A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Važme si akvaristek, začátečníků a laiků

Autor článku: Petr Novák · 22.8.2010 · Sledovanost: 33015x · Vytisknuto: 5489x
Hodnocení: 5.85/6 (29x) · Odměněn: není

Knihy, časopisy internet


Specifickou záležitostí je internet. V dřívější době byl u zapálených koníčkářů problém vůbec se dostat na seznam předplatitelů některých časopisů. Totiž za socialismu byla situace taková, že vydavatelství časopisů měla omezený příděl papíru na tištění časopisu, a u těch nejvíce žádaných dotyčný čekal v pořadí, až někdo předplatné zruší. S rozvojem internetu je současná situace taková, že vydávání klasicky tištěných časopisů je poněkud rizikovou záležitostí.

Vydávání tištěných odborných časopisů a knih představuje zdroj kvalitnějších informací než internet, protože vydavatel si obvykle rozmyslí, zda drahým způsobem poskytne prostor pro nekvalitní nesmazatelné informace. Mám většinu akvaristických časopisů a knih vydaných od šedesátých let minulého století (některé mi kamarádi jaksi nevrátili). Dá se říci, že čím byly časopisy a knihy starší, tím tam jsou na svoji dobu relativně kvalitnější informace z výše uvedených důvodů. Ovšem pořizování časopisů a knih je poměrně drahá záležitost, takže na druhou stranu člověk chápe, že mladík, který si "nutně" potřeboval koupit na půjčku ojeté auto už potom jenom platí servis, pojistky, benzín, a nákup tištěné literatury je pro něj problematický výdej. Samozřejmě potom je tady kategorie notorických principiálních šetřilů, ale ti si časopis nebo knihu nekoupí za jakýchkoliv okolností. Vydavatelé si ale také sami trochu můžou za to, že klesá zájem o časopisy. Vydávat odborný časopis jenom z komerčních důvodů se pozná na obsahu a potom potenciální předplatitel prolistuje číslo na stánku, řekne "To nemusím!" a také svůj názor řekne známým. Podobně je to s knihami.

Když se někdo v internetové diskusi projevuje tak, že evidentně tištěnou literaturu nekupuje, a ptá se jenom ostatních na internetu, mám sto chutí poslat mu odkaz na tištěnou literaturu, kde si to má najít. Jenže právě proto, že pokaždé to nemusí být "zažraný šetřil", ale potenciální dlouhodobý akvarista, kterému opravdu nezbývají peníze, tak si tu poznámku nechám pro sebe.
Autor: Josef Lada

Profesionální akvaristé, kteří se zapojují do diskusí na internetu, by si měli uvědomit, že drtivá většina profesionálních webových stránek, kde je spuštěna diskuse, je současně buďto provozována a financována obchodem, nebo přinejmenším jako reklama nějakého profesionála na jeho produkční zařízení. V principu nic jiného provozovatele těchto webových stránek nezajímá, než aby co nejvíce vydělal. To, že na webu jsou spuštěny odborné články, diskuse a podobné další aktivity navíc je pro majitele ve skutečnosti značná zátěž časová i finanční a příspěvky zkušených akvaristů jsou pouze trpěným nutným zlem, rozhodně ne hlavní aktivitou, jak se mnozí domnívají a podle toho chovají.

Pokud chce každý provozovatel internetových stránek se spuštěnou diskusí udělat ve vlastním zájmu něco pro akvaristiku, mohl by mít stránky například upravené takto:

1) Rozdělit webovou diskusi na dvě části.
a) První část udělat pro laiky a začátečníky, kde by měl odpovídat, a vůbec ji navštěvovat měl pouze ten odborník, který je ochoten poradit. Tedy ne ten, kdo dotaz začátečníka považuje za drzost a zbytečné vydýchávání vzduchu ve virtuálním prostoru, případně kdo si potřebuje řešit svoje komplexy, nebo záměrně radit špatně.
b) Druhou část diskuse nechat pouze na odborná témata pokročilých akvaristů. Tady pustit sice poněkud volnější podmínky, ale stále podle určitých pravidel. Možná někdo namítne, že máme demokracii a každý může říkat, co chce, tak ale ať si to říká na svých webových stránkách.

2) Mít pro laické návštěvníky upravený web tak, aby snadno a jednoduše se jim nabízela sekce "Začínáme s akvaristikou", kde by našli návod, nebo jinak formulovanou drtivou většinu odpovědí, na které se ptají v laické sekci, a průběžně sem doplňovat odpovědi na případné další otázky začátečníků. To by výrazně zrychlilo řešení jejich problémů a nedošlo by k opadnutí zájmu o akvaristiku.

