Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Enneacampus ansorgii Boulenger, 1910

jehla africká

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Syngnathiformes
Čeleď: Syngnathidae
Podčeleď: Syngnathinae
Rod: Enneacampus
Ukaž v katalogu »

Správce: vasa
Zobrazeno: 19832x; Aktualizace: 5.7.2010

Synonyma: Syngnathus ansorgii; Syngnathus olssoni; Syngnathus pulchellus


Další česká a lidová označení: jehla Ansorgova; jehla malá; malá sladkovodní jehla

Výskyt: Jehlu africkou můžeme najít při pobřeží celé západní rovníkové Afriky od Senegalu až po Angolu. Je rozšířená ve sladkých i brakických vodách - zejména v řekách Kongo a Ogowe. Jako další významná lokalita výskytu je uváděno např. povodí řeky Gambia. Enneacampus ansorgii není ryba volných vod, nýbrž převážně dna a vyhledává hlavně místa s nižší rychlostí proudu řeky mezi pobřežní vegetací, v potocích či v říčních zátokách.

Dr. William John Ansorge (1850-1913), po kterém je rybka pojmenována, nalovil velké množství jedinců v angolských řekách Cuanza a Bendo. Ryba byla nejčastěji lovena v pobřežních částech – ústích řek.

Dr. William John Ansorge

W. J. Ansorge patří k význačným přírodovědcům přelomu 19. a 20. století. Narodil se v Indii a byl vychován na Mauritiusu. Celý svůj život strávil v exotickém prostředí. Velkou pozornost věnoval Africe, kterou několikrát projel ve směru východ – západ. O svých expedicích napsal knihu „Pod africkým sluncem“ (Under the African Sun), která vyšla v roce 1899. V ní popisuje domorodé národy dnešní Ugandy a na tehdejší dobu ji neobvykle bohatě ilustruje. Na svých přírodovědných cestách vědecky popsal velké množství místní fauny, zejména pak ptactva a ryb. Některé ryby popsal sám, jiným dali ostatní vědci na jeho počest jeho jméno do druhového označení ansorgii. Je to přes dvacet druhů afrických ryb:

Petrocephalus ansorgii, Boulenger, 1903, http://aquatab.net/...
Phractolaemus ansorgii, bahníček africký, Boulenger, 1901, http://aquatab.net/...
Phractura ansorgii, mřenkovec Ansorgův, Boulenger, 1902, http://aquatab.net/...
Raiamas ansorgii, rajamas Ansorgův, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Synodontis ansorgii, péřovec Ansorgův, Boulenger, 1911, http://aquatab.net/...
Thysochromis ansorgii, pestřenec pětiskvrnný, Boulenger, 1901, http://aquatab.net/...
Barbus ansorgii, Boulenger, 1904, : http://aquatab.net/...
Mastacembelus ansorgii, Boulenger, 1905, http://aquatab.net/...
Citharidium ansorgii, patetra tečkovaná, Boulenger, 1902, http://aquatab.net/...
Enneacampus ansorgii , jehla africká, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Hippopotamyrus ansorgii, rypoun Ansorgův, Boulenger, 1905, http://aquatab.net/...
Chrysichthys ansorgii, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Kneria ansorgii, knérie Ansorgova, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Labeo ansorgii, Boulenger, 1907, http://aquatab.net/...
Nannocharax ansorgii, patetra gebanská, Boulenger, 1911, http://aquatab.net/...
Neolebias ansorgii, patetra kamerunská, Boulenger, 1912, : http://aquatab.net/...
Varicorhinus ansorgii, chramule Ansorgova, Boulenger, 1906, http://aquatab.net/...
Cynothrissa ansorgii, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Epiplatys ansorgii, panchax Ansorgeův, Boulenger, 1911, http://aquatab.net/...
Microctenopoma ansorgii, ostnovec příčnopruhý, Boulenger, 1912, http://aquatab.net/...
Polypterus ansorgii, bichir guinejský, Boulenger, 1910, http://aquatab.net/...
Phenacogrammus ansorgii, afrotetra Ansorgova, Boulenger. 1910, : http://aquatab.net/...

Velikost až 18 cm.

Obecný popis

Jehla africká patří do skupiny dvou druhů z rodu Enneacampus, vytvořeném v roce 1981 Dawsonem. Mimo Enneacampus ansorgii sem patří také Enneacampus kaupi (Bleeker, 1863) dosahující délky 20 cm.

