A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Arothron stellatus Bloch & Schneider, 1801

čtverzubec hvězdnatý

Kmen: Chordata
Podkmen: Vertebrata
Třída: Actinopterygii
Řád: Tetraodontiformes
Čeleď: Tetraodontidae
Rod: Arothron
Ukaž v katalogu »

Správce: Crayfish
Zobrazeno: 42213x; Aktualizace: 1.5.2009

Synonyma: Arothron aerostaticus; Arothron alboreticulatus; Chelonodon stellaris; Diodon asper; Kanduka michiei; Takifugu stellatus; Tetraodon aerostatious; Tetraodon calamara; Tetraodon stellatus; Tetrodon aerostaticus; Tetrodon lagocephalus stellatus; Tetrodon punctatus; Tetrodon stellatus

Výskyt: Domovinou je jižní a východní pobřeží Afriky (hojně kolem Keni, Mosambiku až po Jihoafrickou republiku), korálové útesy v blízkosti písečných oblastí. Nalezneme je běžně i v Rudém moři. Vyskytuje se rovněž v okolí Djibouti, dále pak u ostrovů Mauritius, Réunion, Seychely, na jižním a východním pobřeží Japonska.

Mladé rybky nalezneme spíše v oblastech vnitřních korálových lagun, pobřežních zátočinách a při ústí řek. Mláďata je často možné vidět na dně mezi organickými zbytky z pevniny, jako jsou palmové listy nebo jejich kmeny. Mladý potěr, mladé jedince nalezneme i v brakických vodách mangrovníkových pásem podél pobřeží, kde se s oblibou schovávají v kokosových skořápkách.

Dospělci žijí na útesech s jeskyněmi a velkými houbami, obvykle jednotlivě.

Velikost až 120 cm.

Obecný popis

Čtverzubec hvězdnatý žije v hloubce 3-58 m, dorůstá délky kolem 120 cm. Svou velikostí se jedná o jednoho z největších čtverzubců vůbec. V podmínkách umělého chovu dorůstá ale zhruba poloviční velikosti.

V dospělosti je šedavě zbarven, s nepravidelnými, černými skvrnami. Mladé rybky mají černé pruhy a tečky na žlutě-oranžovém podkladě.

Živí se ježovkami, korýši, mlži, mořskými houbami, korály a řasami. Loví zejména v noci, kdy ji taktéž při potápění spatříme v největší aktivitě. Přes den jej obvykle nalezneme ležet na písčitém dně, kde s oblibou odpočívá.

Nemá-li dostatek tvrdé potravy, silně mu přerůstají čtyři výrazné zuby (odsud latinský název čeledi Tetraodontidae, česky čtverzubci). Právě typické zuby, výrazně vypoulené, na sobě nezávisle se pohybující se oči a zvláštní způsob plavání, určitá neohrabanost až komičnost při prvním pohledu, dělá ze všech čtverzubců oblíbenou rybu mnoha pozorovatelů. Nemá-li čtverzubec možnost si obrušovat zuby, je odsouzen časem k záhubě. Zuby si v přirozeném prostředí obrušuje konzumací tvrdých korálů, různých lastur a ulit, včetně šneků. Abychom udrželi obecně čtverzubce v dobré kondici, měli bychom ctít pravidlo, že budou krmeni produkty z prostředí, odkud ve své domovině pocházejí. Jinými slovy mořští čtverzubci by měli konzumovat zase jen mořské živočichy, sladkovodní zase obyvatele typické v těchto vodách. Výjimkou jsou čtverzubci, žijící dlouhodobě v brakických vodách. Ty je možné krmit jak mořskou, tak i sladkovodní potravou. Strava by měla být co nejrozmanitější, raději podávána častěji a v malých dávkách, s jednodenní pauzou, stejně jako u ostatních ryb.

