Rozhovor s hlavním a jediným organizátorem letošního, nejen na stránkách www.akvarista.cz velmi diskutovaného AQUAFESTIVALU, Františkem Kolínem, jsme vám slibovali už v reportáži (http://www.akvarista.cz/... z této akce – aby byl co nejaktuálnější, pořídili jsme ho ještě během výstavy. Pojďme se tedy podívat na tuto významnou událost očima člověka nejpovolanějšího, prozkoumat jeho profesní úspěchy i neúspěchy a dočíst se třeba také názor na náš server.

Především tedy velkou poklonu za zorganizování celého AQUAFESTIVALU. O tom, že se jedná o komerčně nezištnou událost a zároveň jednu z nejprestižnějších u nás, jistě není pochyb. V kuloárech se šíří různé verze původu celé akce, mohl byste to tedy jako hlavní organizátor uvést na pravou míru?
No tak prvořadě, než jsem celou akci začal dělat, tak jsem si představoval, že to bude ve spolupráci s cichlid klubem (Český cichlid klub: http://www.cichlidcz.com/, pozn. red.). Oslovil jsem Honzu Burzanovského, to je samozřejmá věc – a co jsem se dozvěděl: klub se skládá jen z papírových členů, kteří v životě nic dělat nebudou. Takže mi, jak se říká, hned sklaplo. Loni se na akci terčovců podílel klub chovatelů terčovců (Český klub chovatelů terčovců: http://www.discus.cz, pozn. red.), takže jsem letos chtěl uvést do života ten samý princip, jen s klubem cichlidářů. Po téhle informaci jsem tedy vystřízlivěl a jelikož už to bylo naplánované a ta myšlenka tu byla, tak jsem to rozjel úplně sám. Bez podpory oficiálních klubů či spolků. Je to tedy moje soukromá záležitost, nechtěná soukromá záležitost.

Jak jste si tedy celou akci původně představoval?
Moje představa byla, že to bude na širší bázi. Že to bude, stejně jako loni terčovci, národní záležitost. Rozhodně taková, na které by se podílelo víc lidí. Třeba i mladých. Většinou to ale ztroskotá na tom, že je to práce. Jakmile z něčeho čpí práce, jdou všichni od toho.

Jak jste spokojený vy s celou výstavou nyní, den před jejím skončením? O finančním úspěchu asi nemůže být úplně řeč...
No to je otázka sama pro sebe. Kdybychom to měli začít řešit přes peníze, tak by taková akce vůbec nevznikla.

A po stránce „obsahové“?
Akvarista - třeba i laik, který by nevěděl o věci vůbec nic, se tu dozví všechno, co k téhle činnosti potřebuje. To znamená: poradenství – na kohokoli se tu může obrátit, kdokoli z prodejců i vystavovatelů je ochotný poradit, jak co se ryb týče, tak i zařízení atd. Je tu obsaženo všechno. Od nádrží, přes krmivo, osvětlení až po samotnou rybku do akvária tu najde vše. Proč to tu není v masách, není z toho Matějská pouť, proč to tu není stánek na stánku, kde by jeden dělal druhému konkurenci, to je jiná otázka. Přijede-li sem ale akvarista, nebo laik, dostane se mu tu všeho, co potřebuje.

Přeci jen, kdyby tu byla větší nabídka rybek na prodej a AQUAFESTIVAL se stal současně i burzou svého druhu, myslíte, že by zájem o celou akci nebyl vyšší a nedorazilo i podstatně víc lidí?
Určitě. Myšlenka s burzou není špatná. Ale musela by to být burza ne jako kterákoliv jiná. Prodejci by si museli svou obchodní strategii trochu promyslet. Není možné sem přenést svůj vlastní krám a 1:1 tu prodávat své zboží. Jakmile budou ceny stejné jako v obchodech, zajede si to zákazník koupit kamkoli do města, na to nemusí jezdit na výstavu. Síť akvaristických prodejen je dost velká. Obchodníci by tedy měli svoji strategii změnit, udělat tu zvláštní ceny, speciálně pro výstavu, aby otočili obrat.

Měl jsem na mysli ale hlavně rozšířenější prodej samotných rybek na výstavě...
No jelikož dneska trend spěje k jednoduchým akváriím a jednoduchým rybkám, s žádným moc složitým zařízením, tak si myslím, že ti dva prodejci, co tu rybky mají, tento sortiment prakticky obsáhnou. Je tedy pravda, že jeden z prodejců se zaměřil výhradně na skaláry, jsme také na výstavě skalár, to je samozřejmá věc. Wilhelm Frank z Kamsdorfu z Německa to dnes ale ještě obohatil o L-kové sumce, takže jsou tu opravdu rarity, které se jen tak nevidí.