Jehla africká se v našich akváriích vyskytuje velice zřídka a je dovážena spíše ojediněle. První import k nám byl pravděpodobně z Pobřeží slonoviny. Pokud se nám ji ale přece jen podaří sehnat a udržet, můžeme před akváriem sledovat jejich neobvyklé a až úchvatné chování, které bezpochyby okouzlí každého akvaristu. Bohužel díky svým nárokům na chov a nedostatek kvalitních informací není zatím mezi akvaristy příliš známa.

Popis ryb:

Jehly mají tvar těla protáhlý, na průřezu šestihranný. Tělo je kryto kostěnými destičkami. Za párem žaber jsou malé prsní ploutve, břišní ploutve úplně chybí, stejně tak jako ploutev řitní. Hřbetní ploutev má jen měkké paprsky. Ocasní násadec je protáhlý a zakončen malou ocasní ploutví - téměř nepoužívanou. Samci jehly malé mají ještě za řitním otvorem na ocasu dvě široké kožní řasy, které samičky nemají. Kožní řasy slouží k vytvoření vaku, ten je nepostradatelný pro vývoj embryí, které čerpají živiny ze silně zduřelé sliznice samčí plodové dutiny. Vnitřní orgány jsou u jehel vzhledem i k jejich tvaru protáhlé.

Ústa mají malá, protáhlá, bezzubá, trubičkovitá a konec úst směřuje vzhůru. Potravu jimi chytají vytvořením vakua (podtlaku) a následným nasátím vody s kořistí. Oči na vrchu hlavy jsou poměrně velké a na sobě se nezávisle pohybují (například jako u chameleona). To jehlám poskytuje určitou obranou i loveckou výhodu. Barva je proměnlivá – od odstínů hnědé (v některých světelných podmínkách zelené např. někdy při focení s bleskem) , oranžové až po červenou. Specifickým vybarvením je „svatební šat“. Na příslušnících obou pohlaví se objevuje během vteřiny. Samci mívají o trošku sytější vybarvení, jinak je barevnost stejná. Na těle ryb se objevují modrozeleně třpytivé oválné příčné skvrny „zrcadlíčka“ oddělené od sebe tmavšími proužky. Břišní část těla se zbarví ve výraznou červenou a také se zploští až do černě lemované ostré hrany.

Rozdíl pohlaví:

Rozlišit pohlaví u dospělých či polovzrostlých jehel je snadné:

Sameček má spodní stranu úst červenou a na ocasním násadci za řitním otvorem dvě kožní řasy.

Samička má spodní stranu úst bílou a nemá vytvořeny kožní řasy. Břišní partie jsou plnější než u samců.

Nádrž: Velikost nádrže by se měla odvíjet od počtu jedinců v akváriu. Pro menší skupinku jehel je 50 l akvárium myslím vyhovující. Je ale potřeba dodat, že pravidlo čím větší nádrž tím lepší, zde nemusí tak úplně platit. Vzhledem k mírné pasivnosti příjmu potravy, kdy rybky jen vyčkávají u dna, než bude potrava plavat kolem, by se při podání menšího množství krmení ve velké nádrži také nemusely dočkat a naopak, při podání velkého množství potravy, by neulovený zbytek hnil na dně, což rozhodně nechceme.

Nádrž je dobré rozdělit na dvě části: zadní zarostlou část s mnoha rostlinami poskytující úkryt a pocit bezpečí i místo k nerušenému odpočinku. Doporučuji vložení trsu některého z akvarijních mechů, který je pro tuto potřebu velmi vhodný a jehly jsou svým tvarem těla velmi dobře uzpůsobené pro proplétání se v takovém „chomáči“. Druhou část akvária je dobré ponechat volnou. Je to důležité hlavně kvůli chování ryb při toku, kdy není zapotřebí, aby cokoli překáželo a ničilo tak synchronizované tanečky.

Písek či kamínky na dně, ať už světlé nebo tmavé barvy, nesmí být ostré, aby nedošlo k případnému poranění jehel. Jako dekoraci, a pro rozčlenění nádrže, můžeme použít oblázky různých velikostí (či jiné předměty). Nezbytná je také kvalitní filtrace, která bude zajišťovat biologickou rovnováhu, mírný proud i prokysličení nádrže. Můžeme použít i vzduchovací kamínek. Vzhledem k tropickému výskytu jehel je zapotřebí i vhodné topítko k udržení požadované teploty. Jehly nejsou nijak stínomilné, a proto můžeme použít standardní osvětlení bez jakýchkoli zastiňujících rostlin na hladině.

