A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Atyopsis moluccensis De Haan, 1849

Kmen: Arthropoda
Podkmen: Crustacea
Třída: Malacostraca
Podtřída: Eumalacostraca
Řád: Decapoda
Čeleď: Atyidae
Podčeleď: Atyinae
Rod: Atyopsis
Ukaž v katalogu »

Správce: Chem
Zobrazeno: 33555x; Aktualizace: 23.11.2010

Synonyma: Atya armata; Atya bisulcata; Atya lineolata; Atya moluccensi

Výskyt: Indie, Srí Lanka, Tahjsko, Sumatra, Sulawesi, Jáva, Nová Guinea. Řeky, často kolem vodopádů (Taotong, Patong, Sekayu), vodopády na thajském ostrově Phuket.

Velikost až 10 cm.

Obecný popis

Atyopsis moluccensis patří mezi největší a nejzajímavější krevetky chované v našich sladkovodních akváriích. Narozdíl od populárních řasožravých krevetek nezbaví nádrž přebytků řas, ale pár Atyopsisů se může stát krásnou dominantou většího krevetkária s mírumilovným osazenstvem.

Nejtypičtějším znakem, podle kterého je můžeme identifikovat, a který je proslavil asi nejvíce, jsou první a druhý pár předních končetin (chelipedy), které jsou zakončeny filtrujícími vějířky, do kterých krevety lapají potravu. Vyznačují se také krátkým rostrem. Zbarvení je velmi variabilní. V našich nádržích můžeme narazit na jedince žluté, oranžové, hnědé i zelené. Záleží na podmínkách ve kterých je kreveta chována a barvě substrátu či předmětu na kterém se kreveta nejčastěji vyskytuje. Hřbetem od hlavy k ocasu vede světle hnědý až žlutý pruh. Údaje o délce života se liší. Nejčastěji se uvádí životnost tohoto druhu přibližně 5 let, existují však i informace o tom, že se jedinec může dožít až 10 let.

Druh má nepřímý vývoj. Po spáření a několika týdnech vývoje vajíček se líhnou larvy, které jsou řekou unášeny k ústí řeky do moře. Larvy vyžadují plně slanou mořskou vodu, v ní prochází přes několik vývojových stádií (instarů). Z posledního instaru se po svleku líhnou malé krevetky, které vypadají téměř jako dospělci. Tyto 1 – 1,5 cm velké krevetky následně putují přes ústí zpět do horních partií toku, kde dospívají.

Etymologie slova moluccensis. Moluccensis znamená česky molucká, nebo také pocházející z Moluk. Moluky jsou hornaté souostroví v Indonésii. V říčkách tekoucích z hor těchto ostrovů se můžeme setkat s těmito krevetkami.

V anglické literatuře najdeme tuto krevetku pod lidovým označením Bamboo Shrimp, Asian Filter Shrimp, Fan Shrimp, Wood Shrimp .

Nádrž: Tento druh krevet ve vodním sloupci téměř neplave a je schopen i několik dnů stát na jednom místě a lapat potravu do klepítek přeměněných ve vějíře. S touto skutečností musíme počítat již při tvorbě nádrže tak, že vytvoříme vyvýšená místa proti ústí filtru, na která si krevetky mohou vylézt.

Náročnost: Na chov je tento druh krevetky poměrně nenáročný. Odchov je složitý, přes larvální stádia ve slané (mořské) vodě.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 28 °C
pH: 6 - 7
dGH: 6 - 15 °N
Voda: sladkovodní; čím méně NO3, tím lépe.

Na chov nejsou náročnější než běžně chované druhy drobných řasožravých krevet. Měli bychom jim poskytnout dostatečně velkou nádrž (alespoň 50 l). Teplota by neměla klesnout pod 18 ºC, zároveň by neměla překročit 30 ºC. Obzvláště vyšší teploty nejsou krevetkami dobře snášeny. Na parametry vody není tento druh nijak náročný, přidávání hnojiv však nesnáší. Atyopsisy chovám 3 roky a jediný úhyn jsem zaznamenal po přidání malého množství akvarijního hnojiva (údajně vhodného ke krevetám).