Ten ale přišel až na třetí den výstavy...
Ano, to jsem je ještě musel přemluvit... to je zas kapitola sama pro sebe. Napřed jsme totiž v Akváriu živě psali o tom, že tu budou, protože nám to slíbili. Pak nám psali, že nestíhají, tak jsem je musel přemlouvat, aby laskavě přijeli, že na ně lidi čekají. A skutečně, hned jak ryby vybalili, okamžitě se kolem nich utvořil hrozen lidí a slibované červené skaláry, co přivezli, byly hned pryč.

Na pravidelných nedělních akvaristických burzách v Praze je týden co týden narváno. Před osmou, než se otevře, se davy už tlačí před dveřmi, což svědčí o tom, že zájem o akvaristiku u nás existuje. Na druhou stranu je tu AQUAFESTIVAL, akce s relativně velkou reklamou, která má co nabídnout a lidí tu je nesrovnatelně méně. Máte nějaké vysvětlení?
Já bych řekl, že toto je akce dělaná pro širokou veřejnost. Kdežto burzy jsou specializované. Tam většinou vidíte stejné tváře, akvaristy mezi sebou. Jeden chce koupit něco do chovu od druhého atakdále. V každém případě myšlenka s burzou, umístit ji sem, není špatná. Mohla by tu být třeba v neděli, v odpoledních hodinách, kdy už se exponáty stejně začínají prodávat.

Do budoucna tedy nápady jsou? Elán zůstává?
Určitě jsou, elán po tomhle shonu je podmíněn fyzickou kondicí. A ta když slábne, tak i elán upadá. Do budoucna chceme ale udělat určitě ještě víc pro to, aby lidi byli spokojenější.

A reklama na AQUAFESTIVAL by být lepší nemohla?
Určitě mohla, to je další bolavá věc. My jsme v březnu žádali magistrát o záštitu. Tu jsme nakonec dostali, konkrétně druhý den po zahájení výstavy. Se záštitou se ovšem spojuje i mediální podpora. My od nich nežádáme peníze ani žádnou jinou materiální podporu, protože předem vím, že by nám řekli, že na to peníze nemají. Chtěli jsme jen, aby nás uvedli do médií. Slíbili nám masívní podporu, když si dáme včas žádost. Tu jsem tedy dal 19. března, výsledek nám oznámili 20. října.

Aby to stihli ještě před volbama?
Přesně tak. Prvořadě mají zájem o vlastní křesla, nějaké rybičky v Kongresovém centru je samozřejmě nezajímají. Ještě jsme měli dohodlou mediální podporu s rádiem Blaník. Den před zahájením výstavy mi volala slečna, že tento záměr bohužel neprošel a že nám jinak fandí. Patrně z toho důvodu, abychom se už nestihli obrátit na jinou rádiovou stanici. Na výlep bilboardů u silnic samozřejmě peníze nemáme. Na jedenácti důležitých strategických místech po Praze nám ale visí plakáty.

Jako diváka mě mrzelo i to, že nebyl známý dopředu program. Nevěděl jsem pořádně, kdo tu bude přednášet a kdy, na co se mohu přijít podívat konkrétně. A to přeci není otázka peněz.
Bohužel, ani tyto informace není možné dopředu získat. Můžu mít maximálně příslib pana doktora Bydžovského, z přednášejících ze zahraničí můžu mít jistotu teprve ve chvíli, když přede mnou stojí. To bohužel nemohu ovlivnit. Jsou kapacity, jako je Heiko Bleher, který mi slíbil, že když bude mít čas, přijede sem. To je příslib, který nemůžu brát jako závazné potvrzení do programu. Třeba po pár dalších ročnících, až se celá akce víc zajede, budou mít větší motivaci sem přijet…

Jaká byla řádově letos návštěvnost?
Řádově určitě stovky, ale to zdaleka není možné, aby pokrylo náklady. Návštěvnost nezaplatí ani pronájem plochy. Je to uzavřený kruh. Musíme počkat, až firmy, co by nás mohly sponzorovat, pochopí, že když se bude dařit akvaristice, budou z toho mít také prospěch. Zatím z toho jedině berou, aniž by dávaly. Přitom ambice tu jsou, kdyby se zapojilo více lidí do organizace, máme reálnou šanci, že přetáhneme celou středoevropskou klientelu do Prahy.

