A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Ancistrus sp. L309

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Siluriformes
Čeleď: Loricariidae
Rod: Ancistrus
Ukaž v katalogu »

Správce: claro
Zobrazeno: 34224x

Výskyt: řeka Rio Tapajós, Pará, Brazílie

Obecný popis

Ancistrus sp. L309 je další z řady druhů, které jsou našich končinách velmi málo známé. Z velké části je to dáno tím, že jeho chovatelé v ČR by se dali myslím spočítat na prstech jedné ruky. Vzhledem k jeho vzácnosti a nemožnosti jej někde koupit byla i jeho cena na trhu velmi vysoká (cca. 600 Kč/ks). Toto pak odrazovalo širokou veřejnost od chovu tohoto zajímavého ancistruse. Z mého pohledu je toto velká škoda poněvadž se jedná o jednoho z nejhezčích a nejzajímavějších zástupců rodu. Svoji krásu předvede hlavně v klidném prostředí domovského akvária. Úplně nejhezčí je pokud na něj dopadají sluneční paprsky. V těch vynikne zeleně-kovové zbarvení skvrn. Při přelovení či fotografování mimo pro jemu známé prostředí se z něj, vlivem stresového zbarvení, stane v mžiku "šedá nevýrazná myška", která v prodejnách moc zákazníků nezaujme. To je možná další důvod jeho nerozšířenosti.

V německém časopise DATZ se tento druh objevil poprvé v prvním čísle roku 2002 kde byl popsán nejprve jako L298, ovšem hned v dalším čísle byl "přečíslován" na L309.

Tvarem těla a výskytem se řadí do skupiny Ancistrusů z prudce tekoucích vod jako jsou např. Ancistrus claro či Ancistrus sp. L107. Pro tyto ryby jsou typická větší přísavná ústa. Dalším společným znakem jsou velké jikry podobné jikrám rodu Hypancistrus. Dovolím si zde vyslovit teorii, že velké jikry a následně i větší vylíhlý potěr jsou důsledkem přizpůsobení se podmínkám rychle tekoucích vod. Drobný potěr by asi nebyl schopen se udržet přisátý v prudkém proudu a neměl by šanci na přežití. Proto myslím došlo přírodním výběrem ke konvergentnímu (sbíhavému) vývoji ve znaku velikosti jiker mezi několika výše zmíněnými zástupci rodu Ancistrus a rybami rodu Hypancistrus. Ty taktéž obývají horní svižně tekoucí toky řek a mají taky málo velkých jiker.

Další zajímavostí u těchto ryb je jejich zbarvení. Toto je poměrně variabilní. Vyskytují se dvě formy či barevné varianty výrazné hlavně u mladých ryb - do zelena a do oranžova s různými variacemi a přechody. Dle mých prvních zkušeností s odchovy mi přijde, že výrazné ať zelené nebo oranžové zbarvení je záležitost samců. Moje chovné ryby pocházejí ze dvou zdrojů. Dospělé samice jsem si dovezl z Německa a neshledal jsem mezi nimi výrazné odchylky v odstínu barevných skvrn, jen v jejich velikosti. Samce mám původem od pana Havla. Na nich jsou již vcelku výrazné barevné rozdíly. Jeden má skvrny zelené a druhý je s oranžovým nádechem. Zatím se mi tře ten se zelenýma skvrnami. I v jeho potomstvu se ovšem vyskytují ryby s výrazně oranžovou barvou. Na výtěr oranžového samce zatím čekám, pokud se výtěr podaří bude myslím zajímavé, jaký bude poměr barev v potomstvu.

Nádrž: Vzhledem k velikosti ryb okolo 10 cm bych na chov doporučil nádrže nad 80 litrů. Jedná se o ryby poměrně plaché, které miluji kořeny a kameny. Pokud je jich akváriu dostatek a ryby se cítí bezpečně, je možné je vidět bez problémů i přes den. Rostliny nepoškozují, k jiným rybám jsou mírumilovné. K drobným potyčkám může dojít v případě chovu více samců pohromadě a nedostatku keramických jeskyněk. Kořeny navíc slouží k uspokojení jejich potřeby balastních látek a vlákniny.

Náročnost: Na chov je ryba zcela nenáročná podobně jako ostatní zástupci tohoto rodu. Jediné na co je třeba si dát pozor je pokles obsahu kyslíku ve vodě. Je to dáno jeho adaptací na tekoucí vody takže potřeba kyslíku na chov je mírně zvýšená. U dospělých ryb jsem měl v chovu dva nešťasné úhyny, v obou případech byly způsobeny poruchou filtrační hlavy v přerybněné nádrži. Následně došlo k udušením ryb. Ostatní ancistrusi přežili bez úhony, jen byli pod hladinou a chodili pro kyslík podobně jako ryby rodu Corydoras.

Poznámky k chovu

Voda: sladkovodní

Kvalita vody není dle mých zkušeností i zkušeností dalších chovatelů pro chov nikterak rozhodující faktor. Prospívají ve všech běžných vodách měkkých, středně tvrdých i tvrdých. Co se týče teploty tak optimální je rozmezí od 26 - 27 stupňů Celsia. V domovině se vyskytují ve vodě průzračné, měkké a lehce kyselé.

Na výživu nejsou nikterak nároční, chutná jim prakticky všechno. Každopádně jsou to typičtí škrabači nárostů řas a drobných organismů z pevných povrchů, takže v potravě nesmí chybět dostatek rostlinné složky. Pro bezpečný chov doporučuji dostatečné provzdušnění vody a mírné proudění vody. Ideální je čerpací hlava s přisáváním vzduchu.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pohlavně dospívají ve velikosti kolem 6 cm. Pohlavní rozdíly jsou dobře rozpoznatelné, samci mají na čelní straně hlavy výrazné výrůstky (paroží), samice naproti tomu mají hlavu zcela holou a jsou o něco menší než samci. Pro klid při tření je dobré je chovat buď v páru nebo v chovné skupině samec + 2 samice. Ryby se u mě třou do keramických jeskyněk. Jikry jsou velké. Tření nebývá úplně pravidelné a časté, u mé skupiny docházelo ke tření cca. 1x za dva měsíce. Nejčastěji je stimulem větší výměna vody či změna její teploty. Teplotu vody pro tření uvádějí zahraniční zdroje kolem 29 stupňů Celsia, dle mých zkušeností postačuje i nižší kolem 26-27 stupňů. Vodu používám studniční vodivosti 260-300 mikrosiemens.

Jikry jsou velké. U dospělých samic jich je v hroznu až 60 ks. Samec podobně jako je tomu u dalších zástupců tohoto rodu jikry čistí a vykusuje plesnivé. Líhnutí lze dle teploty očekávat po cca. 5 dnech. Další zhruba týden tráví potěr velký žloutkový váček.

Odchov potěru je jednoduchý. Ideální je odchov v odchovničce (Gerd box). Do ní je dobré umístit kousky dřeva, na kterém potěr tráví většinu času. Myslím si, že tlející dřevo tvoří i důležitou součást jejich potravy. Potěr krmím převážně rostlinnou stravou, planktonem a mikrami. Růst potěru není nejrychlejší, každopádně kvalitní výživou a vyšší teplotou vody při odchovu lze dosáhnout slušného růstu 3,5 cm za zhruba 4-5 měsíců. Zahraniční zdroje uvádějí růst velmi pomalý. Po dosažení 1,5 cm přesunuji potěr do větší 50 litrové nádrže. Opět by v ní nemělo chybět dostatek dřeva ve formě kořenů.


Další informační zdroje:

http://www.l-welse.com/...




 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2022 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.