Čtverzubci nemají obecně břišní ploutev, hřbetní ploutev je zakrnělá a posunutá až k ocasní ploutvi, takže pohyb vpřed je vyvoláván především prsními ploutvemi. Břišní ploutev a velká hřbetní ploutev nebyly vyvinuty zřejmě pro to, že by bránily nafukování a rozpínání těla při obraně před útočníky.

V případě nebezpečí se čtverzubec totiž nafukuje (anglicky „puff up“, což dává druhový anglofonní název rybě „Puffer“) až do dvojnásobné velikosti. Na těle ryby je ještě velké množství bodlin, které se při nafukování vodou ještě více zježí. To zabraňuje pozřetí jinými predátory. K jídlu je ryba jedovatá, což je další způsob její ochrany.

Podle různých odhadů se čtverzubec hvězdnatý dožívá 15-20 let.

V angličtině čtverzubce hvězdnatého obvykle najdeme pod názvem Starry toadfish, Starry puffer, Giant puffer.


Jedovatost

Čtverzubci obsahují velmi účinný nervový jed tetrodotoxin (TTX), obsažený v játrech, pohlavních orgánech a kůži, způsobující postupné ochabnutí veškerého svalstva díky blokaci sodíkových přenosových kanálů v lidském těle. Jed nelze zničit tepelným zpracováním.

Příbuzní čtverzubci „fugu“

Nejjedovatější čtverzubci jsou vzdáleně příbuzní čtverzubci hvězdnatému a obvykle se lidově nazývají fugu (převzato z japonštiny). Jedná se o tři rody čtverzubců – Takifugu, Lagocephalus a Sphoeroides, ke kterým jsou ještě přiřazovány ryby ježíkovité (Diodontidae). Fugu je zkráceninou z Takifugu. Jen tento rod obsahuje celkem 25 jedovatých čtverzubců. Jmenný seznam druhů lze najít na [5]. Většina jedovatých čtverzubců je lovena z moře, ale existují i prudce jedovatí sladkovodní čtverzubci. Tetrodotoxin obsahují i některé chobotnice (Hapalochlaena maculosa), někteří mořští šneci a dokonce i sladkovodní mloci.

Oběti otravy se udusí při plném vědomí. Jedinou první i odbornou lékařskou pomocí je podpora dýchání a krevního oběhu pomocí přístrojů, dokud jed z těla zcela nevymizí. Padesát až 80% obětí umírá 4 až 24 hodin po konzumaci pochoutky z fugu. Jestliže oběť přežije 24 hodin, obvykle se zcela uzdraví. Příznaky otravy jsou závratě, motání hlavy, vyčerpání, únava, zvracení, těžké dýchání. Jako první příznaky se objevuje jemné svědění jazyka. Pomalu ztrácíte chuť a cit ve rtech, podobně jako když vám zubař píchne injekci na lokální znecitlivění v místě zákroku (stejně ale necítíte celou jednu tvář). Pokud po prvních příznacích nenásleduje nic dalšího, měli jste štěstí, protože dávka jedu byla slabá. Labužníci fugu uvádějí, že rybu konzumují právě proto, že maso ryby vyvolává zbystření vašich smyslů, specifické mravenčení.

Na jed, který je 1200x účinnější než kyanid draselný, nebyl dosud nalezen žádný protijed. Vysoká jedovatost ale nikterak neodrazuje japonské gurmány, které přitahuje zvláštní chuť masa způsobená stopovým množstvím jedu v pokrmu. Umění přípravy spočívá v oddělení jedovatých orgánů od ostatní části ryby. Fugu připravují jen certifikovaní kuchaři, takže pokrmy ve vybraných restauracích by měly být bezpečné. Přesto ročně zemře jen v Japonsku asi 40 osob na tuto laskominu z důvodu neodborně připravené ryby nebo podcenění množství jedu v orgánech, kde se koncentruje.