Náročnost: Jehla africká není rybou pro začínající akvaristy. Velké nároky jsou kladeny jak na čistotu vody a s tím související časté odkalování a obměna vody za „čerstvou“, tak i na každodenní přísun živé nezávadné potravy. Jelikož jsou jehly velmi náchylné k plísním i k nepatrnému obsahu dusitanů vyskytujících se ve vodě, patří do rukou spíše pokročilejším chovatelům.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 28 °C
pH: 7 - 8
dGH: 10 - 20 °N
Voda: sladkovodní; I brakická. Pro akvarijní chov je doporučeno přidávat do vody alespoň trochu mořské soli, nemusí jí být moc, stačí 2 – 4 kávové lžičky na 10 l.

Je dobré chovat jehly africké v menších skupinkách, protože jsou docela společenské. Mezi jehlami nedochází k žádným potyčkám a své skupinové postavení si dávají najevo tzv. rituálními tanečky – kdy dva jedinci či celá skupina jehel proplouvá po dně, ale i ve volném prostoru houpavými pohyby, přičemž si drží tělo v postavení písmene „S“ s hlavou zvednutou vzhůru směrem k hladině. Pokud tanečky přerostou do větší konkurence, dotýkají se jehly obráceny k sobě v svislé poloze močopohlavními bradavkami. Tyto „konkurenční tanečky“ však nejsou daleko od těch namlouvacích a může se stát, že budou mít delší pokračování. Jehly si imponují a tokají po celý rok nezávisle na denní dobu. Avšak nejčastěji dojde na tanečky ihned z rána, pár minut po rozsvícení světla nad akváriem. V tento čas nesmí být ryby rušeny pohybem okolo akvária, přestaly by totiž s tanečky, nebo by je při nejmenším odložily na později. Jinak ale nejsou jehly Enneacampus ansorgii nijak zvlášť aktivní a převážnou část dne tráví nehybně na dně nebo v trsu rostlin s přední částí těla mírně zvednutou do prostoru.

Nejlépe je chovat jehly v samostatném akváriu bez jiných druhů ryb, které by jim akorát konkurovaly při krmení a nedopřály jehlám klid nebo by je dokonce napadaly. Není ani dobré mít v nádrži velké množství akvarijních plžů jako jsou levatky či okružáci, protože můžou ležící jehly obtěžovat svým přelézáním přes ně. Jehla, na kterou náhodně plž najede, je značně znepokojena a kroutivými pohyby se ho snaží setřást, zaklestit třeba o trs mechu a kroutí se do té doby, než se ho dokáže zbavit.

Celkově se chovají v akváriu velmi klidně a rozvážně, jediný prudký pohyb může nastat při obrovském polekání nějakým rychlým zásahem zvenčí do akvária, který rybka nečekala, načež jehla reaguje prudkým a rychlým pohybem - odplutím od místa střetu a následným „děláním jakože nic, já tady ani nejsem“. To se však nestává vůbec často a ani rychlý pohyb okolo nádrže je nevyděsí, i když jsou u předního skla.

Dále je potřebné měnit v akváriu často vodu. Čím menší je nádrž, tím musí být obměna častější. Osobně doporučuji obměnu části vody každý třetí den – jehly jsou po výměně jakoby „polity živou vodou“ a okamžitě se začnou zajímat co se to lije do akvária a novou vodu začínají „očichávat“. Často bývá chovatel odměněn i rituálními tanečky.

Krmení:

Jehly jsou výlučně dravci a žádné sušené ani rostlinné krmení nepřijímají. Nejlépe je poskytnout rybám živou potravu. Ochotně přijímají jak nalovené buchanky (Cyclops) a hrotnatky (Daphnia), tak i doma připravené žábronožky ( Artemia salina) - nauplie i dospělé jedince. Jehly potravu loví nejčastěji ze dna a okruh, ve kterém jsou ochotny si pro ni doplavat není příliš velký. Někdy, obzvláště mají-li větší hlad a cítí se bezpečně, jsou ale dokonce natolik aktivní, že si pro ni doplavou i do volného prostoru (obzvláště pokud kořist neustále uniká a přičemž je neustále nadosah).

