A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Z ošklivého káčátka králem - Scleromystax barbatus

Autor článku: Karel Zahrádka · 5.3.2007 · Sledovanost: 30445x · Vytisknuto: 4595x
Hodnocení: 5.75/6 (32x) · Odměněn: není

Objeven byl již v roce 1824 a popsán GAIMARDEM a QUOY jako Callichthys barbatus. Do Evropy se dostal v roce 1932, ale na trůně krále pancéřníků se usadil teprve v posledních dvou či třech letech. Chov malých pancéřových sumečků je módní specializací stejně jako například chov halančíků či afrických cichlid. "Sumečkářům" v posledních letech nahrává velká snaha jihoamerických exportérů objevovat a exportovat stále nové a nové druhy.

Čeští dovozci akvarijních rybek jsou dosti aktivní, takže se k nám do republiky například novinky z exportní firmy Aquarium Lima (http://www.aquarium-lima.com) dostávají už krátce po jejich objevení kdesi v hloubi amazonských pralesů. Takže "corymánie" není už jenom hezkým hobby Japonců a Němců, ale konečně i českých chovatelů. Díky konečně(!) vznikajícím "opravdu dobrým akvaristikám" jako je například Vivarium Mělník (http://www.vivarium.cz) se rozšiřuje možnost průniku těchto skvostů mezi všechny zanícené akvaristy.

Každoročně k nám jsou importovány desítky nových druhů pancéřníčků a situace začíná být stejně nepřehledná jako u L sumců. Vědci nestačí nové druhy popisovat a tak podobně jako u Loricariidů se používá písmeno L, u panceřníčků zase C a číslo jako prozatímní pracovní název druhu. I když množství nových druhů těchto sumečků je velké, mnohé jsou si velmi podobné a jejich zbarvení a tvary jsou tak trochu okoukané.

Všední nevšední Corydoras sterbai


Z velké nabídky dosti podobných sumečků po mnoho let vyčníval z řady jeden druh - svou velikostí i nádherou. Byl to atraktivní a obtížně rozmnožitelný, teprve v roce 1962 popsaný Corydoras sterbai. Je zajímavé, jak se v akvaristice atraktivita druhu vždy snoubí s obtížemi chovu, respektive odchovu. Druhy nevýrazné a "obyčejné" bývá snadné rozmnožovat, s druhy atraktivními míváme svízel.

Corydoras sterbai od šedesátých let minulého století kraloval všem sumečkům rodu Corydoras a dlouho byl snem akvaristů.

Autor: Karel Zahrádka

Nebyli by to ovšem čeští chovatelé, aby i tak vzácnou rybku, jakou byl Corydoras sterbai, "nenasekali" po stovkách či tisících. Takže když tento, stále nádherný, druh trochu zevšedněl, jeho cena klesla tak, že odrostlé mládě Corydoras sterbai lze pořídit od chovatele někdy už i za 100 Kč.

Však se také Corydoras sterbai objevuje v poslední době i v nabídkách jihoasijských farem, a to obvykle za cenu okolo 1 USD za kus. Připočteme-li cenu dopravy, lze ho tedy občas dovézt za nákupní cenu okolo 60 Kč.

Jeden z nejhezčích - barbatus


Scleromystax barbatus pochází z Brazílie, kde byl loven v oblasti mezi Rio de Janeiro a Sao Paulo. Jako původní místo nálezu je uváděno Rio Paraiba so Sul nedaleko Angra dos Reis, jižně od Rio de Janeiro.

Když jsem si v září roku 2002 kupoval prvních 10 kusů drobných kropenatých sumečků na výstavě v Rychnově nad Kněžnou (byla tam o ně skoro bitva, protože kus stál 130 Kč, a tak se ke mně dostalo pouze posledních 10 rybek), byl jsem trochu nesvůj, zda mi z nich vyroste to, co jsem znal z fotografií jako Scleromystax barbatus. Vyrostlo, a je to bomba. Jednoznačně se svou nádhernou kresbou, tvarem těla i velikostí dostává na jedno z prvních míst mezi pancéřníčky.