3) Při registraci návštěvníků do diskusní části mít povinnost vyplnit "souhlas s pravidly", kdy například za urážlivé odpovědi by byl na principu "třikrát a dost" zablokován přístup do diskuse. Je sice pěkné, když někdo odpoví na odborný dotaz (aby všem předvedl svoji genialitu), ale pokud po odpovědi ještě tazatele uráží (aby předvedl, jaký je proti němu břídil), tak to není jenom útok na tazatele, ale také na všechny, kteří by se výhledově chtěli zapojit do diskuse i svými dotazy či odpověďmi, odrazuje od akvaristiky potenciální zájemce, nehledě na to, že tím poškozuje i provozovatele webu.
Autor: Josef Lada

Kde může začínající akvarista nalézt informace


Začátky bývají krásné, protože na ně pak s odstupem času rádi vzpomínáme. Ve chvíli rozhodování o pořízení první nádrže, se honí hlavou řada otázek, jak na to. Co je důležité a co není? Kde vzít potřebné informace? Kde sehnat nádrž, ryby, rostliny, techniku, jak to všechno skloubit dohromady, aby to harmonicky fungovalo a akvárium bylo opravdovou radostí? Jak se vyvarovat chyb?

Je dobré, se hned od začátku chtít vyhnout chybám. Akvaristika je o živých organismech a majitel akvária, bere na sebe odpovědnost za všechny ty živé bytosti, organismy, které přinesou radost i starosti. Chybám se nevyhne nikdo, to je přirozené, a odmítat tento fakt je nesmysl. Ale jen moudrý člověk udělá stejnou chybu jen jednou. Je to o zkušenostech, informacích a i o radách těch, kteří umějí, jsou ochotni se podělit o své zkušenosti, které jsou výsledkem mnohaletého poznávání, úspěchů i zklamání. A je to taky o nás samotných. Popřemýšlet o tom, co nám kdo říká a snažit se vlastním úsudkem vyhodnotit realitu. Mockrát se totiž každý dostane do situace, kdy určité informace, poznatky se v naší nádrži budou svou podstatou chovat trochu jinak. Nikdy není vždy všechno stejné. Ani dvě shodně zařízené nádrže, které budou stát vedle sebe, se nebudou časem vůbec podobat.

Krásná nádrž je snem nejenom začínajícího akvaristy.

Autor: Jan Burzanovský

Mnoho akvaristů každému řekne: "Chceš začít? Tak si něco nejprve přečti, promysli si to a přijď". Ale ouha. Co číst, kde to vzít? Ono to ale není zase až tak dne jednoduché jak to teoreticky vypadá na první pohled. Existuje spousta dobrých informací v knihách, časopisech a na Internetu. Ale i taky braku. Špatnou zprávou je, že informací je dnes obrovské množství a přečíst se nedají v rozumném čase, natož pak začátečníkem vyhodnotit, co je dobré a co ne, co potřebuji nyní a co později?

S možností komercializace se rozevírají nůžky mezi "dostupným" a "přiměřeným". Pro úspěšné založení nádrže toho není zapotřebí zase až tak mnoho. Nekupujte hned všechno, co uvidíte!

Akvarističtí "pardálové", kteří s akvaristikou začínali před 20-30ti a i více lety (i když si občas stěžují, jaké to bylo špatné, že nic nebylo) to měli svým způsobem lehčí. Knihy vycházely v menší míře a obvykle jen černobílé nebo maximálně s barevnými přílohami. Ale byly oponovány význačnými kolegy z oboru, velmi často s vědeckým zázemím. Knihy byly opravdu kvalitní a v mnohém jsou dodnes nepřekonané, neboť za nimi byla i léta pokusů a omylů, než autor mohl napsat hodnotné poznatky. Akvaristickými velikány (jak říká dnes Honza Burzanovský "Homo ichthyologus") tehdy byli (a dodnes zůstali) Andódi, Bydžovský, Čihař, Dařbujan, Drahotušský, Dokoupil, Dyk, Eliáš, Frank, Hanel, Hofmann, Kadlec, Kraus, Krček, Lucký, Novák, Petrovický, Polák, Rataj, Sadílek, Sterba, Vítek, Zedka, Zukal a další a další (moc se omlouvám, pokud jsem na někoho zapomněl). Byli to i další akvaristé, kteří sice žádnou knihu nenapsali, ale přispívali do odborných časopisů s informacemi neméně cennými. Těžko vyjmenovat všechny, abychom na někoho nezapomněli.

Při klubové činnosti dochází nejen k výměně informací a chovného materiálu, ale vznikají přátelství na celý život.

Autor: Roman Rak

Co bylo ale podstatné, akvaristé se mnohem intenzivněji osobně stýkali, pořádali různé akce, burzy, výstavy, (mezinárodní) soutěže, přednášky, zájezdy do sousedních zemí apod. Jádrem byla především velmi intenzivní klubová činnost, které se účastnili a vedli ji starší akvarističtí "kozáci" a tak pro začínající akvaristy byla situace možná mnohem jednodušší než dnes.

Je to určitě věc osobního názoru. Všechny výše vzpomínané akce v různých obdobách pochopitelně probíhají i dnes, ale ne s tak velkou členskou základnou a hlavně ne tak intenzivně ve fyzicky osobní komunikaci. A to je myslím nejdůležitější aspekt pro začínajícího akvaristu.

Kde tedy může získat začínající akvarista informace? U jiných akvaristů (v prodejnách, na burzách, v klubech), v knihách, časopisech, na Internetu. Zkusme se na to podívat podrobněji.

