeměn pečuje samec bez ustání o malé rybky se stejnou starostlivostí, jako zprvu o jikry. Plove za těmi, které uniknou z pěnového obalu, uchvacuje je ústy a zanáší zpět do ochranného obalu. Viděl jsem, jak sebral 8-10 kusů najednou, jistě aby si ušetřil práce, a bez jakéhokoliv poškození je odnesl. To trvá potud, pokud počet a častost úprku mláďat nepřekročí meze jeho trpělivosti; pak ustane ve své péči a ponechá mláďata sama sobě.

Přenášení jiker do plovoucí pěny na hladině a způsob jejich vývoje je zcela odlišný od vývoje našich domácích ryb, možná však, že je vlastní i jiným čínským druhům; tak se dá vysvětliti možnost výchovy rybího potěru v masách, fakt, který jsem pokládal za neuvěřitelný, který bývá však označován za způsob, jímž se v Číně zarybňují řeky a jezera, totiž přehražování toku vodního síťovím a mřížovím.

Sedmnácte mých rybek, zredukovaných záhy smrtí jedné samice na 16, z nichž bylo 12 samců a 4 samice, dalo mi šest tření ve třech týdnech; některé, jak se mi zdá, chystají se po týdnu ke tření po třetí. To je plodnost překvapující. V pěti dnech po vytření, oplasklý a vpadlý břich samicím znovu se počíná plniti, takže se zdá, že u tohoto druhu se v příhodné době roční opakuje tření každý týden.

Nyní mne zdržuje starost, jakou potravu dávati potěru; měří 6—8 mm a odmítá všechnu nehybnou potravu. Marně dával jsem jim mouku, práškovaný žloutek vaječný, sekané maso, maso ryb, hovězí játra, vše marně. Potřebují potravu masitou, ale i právě narozené cypridky nebo dafničky jsou čtyřikráte větší.

Tak jsem ztratil na tisíc potěru; zbývající jsou však velmi zdatné. Pak počítám s plodností samic. Konám dále trpělivě pokusy a neztrácím naděje ve zdar chovu.
Rybka může býti toliko luxusním předmětem, ale nad ni není nic pozoruhodnějšího.
Článek pokračuje na další straně »

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Neděle 9.8.2015
nula


Tak se mi po třech letech přece jen podařilo v zimě za tisícovku dva páry Macropodus ocellatus koupit a v pozdním jaru je vysadil do rybníčku v zahradě, kde dobře prosperují a vytřely se, takže mám od nich i mladé.

Jsou to suprové ryby a k chovu je vřele doporučuji. Teď, už není tolik obtížné tento druh sehnat.


Čtvrtek 26.1.2012
filipo

Parádně napsaný článek, u kterého jsem hltal každé slovo. Toto patří mezi mé oblíbené čtivo. Těším se na další článek. Díky.


Neděle 15.1.2012
nula

"Prastaré" záznamy praktických zkušeností patří mezi moje oblíbené čtivo a díky za ně.

Před desítkami let patřili rájovci dlouhoploutví k mým oblíbeným rybám, kteří sice jsou poměrně odolní, ale akvarijní populace jistě ne tolik, jako ty původní z přímých odchytů a delší pobyt v chladu jim nesvědčí.

Jinak, kdo se ještě "nekoukal", tak na YouTube jsou videa o chovu M. ocellatus v jezírku od chovatele z Francie.
Četl jsem - nejspíš v starém AT, jak jeden tento exemplář kdysi dávno za socialismu chovali a s domácími druhy ryb zimovali, tehdy v opavském domě pro zájmovou činnost mládežnických kroužků.
V minulých letech jsem se po tomto druhu u nás pídil, ale neměl jsem štěstí jej získat a vyzkoušet jeho venkovní chov. Snad někdy k tomu dojde.


Sobota 14.1.2012
Bery-Kamerunec

Romane díky moc za ten článek.Je úžasný jak autor dokázal do detailů popsat celou anabázi s rybkami.Já velmi rád čtu ze staré literatury.A toto patří mezi poklady.Už se moc těším na další.


Pátek 13.1.2012
Jozifek

Romane já samozřejmě vím, že je ten čínský rájovec u nás odchováván, ba dokonce celoročně chován venku. Znám jeden zdroj od Brna, ale že by dotyčný chovatel měl stovku ryb na prodej, to by asi byl problém. Pokud znáš další, dej vědět...ta ryba na trhu fakt chybí...Nemusíš být hned tak pedagogický...:-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2017 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.270797s 0.028431s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.