Chromaphyosemion volcanum Radda & Wildekamp, 1977

Správce: Bery-Kamerunec

Zobrazeno: 31700x; Aktualizace: 3.12.2010 [EDITACE]

Synonyma: Aphyosemion bivittatum; Aphyosemion volcanum

Výskyt: Tento krásný halančík se vyskytuje v západním Kamerunu. Žije převážně v pomaleji tekoucích nebo stojatých vodách, zátokách nebo tůňkách, které vznikly v období dešťů. Spoluobyvateli těchto lokalit jsou i různé drobné druhy tetrovitých, parmičky a také další halančíci rodů Aphyosemion, Epiplatys, Procatopus a další.

Ryby se rády zdržují v rostlinách ať vodních nebo travinách, které rostou na březích a spadávají do vody. Tento druh tedy můžeme nalézt jak v mělkých vodách, tak i na hlubších místech, ale vždy tam, kde je dostatek rostlin. Parametry vody, které jsme naměřili, se pohybovaly v rozmezí: pH 6-7.8, teplota vody okolo 25°C, vodivost od 30 do 250 μS.

Dle Fishbase se ryby nacházejí v lokalitách řeky Kaké a jejího povodí kolem Mount Cameroon. Podle Mongabay.com ryby nalezneme v lokalitách Meme a Bolifamba, přičemž se ryby liší vybarvením.

Naše expedice odchytla tyto exempláře Chromaphyosemion volcanum na lokalitách: 07/03 Meanja, 07/05 Bombe Bakundu, 07/07 Ekona Yard, 07/08 Njombe, 07/20 Bogongo, 07/21 Ekondo Titi - Manga water a 07/22 Mambanda.

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Nebudu popisovat druh jako takový (v podstatě jsou základní údaje pro všechny Ch. volcanum velice podobné), ale pokusím se popsat populaci, kterou jsme nalovili na naší výpravě do Kamerunu v roce 2007 a je označena jako Chromaphyosemion volcanum CB3SR 07/21 Ekondo Titi - Manga Water.

Halančíci jsou považováni za klenot akvárií a neprávem se považují za náročné nebo agresivní ryby určené pouze pro specialisty. Možná, že vše vzniklo tím, že se těmto rybkám říká KILLIFISH – (anglicky „to kill“- zabít, zabíjet, „fish“ ryba). Ale slůvko "kil" je ze staré holandštiny a znamená malou vodní plochu!

Ve starší literatuře a z vyprávění starších kolegů vím, že dřív se halančíci dali běžně sehnat v akvaristických prodejnách (byl bych moc rád kdyby se do akvaristik opět vrátili a stali se běžně dostupným sortimentem- je pravdou, že jsem je v několika málo obchodech již viděl, což mě potěšilo, beru to jako blýskání na lepší časy). Vždyť každý druh má nějaká specifika pro chov nebo rozmnožování.

U halančíků je tření i vývoj jiker dost jedinečný a zvláštní. Které ryby si můžete posílat v jikrách poštovním psaním? - jedině HALANČÍKY.

Rybky jsou 5 cm dlouhé. Patří ke klidným obyvatelům akvárií. Vydrží stát nehnutě dlouhou dobu na jednom místě jako by byly zavěšené na niti. Drobné potyčky svádějí pouze mezi sebou si imponující samci.

Sexuální dimorfismus:

Tělo samiček je nevýrazně zbarveno, má typické dva podélné černé pruhy, které jsou přes celé tělo, horní pruh jde přes oko. Ploutve mají jemně žlutý nádech a jsou zakulacené.

Samečci tyto pruhy mají hodně slabé nebo je nemají vůbec. Tyto pruhy mají všechna mláďata, ale postupem dospívání je samci ztrácí. Zbarvení je velmi variabilní dle lokality a potravy. Na rozdíl od samiček mají samci hodně protáhlé hřbetní, řitní a ocasní ploutve. Nepárové ploutve jsou žluté mají navíc červenou kresbu a lemování. Prsní ploutve se kovově lesknou a břišní ploutve jsou skoro bezbarvé. Tělo má modrozelené s kovovým leskem. Rády se zdržují ve střední a horní části nádrže. Tyto rybky se dožívají 2-3 roků.

Jejich dech beroucí barevnost se nejlépe ukáže při dopadu slunečních paprsků na nádrž a mnohdy jejich vybarvení překvapí i samotného chovatele.

Etymologie:

Rodové jméno u tohoto halančíka Chromaphyosemion je složené ze dvou slov: chrom – barevný a aphyosemion, které pochází z řečtiny a znamená malá ryba, s ploutvemi ve tvaru praporu. Druhové jméno volcanum – bylo přiděleno na základě vulkanické oblasti, ve které se tento nádherný druh vyskytuje. Tento halančík je „služebně“ starším akvaristům znám spíše pod označením Aphyosemion volcanum.

