A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Sladkovodní akvarijní ryby - bede ATLAS

Autor článku: Roman Lang · 4.12.2006 · Sledovanost: 32629x · Vytisknuto: 3339x
Hodnocení: 5/6 (8x) · Odměněn: není

Bede Atlas je jednou z nejobsáhlejších publikací svého druhu vydaných v České republice, ne-li úplně tou NEJ. Jak už je uvedeno v záhlaví, na 1024 stranách obsahuje okolo 8 000 barevných fotografií sladkovodních akvarijních ryb, které jsou pro větší přehlednost rozděleny do osmi systematických skupin: na labyrintní ryby, ryby gavúnkovité a duhovkovité, tetrovité, vrubozubcovité (cichlidy), kaprovité (přísavkovité, mřenky, parmičky…), zubatí kapři (halančíkovití, štikovcovití, živorodí...), sumci, ostatní ryby (asi 80 menších skupin ryb - např. čtverzubcovití).

Do světa ryb nás na začátku knihy uvede čtrnáct krátkých kapitol (např. Stavba těla a morfologie, Rybí pohon, Zbarvení ryb, Přijímání potravy, Sezónní ryby, Vědecké názvy). Dozvíme se mimo jiné i spoustu kuriozit, na které v běžné akvaristické literatuře nenarazíme. Tak třeba, že přes 90% tropických sladkovodních druhů je schopno biologického vydávání zvuků. Nebo, že některé druhy afrických cichlid bez problémů přežívají ve vodách o teplotě 40 °C. A také, že v Jižní Americe žijí parazitní sumci, kteří se živí krví a mohou napadnout i člověka, a to dost nepříjemným způsobem…do močové trubice. Předložené informace jsou pro laika bezesporu zajímavé, i když se mnohdy pohybují na hranici odborné literatury.
Obsáhlý atlas akvarijních ryb (hmotnost přes 5 kg)
1060 stran, okolo 8000 barevných fotografií
[b
Nakladatelství: bede-Verlag GmbH, Ruhmannsfelden 2002
Formát: 24 x 32 cm, fotografie na křídovém papíru, pevná vazba]
Co se týká aktuálnosti použitého latinského pojmosloví, atlas upozorňuje, že zcela jistě došlo během sestavování a tisku knihy ke změnám, které mají za následek nové začlenění některých ryb (např. problém amerického sběrného rodu Cichlasoma) - při další práci s názvy ryb je třeba toto mít na vědomí.

Vraťme se ale raději k obrázkům, které jsou alfou a omegou knihy. U každé fotografie je uveden vědecký název ryby, kým byla popsána, popř. místo nálezu, dále pohlaví, nebo údaj o barevné variantě. Další řádek stručné informuje o základních požadavcích na chov jako jsou nároky na parametry vody (teplotu, hodnoty pH, celkovou tvrdost vody) a potravu. Pak bývá uvedena dosažená velikost v dospělosti (maximální délka těla), doporučená velikost akvária (jeho délka) a jeden ze 6 stupňů obtížnosti chovu dané ryby (od "pro začátečníky" až po "držení nedoporučeno"). O rozsahu atlasu svědčí např. okolo 40 druhů zobrazených ryb rodu Apistogramma (ani specializovaný Aqualog SA cichlids II. nepředstavuje o moc více druhů), nebo 20 fotografií běžné Neonky obecné.

Závěrečné stránky jsou věnovány seznamu fotografů, použité literatuře, přehlednému latinskému rejstříku a německému názvosloví.

Jediný otazník, který se nad knihou vznáší, je právě přítomnost původního německého rejstříku. Nedokáži posoudit stav českého názvosloví a zda je natolik nedostatečný, že ho nemá smysl publikovat, či jde pouze o přístup vydavatele. Proč je však místo něho ponechán původní německý rejstřík, mi není jasné. Pokud máte nějaké bližší vysvětlení, vyjádřete ho prosím v komentáři k tomuto článku.

