A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Vše pro život

Autor článku: Libor Šprysl · 9.5.2008 · Sledovanost: 10753x · Vytisknuto: 1594x
Hodnocení: 5.12/6 (19x) · Odměněn: není

Zhyne. Fuj, to je morbidní konstatování. Když umře pes, kočka či papoušek, koná se zpravidla rodinná tryzna. Na mnoha zahradách, či jiných oblíbených místech, jsou vyvýšeniny s křížky, jmény, na skromných hrobech se objevují oblíbené hračky či pamlsky. V den výročí i květiny.

Je málokteří z nás něco podobného nezažili. Pominu okázalý hřbitov v hlavním městě, který je ukázkou všeho možného. Vztahu ke zvířeti, snobstvím, snoubícím se často s obrovskou okázalostí, a často i ukázkou obrovského vztahu k estetice. Což dokazuje sbírka i velmi vzácných dřevin z celého světa, umných plastik či hezkých samorostů.

Nedávno jsem se těšil na jaro, až se zase bude jezdit do výkupů s rybkami v kraťasech, bude teplo a ptáci budou zpívat. No jo, ta doba tu je, ale už zase nastaly problémy, se kterými si přece jen moc rady nevím. Období žab táhnoucích k vodě je díky počasí naštěstí již námi. S trochou hrůzy vzpomínám na tu kličkovanou mezi nimi, aby jich člověk, co nejméně dostal pod kola.

Teď ty přeživší už mají vesměs nakladená vejce a nebo ještě hledají, ovšem již v bezpečí chladné vody, svého partnera. Nyní přichází to horší období. Přece jen čím menší živočich se nám dostane pod kola, tím menší strach a ošklivý pocit z toho máme. Avšak co taková srna hledající místo, kde porodí svého kolouška. Chová se na silnici jako zběsilý janek, zvláště pak po ránu, kdy ji světlo reflektorů vytáčí k šílenství. A propos, když jsme u těch janků, zajíci na silnici jsou rovněž hlubokým zážitkem.

Často přemýšlím o tom, proč se tu na stránkách objevují dotazy na téma, jak vyléčit nemocné dánio, čichavce či skaláru. Přece jen by bylo jednodušší, než kupovat drahé léky, rybku šetrně utratit a koupit si novou. Když vidím podobně postiženého šoféra jako jsem já, tak už tomu začínám rozumět.

Mám za sebou dvanáct beden živých ryb a vždycky musím udělat vše proto, abych se nestal vrahem. Sebe, protijedoucího, ryb za sebou a nakonec i toho ušáka prchajícího před vozem. Dneska jsem přibrzdil před přecházejícím ježkem, aby se v klidu dostal od škarpy k té druhé a měl jsem asi stejný pocit jako policista v Americe, kterému se nedávno podařilo zastavit dopravu na čtyřproudové dálnici, aby mohla překonat silnici rodinka kachen. Troubení a hulákání nechápajících řidičů mne nechalo úplně chladným. Uvědomil jsem si, že pro život nám milých zvířat se prostě musí udělat úplně všechno, pokud to přímo neohrozí nás.

A konečně se dostávámek tomu, proč tolik, pro mnohé snad i nadbytečných, slov. Naučil jsem se vnímat své chyby v chovu tak, že než přejdu z jednoho konce rybárny na druhý, nesmím vědět nic. Jen to, kde jsem udělal chybu. A stejně tak, jako u toho jednoho zhynuvšího dánia se musím vyvarovat toho, aby se neopakovalo pohřebiště v pětistovce plné kančíků. A na silnici už jezdím tak, že neřeším snad jen protivné hraboše, před ostaními zvířaty brzdím. Tak pozor na mě i na ostaní živé...

Nalezl(a) jste v článku překlep, chybu nebo jej chcete doplnit? Klikněte zde a pošlete redakci opravu. Děkujeme!

Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Pondělí 9.6.2008
Dominika

Jsem rada, ze jsou lide, kteri maji stejne pocity a cini stejne veci jako ja, ktere hodne lidi okolo nechape. Ja take zachranuju, co jde, mozna i co nejde, ale snaha je. Byla jsem mnohokrat u konce velkych zvirat, je to opravdu hodne bolestne. Ale i kdyz jde o mensi zvire, rekneme ryba, neni ta ztrata bezbolestna, to v zadnem pripade. Tento clanek mi udelal radost, v tom smyslu, ze jsou jeste lide, co mysli podobne a hlavne cini podle sveho presvedceni. Mozna to zni papteticky, ale jak se tak divam okolo sebe, vidim bohuzel prevazne negativa a celkem hluboce se me to dotyka.


Pondělí 26.5.2008
provokater

No to je samozřejmé, že srna má srnče - nějak jsem rozněžnil nad tím malým nadělením. Ovšem po návštěvě v servisu šla něha trochu stranou :-)


Pondělí 26.5.2008
Wolfi

Opatrnost a ohleduplnost za volantem se tak nějak z našich silnic vytrácí. Třebas ve skandinávii je to s ohledem na zvěř poněkud jiné, přeci jen srážka s losem není riziko jen pro losa.
(technická poznámka- koloušek je mládě od laně čili samice od jelena, srna má srnče. :-)


Pondělí 12.5.2008
denila

Děkuji za hezký článek, vím moc dobře, o čem je řeč. Taky jsem takový šílenec. A třeba když plavu v rybníku, tak jsem schopná zachraňovat i berušky. Bohužel, od února mám jeden hrobeček na zahradě.


Sobota 10.5.2008
Bagrak

U nas srazis spis srnu nez zajice, ty jsou v reviru asi jen dva :-) Ale o to je pak skoda veselejsi...


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.