Nádrž: Těmto halančíkům vyhovuje dobře zarostlé akvárium s tmavým dnem, kořenem a tlumeným osvětlením. Teplota od 20°C do 25°C. Pro chov je lepší voda chladnější, ryby déle žijí. Jsou velice tolerantní k tvrdosti i pH, pokud zůstane voda čistá, bez vysokých koncentrací dusičnanů.

Nezapomeňte na pravidelnou výměnu 1/3 vody po 14 dnech. Jestliže je chcete hýčkat, mají rády vodu měkčí a mírně kyselou. Alespoň některé rostliny by měly být jemnolisté a neměl by chybět jávský mech (Vesicularia dubyana), do kterého se ryby rády třou. Zároveň slouží jako úkryt a zásobárna první potravy pro potěr.

Doporučované druhy rostlin: Anubias barteri var. nana, Bolbitis heudeloti, Ceratophyllum demersum, Ceratopteris thalictroides, různé druhu kryptokoryn či echinodorů, Microsorium pteropus, Najas guadelupensis, ale i mnoho dalších. Na velikost nádrže nejsou náročné, pro menší skupinku stačí přibližně i 30-ti litrová nádrž, pokud jde o nádrž druhovou. Společenská nádrž se doporučuje větší. Důležité je aby byla nádrž dobře zakrytá - jsou to dobří skokani. Jejich spoluobyvatelé by měly být klidné ryby, přiměřené velikosti: jako jsou ancistrusi, pancéřníčci, drobné parmičky, rasbory, dania, tetry (rody Hyphessobrycon, Hemigrammus, Nannostomus, Paracheirodon, Petitella apod.), drobné cichlidky (Apistogramma, Mikrogeophagus), ale i jiné druhy.

Náročnost: Tyto ryby jsou vhodné i pro začínající akvaristy (odpustí i nějakou menší chybičku). Pokud budou mít dostatečně zarostlé akvárium, budou pravidelně krmeny, teplota vody mezi 20-24°C, voda bude měkčí - pak ryby budou spokojené a můžou se i rozmnožovat.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 27 °C
pH: 6 - 7
Voda: sladkovodní; vodivost 30-200 μS

Potrava:

Halančíci všeobecně preferují živou potravu. Přijmou zmraženou a některé druhy i suchou popř. lyofilizovanou nebo granulovanou. Milují octomilku (Drosophyla melanogaster), koretru, cyklop, dafnii, patentky, nitěnky (Tubifex). Pro vylíhnutý potěr doporučuji trepku (Paramecium), mikry, vířníky (Rotatoria), artémie (čerstvě vylíhlou nauplii), grindal (Enchytraeus buchholzi), roupice (Enchytraeus albidus).

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 27 °C
pH: 6 - 7
Voda: vodivost: 30-200 μS

Ch. volcanum se tře nejčastěji do rostlin (jako většina neanuálních halančíků – tedy těch halančíků, u kterých vývoj jiker probíhá ve vodě bez suché periody, ale může mít i suchou periodu, která je velmi krátká okolo 14 dní). V přírodě žijí samci i samičky „odděleně“. Samičky se zdržují u rostlin (představují pro ně teritoria a zároveň úkryt před žádostivými samci). Když je samice plná jiker vždy je na blízku nějaký sameček, který je ochotný ke tření. Sameček začne napínat ploutve a předvádí se (dalo by se říct, že tančí před samičkou aby si vybrala zrovna jeho). Samice spolu se samcem připlují k rostlinám nebo i ke dnu, přitisknou se k sobě těly a jakoby v křeči se začnou chvět. Samička vypustí jikru, kterou v zápětí sameček oplodní. Jikry jsou lepivé takže ulpí na rostlinách, ale můžou zapadnout i do dna kde se též vyvinou. Toto se několikrát opakuje. Po třecím cyklu samice odplouvá od samce do úkrytu aby nabrala sil a opět se zaplnila jikrami.

Tření jako v přírodě napodobujeme tím, že samice odlovíme od samců na 4 až 7 dní a dostatečně krmíme živým krmením, nejlépe koretrou, octomilkou (Drosophyla), cyklopem, patentkou, nitěnkou. Potom přelovíme trio (1 samce a 2 samičky, samci jsou velice aktivní a jedinou samici v malé nádrži jsou schopni ubít) do třecí nádržky o objemu 7-15 litrů. Nádržka by měla mít hustý porost Vesicularia dubyana (jávský mech), popř. perlon (polyamidové vlákno, jeho výroba začala v Německu v roce 1943, předchůdce českého silonu, který se začal vyrábět v roce 1947). Perlon se používá jako náhražka jávského mechu, jeho výhodou je propírání v teplé vodě. Další možností jsou mopy, které si můžeme sami vyrobit ze silnější vlny (nejlépe černé, hnědé, modré, tmavě zelené), i ty lze propírat v teplé vodě. Rostliny slouží jako skrýš pro samice a nakladené jikry. Ryby tam můžeme ponechat klidně týden nebo stále za předpokladu, že je budeme každý den krmit živým krmením a jikry vybírat z jávského mechu nebo mopu.