Proč tedy není zapojených více lidí?
Teď to leží v podstatě jen na jednom člověku a ostatní nás, konkrétně mě, obviňují, že tu chci všechno dělat sám. Přitom já bych byl více než rád, kdyby mi někdo pomohl. Že jsem na to nakonec zůstal sám, je holá skutečnost, ne záměr, ani má touha si dokazovat, že všechno zvládnu sám. Takže ještě jednou zdůrazňuji: byl bych rád, aby nás na to bylo víc!

Což asi souvisí s tristní situací akva spolků u nás?
Bohužel je to tak. Ať mluvíte s kýmkoli, vždy se dozvíte, že v každém spolku pracují naplno maximálně dva, tři, čtyři lidi. Když to půjde takhle dál, tak opravdu nevím…

Proč to pak ale jinde funguje? Třeba v Německu, které je menší akvaristickou „velmocí“ než jsme my. Sám máte zkušenost s výstavním veletrhem v Duigsburgu…
Tam se jim vynaložené prostředky bohatě vrátí v návštěvnosti. Duigsburg v každém případě doporučuji, jsou to úplně jiná měřítka, Němců je také ale 80 milionů. Když to vezmu obráceně - my jsme sice velmoc, ale každý sedí zavřený doma a jen produkuje za prachy ven, produkuje a produkuje. Kdežto v Německu jim jde více o kvalitu. Když sem přijede někdo se svýma exponátama, s rybama, kterým se věnuje, ne na kšeft, tak vymete všechny ceny. Protože jde o kvalitní kusy, nejsou to ryby zpotvořené masovým odchovem na kšeft, tak jako u nás. Tady se pracuje na kvantitu. Když někdo udělá sto tisíc neonek měsíčně, tak si myslí, že je pánbůh.

Co vám přijde jako největší úspěch téhle výstavy?
Pro mě je největší úspěch to, že jsme se už den před výstavou museli modlit, aby nikdo už více exponátů neposílal. Obavy se přeměnily ve starost. Vyšlo to nakonec úplně přesně, podařilo se nám naplnit všech 53 nádrží, nikoho jsme nakonec s exponátem nemuseli posílat domů.

Co je vám jako chovateli bližší – chovatelské formy ryb, nebo odchytové?
Mně osobně jsou nejbližší diamanti. Jakýkoli diamant je moje favorizovaná ryba. Odchytové záležitosti jsou finančně náročnější, a nejsou až tak atraktivní. Není to masová ryba, může si je dovolit jen někdo. Já jsem pro to, aby rybka sloužila predevším estetičnosti v domácnostech, a na to jsou ideální právě chovatelské formy. Vidím tam i možnost dalšího vývoje, ve tvarech, barvách atd.

Živil jste se někdy chovatelstvím?
Ne, já jsem se ještě donedávna živil vývozem a obchodem s rybama. U nás a v Německu. Na chovatelství jako takové bohužel nemám čas. Samozřejmě mě vždy těšilo, když se mi něco vytřelo a odchoval jsem to, ale nikdy to nebylo ve větším měřítku a cílené.

A co považuje František Kolín – chovatel za svůj největší úspěch?
Mně se od mládí vždycky nejvíc líbily skaláry. Z těch jsem měl vždy největší radost. Pak jsem to na dlouhá léta přerušil, posléze jsem se vrátil opět k velkým cichlidám, chtěl jsem se začít věnovat diskům, než jsem zjistil, že je třeba se jim věnovat opravdu hodně. Skalára je ale můj rybí favorit. Obzvlášť diamantová forma, v jakékoli podobě.

Znáte www.akvarista.cz?
Nechodím na něj, z jednoho prostého důvodu. Nerad se zúčastňuji anonymních debat, které tam probíhají. A nemám na to čas.

A je pro vás AKVARISTA.cz něčím inspirativním?
Určitě by se něco našlo. Jenže by to pro mě představovalo několikahodinové zastavení činnosti denně, abych se tomu mohl věnovat. A bohužel žiju takovým způsobem života, že na to nemám čas. Jsem rád, když ztěží odpovím na maily.

Co byste vzkázal čtenářovi www.akvarista.cz?
Aby v akvaristice viděl poslání a ne kšeft.

Děkuji za rozhovor!