A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Parachromis managuensis Günther, 1867

kančík managujský

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Rod: Parachromis
Ukaž v katalogu »

Správce: provokater
Zobrazeno: 39255x; Aktualizace: 24.1.2009

Synonyma: Nandopsis managuense; Cichlasoma managuense; Herichthys managuense; Heros managuensis


Další česká a lidová označení: kančík managuajský; kančík managuenský

Výskyt: Střední Amerika, řeky směřující do Atlantického oceánu vymezené Ulua River (v Hondurasu) až po Matina River (v Costa Rice). Pokusy o introdukci nebyly nijak výrazně úspěšné.

Velikost až 70 cm.

Obecný popis

Skupina „leopardích kančíků“ (Parachromis) patří mezi největší cichlidy chované v našich nádržích. V přírodě je to celkem běžná lovná ryba. Americké cestovky pořádají zájezdy na lovy velkých cichlid, podobně jako je tomu u nás, kdy čeští rybáři jezdí do severských států třeba na lososy.

Barevně to nejsou nijak výjimečné ryby. Černé skvrny a síťování se vyskytuje na různém podkladu u všech druhů. V případě managujského kančíka je to nažloutlá barva, u některých forem šedá.

Stavba těla je robustní, mohutné pysky na trojúhelníkové hlavě nenechají nikoho na pochybách, že jedná o rybožravého dravce, jehož úchop kořisti je smrtící. Tvar těla je pro dravce rovněž hydrodynamicky charakteristický. Vizuální příbuznost s africkými jezerními Dimidiochromisy a příbuznými druhy asi není zcela náhodná. Mladé rybky jsou kopií svých rodičů velmi brzy, co do barvy i povahy.

Při dobrých podmínkách se dožívají až 8-10 let. V akváriích samci dorůstají maximálně kolem 50 cm, v přírodě i 70 cm.

Nádrž: Vzhledem k velikosti ryby bychom měli používat nádrže s minimálním objemem v rozsahu mezi 300 -800 litry vody (čím více, tím lépe) pro dospělé jedince.

Nádrž doplňujeme velkými kořeny a kameny, které vytvářejí úkryty.Ty umísťujeme na holé sklo, pokud máme v nádrži písek, kančíci by je podhrabali. Pokud chceme k nim do nádrže dávat další druhy, musíme tento faktor zohlednit ve velikosti nádrže.

Aby charakteristika kančíka managujského nevyzněla tak pesimisticky, pokusím se mu trochu pomoci v získávání příznivců. Je to ryba, která umí navázat kontakt se svým chovatelem. V době kdy nemají mladé se samec nechává řekl bych záměrně hladit jako pes. Naopak v době kdy mladé mají, mi již několikrát prokousl kůži na ruce, protože jsem si třeba nevšiml ještě nerozplavaného potěru v koutě nádrže. V jednom teplém létě jsem je choval spolu s dalšími druhy cichlid ve venkovním rybníčku a musím přiznat, že to bylo pro návštěvy uznávající jen „červené rybičky“ hodně nezvyklé a zajímavé. RNDr.Novák uvádí, že v případě dobré aklimatizace snáší tento kančík i 17 stupňů C teplou vodu. Mohu potvrdit, že i méně. Což je příjemné i z hlediska současné energetické náročnosti akvaristiky.

Náročnost: Spočívá především v samotné velikosti ryby. Říká se, že ryba roste s nádrží. V případě mých chovanců to asi neplatí zcela. Dalším podmiňujícím faktorem bude vhodná strava. Můj samec v metr a půl dlouhém 450 l velkém akváriu dosáhl 40 cm po roce a půl a to jsem ho dostal asi deset centimetrů velkého. Ovšem nutno přiznat, že pravidelné krmení odpadem z odchovny tomu výrazně přispělo. Po přemístění do osmistovky ještě téměř deset centimetrů přidal.