Samec Scleromystax barbatus

Autor: Karel Zahrádka

Zakoupené rybky mohly být tak tři měsíce staré, prodávané byly jako F1 generace. Při běžném krmení dostupném v Praze (což je pouze Tetramin a nitěnky) nerostly příliš rychle. O to větší bylo moje překvapení, když jsem ve společenské nádrži pozoroval u rybek starých maximálně sedm měsíců nejen náznaky imponování mezi pomalu dospívajícími samečky, ale i snahu o tření. Rybky se občas při odpoledním dovádění stavěly do typické T polohy a samičky sem tam odložily jednu až dvě velké jikry na boční sklo akvária.

Samička Scleromystax barbatus

Autor: Karel Zahrádka

Přestože sumečci byli velmi mladí - jejich velikost byla 5 cm a rozdíly v pohlaví byly naznačené jen lehce, připravil jsem jim nádrž 40x40x40 cm s holým dnem, bez rostlin, jen s výkonným vnitřním filtrem a do té rybky přelovil. Od té doby, tedy od stáří asi sedmi měsíců se skupina deseti rybek (šest samců a čtyři samice) pravidelně jedenkrát až dvakrát týdně hromadně vytírá.
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Středa 18.4.2007
matlala

pěknej článek dost mě to inspirovalo točit tření a podobně


Pátek 9.3.2007
aqualife

Chirurgické špičaté nůžky,trvá to fakt asi 5-10 vteřin,neznáme se,ale já Vás viděl v Rychnově,budem asi stejný ročník-tak "za mlada" se naléval v hospodách rum do takových tlustostěnných panáků,tak v tom je to hned :-)


Pátek 9.3.2007
REJPAL

Děkuji za vysvětlení, ale pořád mi ta technologie není moc jasná, pokud si představuji rozcupované nitěnky na kousky menší než zhruba 1 mm. Copak to jde nastříhat nůžkami? Nejsem si jist, jestli se tímto způsobem lze dopracovat ke srovnatelnému výsledku, jako u popsané "žiletkové" kaše. (?)


Čtvrtek 8.3.2007
aqualife

Je to sice okrajova zalezitost,ale jedna se o metodu mnohem rychlejsi a ucinnejsi nez to "sekani".
Proste a jednoduse do stamprlete jake byvalo drive v hospodach na rum se da hrudka nitenek a spicatymi nuzkami se zpracuje behem asi deseti vterin.Je to rychle,v teze nadobe se proplachnou,nic vic se neuspini a nuzky se oplachnou v nadrzce s poterem.A hlavne je to mnohem rychlejsi nez tzv."sekani" a nemusi se cistit zadny "blok" ziletek.Zdanliva malickost,ale dobra.


Čtvrtek 8.3.2007
REJPAL

Ad: "stříhání nitěnek" pro plůdek ryb ...

Vždy, když se v nějakém článku objeví pojem "stříhání nitěnek", zvl. pak v popisu podrobném, jak zde učinil autor, kroutím hlavou udivením nad tím, jak podobným způsobem (a za jaký čas?) lze, a zda vůbec, takto nitěnky připravit.

Je přece mnohem jednodušší položit hrudku nitěnek na rovný a nepříliš tvrdý podklad (dřevo, plast apod.) a sekavým pohybem žiletkou doslova rozcupovat na kaši (krmíval jsem takto např. plůdek skalár). Kdysi se na sekání nitěnek dokonce prodávaly v obchodech žiletky smontované rovnoběžně (s oddělovací vrstvou) do "bloku", který pak zamezoval možnému úrazu na prstech a podstatně zvyšoval efektivnost sekání.

Ale stříhání nitěnek nůžkami? Ještě nikdy jsem tuto podivnou činnost u žádného akvaristy-chovatele neviděl on-line. Jenom popis (v AT a u některých tam publikujících autorů).

Nešlo by natočit video, jak to stříhání nitěnek vlastně provádíte? ;-)


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.