Podobně jako u ostatních druhů krevet je doporučována častější výměna vody. Krevetky tohoto druhu s vděkem přijímají téměř jakoukoli stravu (vločky, granule, kopřivy, nítěnky apod.), podmínkou je, že musí být rozdrcena a unášena proudem. Proudící voda je tedy jednou z podmínek dobrého chovu. Chováním jsou tyto krevetky velmi mírumilovné.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 28 °C
pH: 7 - 8
Voda: slaná - mořská

Mnoho zdrojů uvádí, že u krevetek Atyopsis moluccensis je velmi výrazný pohlavní dimorfismus. Samci se vyznačují nápadně velkým prvním párem kráčivých končetin. Jsou však chovatelé (mezi něž se řadím i já), kteří u svých samců tento znak nepozorují. V těchto chovech je velmi obtížné rozeznat samce a samice. Při detailním pohledu je možné u samic pod hlavohrudí (karapaxem) spatřit světle hnědá vajíčka. Samice jsou v těchto chovech o něco mohutnější než samci (obr.1).

Páření a vajíčka
Páření a následné nošení vajíček je možné pozorovat při vhodných podmínkách, zejména v jarních a letních měsících. Několik hodin po svleku samice (obr.2) dochází k páření, při kterém samec předá pár spermatoforů. Samice potom pleopodami míchá spermie s vajíčky a následně vajíčka připevní na tyto (plovací) nožky.

Počet vajíček druhu Caridina japonica, který má taktéž nepřímý vývoj přes larvální stádia je uváděn až 2 000 vajec v jedné snůšce. Při velikosti Atyopsis moluccensis by tento počet mohl být ještě vyšší.
Připevněná a oplozená vajíčka samice nosí přibližně 40 dní, po které je velmi plachá. Ze začátku jsou vajíčka tmavě hnědá až červená (obr. 3), ve třetím týdnu začínají mít světlé odstíny, až téměř zprůhlední.

Odlov larev
Larvičky, (obr. 4) velké 1 – 2 mm, se z oplozených vajíček líhnou několik dní, proto doporučuji samici 35 dní po oplození odlovit do samostatné nádrže, kterou můžeme dobře pozorovat. Počet larev bývá vysoký (až několik set), záleží na tom, kolik máme se samicí v akváriu samců a jak jsou plodní. Moje zkušenost je při dvou samcích na 1 samici 100 – 500 larev, což je výrazně nižší počet, než předpokládaný počet vajíček. Je tedy pravděpodobné, že pokud by měla být oplozena všechna vajíčka, mělo by dojít k páření s mnoha samci.

Larvičky jsou průhledné, mají velké černé oči (obr. 5), uprostřed těla jsou dva načervenalé pruhy (obr. 6). Jakmile začneme pozorovat, že se líhnou, je třeba je systematicky s velkou trpělivostí odlovovat. Vzhledem k tomu, že jsou pozitivně fototropické, osvědčilo se mi použít k odlovu bodové osvětlení, které umístím do některého ze spodních rohů akvária, několik minut počkám a po té larvy, které přitáhlo světlo odsaju hadičkou o průměru 4 mm. Takto odlovuji larvy přibližně jednou za dva dny, dokud se líhnou, což trvá i několik týdnů. Dva dny ve sladké vodě larvy bez problémů vydrží. Po odsátí umísťuji larvy do předem připravené nádrže se slanou vodou.

Vybavení nádrže
Salinita v této nádrži může již být mořská (34 ‰), nezaznamenal jsem ztráty larviček při přelovení ze sladké rovnou do slané vody. Před založením nádrže namícháme mořskou vodu. Osvědčilo se mi dvoudenní míchání soli ve vodě pomocí velmi silně vzduchujících kamenů. Po dvou dnech by měla být sůl i látky v ní obsažené dostatečně rozmíchány. Kameny odstraním z nádrže a nádrž osadím konečným vybavením – mořskými kameny s velkou pórovitostí a násadou bakterií k zakládání mořského akvária. Toto vybavení sháním v obchodech s mořskou akvaristikou. Dále mám v nádrži klasický biomolitanový filtr napojený na vzduchovací motorek. Filtrace by měla být silná, nesmí však sát larvičky. Osvětlení používám 0,5 W/l s 12h periodou. Teplota v akváriu je udržována na 26ºC. Zvláštností akvária je, že osvětlení není umístěno zvrchu, ale z boku akvária. Důvody k tomuto poměrně netradičnímu kroku jsou následující:

1) Larvičky se nevysilují neustálým plaváním nahoru za světlem.