Provnání bede ATLASu s českým kaprem


Určitá stížnost by mohla směřovat i ke kvalitě vazby ve vztahu k rozsahu (formátu) knihy, která klade zvláštní nároky na prohlížitele - je třeba zohlednit váhu knihy, listovat jí není prakticky možné jinak než při položení na rovný podklad. Případné rozdělení na dva nebo více dílů by zvýšilo čtenářský komfort a mohlo být ku prospěchu věci, i když v tom případě by bylo zřejmě nutné počítat i s následným dopadem na zvýšení ceny.
+ počet fotografií (rozsah)
+ úvodní popisná část
+ šíře záběru, zpracování jednotlivých skupin na úrovni Aqualogu
- zahrnutí německého pojmosloví
- formát knihy z pohledu běžného používání
- mnohdy zastaralé názvosloví

Hodnocení: 9/10

Shrnutí
Odhlédneme-li od vyšší ceny (v současné době přes 2 500 Kč, i když v tomto případě platí anglické "value for money"), získáme co do rozsahu unikátního obrazového průvodce akvarijních ryb pro nejširší veřejnost - počínaje začínajícím akvaristou, přes chovatele až po obchodníka s rybami. A jedna konzervativní poznámka na závěr - celkový příznivý dojem z knihy je podtržen přítomností klasické látkové záložky.
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Úterý 5.12.2006
Pavel

Ještě jednou děkuji všem za názory. Jsou to cenné rady pro další vývoj obsahu a směřování nejen obsahu, ale i přístupu vytvářejícího se redakčního zázemí. Jsme ale ještě hodně na začátku (prvních 35 dnů života magazínu není čas, kdy by se vše vyladilo :-))


Úterý 5.12.2006
SoRex

Pavle, recenze sem samozřejmě patří - nikdo netvrdil, že ne. Ale mělo by jim být věnováno více pozornosti ze strany autorů (i redakce). Teď už se pomalu dostáváme k tomu, jak by asi měla tato recenze vypadat. Shodli jsme se. To jsem rád. Ale upřímně; k čemu je redakční rada, když nefunguje jako zpětná vazba? Odborná periodika ji mají právě k tomuto účelu. Zde došlo k drobnému selhání, ale jak píšeš, "magazín se stále ještě hledá". Věřím, že se najde.

To langosh: "odborné" informace v textové části knihy (jakkoli šílené kvality) spadají skutečně do rámce gymnaziálních osnov. Pochopitelně s výjimkou zajímavostí, které uvádíte.
Důvody, proč jste se je nedozvěděl si umím jako bývalý pedagog živě představit (rozhodně nenaznačuji, že je to Vaší vinou).

To Justfest: Nemyslím, že pojem "recenze" je nějak obecně devalvován. Zdaleka nečtu jen odbornou literaturu a zatím jsem si žádného snižování úrovně recenzí nevšiml. Jediné, co je patrné, je snižování úrovně jazyka. Počítaje v to i absenci diakritiky.


Úterý 5.12.2006
justfest

omlouvám se za překlep u klíčového slova v první větě, správně je samozřejmě "recenze":-)


Úterý 5.12.2006
justfest

Ano, uznávám, že původní náplň slova "rececenze" v dnešní době poměrně devalvoval, a to napříč všemi žánry a médii - snad jen až na přísně vědecké bulletiny a články vycházející na akademické půdě, mezi které se ale web www.akvarista.cz určitě nepočítá a počítat ani nechce.

Je tedy zbytečné slovíčkařit tu a přít se o názvy rubrik. Jestli Vám to pomůže, beze všeho si pro sebe nazvěte diskutovaný článek "názorem" autora, pro mne sféru "názorů" například zase čítankově naplňuje diskuse, která se tu strhla.

Název rubriky "recenze" berme tedy orientačně, věřím, že pro naprostou většinu čtenářů bude toto slovo mnohem jasnější a návodnější, než kdyby rubrika nesla název "názory".

Stejně tak prosím nerozvíjejme dál diskusi o tom, zda je víc 17 000 nebo 500 000 unikátů:-). Tím bychom se dostali už do úplné žumpy. Jsem přesvědčený o tom, že nám všem je jasné, že masový zájem bývá zřídkakdy spojen i s masivní kvalitou.

Vzkaz pro pana Plíštila: děkuji za upozornění, nepoužívání diakritiky je částečně má pohodlnost a částečně zlozvyk z mailové komunikace, kde je skutečně bezpečnější ji nepoužívat.


Úterý 5.12.2006
martinrose

Ahoj Pavle,

dva odborníci jsou až až. Názor jednoho odborníka může mít možná větší váhu než názor 17.000 unikátů :-). Pro zamyšlení - jsou média, které čte 500.000 "unikátů" a "unikátek" (ve srovnání s nimi je těch 17.000 legrační číslo) a přesto jsou plná nesmyslů, polopravd i lží a jejich informační hodnota je nulová. Doufám že akvarista nemá podobné ambice.

Pokud jde o článek: skutečná recenze je cosi jako ZNALECKÝ posudek. Neměl by ji psát kdokoliv, není to fér vůči čtenářům ani vůči autorovi. V tomto případě by opravdu bylo vhodnější vyhnout se slovu "recenze", úplně by stačil "názor" na knihu.

M. Rose


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.