Pro získání kuchařského certifikátu kulinární adepti studují 3 roky a jen 30% z nich složí úspěšně zkoušku. Čekatel licence je vyloučen, když si při přípravě nevezme speciální nůž (tzv. fugu hiki) na krájení jemných plátků masa. Tento nůž je ukládán mimo ostatní nože, kterými se ryba připravuje. Ve skutečnosti stačí, aby se kuchař nedbalostí dotkl nožem jedovaté kůže a pak s ním krájel maso, a tak otráví všechny své hosty! Zkouška se skládá z několika částí: z písemného testu teoretických znalostí, z praktické identifikace čtverzubců, přípravě pokrmu a v neposlední řadě v jejich konzumaci. Většina z nich je vyřazena na neznalostech a v praktických disciplínách, jen opravdu málo se jich otráví vlastnoručně připraveným pokrmem.

Dospělá ryba obsahuje množství jedu, schopného usmrtit až 30 osob. Jed se vytváří bakteriemi Pseudomonas v zažívacím traktu ryby. Zajímavostí je, že čtverzubci ani ostatní živočichové, primárně neobsahují jed tetrodoxin. Ten získávají až konzumací jiných živočichů, řas apod., kde je obsažena výše uvedená bakterie. V posledních letech se proto experimentuje s umělým chovem čtverzubců, kteří nejsou pak toxičtí. Labužníci ale uvádějí, že maso ale není už to pravé ořechové.

Vzhledem k toxicitě fugu je její prodej regulován, trh kontrolován. Rybu smějí nakupovat jen certifikované restaurace. V obchodních řetězcích jsou prodávány jen již připravené kousky masa. Jelikož „zakázané ovoce“ nejvíce chutná, většina obětí z konzumace fugu je díky amatérským kuchařům, kteří rybu připravují ilegálně. V minulosti bylo rovněž mnoho mrtvých v řadách bezdomovců, kteří se živili odpadky z restaurací, kam se dostaly právě nezpracované nejtoxičtější části ryby.

Konzumace fugu je v Japonsku známá více jak 2 300 let a i dnes je považována za společenskou událost. Certifikovaní kuchaři požívají velké společenské prestiže a obliby. Cena pokrmu se pohybuje od 50 USD za některá jídla, celý chod od 100-200 dolarů výše. Pro velkou poptávku musí být fugu ve svých lovištích dnes chráněna, aby nedošlo k jejímu vyhubení. Evropská unie zakazuje dovoz fugu na své teritorium. Jedinou osobou, které je v Japonsku zakázáno jíst fugu, je z bezpečnostních důvodů císař.

Nádrž: Nehodí se do reefové nádrže. Objem nádrže je třeba dimenzovat dle stáří a tedy dle velikosti ryby. V umělých podmínkách dorůstá obvykle jen do 60 cm. Nutná výkonná filtrace, účinný proteinový skimmer. Čtverzubci (podobně jako živorodky v sladkovodní akvaristice) mají méně účinný trávicí systém a podstatnou část své stravy vracejí do vody ve formě biologického odpadu, zatěžujícího kvalitu vody.

Základní podmínkou pro chov čtverzubců je korálový písek o zrnitosti 0.5 až 3.0 mm na dně, ve kterém čtverzubci neustálým přehrabáváním a rytím hledají potravu. Doporučuje se nádrž rozčlenit tak, aby čtverzubci měli své úkryty, útočiště.

Nádrž by měla mít co největší plochu dna, výška nádrže stačí do 50 cm. Čtverzubci rádi plavou, takže nádrž by měla být pro větší druhy (jakým čtverzubec hvězdnatý bezpochyby je), alespoň 2 m délky. V takovéto nádrži se čtverzubci cítí již spokojeně.

Topné těleso, stejně jako přívodní kabely, nebo i teploměry musí být chráněny tak, aby čtverzubci k nim neměli přístup, jinak jsou schopni je zničit. Velké nebezpečí se skrývá pro člověka i v porušení izolace elektrické kabeláže touto věčně zvědavou rybou.