2) Tím, že larvičky neplují nahoru, nemohou se dostat do zajetí bublin, nebo filtrační hmoty kde často hynou.

3) Na stěně akvária, ke které jsou díky světlu i larvičky blízko se tvoří množství řas, kterými se živí.


Mořskou nádrž založte minimálně dva týdny před přelovováním. Důvodem je hlavně dosažení stabilního ekosystému v nádrži. Toto malé slanovodní akvárium udržujeme čisté především tím, že v něm larvičky nepřekrmujeme. Jakýkoli větší zásah může narušit ekologickou stabilitu této „křehké“ nádržky.

Krmení
Larvičky krmím rozdrcenými spirulinovými tabletami, rozmixovanými artemiemi a larvami pakomárů. Dominantou krmení jsou řasy, které stírám ze sklenic s mořskou vodou, které jsou umístěny na okně. Pokud to možnosti dovolí, je vhodné krmit několikrát denně tak, aby potrava spadla na místa, kde larvičky plavou – tedy k boku akvária, který je nejblíže k osvětlení.
Znovu zde opakuji – důležité je nepřekrmit. Když jsme se zabývali problematikou množení Atyopsis moluccensis, řekl mi kolega krevetkář z Washingtonu velmi zajímavou větu, která je velmi důležitou stránkou úspěchu: „ U krevet i ryb je velmi jednoduché je překrmit, ale téměř nemožné je umořit hlady k smrti.“ Samozřejmě, že nelze brát tuto větu, zvláště u mladých larev, doslova, ale je to velmi důležitá rada na cestě k cíli.

Vývoj
V těchto podmínkách a při tomto střídmém krmení projdou larvičky během cca 70 dnů různými instary (stadii). Zajímavé je, že těsně po přeměně do dalšího instaru jsou larvičky průhledné či světlé a před přeměnou jsou oranžové. Po dvou týdnech jsou larvičky již viditelné i pro ty, co hůře vidí a mají přibližně 5 mm (obr.7). Po pěti týdnech mají larvičky již přes 1 cm a od této chvíle se přestávají rychle zvětšovat, i když vývoj probíhá dále (obr. 8). První krevetky se z larviček stanou přibližně za 70 dní (obr. 9). Od larev je poznáme velmi jednoduše. Larvy jsou aktivní a neustále vertikálně hlavou dolů sbírají řasy a hledají něco na dně, v místech, kde je nejvíce světla. Malé krevetky jsou velmi pasivní, pohybují se horizontálně, žijí skrytě a uchylují se do míst, kde je největší tma – pod kameny, za topné tělísko, pod list apod. Mají na rozdíl od dospělců relativně krátká tykadla vůči svému tělu, ta jim ale po prvním svleku narůstají (obr. 10).

Přechod do sladké vody
Vzhledem k absenci publikací či zmínek o rozmnožování Atyopsis moluccensis, jsem měl strach, zda poznám fázi, ve které mohou krevetky přejít do sladké vody. Po přeměně larev na krevetky je potřeba krevetkám poskytnout ještě jednu zvláštní nádrž, ve které je většina vody z nádrže, ve které byly. Zde je potřeba postupně snižovat salinitu. Po dobu dvou týdnů jim odsávám část stávající vody a doplňuji vodu z nádrže, do které mají být ve finále přeneseny. Až je salinita přibližně na 4 ‰, krevetky opět pomocí skleněné fajfky přelovím do sladkovodního akvária. V této fázi se jsou krevetky plně vyvinuty a žijí naprosto stejně jako jejich rodiče. S dospělci žijí ve velmi dobrém vztahu a často na ně šplhají, aby dosáhly při filtrování vody lepšího efektu (obr. 11).

Cena: kolem 100 Kč/kus.


Další informační zdroje:

Internetové odkazy na další zdroje

Libus J.: Zucht von Atyopsis moluccensis. Caridina. 2010. sv. 4, č. 1, s. 18--23. ISSN 1863-2696.

http://crustahunter.com/...
http://www.crusta-fauna.org/...
http://en.wikipedia.org/...
http://www.akvakrevetky.wz.cz/...
http://www.aquariumslife.com/...
http://www.planetinverts.com/...
http://www.krevetkus.cz




 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.