Hypancistrus sp. L66

Velikost až 15 cm.

Obecný popis

Hypancistrus sp. L66 je v zahraniční nazýván jako King tiger pleco či Konigstiger harnischwels což v překladu znamený královsky tygrovaný sumec.
Tuto přezdívku si vysloužil myslím zcela právem. Již od roku 1990 kdy byl dovezen a popsán v německém časopise Datz patří díky svému zbarvení mezi nejznámější a nejoblíbenější zástupce rodu.

Tento druh pochází podobně jako mnoho dalších překrásných druhů Hypancistrusů (L46, L333, L400 ) z "ráje akvarijních ryb" z brazilské řeky Rio Xingů. Tato řeka patří k nejteplejším v Brazílii. Teplota vody je cca. 30-32° Celsia uprostřed řeky v peřejích, u břehů dosahuje až 35 stupňů. Vzhledem ke snižování se obsahu kyslíku ve vodě se stoupající teplotou, zdržují se sumci v peřejích, kolem břehů se moc nevyskytují.
Budoucnost populace těchto ryb v domovině je aktuálně poměrně nejistá, přímo v oblasti jejich výskytu (oblast Belo Monte) plánuje brazilská vláda vybudovat obří hydroelektrárnu. Ta by výrazně změnila teplotu a rychlost proudění vody, což může mít pro tamní rybí populace fatální následky.
Základním rozlišovacím znakem oproti dalším běžně chovaným zástupcům rodu je dlouhá vidlicovitě rozeklaná ocasní ploutev a dále protáhlejší tělo. Zbarvení je černošedo-bílé, s různou intenzitou sytosti barev a šířkou pruhů. Sytost zbarvení s věkem o něco klesá a puhování se stává jemnější.
Podobně jako Hypancistrus L333 je i tento druh ve zbarvení poměrně variabilní. Jednak existuje více populací z různých lokalit odchytu a jednak jsou rozdíly i mezi rybami z odchovů jedné populace.

Nejčastěji je díky podobnosti zbarvení zaměňován s druhem Hypancistrus sp. L333, který je ovšem celkově robustnější a má kratší ocasní ploutev.
Když jsem se před pár lety začal po této poohlížet v našich končinách, nikde v nabídkách importérů bohužel nebyla, o odchovech nemluvě. Nechal jsem si tehdy složitě dovézt z Německa. Asi za tři měsíce poté jsem vezl nějaké hypancistrusy tehdá ještě mi neznámému dnes již kamarádovi chovateli Karlu Schoberovi z Krnova. Dali jsme se chvilku do řeči a pozval mě dál na prohlídku pěstírny. K mému úžasu jsem v jeho společné nádrži spatřil krásný velký dospělý pár L66. Dozvěděl jsem se, že tyto ryby již dávno dovezl od importéra (fy. Papík) a že ho ani nenapadlo, že by se daly rozmnožit. Dlužno dodat že informace o těchto rybách opravdu kdysi u nás nebylo možné sehnat. Řekl jsem mu, že je věčná škoda, aby takové krásné a dospělé ryby "zahálely ladem" a ať s nima něco zkusí udělat. Snad za dva měsíce mi volal, že se zadařilo a že se mu vytřely.

Já se svými německými importy velké terno neudělal, byli to všechno samci. K dalším chovným rybám jsem se dostal náhodou. Narazil jsem v inzerátech na nabídku na prodej skupiny Hypancistrus sp. L333. Bylo to nedaleko tak jsem si řekl že se na ně pojedu alespoň podívat. Nakonec se z původních L333 vyklubaly L66. Ryby nebyly v nijak dobrém stavu, asi po půl roce vykrmování jsem se už mohl také zaradovat z výtěru. Dnes se nám oběma již daří tyto ryby opakovaně množit.

Nádrž: Optimální velikost nádrže pro chov skupiny dospělých ryb je vzhledem k jejich velikosti cca. 100 litrů a víc. Pro odchov jsou lepší nádrže menší jednodruhové.Pokud chceme odchovávat s jinými rybami, tak by tyto měly být podobné velikosti, aby nedocházelo při krmení k potyčkám a odhánění menších ryb od potravy. To se pak negativně projeví v jejich rychlosti růstu zejména v případě dlouhodobého nedostatečného krmení.

