A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Lobochilotes labiatus Boulenger, 1898

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Pseudocrenilabrinae
Rod: Lobochilotes
Ukaž v katalogu »

Správce: TomKas
Zobrazeno: 19874x; Aktualizace: 23.9.2011

Synonyma: Tilapia labiata

Výskyt: Jezero Tanganika.

Velikost až 35 cm.

Obecný popis

Jedná se o jednu z největších cichlid, která je rozšířená po celém jezeře Tanganika. Řadí se do skupiny Tropheini.

Tvoří dvě základní barevné rasy, jež snadno rozpoznáme u dospělých samců.
V severní části jezera se vyskytují ryby s velice atraktivním zbarvením složeným ze zelených a oranžových skvrn.

V jižní polovině jezera zase nalezneme ryby, jejichž dospělí samci mají základní oranžovohnědé zbarvení a na jejich těle je několik vodorovných tmavých pruhů.

Samice zdaleka nejsou tak barevně atraktivní a po celou dobu života si u obou linií ponechávají zbarvení velmi podobné mladým jedincům. Na jejich těle, které má základní stříbřitě šedou barvu napočítáme obvykle 12 svislých tmavých pruhů.

Nemají opticky tolik robustní tělo a dorůstají menších rozměrů.

Vzhledem k poměrně velkému vzrůstu jsou ryby velmi oblíbené u domorodého obyvatelstva, kde slouží jako potrava.

Mladí jedinci se zdržují v mělčích vodách. Zde jsou také pro uspokojení akvaristické poptávky ve velikost cca 10 cm loveni a následně exportování do všech koutů světa. Dospělí jedinci sestupují do hlubších vod (mnohdy i do impozantních hloubek kolem 40 metrů), kde se třou a hledají potravu.
V hloubkách kolem 30 m žijí jezerní krabi, kteří se živí uhynulými rybami, jež klesnou na dno. Ti tvoří významnou složku potravy ryb Lobochylotes.

V domovině se rybám přezdívá „big lips“, což lze volně přeložit jako velké pysky. Právě ty byly a zřejmě ještě nějakou dobu zůstanou předmětem vědeckého bádání. O jejich významu bylo publikováno množství vědeckých prací a několik hypotéz.

Jedna z nich vychází ze skutečnosti, že dospělé ryby se zdržují ve velkých hloubkách, kde je již velký nedostatek slunečního světla a zrak tedy při shánění potravy nehraje příliš velkou roli. Má se však za to, že v masitých pyscích jsou uloženy velmi citlivé receptory, pomocí kterých je ryba schopna zaznamenat i sebemenší pohyb, dokonce i v substrátu. Tuto schopnost pak s úspěchem využívá při hledání své kořisti.

Druhá hypotéza, pravděpodobně reálnější, toto vyvrací a naopak tvrdí, že pysky žádnou funkci citlivých senzorů nemají. Jejich nadměrná velikost rybám dodává větší schopnost odolávat výpadům bránící se kořisti (v tomto případě např. kraba). Tuto hypotézu částečně potvrdil i Konings, který při potápění v jezeře ve velké hloubce pozoroval, že ryby Lobochylotes kořist spíše namátkově hledají při proplouvání rozsáhlými partiemi jezera a když na nějaké to lákavé sousto narazí, důkladně se jej nejdříve prohlíží a až následně zaútočí.

Další, opakovaným pozorováním prověřenou funkcí pysků je schopnost doslova vysát ze skalních dutin ukrývající se drobné ryby, na kterých si Lobochilotes také rádi pochutnají. V případě, že se mezi kořistí a predátorem nacházejí překážky v podobě menších valounků, není problém jejich přemístění, které ryby rovněž elegantně a zdatně díky vyvinutým pyskům zvládnou.

V této souvislosti je zajímavá skutečnost, že na lokalitách, kde se nenachází mnoho kamenů a substrát neobsahuje ostré a hrubší částice, nejsou pysky ryb Lobochilotes tolik vyvinuté. V akvarijních podmínkách, kde je potrava rybám snadno dostupná dokonce u následujících generací téměř zanikají. Naopak v místech, kde jsou ryby nuceny svůj "nástroj" každodenně používat, mají pysky zvětšené a velmi dobře vyvinuté.

Mladí jedinci se živí především drobnými korýši a různými larvami hmyzu a plži.

Nádrž: Zcela zásadním a limitujícím faktorem pro chov Lobochilotes labiatus je velikost, které dospělé ryby dorůstají a jejich velmi silná vnitrodruhová agresivita.

Vzhledem k tomu, že v akvaristických prodejnách je zpravidla možné zakoupit pouze mladé jedince o velikosti kolem 10 cm, můžeme jako minimální velikost nádrže považovat akvárium o objemu 400 litrů.
Nádrž musí být vybavena kvalitní a silnou filtrací s dostatečným prokysličením vody.

Do akvária je vhodné vložit několik větších kamenů. Je ovšem nutné dbát na to, aby jednotlivé kameny nebyly naskládány na sebe. Při své velikosti mohou totiž ryby snadno způsobit pád takovéto skalky a následky mohou být v tomto případě fatální.

Jako substrát je vhodný jemný plavený říční písek.

Náročnost: Obecně lze říci, že se jedná o velmi náročnou rybu, která se díky svému vzrůstu a opravdu velmi silné vnitrodruhové agresi hodí spíše do velkoobjemových výstavních nádrží, které mohou rybám Lobochilotes labiatus poskytnout více prostoru a tím pádem i lepší životní podmínky.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 7 - 9
dGH: 13 - 17 °N
Voda: sladkovodní

Jak již bylo několikrát zmíněno, základním faktorem pro chov je velikost dospělých jedinců a velmi silně vyvinutá vnitrodruhová agresivita. Tu se bohužel nedaří potlačit ani obecně známými principy, které je při chovu možné aplikovat u ostatních tlamovců, tedy početným hejnem ryb stejného druhu.

Lobochilotes labiatus vytvářejí páry. Pokud se tedy přeci jen rozhodnete pro chov těchto náročných tlamovců a jste schopni jim pokud možno zajistit optimální životní podmínky, pořiďte si pro začátek několik menších jedinců a vyčkejte, až se pár vytvoří sám.

Dospělé ryby pak lze chovat v opravdu prostorných, hustě zarybněných nádržích, jež obývají robustnější druhy tanganických tlamovců.

S ohledem na skutečnost, že se jedná o dravce, měla by se rybám podávat strava tvořená kvalitním granulovaným nebo vločkovým krmivem určeným pro masožravé cichlidy. Pro zpestření stravy pak dále cyklop, artémie a koretry.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 25 - 28 °C
pH: 7 - 9
dGH: 13 - 17 °N

Jedná se o klasického maternálního tlamovce, kde se na odchovu podílí společně se samicí také samec. Hlavním úkolem samce však zůstává střežení teritoria a odhánění potenciálního nebezpečí v podobě dravců.

Samice jsou velmi pečlivé a starostlivé matky a v jedné snůšce mohou odchovat až 400 kusů mláďat.

Mladé vypouští v závislosti na okolních podmínkách po přibližně 27 dnech, ale po dobu několika týdnů se v případě nenadálého nebezpečí mohou vracet do bezpečí matčiny tlamky, čehož také náležitě využívají.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Internet
http://akvapedie.cz/...
http://www.aquapage.cz/...

Literatura
Kraut, M. Tlamovci v akváriu. http://aquabooks.cz/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.