Jikry dáme do misek se stejnou vodou jaká je v akváriu. Můžeme přidat Acriflavin, ale jen takové množství aby se voda slabě zbarvila (při silnější koncentraci by mohly nastat problémy s vykulením plůdku). Potom misky zakryjeme a umístíme na teplé a tmavé místo. Je dobré jikry kontrolovat a mléčně zbarvené jikry odstranit. Vývoj jiker trvá přibližně 10 až 14 dní - záleží na teplotě (čím vyšší teplota tím kratší doba vývoje jikry do vykulení). Další možnost je ryby druhý den odlovit. Vše je potom stejné jako u výše zmíněného vývoje, jen s tím rozdílem, že máme menší možnost sledovat vývoj jiker. Výhodou je naopak to, že již vykulená mláďata mají možnost si vyhledat v rostlinách první potravu.

Mláďata vykulená v miskách přendáme do menších nádržek a dbáme na to aby voda měla stejné parametry jako voda, ve které se jikry vyvíjely. Předejdeme tím zbytečnému úmrtí mláďat. Mláďata můžeme nakrmit nálevníkem, mikrami nebo rovnou nauplií artémie. Krmit je potřeba několikrát denně a výměna vody by měla být častější (nejméně 1× za týden), mladé rybky lépe porostou.

Pohlavní dospělosti dosahují zhruba v 6. měsíci života.

Halančíkářská expedice CB3SR:

Ještě mi dovolte představit členy naší expedice CB3SR.

C - Cameroon
B – Berounský Pavel
S – Sedláček Ondřej
S – Sedláček Václav
S – Sewer Pascal
R – Rychnovský Boris

Z naší expedice byl v Kamerunu již několikrát Ondra i Pascal. To se několikrát ukázalo jako veliká výhoda. Např.při výběru tras, domluvě s domorodci. Úkoly potřebné pro hladký průběh expedice jsme si vždy rozdělili a každý dělal co bylo zrovna potřeba. Po několika dnech jsme to měli tak vžité,že už to bylo skoro automatické:

Ondra - focení lokalit, nalovených ryb a všeho živého co bylo v síťkách,zapsání GPS lokality, určení druhu nalovených ryb.
Vašek - lovení, balení odchycených ryb. Focení, určení druhu nalovených ryb.
Pascal - lovení, focení, určení druhu nalovených ryb.
Boris – focení (ponejvíc ostatních živočichů, motýlů, vážek, ptáků a dalších potvůrek co byly k vidění).
Pavel- lovení, balení odchycených ryb, určení druhu nalovených ryb.

Na „základnách“ jsme vždy společnými silami naložili-vyložili „naše“ zapůjčené auto. Každý den se měnila voda v nádobkách s rybami. Vše co jsme zažili na expedici je na celý samostatný článek.

Jen na závěr bych chtěl říct, že se mi splnil sen. Děkuji kolegům, že jsem byl jedním z členů této expedice. A moc rád bych se do Kamerunu vrátil, protože mi učaroval.

Poděkování:

Na konec mi dovolte poděkovat manželce (za pomoc při balení na expedici, za zprávy co se děje doma, starání se o ryby a trpělivost), rodině, rodičům - mámě za výrobu sítěk na odchyt ryb, tátovi za odvoz, kamarádům, kolegům a všem, kteří mi pomáhali a podporovali při přípravě na expedici do Kamerunu (kde se nám podařilo tyto krásné ryby nalovit a měli jsme možnost vidět jejich domovinu a tak vyvrátit a upřesnit některé údaje o jejich životě). Bez jejich pomoci a rad by má cesta byla o dost těžší. A samozřejmě i členům naší expedice, která byla, myslím, dost úspěšná. Podařilo se nabýt nové a zajímavé poznatky, nepopsatelné zážitky a nalovit mnoho krásných ryb.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Jiří Vítek, Jaroslav Kadlec, Halančíci, http://aquabooks.cz/...
Hellner, S., Halančíci, http://aquabooks.cz/...
Dr.Werner Neumann, Killifish lexikon, DKG - Deutsche Killifisch Gemeinschaft

Internet:

http://naturaqua.info/...
http://fish.mongabay.com/...
http://www.aka.org/...
http://kar.kent.ac.uk/15300/
http://killifish-breeders.com/...
http://www.iapg.cas.cz/...
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/...
http://www.aquaforum.ua/...
http://www.alfanita.se/...
http://onlinelibrary.wiley.com/...

http://en.wikipedia.org/... - Kamerun.