V nádrži by neměly chybět úkryty s kamení, které jsou pro ryby přírodním biotopem. V blízkosti úkrytů se ryby cítí bezpečně a spokojeně.

Náročnost: Nároky na chov nejsou u těchto ryb nijak specifické oproti ostatním druhům tohoto rodu. Hodí se do většiny společenských akvárií. Nejsou agresivní vůči ostatním rybám, maximálně může občas docházet v dospělosti k pošťuchování mezi samci v rámci druhu.

Poznámky k chovu

Ideální podmínky pro chov jsou:

- teplota vody 26-29° Celsia
- voda lehce kyselá či neutrální, měkká až středně tvrdá
- kvaliní filtrace zajišťující dostatečné nasycení vody kyslíkem
- mírné proudění vody
- minimum dusíkatých látek ve vodě
- dostatečná plocha dna s úkryty
- kvalitní krmení živočišnou potravou

V běžných akvarijních podmínkách jsou to ryby velmi přizpůsobivé takže jim nedělá problém adaptovat se i na jiné parametry vody.

Z krmiv přijímají všechny druhy mražených krmiv (artemii, patentky, černé komáří larvy, rybí maso, plankton) tak i kvalitnější potravu granulovanou pro masožravce (např. Tetra discus, Hikari). Výraznější příjem rostlinné potravy jsem u ryb nepozoroval.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pohlavní rozdíly u těchto ryb jsou podobné jako u ostatních zástupců rodu. Samci mají výraznější odontody a otrněnou ocasní ploutev. Samice jsou plnější v břišních partiích. Moje ryby se začaly rozmnožovat ve velikosti cca. 10 cm. Důležitým předpokladem pro úspěšné rozmnožování je podobně jako u jiných akvarijních ryb kvalitní výživa generačních ryb. Vhodné je pestré krmení živočišnou potravou. Pokud jsou ryby pohlavně dospělé a v dobré kondici, zvětší se samicím lehce břišní dutina, samci obsadí úkryty a začnou vlněním řitních ploutví lákat samice ke tření. Pokud je v akváriu dostatek úkrytů, není problém se skupinovým chovem více samců a samic pohromadě. V mé skupince tří samců a samic se kupodivu poprvé vytřel jeden z velikostně menších samců což bych nečekal. Možná že byl nejagresivnější. K výtěru dochází nejčastěji při změně teploty a kvality vody (po výměně). Přijde mi, že v rybách je stále zakódována sezónnost takže se u mě vytřou třeba třikrát po sobě a pak si dají pauzu. Je to možná způsobeno různou kvalitou vody v závislosti na srážkách či na vyčerpanosti chovných ryb. Pokud se pár "domluví", pustí samec samici do úkrytu. K výtěru dochází nejčastěji hned první den. Někdy se stává že samec drží samici v jeskyňce déle např. dva až tři dny. V těchto případech k výtěru většinou nedochází, asi samice usoudí že podmínky nejsou vhodné. V opačném případě se v jeskyňce objeví hrozen velkých žlutých jiker. Jejich počet se u dospělých samic pohybuje kolem 40 ks. Péči o jikry přebírá tradičně samec. Jikry čistí a vlněním ploutví přivádí k jikrám čerstvou vodu. Oplozenost jiker bývá vysoká. Občas se stane že samec odchová jen malé počty mladých. Toto je dáno problémy při vývoji jiker a následném líhnutí poškozeného potěru. Takovýto potěr samec buď z budky vyhodí a postarají se o něj ostatní obyvatelé akvária nebo jej sežere přímo samec. Po cca. 10 dnech vývoje jiker a následně trávení žloutkového váčku potěr opouští úkryt. Šance na přežití potěru ve společenském akváriu jsou poměrně malé. Doporučuji potěr přemístit do zvláštní nádržky. Jako první potrava potěru slouží např. artémie, drobný plankton, mikry či kvalitní tabletové krmivo. Růst je vcelku slušný, odpovídá běžnému tempu růstu ostatních zástupců rodu.

Další informační zdroje:

http://www.l-welse.com/...