Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Souhlasím.

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Thorichthys ellioti Meek, 1904

kančík Eliotův

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Cichlasomatinae
Rod: Thorichthys
Ukaž v katalogu »

Správce: Danila
Zobrazeno: 42526x; Aktualizace: 23.7.2010

Synonyma: Cichlasoma ellioti; Heros maculipinnis

Výskyt: Střední Amerika: - Mexiko (povodí Río Papaloapan, Río Malatengo, Río Lana), pravděpodobně i Honduras a Guatemala. Ryba žije v povodí řek stékajících do Atlantického oceánu. Ryba obývá střední a spodní toky řek s mírným proudem, písčitým nebo skalnatým dnem. Ryba hledá potravu především sběrem ze dna nebo jeho prohrabáváním.

Río Papaloapan („řeka motýlů“) protéká typicky rovinatou, nízko položenou krajinou v tropickém pásu Mexika, který je často sužován záplavami. Río Papaloapan vtéká do Mexického zálivu. V ústí řeky leží nádherné slané jezero, takže lze očekávat, že i ve spodním toku řeky je voda brakická. Na severu od města Veracruz se táhne rozsáhlý, 60 km dlouhý pás vulkanického pohoří, jenž tvoří přírodní bariéru pro rozšíření ryb tohoto pásma směrem na sever.

Na jihu Mexika mohou teploty poklesnout až na 16 °C, což vedlo k tomu, že některé zdroje uvádějí vhodnou teplotu pro chov 18 °C. T. ellioti však není studenovodní ryba.

Velikost až 17 cm.

Obecný popis

Typový druh T. ellioti byl vědecky popsán na základě exemplářů ulovených v oblasti Motorongo, Veracruz (Lat.18°15' N., Long 96°43' W.) na řece Tonto (přítok Río Papaloapan). Oblastmi výskytu T. ellioti jsou řeky, jejichž tok je přikryt hustou vegetací vysokých tropických stromů. Do vody spadají jejich kořeny a větve, břehy jsou hustě porostlé pobřežní vegetací, na písčitém nebo kamenitém dně leží i napadané listí.

Bohužel, mnoho přírodních (a nádherných) lokalit těchto (stejně i jako jiných) ryb je v přírodě nyní díky civilizačním vlivům vážně ohroženo.

Rod Thorichthys obsahuje tyto konkrétní druhy (http://aquatab.net/... ):

- Thorichthys affinis
- Thorichthys aureus (kančík zlatý)
- Thorichthys callolepis
- Thorichthys ellioti (kančík Eliotův)
- Thorichthys helleri
- Thorichthys meeki (kančík červenohrdlý)
- Thorichthys pasionis
- Thorichthys socolofi

Rod Thorichthys popsal v roce 1904 americký ichtyolog Seth Eugene Meek (1859-1914). Typový zástupce – T. meeki - byl pojmenován právě po něm.

Etymologie názvu ryby

Rodové jméno je složeno ze slov „Thor“ (lovící) a „Ichthys“ (ryba). Při prvních nálezech byly „meky“ pozorovány, jak při lovu vyskakují z vody. Málokterému ichtyologovi se však tento jev později podařilo znovu uvidět.

Předpokládá se proto, že S. E. Meek pozoroval izolované ryby v mělkých, od řek oddělených a vysýchajících lagunách. Ryby byly velmi vyhládlé a proto za jakoukoliv potravou vyskakovaly.

Pro zajímavost ještě uveďme, že Thor je v severské (skandinávské) mytologii po Odinovi druhým nejvýznamnějším bohem (bohem bouřky). Za povšimnutí stojí i skutečnost, že přepisem do staroangličtiny vznikl i dnešní anglický název pro čtvrtek (Thursday) - ve starých názvech jednotlivých dnů týdne se dny totiž pojmenovávaly u různých národů právě podle bohů, kterým byly věnovány. Dnes je Thor poměrně běžné skandinávské jméno (např. Thor Heyerdahl). Podobné latinské slovo „thorax“ má význam brnění, pancíře a v medicíně hrudníku.

Druhové jméno „ellioti“ dostal tento kančík na počest amerického přírodovědce, profesora Daniela Girauda Elliota (1835-1915), který byl jedním ze zakladatelů American Museum of Natural History v New Yorku a Asociace amerických ornitologů. Byl rovněž kurátorem přírodovědných sbírek v Chicagu. D. G. Elliot osobně investoval velké finanční prostředky na vydávání luxusních, bohatě barevně ilustrovaných přírodovědných atlasů, zejména pak ptáků, kterými se stal proslulý. Lze vyvodit hypotézu, že nádherná barevnost T. ellioti vedla navrhovatele druhového označení této rybky dát jméno právě po Elliotovi právě díky barevnosti papoušků a dalších ptáků v atlasech, vydávaných tímto vědcem již na přelomu 19. a 20. století. Po tomto významném vědci jsou pojmenovány ještě tři mořské ryby a to Apogon ellioti (Day, 1875), Helcogramma ellioti (Herre, 1944) a Ballistes ellioti (Day, 1889).

