A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Pterophyllum scalare (1/4)

Autor článku: Jan Burzanovský · 14.12.2006 · Sledovanost: 42455x · Vytisknuto: 3740x
Hodnocení: 5.43/6 (24x) · Odměněn: není

Úvodem
Přesto, že se jedná o rod, který představují zatím pouhopouhé tři popsané druhy, jejichž nejznámější zástupce Pterophyllum scalare je v nádržích akvaristů na celém světě chován a odchováván již rovných sto let, není kniha o tomto rodu ani zdaleka dopsána. Naše znalosti o těchto rybkách se během posledních let však přeci jen významně posunuly. A to hlavně díky mnoha obětavcům, kteří neváhali a neváhají vstupovat do neprozkoumané a těžko přístupné džungle jihoamerických rovníkových pralesů a díky dalším odborně zdatným nadšencům, kteří věnují zkoumání těchto ryb dny a noci, měsíce a roky usilovné práce a energie.

Před několika lety jsem měl několik přednášek na téma přírodních druhů a forem rodu Pterophyllum, které byly okořeněné vypracovaným systémem chovatelských forem Pt. Scalare. Toto vyšlo i v létě 2001 v tehdejším Akváriu Teráriu. Od té doby se i mé znalosti o rodu Pterophyllum posunuly mnohem dále. Dnes již by to vše na jednu klasickou přednášku a podobný článek v akvaristickém magazínu nestačilo.

Když mne nedávno přátelé, kteří jsou zainteresováni na tvorbě nového informačního média – internetového magazínu, požádali, jestli bych souhlasil s opětovným vydáním tehdejšího článku, dlouho jsem se rozmýšlel s pocitem "sytého, který hladovým nevěří". Říkal jsem si, co by ještě mohlo být na pět let vyčpělé práci pro někoho zajímavé. Teprve pak mi došlo, že pět let je docela dlouhá doba. Dlouhá pro to, aby dorostli další noví akvaristé, kteří o AT z roku 2001 a o tom, co v něm vůbec bylo psáno, nemají ani páru. To mne utvrdilo v rozhodování. Ačkoliv nejedna informace z tehdejší doby byla překonána aktuálnější, mohlo by pro mnohého akvaristu přečtení textu být přínosné.

Koneckonců, jak jsem již výše sám poznamenal, stále a stále se objevují nové informace o předmětu našeho zájmu. To mne před rokem pohnulo k tomu se touto problematikou začít zabývat znovu, více a hlouběji. Díky vztahům, které mám dnes s podobně postiženými jedinci – akvaristy na celém světě (za to neskonalé díky internetu) a díky obrovskému množství nových a hluboce aktuálních informací, dat a faktů, jsem začal psát novou práci na téma – rod Pterophyllum. Ne, nebude to nový článek ani v tištěném magazínu, ani na internetu, dal jsem se do práce na monografii o tomto rodu.

Tímto prosím všechny čtenáře níže uvedeného druhého (neupraveného) vydání mé tehdejší práce o shovívavost a o to, aby ho brali s rezervou a nedivili se tomu, že mnohé z toho, o čem se v tomto článku dočtou již nebude plně korespondovat s prací budoucí a jejím obsahem, který bude mnohem aktuálnější a podrobnější. Přeji vám příjemné počtení.

A ještě drobná poznámka na závěr. Fotografie, pod kterými není uvedeno jméno autora, kdysi na mou osobní prosbu fotil jeden z našich nejlepších fotografů rybek. Tehdy jsem jej často musel nutit téměř násilím fotit v takových podmínkách, ve kterých by každý soudný fotograf člověku doslova omlátil aparát o hlavu. Jelikož však situace a možnosti byly tehdy takové, jaké byly, pro dokumentační práci byly "jakékoliv" fotografie uváděných ryb pro mne více než zásadní. Na můj nynější apel mi dovolil zde některé z těchto fotografií zveřejnit, v žádném případě však pod toto dát jeho jméno. Respektujme prosím tedy jeho rozhodnutí.

prosinec 2006
Jan Burzanovský
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (2/4)
ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (3/4)
ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (4/4)
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 14.12.2006
Dussy

přírodní formě se vyrovná jedině black forma, ještě je hezká red head ale přírodní je přírodní


Čtvrtek 14.12.2006
wunti

Panove...davam vam za pravdu... a taktez se tesim na dalsi cast clanku... Skalara je u mne jedna z kralovskych akva rybek :-)


Čtvrtek 14.12.2006
glogloman

tak tak.. plně s tebou souhlasím.. ještě jsem uvažoval o druhém jinak zbarveném páru, ale žádná jiná forma než ta klasická přírodní se mi nelíbí.. ;-)


Čtvrtek 14.12.2006
langosh

Není nad přírodní formy. Kam se na ně hrabou všichni šlechtěnci...
Roman:)


Čtvrtek 14.12.2006
glogloman

Mám 2 přírodně zbarvené skaláry a zrovna při čtení tohoto článku na ně koukám jak jsou schované v rohu a "jedné" vykukují 2 penisy (asi?).. :o) Už se moc MOC těším na pokračování..


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.