A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

O zakutálených jablkách

Autor článku: Libor Šprysl · 20.2.2008 · Sledovanost: 11264x · Vytisknuto: 1878x
Hodnocení: 5.5/6 (14x) · Odměněn: není

Rodinná tradice firmy, pojem, o kterém se začíná opět mluvit. Přece jen ty téměř dvě desítky let již daly vzniknout v různých oborech činností firmám, o nichž hovoříme s úctou. Rodičům dorostl potěr, který si již mnohdy snaží najít svůj vlastní prostor ve společném revíru. A tak není nečasté, že se už i na akvaristických akcích objevují otcové se svými syny - ba někdy i s dcerami. I když to je jen asi velmi vzácná výjimka rodin Sýkorových a Koblasových. To je určitě dobře, protože jen tak se děti naučí vážit si toho, co jejich rodiče vybudovali.

ilustrační foto

Autor: Pavel Mžourek

Je radost pohledět na svižnost mladých, kteří chtějí vyhovět, podají oč člověk požádá. Otcové se mohou věnovat té "odborné" práci - diskuzi se zákazníky. Někdy se třeba mladí ještě spletou, ale cvičené oko dozoru u stánku je mžikem vrátí zpět, aby přinesli to, oč byli žádáni. Mnozí řeší prodej již zcela samostatně. Nejinak je tomu už i v rybárnách, kde mají dorostenci vyhrazeny své řady nádrží, o něž pečují. Jejich produkce se stává součástí produkce i té "dospělé" části. To je určitě také dobře, protože vždycky mi bylo líto, když se lividovaly rybárny, protože majitelé již zestárli natolik, že je už nechtěli provozovat a neměl kdo převzít žezlo.

Na mnoha místech v republice se dá pozorovat, že jablka od mateřského - vlastně otcovského - stromku daleko nepadají. Ovšem ne vždy jsem si jistý, že potomci pochopili to, že se jejich rodiče snažili vedle živnosti budovat i jméno. A jméno v akvaristice, to je značka. Mnozí budoucí "velkoakvaristé" vidí v první řadě kšeft a je jim zcela jedno, co prodávají. Dají do nabídky mramorové skaláry a vůbec neví, jak takové ryby vypadají. Budoucí zákazník se tak dostane do pozice, že mu přijede takový prodejce domů a tam mu vyndá pytlíky s rybami. Pokud přijede s klasickými průhlednými, všimnete si, jaké ryby vám vlastně dovezl. Pokud to budou nějaké hůře průhledné, zjistíte kvalitu ryb až když je budete lít do nádrže.

Před lety jsem se vracel k akvaristice a moc mi při tom pomáhalo pár kolegů, k nimž dodnes hledím s úctou. Proto jsem si celkem v klidu objednal od potomka jednoho z nich ony zmíněné skaláry. Když jsem ryby posléze prohlédl, zjistil jsem, že místo deklarovaných mramorů je polovina pruhovaných "zmetků" s podivnými fleky. Což vykazuje naprosto nečistou linii kříženou s kdečím. Ryby přijely nabalené do "seráckých" pytlíků, takže jsem do nich ani moc neviděl a pokud by někdo chtěl namítnout, že jsem si to měl zkontrolovat, tak má pravdu.

Jestli značkové pytlíky měly dodat glancu rybám, tak to na chvíli zvládly. Jenže to je důvod, proč píšu toto zamyšlení. Upozornil jsem mladého chovatele, že mramorové skaláry jaksi pruhy nemají. Opáčil mi, že si na jeho ryby ještě nikdy nikdo nestěžoval. Tak jsem byl první a mohl si povzdechnout, že jeho táta by takový švidl neudělal. A jaké z toho plyne poučení? Chci varovat všechny, kteří by bezmezně důvěřovali jménu, pokud si budou pořizovat ryby do svých chovů.

I tady na stránkách se čas od času objevují stesky na kvalitu dodávaných ryb, kšeftuje se skutečně se vším. Ale seriozní obchod jak vidno ani "zaručené" jméno nezajistí. A tak nezbude než se opět zase začít vydávat na cesty ke skutečným chovatelům a materiál nakupovat osobně.
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Středa 12.3.2008
Janko

ostáva jedna možnosť, ktorá absolútne eliminuje akékoľvek ťahanice medzi odberateľom a chovateľom, a to osobný odber s platbou cash, a je to. Kopa ľudí si ponosuje aké je to také či onaké, ale je to obchod, ak chceš mať ryby, zaplať, ceta je na tvoje triko a bodka.


Čtvrtek 21.2.2008
JerryN

No, a někdy se taky zaplatí předem a pak nic nepřijde. To se taky stává. Prostě lumpové se najdou mezi odběrateli i mezi dodavateli. I když u těch dodavatelů je to spíš vyjímka.


Středa 20.2.2008
Karel_Zahradka

Pro Mrkvinson:to já vím,nakonec pracoval jsem 10 let na Kladně :-)


Středa 20.2.2008
MRKVINSON

Karel Zahrádka: Z opačného pohledu (občasného) dodavatele ryb exportním firmám musím pro úplnost dodat, že i mezi českými exportéry se najdou černé ovce. Ryby si nechají poslat a nejen, že je nezaplatí, ale ani nevrátí bedny.


Středa 20.2.2008
Karel_Zahradka

Na útěchu autora mohu jen dodat,že stejné trable mi vyprávěl i Jerry Quek ze Singapuru a dodával,že dokonce ani na staré Japonské firmy není to spolehnutí poté,co je převzali synové zakladatelů.A z jineho soudku:velmi modnim na celem svete se stava objednat,prevzit a nezaplatit.To take neni cesky vynalez.Mnoho ceskych exporteru se myslim jiz presvedcilo na vlastni kuzi.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.