Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Puntius pentazona Boulenger, 1894

Parmička pětipruhá

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Cypriniformes
Čeleď: Cyprinidae
Rod: Puntius
Ukaž v katalogu »

Správce: vasa
Zobrazeno: 29483x; Aktualizace: 30.12.2010

Synonyma: Barbus pentazona; Barbus pentazona pentazona; Capoeta pentazona

Výskyt: Parmička pětipruhá pochází z jihovýchodní Asie, z Malajského poloostrova, Sumatry a Kalimantanu (Bornea). Domácí je také ve Vietnamu a Kambodži. Najdeme ji ve vodách klidnějších, tedy ve vodách s mírným proudem či ve spíše stojatých vodách. Je to ryba držící se v hejnu nejčastěji ve spodní polovině vodního sloupce. Vyskytuje se převážně ve vodách nazývaných „černých“ – zbarvených výluhy kořenů, listí a dalších organických přírodnin.

Velikost až 5.5 cm.

Obecný popis

Parmička pětipruhá (Puntius pentazona) měla do nedávna několik svých poddruhů a to: Puntius pentazona pentazona – parmička pětipruhá, Puntius pentazona hexazona – parmička šestipruhá, Puntius pentazona rhomboocellatus – parmička čarodějnokruhá a Puntius pentazona kahajani – parmička kahajanská. Poddruhy těchto parmiček byly následně rozděleny na samostatné druhy: Puntius pentazona – parmička pětipruhá, Puntius hexazona – parmička šestipruhá a poddruhy Puntius pentazona rhomboocellatus a Puntius pentazona kahajani byly sjednoceny do Puntius rhomboocellatus – parmička kahajanská, parmička čarodějnokruhá.

Etymologie názvu:

Rodové jméno Puntius původně pochází z bangladéšského termímu pungti, což je místní označení pro malé kaprovité ryby. Druhové jméno pentazona je složeno ze slov penta a zona což v překladu znamená: penta = pět a zona = pás, opasek - dohromady tedy pětipásá (pětipruhá).

V anglicky mluvících zemích je parmička pětipruhá označována jako Five Banded Barbs v překladu tedy five = pět, banded = pruhované, barbs = vousy.

V Německu se této parmičce zase říká Fünfgürtelbarbe - přeloženo do češtiny: fünf - pět, gürtel = pás a barbe = parma.

V češtině se pro parmičku obecně vžil a ustálil i název barbus, odvozený z anglické a německé terminologie. Termín „barbus“ (barbs, barbe) byl s nejvyšší pravděpodobností původně odvozen od latinského slova barbel, označující původně sumcovité ryby. V přeneseném významu se jedná o ryby, mající typické krátké fousky na spodní části tlamky. Latinské slovo barba totiž znamená vous.

Popis:

Tělo parmiček pětipruhých má mírně protáhlý hydrodynamický tvar s dobře vyvinutými břišními a prsními párovými ploutvemi a hřbetní, řitní a ocasní nepárovou ploutví. Barva podkladu těla je u samiček hnědavá až nažloutlá a u samců má načervenalý až červený nádech. Ploutve má samička bezbarvé, zato sameček je má v dospělosti jasně červené – přičemž je červená barva znát nejvíce na začátku ploutví, ke konci se červená barva už ztrácí. Dále mají tyto parmičky, jak už název napovídá, pět černých pruhů. Tyto pruhy však nejsou tak úplně černé jak by se na první pohled zdálo, nýbrž v části, kde tyto pruhy jsou, mají parmičky pětipruhé na konci šupin zelené části, které při správném odlesku zeleně zrcadlí. První příčný pruh se táhne přes oko a to oko nepřekrývá celé, ale je přes něj jakoby „čárlý“. Druhý pruh je za žábrami, třetí je položen od začátku hřbetní ploutve, čtvrtý od konce hřbetní ploutve a pátý je na ocasním násadci zhruba tam, kde končí řitní ploutev. Správně má mít Puntius pentazona mezi třetím a čtvrtým pruhem pod hřbetní ploutví ještě malou černou tečku, která se ale bohužel může u některých ryb ztrácet natolik, až není téměř vidět. Tato tečka je také jedním z rozlišovacích znaků mezi parmičkou pětipruhou a šestipruhou (Puntius hexazona), která ať nám její název říká, co chce, má stejný počet pruhů jako naše popisovaná. Tyto parmičky se dají velmi lehko zaměnit a jejich označení v akvaristických obchodech, jak už to tak bývá, nemusí být vždy správné. Zpravidla je ale parmička šestipruhá o něco užší a barevnější. Nemá černou tečku na hřbetě a její první pruh není úzký „čárlý“ přes oko, nýbrž je přes oko částečně plný a obtéká ho. Dalším rozlišovacím znakem je i to, že u parmičky pětipruhé se dva pruhy pod hřbetní ploutví vůči sobě směrem nahoru (ke skvrnce) rozvírají lehce do V. I tak ale tyto znaky nemusejí být vždy moc patrné a variabilita udělá svoje, nehledě na to, že mohou vznikat hybridy mezi těmito druhy (dříve poddruhy). Rozdíl mezi ostatními blízkými příbuznými viz. Galerie fotografií.

Poznámka: slůvko "čárlý" je myšleno takto: Pokud malíř maluje štětcem na papír čáru, maluje ji plnou a úplnou. Je-li to však lajdák, tak konec té čáry odflákne a nenakreslí ji plnou, nýbrž jak se mu rychle zvedá štětec od papíru, nevýraznou až jakoby do ztracena. Zkrátka ji čárne.

Parmičky pětipruhé dorůstají do velikosti 5.5 cm – největší zatím měřený jedinec měřil ale 8.8 cm.

Rozdíl pohlaví:

Jak už bylo psáno výše, sameček je barevnější a vysloveně červený. Je užší než samička, u které je obzvláště v době tření dobře patrné plnější bříško. U samičky je červený podíl barvy téměř nepatrný a může být znát pouze na začátku ploutví.

Nádrž: Objem nádrže by měl odpovídat velikosti a počtu těchto parmiček – nesmíme zapomenout na to, že je to hejnová rybka a v malém počtu se necítí nejlépe. Akvárium by mělo být vybaveno několika trsy rostlin a alespoň část být pěkně zarostlá, aby měly parmičky pocit bezpečí. Jinak je dobré poskytnout rybám dostatečný volný prostor pro plavání. Dno bych doporučil tmavé barvy, neboť při světlém dně se nevybarví tak hezky a nemají syté barvy. Stejně tak se nedočkáme vysokého potenciálu barevnosti Puntius pentazona při silném osvětlení a bez přidání výluhu z rašeliny nebo z olšovích šištic či přidaného listí, které nám vodu zbarví mírně do čajové barvy. Nádrž vybavíme také topítkem, neboť jsou dosti teplomilné a také filtrem pro udržení stále čisté vody.

Náročnost: Parmička pětipruhá není nijak náročná. Problémy mohou nastat při koupi nových rybek a následné aklimatizaci, ale po tomto kroku se stávají značně odolnými. Aby se ale rybky ukázaly v těch nejlepších barvách, musí tomu odpovídat také kvalita vody bez vyšších hodnot dusíku.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 29 °C
pH: 5 - 7
dGH: 5 - 14 °N
Voda: sladkovodní; doporučeno přidat výluh z rašeliny

Je to rybka hejnová a je dobré ji chovat alespoň v počtu sedmi jedinců. Má hravou povahu, ale je umírněnější než například parmička čtyřpruhá (Puntius tetrazona). Rybky se mezi sebou rády pošťuchují a hašteří a to rychlými výpady do boku druhého jedince za následného otáčení a úprku. Někteří samci si občas vyhlédnou část akvária, kterou si brání a odhánějí ostatní jedince stejného druhu, kteří se snaží tuto dominanci sesadit – toto teritorium obvykle nedrží dlouho, a i když ho ubrání, sami za čas tuto oblast opustí a vrátí se do hejna. Tyto hravé chvilky střídá „kamarádská“ nálada, kdy parmičky pokojně plavou v hejnu bok po boku bez jakýchkoliv známek agrese.