Při lovu se nejdříve jehla soustředí oběma očima na potravu a při dostatečné vzdálenosti zaměřené kořisti od úst náhle, velmi rychle otevře tlamičku takovým způsobem, že vytvoří vakuum a živočich je následně nasán spolu s vodou. Jehlám můžeme dále podat i rybí potěr nebo mražené patentky. U mražených pakomářích larev může nastat menší problém. Zprvu je jehly, které na ně nejsou zvyklé, nemusejí považovat za něco k jídlu. Osobně jsem jehly na tuto potravu naučil připevněním larvy na špejli a následným hýbáním larvy před jejich očima. Nejdříve toto krmení braly ze špejle trochu opatrně, ale po několika takových podání si na neživou potravu zvykly a i jedinci, kteří takto podávané patentky nechtěli, brzy (do týdne) zjistili při okukování ostatních baštících jehel, že to není nic špatného a začali ze špejle také oždibovat. Po zvládnutí tohoto bodu přijímají i standardní podávání a sbírají patentky ze dna.

Mláďata vyrůstající spolu s rodiči a ostatními jehlami přijímají později larvy ze dna už automaticky podle dospělých jedinců.

Vzhledem k tomu, že ústa směřují nahoru musí se někdy jehly otočit břichem vzhůru (což jim nečiní žádné potíže), aby mohly neživé krmení ze dna sebrat. Zajímavé je také pozorovat jehlu a krevetku nosící vajíčka. Jehla se ke krevetce opatrně přiblíží ze zadu a z do té doby netušící samičku připraví v mžiku o vajíčka – tento postup se opakuje dokud nejsou všechny krevetky v akváriu „prázdné“. Proto není dlouhodobý chov spolu s krevetkami možný.

Nemoci:

Jehly africké jsou poměrně dosti náchylné. Obzvláště by se neměla zanedbávat častá péče o vodu a čistotu neboť jim je nebezpečný i nepatrný obsah dusitanů. Z vlastní zkušenosti ale vím, že ani při správné péči nemusí být úspěch zaručen. I po několika letech bezproblémového chovu se totiž můžou objevit onemocnění, zejména plísně, na které jsou jehly obzvlášť citlivé a většinou bez dlouhých příznaků na ně rychle hynou. Proto bych doporučil podávat jehlám pouze jimi již ověřenou potravu (hlavně u mraženého a naloveného krmiva) a nekupovat nějaké jiné obchodní značky – potrava, co ostatní ryby bez problémů zkonzumují, může u jehel vyvolat nelehké komplikace s neodvratitelnou budoucností. Při prvních příznacích (nejčastěji to bývá odlišné zbarvení a nechutenství) je velmi důležité nakažené jedince odlovit a bedlivě sledovat ostatní ryby v nádrži. Již nakažené jedince není pravděpodobně možno zachránit. Období nechutenství může trvat poměrně dlouho, potom nastává apatické období (kdy plíseň zasáhne i ostatní vnitřní orgány) s nepravidelným nebo zrychleným dýcháním a straněním se od skupiny ostatních, načež ryby rychle hynou. Při včasném odhalení a oddělení nemocných jedinců od „zdravých“ se může podařit zachránit některé nejsilnější ryby i přes stále odpadající jehly, u kterých se onemocnění už snad ani neprojevuje a bez příznaků hynou.

Tato nemoc se u mých jehel projevila po podání odlišného mraženého krmení než jsem kupoval dříve a odešla bez mého přičinění, kromě odstraňování nemocných a mrtvých jedinců – údržba akvária byla jak před, během, tak i potom pořád stejná. Zajímavé je, že během propuknutí onemocnění, kdy už některé ryby trpí nechutenstvím a dalšími příznaky vedle nich ostatní ryby „radostně“ bezstarostně tancují jako by bylo vše v pořádku. Druhý den už z této tancující skupinky můžou některé kusy umírat. Dále je pro mě zvláštní, že nemoc začíná s dlouhými fázemi onemocnění nakažených jehel a v posledních fázích, kdy už nemocných rybek ubývá a blýská se na lepší časy může ještě ráno rybka lovit potravu, tancovat s ostatními a večer už může být mrtvá bez znatelných příznaků. Tímto rychlým obdobím nemoc vždy skončila a život v akváriu se vrátil k normálu. Obecně lze říci, že u jehel bývá onemocnění náhlé, s rychlým spádem, velkými ztrátami a malým počtem zachráněných jedinců.