Dalším problémem je chování těchto dominantních krasavců, jež ocení snad jen ctitelé velkých cichlid a to ještě jen v případě, že se jim podaří dát dohromady dokonale harmonický pár ryb. Protože velký samec o třetinu menší samici snadno zraní tak, že jeho milostné útoky nepřežije.

A třetím problémem je množství spotřebované stravy a tomu odpovídají množství výměšků. Takže bez dobré filtrace nelze spolehlivě udržet kvalitu vody.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 30 °C
pH: 6 - 7
dGH: 5 - 30 °N
Voda: sladkovodní

Kančík managujský je silná autoritářská ryba, která vedle sebe snese jen ryby stejně velké a odolné. Od raného mladí se projevuje jako rybožravý predátor, který spolyká vše, co dostane do huby. U mne slouží jako plovoucí kafilérka. A dá se říci, že žerou průběžně stále. Tomu je třeba přizpůsobit i jejich potravní režim. Nelze tvrdit, že se bez přísunu ryb neobejdou. Mražené krmení jim vyhovuje rovněž, ovšem úměrně velikosti chovaných ryb hrubé. Jako velikou laskominu přijímají třeba mušle. Z umělých krmiv nejhůře přijímají prachové, protože ho necítí v hubě. Takže se dá říci, že u nás chované ryby nejsou potravně náročné.

Pokud se rozhodneme pro chov tohoto kančíka, je dobré dodržovat zásadu „deset“, tedy dát co největšímu počtu ryb šanci si mezi sebou vybrat partnera. Nejlépe deset rybek dává naději, že se najde dokonale harmonický pár, který posléze opanuje nádrž a ostatní ryby je ideální odstranit. Osobně nejsem přítelem kombinací takhle velkých ryb v akváriu, ale ze zkušeností kolegů vím, že to možné je. Někdy se podaří vytvořit z jiného druhu rozbíječe konfliktů mezi rybami v páru.

Na vybavení nádrže není kančík managujský nijak výrazně náročný, spíše je dobře mít na paměti sílu ryby, která má tendence si nádrž upravovat podle svého a přemístí kameny či kořeny neuvěřitelných rozměrů a váhy. V nádrži obývá celý vodní prostor.

Konflikty u takto velkých ryb jsou doslova slyšitelné a šupiny opravdu létají po celé nádrži. Pokud se to uklidní „samo“, pak regenace ryb je bezproblémová. Jinak je lepší oslabeného jedince (většinou samici) nechat zregenerovat odděleně. A návrat do nádrže načasovat na večer před zhasínáním.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 30 °C
pH: 6 - 7

Ryby se třou ve vodě, ve které žijí bez problémů, prakticky stále, pokud jim například odebereme potěr nebo po zásadní výměně vody. To je charakteristické pro většinu cichlid. Pár si najde místo, které vyhovuje jemu a zpravidla to není kámen, který jim předložíme k vytření.

Počet jiker je úměrný velikosti ryb. U mých chovanců atakuje hranici dvou tisíc. Proto také slouží potěr v odchovnách jako zdroj živé potravy pro náročnější rybky. Od rozplavání potěr zakrmím artémií a pak už přijímá potravu úměrnou rychlému růstu. Libovolného druhu, mimo rostlinné.

Rodiče potěr hlídají neuvěřitelně tvrdě a proto je dobré chovat pár samostatně. V době kdy vodí potěr je na obrovské ryby v oblaku mladých skutečně úchvatný pohled. Samec reaguje na všechny podněty zvenku. Pokud vidí v mé ruce například síťku, jsem rád, že nádrž má sklo 12 mm a on si nerozbije hlavu.

Protože je tento druh poměrně složitě umístitelný do obchodní sítě, je vhodné počet mladých tomuto upravit.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/...
http://www.biolib.cz/...
http://www.aquahobby.com/...
http://www.malawicichlidhomepage.com/...

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...




 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.