Nejvhodnějším krmivem je nalovený živý plankton (Cyclops, Daphnia, …), který rády a vytrvale loví po celé nádrži. Taktéž s chutí vyzobávají vylíhlou žábronožku solnou (Artemia salina). Nepohrdnou však ani tabletkami nebo kvalitním sušeným krmivem. Ochotně přijímají také krmivo mražené.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 23 - 29 °C
pH: 5 - 6.5
dGH: 3 - 10 °N

Před vlastním třením musí být rybky v dobré kondici, měly by tedy být krmeny rozmanitou potravou, nejlépe živým planktonem. Pokud jsou parmičky spokojeny, můžeme často pozorovat tření i ve společenské nádrži. Tření je možné povzbudit mírným zvýšením teploty i běžnou výměnou vody.

Když si sameček a nebo i skupinka samečků vyhlídnou určitou samičku zaplněnou jikrami, tak okolo ní začnou rychle proplouvat. Dále ji začnou obtěžovat neustálým šťoucháním hlavou do samiččina boku – té se to zprvu nezamlouvá a snaží se samečkům uniknout (a pokud ještě není plně připravena ke tření tak také unikne). Později, ale najde vhodné místo ke tření, což většinou bývá trs jemnolistých rostlin či shluk jávského mechu a nad vybraným místem se se samečkem vytře. Vlastní tření probíhá tak, že sameček přehne svou ocasní ploutev přes ocasní násadec samičky, načež dojde k uvolnění několika jiker a mlíčí a oddělení obou jedinců. Tento akt se několikrát opakuje a může trvat i několik hodin. Samička během tření odloží několik set jiker – i více jak 500.

Z jiker se po 25 až 40 hodinách (podle teploty) vylíhne potěr, který se rozplave zhruba za pět dní. Ze začátku je nutné ho krmit prachovou potravou, ale později ochotně přijímá nauplie žábronožek i komerční krmiva pro potěr. Malé parmičky jsou poměrně náchylné na změnu vody a přelovování, a tak by případná manipulace měla probíhat velmi opatrně. Zprvu roste potěr rychle, ale přibližně během třetího měsíce se růst zpomalí a rybky dospívají až mnohem později – kolem jedenáctého měsíce věku.

Rybky během tření své jikry velmi hbitě vyžírají, zejména samička, a proto chceme-li odchovávat větší množství potěru měli bychom pár a nebo skupinu rybek odlovit do akvária s vloženým roštem, aby jikry propadly a nemohl je nikdo sežrat.

Voda musí být pro vývoj jiker měkká, neboť se parmičky sice vytřou i ve tvrdé vodě, ale jikry se nevyvíjejí. Dále by nádrž s jikrami neměla být příliš ostře osvětlena, jelikož jsou jikry náchylné na vyšší intenzitu osvětlení.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Literatura:

Frank Stanislav, Sladkovodní akvaristika — Všechno o sladkovodní akvaristice - péče o ryby, jejich zdravý vývoj a úspěšný chov http://aquabooks.cz/...
Akvárium terárium, 2004/9 str. 36

Internet:

http://www.fishbase.org/...
http://aquatab.net/...
http://www.practicalfishkeeping.co.uk/...
http://www.seriouslyfish.com/...
http://en.wikipedia.org/...
http://www.20kweb.com/...

http://www.akvarista.cz/... - diskuze k tematu Atlasu



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2019 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.