Jehly se dožívají věku 8 až 10 let.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 28 °C
pH: 7 - 8
dGH: 10 - 20 °N
Voda: Je stejná jako při chovu.

Ve vhodných podmínkách si jehly imponují téměř denně, někdy se z tanečků u dna celá skupinka vznese až k hladině a s těly ve tvaru „S“ proplouvají nádrží. Najdou-li se ve skupince rybky, které si navzájem vyhovují, snaží se skupinku setřást a oddělit se od ní, aby nebyly ostatními rušeny. Potom k sobě pár těsně připluje s těly svisle rovnými a dotýká se břichem. Samička pak předá své jikry samci do lepivého prostoru, který je ohraničen doširoka rozevřenými kožními řasami, které po tření uzavře a vytvoří tak provizorní vak. Zpravidla se potom sameček zatřese, jakoby si chtěl jikry ve svém vaku urovnat. Tím je celý akt tření skončen. Není to však jediný způsob předání. Někdy pár zůstane u dna s těly zvednutými k hladině, ale ohnutými ocasy se pořád drží dna. A právě v této poloze klade samička jikry do rozevřeného plodového prostoru. Další způsob, který je však spíše ojedinělý je ten, že samička odkládá své jikry na široký list, oblázek či jiný příhodný předmět, ze kterého pak sameček jikry sbírá do lepivé oblasti na ocase. Jikry jsou velké přibližně necelý milimetr a jasně oranžové. Lze u nich také poznat, zda jsou oplozené či nikoliv. Zatímco neoplozené jikry jsou oválné, oplozené mají pravidelný kulatý tvar. Ve volné vodě se jikry nevyvíjejí dlouho a jemný jikrný obal se do dvou hodin rozpadne. Sameček nosí jikry a později i vylíhlé jehličky při teplotě vody 27 °C přibližně 14 dní (+/- 1 noc).

Důležité je, že plodová dutina samce respektive sliznice plodové dutiny umožňuje výměnu plynů, přívod živin i odvod zplodin mezi samcem a zárodky. Bylo zjištěno, že sameček jehly Syngnathus typhle dokáže získávat živiny z vlastního vaku – z vlastních potomků. Je pouze na něm, jestli této možnosti využije nebo ne – rozhoduje se podle své kondice. Je možné, že toto dokáží i jehly Enneacampus ansorgii .

Ihned po tření a i několik dnů poté prosvítají oranžové jikry kožními řasami, ale s přibližujícím se „porodem“ dutina tmavne a den porodu je černě a zlatavě mramorovaná. Sameček rodí již zcela vyvinutá mláďata a to vždy v noci. Mladí a malí samci vrhají méně mláďat 5 – 10 a také menší 10-12 mm velká, zato starší a velcí samci vrhají až 90 jehliček o velikosti 13-17mm.

Malé jehly africké jsou dokonalou zmenšeninou svých rodičů a ihned jsou schopny ulovit právě vylíhlé nauplie žábronožek. Na rozdíl od ostatních dospělých ryb se jehličky často vznášejí v proudu a je proto nutné případný silný filtr zkorigovat na menší výtok, aby nebyla slabá mláďata nasáta do filtrace. Bez problémů můžeme malé odchovávat v nádrži s dospělými – ty je za potravu nepovažují a neublíží jim. Jehly dospívají ve věku kolem 5. měsíce života ve velikosti okolo 7 cm, kdy jsou už schopny se samostatně rozmnožovat. Většinou se nepodaří odchovat všechny jehličky, neboť někteří jedinci bez náznaků jakýchkoli příznaků v brzkém stadiu života uhynou, ale nepovažoval bych odchov jehel za výrazně těžší než chov.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Frank Stanislav, Sladkovodní akvaristika — Všechno o sladkovodní akvaristice - péče o ryby, jejich zdravý vývoj a úspěšný chov, str. 93 – 94, http://aquabooks.cz/...

Internet:

Plíštil, J. (Ed.) 2010. AQUATAB. World Wide Web electronic publication. http://aquatab.net/, verze (6/2010).
http://www.fishbase.us/...
http://www.wetwebmedia.com/...
http://aquatab.net/system/species/8286/
http://fish.mongabay.com/...
http://www.elacuarista.com/...
http://diszhal.info/...
http://www.dajanapet.cz/...
http://www.dajanapet.cz/...



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2018 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Jste na stránkách AKVARISTA.cz (LOAD: 0.061238s 0.036014s).

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.