V angličtině rybu najdeme pod označením „Spotcheek cichlid“ (cichlida se skvrnami na tváři), ve španělštině je hovorově označována jako „Chescla“.

Vzhled:

Tato překrásná, středně velká cichlida má na šedém podkladě neonově modré tečky. Hlava a břicho jsou rudé, uprostřed těla je černá skvrna s modrým lemováním a podélný černý pruh, který vede od žaber až k ocasní ploutvi. Narozdíl od příbuzného kančíka Thorichthys meeki je T. ellioti vybarven výrazněji, barevněji, s velkým množstvím již zmíněných modrých teček.

Kančík elliotův je krásná, poměrně nenáročná ryba, která je vhodná i pro začínající akvaristy, za předpokladu, že zvolí přiměřenou velikost nádrže a vyvarují se extrémních hodnot akvarijní vody.

Pohlavní dimorfismus:

Rozeznat pohlaví je poměrně obtížné. Samci jsou větší než samice, mívají více vybarvené hrdlo, ale přesné určení pohlaví lze určit až při tření, díky samičímu kladélku. Samec v dospělosti bývá zpravidla větší, kontrastní zbarvení na bocích je výraznější. Některé prameny uvádějí, že až do zlato-červena.

Ideální je ponechat ryby ve skupině a posléze vybrat harmonický pár. Také ovšem můžete se skupinou dopadnout jako já: 9 samců a jedna samice. Ryby dospívají přibližně ve velikosti 7 – 9 cm.

Délka života se uvádí až 15 let.

Chování:

T. ellioti se zdržují ve střední a dolní části nádrže, která by měla být zařízena dobře zakořeněnými nebo upevněnými rostlinami. Moje zkušenost je taková, že nejsou typickými „devastátory“ akvarijních rostlin a i v osázené společenské nádrži tyto ryby nepůsobily velké potíže.

Nádrž: Minimální velkost nádrže by měla být alespoň 200 litrů pro jeden dospělý pár, protože tyto ryby jsou zejména v období tření poměrně nesnášenlivé a v malém prostoru může docházet k potyčkám, které mohou končit i těžkým zraněním.

Vhodné je prostor rozčlenit, aby si při více kusech v nádrži ryby mohly vytvořit teritoria. Vzhledem k tomu, že se s oblibou přehrabují ve dně, je nutné zvolit odpovídající zrnitost akvarijního písku a vyhnout se použití ostrých štěrků. T. ellioti nejsou příliš nároční na kvalitu vody, což ovšem neznamená, že nepotřebují kvalitní filtraci s mírným prouděním vody.

Náročnost: Dodržíme-li základní pravidla, tj. správnou velikost a zařízení nádrže, rozmanitost a pestrost stravy, tato ryba může být chována i začátečníky. Daří se jí ve vodě s neutrálním nebo zásaditým pH. Nic nezkazíme, když akvarijní vodu mírně přisolíme.

Nezapomínejme, že ryba se při vhodných podmínkách může dožívat v zajetí velmi vysokého věku (jako většina cichlid) a proto si při jejím výběru do naší nádrže musíme uvědomit naší zodpovědnost vůči ní.

Poznámky k chovu

Teplota: 25 - 27 °C
pH: 7 - 8.5
dGH: 3 - 15 °N
Voda: sladkovodní

S T. ellioti chováme rybky, které jsou velikostí, svým chováním a životními nároky podobné těmto středně velkým středoamerickým cichlidám.

Jako zajímavost či inspiraci pro případný výběr biotopních spoluobyvatel nádrže uveďme zástupce, kteří s nimi žijí na přírodních lokalitách. Z cichlid to jsou Petenia splendida, Cichlasoma urophthalmum, Rocias octofasciatus, Cichlasoma salvini, Paratheraps fenestratus, a Paraneetroplus nebuliferus. Z ostatních rodů to jsou pak středoameričtí zástupci rodů Atherinidae, Belonidae, Characidae, Clupeidae, Centropomidae, Cyprinodontidae, Eleotridae, Gerreidae, Lepisosteidae, Mugilidae, Pimelodidae, Poeciliidae a Symbranchidae.

