A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Veliké brambory

Autor článku: Libor Šprysl · 25.3.2008 · Sledovanost: 12259x · Vytisknuto: 2025x
Hodnocení: 5.4/6 (21x) · Odměněn: není

Má prý ten sedlák, který rozumu mnoho nepobral a své pole nijak svědomitě neobdělával. Tak nějak mi to připadá i v chovatelské práci, které se dopouštíme ve více či méně vyšperkovaných nádržích.

Sháníme roztodivná dna pro ty nejkrásnější, biotopem našim rybím miláčkům, příbuzné květiny. Plahočíme se s barely od těch vzdálených zaručeně nejbáječnějších studánek, abychom se dostali k té nejsprávnější vývojové vodě. Jsme jako alchymisté hledající kámen mudrců, abychom dosáhli kýženého rozmnožení našich vyvolených rybek. To se týká ale i chovatelů v okrasných akváriích, protože ti zase mají své chovance největší, nejbarevnější a nejkrásnější. Protože dělají to či ono. A to už nehovořím o nádržích, které jsou téměř výtvarnými díly. Voda je jak křišťál, filtrace běží na plné pecky, hnojivo je v tom správném poměru a pak už jen jásáme. A nebo také ne. Vytvořit přírodu není jen tak.

Nedávno jsem byl na návštěvě u kolegy, který se rozhodně nemůže honosit titulem "vlastník rybárny jednadvacátého století". Staré klasické železářství, stojany lehce nahnilé, některá akvária ještě v rámu. V nádržích takový ten správný přírodní binec. Při pohledu do vody je občas třeba hodně zaostřit, aby člověk přes zelené sklo ryby viděl. Asi sedmdesát druhů ryb tam bylo. Ovšem bylo se na co koukat, ryby skvěle vybarvené, evidentně v dobré kondici, všude spousta mladých. Hned jsem si říkal, jestli to přece jen doma trochu nepřeháním, když mne znervozňuje občasný shluk detritu.

Vždycky jsem se usmíval nad holedbáním starých mistrů akvaristiky, kteří dělali ryby "na lžičce". Asi to jde. V této rybárně plavala hejna obříků, které bych já cpal do šestistovky, ve dvoustovce a vůbec nikdo se netvářil nespokojeně. Ani chovanci, ani chovatel. Tak jsem začal zkoumat, jakými zázraky kolega krmí. Předpokládal jsem nějaké vychytávky. Určité nějaký hodně bohatý tajný zdroj živého krmení za domem, či navrtaný sera, tetra nebo případně hikarivod. Nikoli.

Krmná směs tajné vlastní receptury. Rošty na sušení nad kotlem, v mrazáku špenát, všude kolem podezřelé granule a fůra vitamínů všeho druhu. Kafemlejnek a k tomu prý večerní činění. Všechno se smíchá a noční teplo nad kotlem udělá sušené placky. Ovšem viděl jsem, že rybám chutná. Pravda je, že špenátu v mrazáku dělal společnost i cyklop a piliny filé. Alespoň něco normálního.

Před časem jsem měl debatu s kamarádem veterinářem a řešili jsme problémy kolem chovu francouzských buldočků. Byli jsme zrovna v "očekávání" a kamarádi nás strašili, jak je to složité s jejich porody. Veterinář mi pravil, že to máme nechat na přírodě a moc se do toho feně nemotat. Až když bude zle. Máme osm štěňat, porod proběhl skvěle a fena i mrňata jsou v pořádku. Mám dojem, že v akvarisitice to mnohdy bude stejné. Čím víc těm našim fišlím podstrojujeme a vymýšlíme, jak jim vylepšit životní prostředí, tím je výsledek horší. A vedle toho ti bezstarostní vedle nás slaví nevídané chovatelské úspěchy. Inu jako ten sedlák...
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Úterý 8.4.2008
abba

presne z tychto dovodov co najmenej zasahujem do akva a minimalizujem techniku v akva.rastliny sadim nadivoko - bez nejakych zahradkarskych estetickych kriterii.nechavam plavat zopar zvyskov rastlin v akva...nepozivam ziadne hnojiva ci CO2 lebo ryby hnoja tym naj sposobom,a detrit odkalujem max. raz za mesiac, v podstate je to kompromis medzi rastlinami a rybami a vzhladom akva.prirodzeny vyvoj je podla mojich skusenosti najlepsia cesta


Čtvrtek 27.3.2008
Bass

Souhlas s Reevem. Myslím, že všechny typy akvaristů jsou potřeba. Esteticky zaměřená nádrž sice možná občas nemusí dostahovat vysokých odchovných a chovných kvalit, ale zase nadchne spoustu nových lidí pro akvaristiku a tím ji drží v dnešní uspěchané době "nad vodou". Rád vždycky podívám na to, jaké vychytávky je kdo schopen udělat aby si práci s akváriem usnadnil a nepovažuji to za zbytečnou ztrátu času si s tím takto vyhrát. Dokud se tam rybám a rostlinám líbí, ať si s nádrží dělá každý co chce ;-)


Čtvrtek 27.3.2008
wayn

"že to máme nechat na přírodě a moc se do toho feně nemotat" - to platí nejen u psů či rybiček, ale všeobecně i u lidí. Jako čerstvý otec to mám v živé paměti, většina lékařů k porodu přistupuje jako k zákroku místo jako k přirozenému procesu.


Středa 26.3.2008
conan

Svatá pravda-není co dodat


Středa 26.3.2008
quercus

Velmi trefný fejetonek, já občas žasnu nad novodobými PMDD a CO2 jako že jsem přistál na Marzu ale o tom dnešní akvaristika je. Tedy v hodnocení jsem v kategorii akvaristů humusáků. Nepoužívám nic krom vody a občasného vyprání filtrů.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.