Knížka věnovaná pro začátečníky, jež vyšla jako poslední (stav k r. 2010), citlivě napsaná Milošem Kroupou. Na pěkných ilustrativních fotografiích se podílel i Jiří Plíštil.

Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Středa 1.9.2010
Karel_Zahradka

Ono to "tancování potěru ve spirále" s následným hynutím je nejpravděpodobněji vodou, i když to postihne jen malé procento jedinců, ve vodě "vytuněné" pro daný druh seto tolik už nedějě. Někdy je obtížné to vychytat, nemusí jít jen o tvrdost a pH, třeba např.přítomnost manganu dovede pozlobit.


Středa 1.9.2010
REJPAL

Libore, to přeci nejde, aby ten, kdo tady hlásá "morálku" a vrací nás myšlenkově do doby pětiletých plánů (viz "kvartál zdravé výživy akvarijních ryb" :-P) neudržel ty, co místy poukazují na jeho hrubé neznalosti, na uzdě...
Mazat se musí, jinak by tady nemohl plácat dlouhé texty o ničem, které mu zkušení akvaristé mohou omlátit ohlavu. :-)
Copak ty netoužíš mít doma tak "nádherné" akvárium, jako měli v nákupním centru Butovice? Když si představím, kolik milionů takový nesmysl stojí na pořizovacích nákladech a hlavně na obtížné údržbě, investor je mohl raději darovat některé ZOO, kde se o mořskou akvaristiku starají profesionálové-zaměstnanci. Nemuselo by se pracně rozebírat a ty miliony by nevyletěly jen tak do vzduchu (nebo do kanálu)...


Středa 1.9.2010
Raviolka

Ach jo, Libore, ty si nedáš pokoj... na co takový dlouhý příspěvek o ničem?

Ad AMOK. (Přehlídl jsi slovo "jakoby"?) Spravila by to jedna věta, že se domníváš, že jde o vývojovou vadu. Jenže takhle prostě vyjádřit svůj názor... to by byla nuda, že?

Ad XYFA. Pavel odkázal na vyhledávání s termínem "Xiphophorus". Co je na tom špatného? Chápu, ty jsi hned uhodl, že je to Xiphophorus helleri. Možná, že ta xyfa je X. maculatus nebo variatus, ale hlavně, že jsi "odpověděl" a ještě považuješ za důležité nás o tom informovat.

No jaký je mezi vámi rozdíl?
Já tomu říkám exhibicionismus. Například.


Středa 1.9.2010
LiborSprysl

Ono je to težké. Při snaze nechat vynikat jen ty vynikající, tak se i tu publikují vědecky se tvářící bláboly, které praktického akvaristu vedou k tomu, že by dotyčnému poradil. Ovšem protože se to dotýká místních šéfíků, tak nemůže. Viz atlas - Pozoroval jsem někdy u přeloveného potěru i další zajímavý jev. Po dvou dnech po rozplavání někteří jedinci, sbírající potravu u dna občas měli afektované, rychlé plavání v soustředných horizontálních kružnicích (malého poloměru, skoro na místě), jakoby je chytnul amok. Pak se uklidnili. Další den obvykle zahynuli. - píše Roman Rak. No rád bych snažícím se akvaristům poradil, že to není žádný amok, ale vývojová vada potěru - nejspíš nenaplněný měchýř, ale to se nesmí:-)

Včera tu začátečník zapátral po tom, co by mohla být "xyfa", jak mu napsala prodavačka na účtenku. Slovutný šéfkazatel Pavel Mžourek dotyčného poslal do vyhledavače a já mu odpověděl. Protože jsem tu za toho největšího vyvrhela, napsal jsem na toto téma příspěvek...No cose s ním stalo? Byl samozřejmě smazán:-) Je snad něco zlého na mém příspěvku? Vlastně asi jo, dotkl se pomazané hlavy:-)
Tak ono je sice pěkné psát takové moralizující texty, nad nimiž jedno oko nezůstane suché, ale nevím, nevím zda by si je neměli číst i ty potrefené husy.-) Teď jsi přesně předvedl výkon hodný toho pokrytectví, se kterým se mnou zacházíš. Kdybys přečetl dotaz tazatele a trochu u toho přemýšlel, tak bys takovou blbost nenapsal. Hloupá prodavačka napsala na účtenku "xyfa"...no a velechytrý moderátor, najitel webu, estét, a já nevím co ještě si osobuješ v rámci vylepšování diskuze, se zamyslel a poslal chudáka začátečníka do vyhledávače...No jaký je mezi námi rozdíl?


Sobota 28.8.2010
sharon

Yirka: řekla bych, že ze zdejší "elity" si tento článek přečetli všichni pečlivě až do konce. Bohužel já si naopak myslím, že většina těch druhých, které měl tento článek navést správným směrem - začátečníci - nejenže tento článek nedočtou do konce, ale ani na něj nenarazí, když neumí najít na internetu ani základní postup při zakládání akvária, natož aby se obtěžovali zakoupit zárověň s rybičkami i nějakou populárně-odbornou litaraturu.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.