Krmení:

T. ellioti nejsou příliš vybíraví a s jejich krmením nebývají problémy. Pokud však krmíme dostatečně pestrou stravou, tyto ryby se odmění překrásným a výrazným zabarvením. Živé krmivo je vítanou pochoutkou, dále červená i černá komáří larva, koretra, granule, vločky, rybí filé, směsi, moina, mysis. Ryby jsou sice tolerantní i k tučné stravě, ale je nutné se jí vyvarovat. Podávání hovězího srdce či drůbežího masa je pro ně nevhodné, protože může působit zažívací problémy.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 25 - 27 °C
pH: 7 - 8
dGH: 3 - 15 °N

Thorichthys ellioti nepotřebují k rozmnožování speciální podmínky, výtěr lze zaznamenat i ve společenské nádrži, kde se třou na připravených a očištěných místech na kamenech či kořenech.

V přírodních podmínkách se ryby třou v období od února do května. Pár si vybírá teritorium o průměru kolem 50 cm v mělké, pomalu tekoucí vodě, které je shora nad vodou kryto listím nebo kmeny stromů.

Jikry jsou nalepeny těsně vedle sebe a po vylíhnutí je rodiče přenesou do jamky vyhloubené pod kořeny rostlin či na jiném příhodném místě.

Potěr se líhne za 2 – 3 dny a po dalších dvou dnech se rozplave. Po rozplavání je krmíme naupliem žábronožky solné, vířníkem eventuelně prachovým krmivem. Počet mláďat se pohybuje mezi 100 – 300 kusy.

O potěr se pečlivě starají oba rodiče, v některých případech může dojít ke zvýšené agresivitě samce, kterého je pak nutné odlovit.

Z důvodu možnosti křížení bychom neměli tuto rybu chovat s ostatními zástupci rodu Thorichthys a Cryptoheros.

Poděkování při zpracování tohoto příspěvku patří Dr. Romanu Slabochovi za fotografie a cenné rady z oblasti biotopu.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Literatura:

Hubbs, C. L.; (1936); Fishes of the Yucatan peninsula.Carnegie Inst. Washington, 457:157-287, pls. 1-15.
Kullander, S.O.; (1983); A revision of the South American cichlid genus Cichlasoma (Teleostei: Cichlidae), Swedish Mus. Nat. Hist., Stockholm.
Kullander, S.O.; (1986); Cichlid fishes of the Amazon river drainage in Peru. Swedish Mus. Nat. Hist., Stockholm.
Meek, S. E.; (1904); The freshwater fishes of Mexico north of the isthmus of Tehuantepec. Field Columbian Museum, Vol. V: 1-252.
Meek, S. E.; (1907); Synopsis of the fishes of the great lakes of Nicaragua. Field Columbian Museum, Publ. 121, Zool. services, 7 (4): 97132.
Miller, N.; (1907); The fishes of the Motagua river, Guatemala. Bull. Amer. Mus. Nat. Hist.1984(4): 933-940.
Miller, R. R. & C.N. BERNARD; (1961); Variations, life colors and ecology of Cichlasoma callolepis, a cichlid fish from southern Mexico, with a discussion of the Thorichthys species group. Occ. pap. Mus. Zool. Univ. Michigan, Nr. 622.
Miller, R. R. & J. N. Taylor ;(1984); Cichlasoma socolofi, a new species of cichlid fish of the Thorichthys group from Northern Chiapas, Mexico. Copeia 1984(4): 933-940.
Regan, C. T. (1905); A revision of the fishes of the American cichlid genus Cichlosoma and of the allied genera. Ann. Mag. Nat. Hist. Ser. 7(16): 60-77, 225-243, 432-445.
Regan, C. T. (1906-1908); Pisces. Biologia Centrali Americani.
Steindachner, F. (1864); Beitrage zur Kenntniss der Chromiden Mejico's and Central-Amerika's. Denkschr. Akad. Wiss. Wien., 23(2): 57-74, pl. 1-5.

Dr. Vladko Bydžovský, Akvárium živě IV. ročník č. 5/ 2005

Internet:

http://www.cichlidae.com/...
http://aquatab.net/...
http://research.calacademy.org/...
http://en.wikipedia.org/...
http://en.wikipedia.org/... - Papaloapán River, Mexiko
http://rybicky.net/...

Video:

http://www.youtube.com/... – nádherný exemplář o velikosti 17 cm, autor Mephistoscichlid
http://www.youtube.com/... – nádherný rodičovský pár s potěrem
http://www.youtube.com/... – péče o potěr
http://www.youtube.com/... – potěr ve stáří 22 dní
http://www.youtube.com/... – mladé, ještě nevybarvené ryby



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2021 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.