Náročnost: Čtverzubci jsou obecně považovány za ryby se specifickými nároky a doporučovány pouze zkušeným a znalým akvaristům. Čtverzubci jsou často velmi agresivní a sobečtí, takže toto bychom měli zohlednit při výběru spolubydlících v nádrži. Neměli by to být malé a pomalé ryby, které se mohou stát obětí čtverzubců, kteří útočí znenadání, pokud jsou hladoví. Dobrá a pravidelná strava je základ pohody v nádrži.

Čtverzubci by neměli být chováni s rybkami menšími jak 3 cm, dále pak se štíhlými rybkami, s podélně protáhlými těly. Chov čtverzubců v nádrži s různými krevetami, langustami, raky, kraby apod. je neslučitelný, neb tito jsou v přirozeném prostředí jejich každodenní stravou. Čtverzubcům naopak v nádrži nevadí hvězdice, „mořské okurky“ a také raci poustevníci.

Je třeba rovněž konstatovat, že čtverzubci jsou pro ostatní spoluobyvatele nádrže nebezpeční v době krmení, jelikož si mohou splést ostatní ryby s krmením a zaútočit na ně. Mimo krmení bývá klid, jakoby ostatní ryby respektovaly velikost a nebezpečnost čtverzubců.

Nemoce:

Čtverzubci jsou poměrně velmi odolné ryby. Ve výjimečných případech trpí krupičkou, jsou-li dlouhodobě drženi týdny až měsíce v prodejních nádržích ve stresu, bez náležitě bohaté stravy. Prevencí je právě vhodné střídání rozmanitého krmení, včetně podávání vitamínů a dokonce česneku.

Jako léčba se osvědčuje snížení salinity mořské vody, kterou čtverzubci snášejí velmi dobře – mnohdy jsou zvyklí žít přechodně v brakické vodě. Nezapomeňme však ale, že pro ostatní mořské ryby snižování obsahu solí je škodlivé. Proto bychom měli léčbu provést v oddělené nádrži.

Léčba snížením salinity je zajímavá, protože u mořských čtverzubců funguje přesně naopak než u sladkovodních rybek. Zde kuchyňskou sůl přidáváme k léčbě a zvýšení imunity, dobré kondice rybky.

Poznámky k chovu

Teplota: 23 - 28 °C
pH: 8.1 - 8.4
dGH: 5 - 15 °N
Voda: mořská

Jedná se o ryby do velké nádrže a do společenství velkých ryb. Je středně až velmi agresivní, obývá všechna patra vodního sloupce nádrže. Čtverzubec hvězdnatý je vhodný spíše pro veřejná akvária než do nádrže nadšeného akvaristy.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Nejsou údaje o odchovu ryby v zajetí. Jedná se o jikernatou ryby.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Internetové odkazy na další zdroje:

Ewald Lieske and Robert F. Myers: Coral reef guide, Red Sea. HarperCollinsPublishers Ltd., London, 2004, ISBN 978-0-00-774173-1
Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8
David Alderton. Akvarijní a jezírkové ryby. Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7
Helmut Debelius. Rudé moře. Průvodce korálovými útesy. Rajzl Publishing, 2003, 323 str., ISBN 80-903171-3-8
Dick Mills. Akvarijní mořské ryby. Nakladatelství Slovart, 2004, 117 str., ISBN 80-7209-570-6

Odkazy:

[1] http://www.peteducation.com/...
[2] http://www.pufferforum.net/...
[3] http://www.thepufferforum.com/...

[4] http://en.wikipedia.org/...
[5] http://en.wikipedia.org/...

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...

http://www.youtube.com/... - čtverzubci obecně

Bonus - čtverzubec fugu od National Geographic:

http://www.youtube.com/...

Vydra lovící čtverzubce:

http://www.youtube.com/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.